Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 3. 2024

Paderborn 1/6 (2024)

Remigiusz Mróz. Audioseriál. Adaptace prózy Agata Bornus. Zvuková realizace Dawid Jankowski, Studio PRL. Záznam a postprodukce dialogů Dawid Jankowski, Studio PRL. Zvukový design, mix, hudební aranžmá a nahrávání Dawid Jankowski, Studio PRL. Koordinace výroby Agata Bornus. Použité skladby z knihovny Artlist, Universal Music. Producent Audioteka. Literární poradce Dominika Musiał. Vedení produkce Aleksandra Dąbrowska, Katarzyna Szybińska Audioteka. Režie Piotr Cieński.

Osoby a obsazení: vypravěč (Robert Jarociński), Olgierd Paderborn (Piotr Stramowski), Karolina Siarkowska (Karolina Gorczyca), Kamila Żymełka (Lidia Sadowa), Piotr Langer (Mateusz Damięcki), Nina Pokora (Aleksandra Adamska), Joanna Chyłka (Magdalena Cielecka), Kormak (Piotr Żurawski), Zordon (Filip Pławiak), Jan Trejber (Krzysztof Dracz), Ludi (Jakub Szyperski), Zbyszek (Tomasz Borkowski), profesor Skibski (Szymon Kuśmider), Szczerbiński (Jakub Kamieński), Czarnecka (Justyna Orzechowska), místní prokurátor (Robert Tondera), subinspektor Bednarz (Jan Aleksandrowicz-Krasko). Dále účinkují Gabriela Całun, Julia Kołakowska-Bytner, Konrad Darocha, Mateusz Narloch, Elżbieta Jędrzejewska, Jacek Pluta.

Natočeno 2024. Webová premiéra 6. dílu 24. 4. 2024 (Audioteka.pl). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Czy dzięki astrologii można popełnić zbrodnię doskonałą? Na to pytanie musi znaleźć odpowiedź Olgierd Paderborn, bezwzględny prokurator znany z serii o Joannie Chyłce. Razem z Karoliną Siarkowską podejmuje śledztwo w sprawie Rzeźnika znad Odry – brutalnego seryjnego mordercy, który ucieka przed wymiarem sprawiedliwości, wykorzystując do tego… astrologię. (anotace)

Vizitka – Richard Štipl (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:10

Host: Richard Štipl, sochař a malíř. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 3. 2024 (ČRo Plus, 10:02 h.).

Přepište dějiny – Smlčí-li pravdu spisovatel, lže! (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:44

250. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 3. 2024 (Přepište dějiny, 57 min. – Gazetisto, 68 min.).

Pozn.: Právě v těchto dnech uplynulo 94 let od chvíle, kdy 25. března 1929 sedm komunistických spisovatelů zveřejnilo manifest, kterým protestovali proti bolševizaci KSČ. Nebylo to ani poprvé ani naposledy, kdy spisovatelé u nás promlouvali do politiky. Jak to bylo s tím „svědomím národa“? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero. (anotace)

Lit.: Stehlík, Michal – Groman, Martin: Jó, to ještě byli spisovatelé svědomím národa… In web Deník N, 27. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Seriál Přepište dějiny: „Východní Evropa je ta část světa, kde byli vážná literatura a ti, kteří ji tvoří, tradičně nadhodnoceni,“ napsal ve studii o roli spisovatelů ve východní Evropě americký překladatel a badatel Andrew Baruch Wachtel. Ve dvacátém století bychom jen v českých zemích a Československu našli hned několik případů, kdy spisovatelé ve své roli „svědomí společnosti“, či dokonce „národa“ vstupovali do veřejného prostoru nejen svým dílem a pomáhali jej formovat.

V těchto dnech uplynulo 94 let od chvíle, kdy 25. března 1929 sedm komunistických spisovatelů zveřejnilo manifest (známý jako Manifest sedmi), kterým protestovali proti bolševizaci KSČ. Iniciátorem textu byl Ivan Olbracht a kromě jeho partnerky Heleny Malířové se připojili také S. K. Neumann, Josef Hora, Jaroslav Seifert, Marie Majerová a Vladislav Vančura. Tedy žádná bezvýznamná jména. Snad i proto byla reakce Gottwaldova vedení strany ustaveného měsíc před vznikem manifestu radikální – spisovatelé museli ze strany odejít.

Není ani divu, ve svém provolání volali po mimořádném sjezdu, který by vedení vyměnil. Volali po jednotě strany a její „davovosti“, gottwaldovce označovali za „frakční teroristy“. Ostrá slova měla svůj důvod – KSČ po nástupu nového promoskevského vedení opouštěli členové (řady tehdejších komunistů nakonec prořídly o rovné tři čtvrtiny). Odešlo také dvanáct komunistických poslanců a čtrnáct senátorů.

Proti sedmi revoltujícím spisovatelům se logicky ozvali ti ke Gottwaldovi loajální – Karel Teige, Vítězslav Nezval, František Halas, Jiří Weil, Julius Fučík, Vladimír Clementis, Laco Novomeský a další. (..)

Putinovo manželství s islámem (2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:40

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 3. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Putinovo manželství s islámem. In web ČRo Plus, 26. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Džihádistický atentát na moskevské kulturní centrum jako by svědčil o konfliktu mezi ruským státem a islámem. Anebo jako by jeho pachatelé vnímali potenciál takový konflikt vyvolat. Vztahy mezi Ruskem a islámem jsou ale dlouhý a složitý příběh.

Rusko je stát s velkou tradiční muslimskou menšinou, jejíž historie sahá stovky let zpátky. Podle ruského oficiálního názoru je islám, druhé nejčastější vyznání, jednou z tradičních konfesí země, spolu s pravoslavím a judaismem. Samotný Vladimir Putin dokonce prohlásil, že ortodoxní křesťanství má k islámu blíže než ke katolictví. Taková slova nepadla náhodou. (…)

K věci – Petr Birklen (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:37

Hostem Vladimíra Šmehlíka je Petr Birklen.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2024. Premiéra 25. 3. 2024 (ČRo Ostrava, 24 min.).

Lit.: Šmehlík, Vladimír – tif: Jaká bude pohornická krajina Karvinska v budoucnu? Směr určuje i projekt Poho2030. In web ČRo Ostrava, 25. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dvě století těžby uhlí si vybraly svou daň, poddolování zničilo řadu obcí a zmizela i celá města. Jaká bude budoucnost území mezi dnešní Orlovou, Karvinou a Havířovem? Ptali jsme se Petra Birklena, manažera projektu Poho2030.

Ještě v osmdesátých letech jste se mohli na Karvinsku pohybovat ve zbytcích někdejších měst, chátrající a nakloněné budovy obklopené „měsíční krajinou“ odkališť a uhelných hald již v ničem nepřipomínaly někdejší eleganci a malebnost starých hornických měst. Dnes je oblast mezi Orlovou, Karvinou a Havířovem nazývána pohornickou krajinou. Rozsáhlé území, které po letech rekultivací čeká na své nové využití. (…)

5:59 – Dvě dějství kolem Cimického: Soud a chartista v blázinci (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:32

Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Eduard Freisler. Sound designer Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: archiv reportéra Seznam Zpráv Vojtěcha Gavriněva, iDNES.tv. Ukázky z výpovědí poškozených čtou Lucie Stuchlíková a další.

Hovoří reportér Seznam Zpráv Vojtěch Gavriněv.

Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 3. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 24 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Čekal problémy, ale ne blázinec. Novinář líčí „léčbu“ s podílem Cimického. In web Seznam Zprávy, 27. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to případ chartisty, který za minulého režimu skončil po odmítnutí odchodu na vojnu v psychiatrické léčebně. V příběhu jeho nedobrovolné léčby ale figuruje také jméno Jana Cimického. Známý psychiatr přitom momentálně čelí obviněním ve sledované kauze údajného vydírání a znásilnění. Dění shrnujeme s reportérem, který obě linie sleduje. (…)

Dvacetiletý mladík se v roce 1983 rozhodl, že za žádnou cenu nenastoupí na povinnou vojenskou službu do armády tehdy nesvobodného státu. Pod dohledem ale nakonec přeci jen skončil – i když ještě trochu jinak. Příslušníci Veřejné bezpečnosti ho totiž na základě diagnózy stanovené obvodním lékařem převezli do Psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích.

Na příběh Petra Bubna nedávno upozornily Seznam Zprávy v reakci na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8. Ten muže, který mimo jiné podepsal Chartu 77, nedávno rehabilitoval. (…)

26. 3. 2024

Respekt podcast – Drony jako zbraň. Připravte lasery. Na obzoru jsou rojové války (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 21:12

Připravili Štěpán Sedláček a Zuzana Machálová.

Hovoří analytik Milan Mikulecký.

Natočeno 2024. Webová premiéra 20. 3. 2024 (Respekt.cz, 47 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán – Machálková, Zuzana: Podcast: Drony jako zbraň. Připravte lasery. Na obzoru jsou rojové války. In web Respekt.cz, 20. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S tvůrci malých dronů na Ukrajině, českými analytiky a vědci o tom, jak mění technologie bezpilotních strojů války (…).

Svět bude brzy plný dronů, pokračující rozmach bezpilotních letounů už nikdo nezastaví. Vzdušné drony mění kromě přepravy léků a zboží v odlehlých oblastech, natáčení filmů nebo vědeckých výzkumů také podobu válek nebo terorismu. A rostoucí počet soupeřících států si tuhle klíčovou technologii nemůže dovolit ignorovat, jak upozorňuje americký politolog Michael J. Boyle ve čtyři roky staré knize The Drone Age, kde také rozebírá nastupující trendy, jako je miniaturizace dronů, zapojení umělé inteligence nebo robotických rojů (swarmů). Zkušenosti z uplynulých dvou let zápolení s ruskou agresí na Ukrajině mu dávají za pravdu. „Na začátku války v únoru 2022 jste mohli vidět velké bayraktary, které byly po nějakou omezenou dobu efektivní, ale následně to byly stovky, posléze tisíce a dnes desetitisíce podstatně menších dronů, které každý měsíc létají a jsou spotřebovány na bojištích. A bude jich už jenom víc,“ popisuje vojenský analytik a poradce prezidenta Otakar Foltýn sílící bzučení malých rotorů na obou stranách fronty, které dokáže nahnat hrůzu nejednomu vojákovi. Malé rychlé FPV (first person view) drony v hodnotě tisíců či desetitisíců korun „opásané“ výbušninami dovedou na bojištích napáchat nemalou zkázu a přehltit obranu. Jejich síla dnes přitom oproti drahým řízeným střelám spočívá v nízké ceně, relativně vysoké rychlosti a kvantitě. „Dokážou zničit i tank nejnovější generace, který má systém aktivní ochrany proti dronům. Ale nemá nekonečné množství interceptorů. Takže pošlete třeba deset dronů, každý v hodnotě 500 dolarů, a ve výsledku zničíte tank za 400 milionů,“ vysvětluje analytik Milan Mikulecký, který spolu Foltýnem a dalšími lidmi organizuje finanční sbírku na výrobu dronů pro Ukrajinu v rámci spolku s názvem Skupina D. (…)

Výtah Respektu – Co ještě zůstává nezodpovězeno tři měsíce po útoku na FF UK? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 21:09

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Ondřej Kundra.

Natočeno 2024. Webová premiéra 21. 3. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 15 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Výtah Respektu – Co ještě zůstává nezodpovězeno tři měsíce po útoku na FF UK? In web Respekt.cz, 21. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Od prosincové masové střelby v hlavní budově Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která byla nejtragičtější podobnou událostí v historii ČR, uplynuly přesně tři měsíce. Útok si vyžádal celkem 14 obětí a víc než dvě desítky zraněných. K výuce se FF UK vrátila v rámci letního semestru v polovině února. Aby škola studentům i zaměstnancům návrat usnadnila, byli na místě krizoví interventi nebo třeba i terapeutický pes. Další opatření univerzita chystá – především co se bezpečnosti týče. V plánu je úprava vrátnice nebo podzimní nácvik pro všechny studující i zaměstnance na krizové situace. A přestože zásah policie během útoku byl podle vnitřní kontroly policejního prezidia profesionální a v souladu s předpisy, podle ministra vnitra Víta Rakušana byly odhaleny nedostatky v krizové komunikaci nebo využívání analytických nástrojů. Případem se proto zabývá mimo jiné i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), jejíž závěry by mohly být zveřejněny v květnu. Co přesně je ještě třeba vyšetřit? (…)

Výtah Respektu – I zvířata mohou mít smysl pro morálku (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 21:06

Připravila Magdaléna Fajtová.

Hovoří Martin Uhlíř.

Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 3. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 14 min.).

Lit.: Fajtová, Magdaléna: Výtah Respektu – I zvířata mohou mít smysl pro morálku. In web Respekt.cz, 22. 3. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Ve věku 75 let minulý týden zemřel nizozemský přírodovědec Frans de Waal. Život zasvětil výzkumu primátů a naučil lidstvo, že člověk není jediným druhem, který dokáže cítit empatii nebo má smysl pro spravedlnost. Co přesně nám přinesly a co změnily výzkumy slavného zoologa a etologa? (…)

Československý podcast časopisu Respekt – Fico a Pellegrini hledí k zemi a urážejí Čechy (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 21:02

Erik Tabery a Martin M. Šimečka rozebírají nadcházející slovenské prezidentské volby a ochlazení vztahů mezi vládami. Moderuje Andrea Procházková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 3. 2024 (Respekt.cz, 61 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán – Procházková, Andrea: Fico a Pellegrini hledí k zemi a urážejí Čechy. In web Respekt.cz, 22. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Ficovi a Pellegrinimu nedochází, že Češi jsou uražení tím, jak se chová slovenská vláda, a nedochází to ani jejich voličům, kteří hledí k zemi, nevidí za horizont, hledí si svého a nevěří, že se dějí velké věci,“ říká komentátor slovenského Denníku N s odkazem na postoj slovenské vlády k válce na Ukrajině. „Velkou otázkou je, jak se zachovají voliči Harabina a dalších extremistů. Podle výzkumů velká část z nich přijde k volbám a bude hlasovat pro Pellegriniho. Ale pokud by se to nestalo, tak to může o volbách rozhodnout,“ hodnotí situaci těsně před prvních kolem prezidentských voleb na Slovensku šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Co si vzali z velké debaty kandidátů na RTVS? Jak hodnotí vybrané kroky slovenské vlády? A co říkají s odstupem na rozhodnutí prezidentky Zuzany Čaputové nekandidovat? (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress