Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

24. 3. 2024

Host Radiožurnálu – Stanislav Havlíček (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:13

Gazanům zoufale chybí pestrá strava. Nedostatek vlákniny a tekutin komplikuje jejich už tak špatný zdravotní stav, dokládá Stanislav Havlíček, který se právě vrátil z Rafáhu. Připravil Vladimír Kroc.

Hovoří farmaceut Stanislav Havlíček.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 3. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 28 min.).

Lit.: opa – Kroc, Vladimír: Lidem v Gaze chybí úplně všechno. Život jim komplikují i nejbanálnější diagnózy, popisuje farmaceut z Lékařů bez hranic. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Farmaceut Stanislav Havlíček se právě vrátil ze své již sedmé mise Lékařů bez hranic, tentokrát z Pásma Gazy. Jak složité bylo se do Gazy dostat? Co místním lidem chybí nejvíce? Hrozí v zemi hladomor? A jak to aktuálně vypadá v Rafáhu? (…)

Zapomenuté ženy (2024)

Filed under: Radiodokument,Rozhlasové hry — Premek @ 16:07

Násilí, sexuální obtěžování nebo složitější hygiena – ženy bez domova se vedle ztráty stálého bydlení musí vypořádat s celou řadou dalších komplikací, které se mužů většinou netýkají. Jejich potíže přitom často unikají pozornosti. Anna Müllerová v dokumentu Zapomenuté ženy zaznamenala zpovědi tří žen, které skončily na ulici. Ukazuje nejen tenkou linii mezi normálním životem a bezdomovectvím, ale také to, v čem se bezdomovectví žen liší od toho mužského. Dramaturg Jakub Horáček. Zvukový mistr Ladislav Reich.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 3. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.; 26 min.).

Pozn.: Dokument vznikl jako bakalářská práce na Fakultě sociálních věd UK, odborné vedení Alice Němcová Tejkalová.

Lit.: Müllerová, Anna: Raději smrt než prostituce. Když je žena z ulice špinavá, nepomůže jí nikdo, tvrdí v dokumentu Zapomenuté ženy jedna z nich. In web ČRo Plus, 24. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Násilí, mateřství, sexuálního obtěžování nebo složitější hygiena. To jsou problémy, které mají ženy bez domova. Podobné obvykle muži bez vlastní střechy nad hlavou nemají. Dokument Anny Müllerové přináší svědectví hned několika žen a poodhaluje opomíjený genderový aspekt života na ulici. (..)

„Bude mi 40 a nechci se dostat do fáze, že ráno vstanu, vykonám potřebu tam, kde spím, a zase si třeba vlezu zpátky do spacáku. To mi přijde docela nechutné,“ popisuje život na ulici Karolína.

O domov přitom přišla, když ji bylo 17 let. „Když je člověk špinavý, tak vás nikde nevyslechnou, nikde vám nepomůžou. Protože už jen když smrdíte, jste špinavá, lidi se s vámi lidi odmítají bavit,” dodává.

Z posledního sčítání lidí bez domova z roku 2019 vyplývá, že přibližně každý třetí je žena. Ne každou ženu bez domova ale statistika dokáže zachytit.

„Hraje tam roli i to, že je na ně vyvíjen společenský tlak, kdy žena má být krásná, půvabná, čistá, má zachovávat rodinný krb a starat se o domácnost,“ říká Rad Bandit, jeden ze zakladatelů neziskové organizace Jako Doma, která ženám bez domova pomáhá.

Co přesně by situaci žen na ulici usnadnilo? Proč může pomoci například ubytování, do kterého nesmí muži? Jak často se ženy právě ze strany mužů setkávají s násilím nebo sexuálním obtěžováním? (…)

Za obzorem – Indie míří k volbám (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:58

Skoro miliarda oprávněných voličů a přes 2 a půl tisíce politických stran – to jsou základní parametry parlamentních voleb v Indii. Není divu, že největší podnik svého druhu na světě trvá skoro měsíc a půl. První volební místnosti se otevřou 19. dubna a ty poslední se zavřou až 1. června. O specifikách politické soutěže v největší demokracii světa – jak Indie ráda sebe samu označuje – je tento díl pořadu Za obzorem. Připravil ho Ondřej Himmer.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 3. 2024 (ČRo Plus, 13:33 h.; 25 min.). Repríza 30. 3. 2024 (ČRo Plus, 11:33 h.).

Lit.: Himmer, Ondřej:  Indie míří k volbám: Miliarda voličů rozhodne o budoucnosti nejlidnatější země světa. In web ČRo Plus, 24. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hlasujete pro slona, lotos, šicí stroj, nebo bicykl? To je otázka, před kterou bude v dubnu a květnu skoro miliarda voličů. Indická volební komise konečně oznámila datum konání napjatě očekávaných parlamentních voleb. Budou trvat skoro měsíc a půl – od 19. dubna do 1. června. Největší události svého druhu na světě je nejnovější Za obzorem.

Hlavní parametry indických parlamentních voleb jsou impozantní: o přízeň skoro jedné miliardy oprávněných voličů se může ucházet přes 2 650 politických stran: od malých zcela lokálních subjektů, až po velké celoindické. (….)

Jdu na návštěvu do jiné země (2024)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 13:02

Marosa di Giorgio. Výbor z textů uruguayské básnířky v překladu Petra Zavadila. Připravil Vratislav Färber. Účinkují Jana Stryková a Vratislav Färber. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie. Repríza 11. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Färber, Vratislav: Marosa di Giorgio: Jdu na návštěvu do jiné země. Výbor z textů uruguayské básnířky. In web ČRo 3 Vltava, 11. 1. 2026 (článek). – Cit.: Básnířka uvádí čtenáře „na návštěvu do jiné země“ – do uzavřené scenérie imaginární zahrady. Tu zabydluje nejen blízkými členy rodiny, matkou a sestrami, zejména však nezvyklými stvořeními, rozbujelou fantaskní flórou a faunou. (…)

Giorgio (1932–2004) se narodila v uruguayském městě Salto. Dětství trávila obklopená kouzlem rozličné vegetace na statku svého dědečka, který pocházel z Toskánska. To značně ovlivnilo její obrazotvornost, a to i v dobách, kdy se již živila jako herečka, prací v novinách či na místě úřednice.

Autorčiny texty vybíráme ze souboru Magnólie z roku 1965 a Březnový zajíc z počátku osmdesátých let. Její básně v próze, vznikající v prostředí byvšího hispanoamerického modernismu a magické prózy, charakterizuje naprosto osobité vidění, jednota imaginace a nezaměnitelný kolorit.

Mozaika – Smetana (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:51

Připravil Daniel Jäger.

Hovoří dramaturgyně Klára Novotná, autor Pavel Molek a herec Jaroslav Plesl.

Natočeno 2024. Premiéra 1. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Jäger, Daniel – nav: Velké množství postav, hvězdné herecké obsazení. Seriál Smetana slibuje skvělý rozhlasový zážitek. In web ČRo 3 Vltava, 1. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Když bychom to přirovnali k filmu, tak bychom asi řekli, že je to výpravný film, říká dramaturgyně Klára Novotná.

V uplynulých týdnech a měsících vznikal v rozhlasových studiích nový seriál k 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany. Premiéru první části tetralogie odvysíláme na Vltavě už v neděli 3. března od 11 hodin. Poslechněte si rozhovor s autorem Pavlem Molkem, dramaturgyní Klárou Novotnou a hercem Jaroslavem Pleslem.

„Přišlo mi nespravedlivé, že je Bedřich Smetana ve veřejném diskursu pořád zobrazován ve stylu prof. Zdeňka Nejedlého jako někdo, kdo se narodil pro to, aby vytvořil českou národní hudbu, jako takový dokonalý národní světec, který od narození neusiloval o nic jiného. Když se ale člověk podívá do smetanovských životopisů a korespondence, tak vidí trochu jiného Bedřicha Smetanu – vidí člověka velkého talentu, velkých ambicí, ale také velkého hledání, velkého pochybování,“ popisuje svoji výchozí pozici autor rozhlasového seriálu Pavel Molek.   (…)

(more…)

Úžasné životy – Jaroslava Moserová podle Ludomíra Brože (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:32

Lékařka Jaroslava Moserová byla ženou mnoha talentů. Věnovala se výtvarnému umění, hrála na klavír, byla dvorní překladatelkou Dicka Francise a v 90. letech se pustila do politiky. Celý život se však věnovala především léčbě popálenin a v této medicínské oblasti přišla s celou řadou inovací. Jejím dlouholetým kolegou byl i někdejší přednosta kliniky popálenin ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Ludomír Brož. Na Jaroslavu Moserovou, jejíž výročí úmrtí (24.3. 2006) si v těchto dnech připomínáme, proto zavzpomíná v cyklu Úžasné životy. Připravil Jan Herget.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).

Noční Mikrofórum – Dominik Unčovský (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:24

Host: Dominik Unčovský, kuchař a vítěz prestižní soutěže Bocuse d’Or. Jak se mladý kuchařský talent propracuje až na vrchol? Čím se inspiruje při tvorbě nových receptů? A která ze světových kuchyní ho nejvíc překvapila? Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Téma Plus – Hubert Masařík (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:17

V prvních dvou letech po okupaci Československa nebyli nacisté ještě tak brutální a k odboji se přidali i vrcholní politici. Patřil k nim i Hubert Masařík, který se nakonec stal osobním vězněm Edvarda Beneše. Připravil Martin Brabec.

Hovoří historici Jan Boris Uhlíř a Josef Tomeš.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 3. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 51 min.).

Lit.: Brabec, Martin: Odboj „bílých límečků“. Diplomat Hubert Masařík pomáhal rezistenci přímo před očima nacistů. In web ČRo Plus, 23. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Diplomat, vášnivý boxer, ale hlavně zapomenutý hrdina protinacistického odboje. To je Hubert Masařík – muž, který po boku později popraveného ministerského předsedy generála Aloise Eliáše pomáhal stovkám českých vlastenců dostat se z německých věznic a lágrů. Svůj boj začal jen několik týdnů poté, co 15. března 1939 německá vojska obsadila české země.

Když nacisté vpadli do okleštěného zbytku někdejšího Československa, mnoho vlastenců začalo okamžitě budovat odbojové struktury a zpomalovat nástup nové moci. V následné protiněmecké retardační politice už o několik týdnů později začala mít zásadní roli nová protektorátní vláda generála Aloise Eliáše.

Její ministerský předseda se ve spolupráci s prezidentem Emilem Háchou a jeho pravou rukou na Hradě Jiřím Havelkou snažil otupovat německý útlak, germanizační procesy a pomáhat Čechům vězněným v lágrech.

V odboji vedeném nikoliv pomocí zbraní, ale „úřednickou prací“ měl zásadní roli zkušený diplomat Hubert Masařík. Muž, který se do historie zapsal i tím, že na podzim 1938 v Mnichově vyslechl ortel nad Československem v podobě mnichovské dohody.

„Hubert Masařík se snažil prospět českému národu ve všech ohledech. Navíc se netajil svými názory ani před řadou úředníků Úřadu říšského protektora, čímž mnohdy riskoval i život. Nikdy by se nemohl stát pravou rukou Aloise Eliáše, pokud by neměl jeho absolutní důvěru. Eliášovy kroky ve prospěch českého národa navíc dokázal smysluplně interpretovat i v Černínském paláci, tehdejším sídle Úřadu říšského protektora. Nevidím jiného člověka, který by byl v té době schopen takového výkonu, kterého dosáhl právě Masařík,“ uvedl historik Jan Boris Uhlíř. (…)

Historie Plus – Paradoxy Bílé hory (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:11

Bitva na Bílé hoře byla zásadním předělem v našich dějinách. Vždyť která jiná událost pojmenovala dvě historické epochy, dobu předbělohorskou a pobělohorskou? Přitom se ji někteří historikové zdráhají vůbec bitvou nazývat. Bělohorská bitva má v sobě mnoho paradoxů. Vždyť v ní proti sobě stály armády dvou právoplatně zvolených českých králů Friedricha Falckého a Ferdinanda II. Habsburského. Byla rozhodujícím střetem tzv. české války, a přitom v ní bojovala téměř celá Evropa, pro kterou měla dalekosáhlé důsledky. Pro České země pak přímo fatální.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 3. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).

Lit.: Reviláková, Naďa: Paradoxy Bílé hory: Velká prohra, nebo velké vítězství? Bitva, nebo jen šarvátka? In web ČRo Plus, 23. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bitva na Bílé hoře byla zásadním předělem v našich dějinách. Vždyť která jiná událost pojmenovala dvě historické epochy, dobu předbělohorskou a pobělohorskou? Přitom se ji někteří historikové zdráhají vůbec bitvou nazývat.

Období, které po bělohorské porážce nastalo, bývá dodnes označováno jako doba temna. Vzhledem k tomu, že po Bílé hoře následovalo téměř 30 dalších let celoevropského válčení, temná a těžká doba to skutečně byla. Ale to, co přišlo pak, bychom spíš než temnem, mohli nazývat šerosvitem blížícího se baroka.

Bělohorská bitva má v sobě mnoho paradoxů. Vždyť v ní proti sobě stály armády dvou právoplatně zvolených českých králů Friedricha Falckého a Ferdinanda II. Habsburského. Byla rozhodujícím střetem tzv. české války, a přitom v ní bojovala téměř celá Evropa, pro kterou měla dalekosáhlé důsledky. Pro České země pak přímo fatální.  (…)

Hovory Plus – Petr Uhlík (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:07

Filmový a divadelní herec Petr Uhlík se po ztvárnění sadistického vraha v úspěšné televizní sérii setkává s řadou reakcí: „Lidé mi začali psát, že se jim o mně zdá… Nevnímám postavy podle toho, jestli jsou kladné nebo záporné, v černobílé optice se moc často nepohybuji… Seriál Adikts mi ukázal, že každý člověk má v sobě nějaké díry, se kterými se umí vypořádat a nebo ne, není to jenom příběh o drogových závislostech.“ Jak popisuje svůj vztah k divadelnímu herectví? Cítí se lépe před kamerou, nebo na jevišti? A jaký má vztah k rozhlasové tvorbě? Moderuje Lenka Buriánková.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 3. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.) Repríza 23. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 17:10 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress