V rámci vltavského filmového léta představíme novozélandského skladatele Graemea Revella, autora hudby k filmům Vrána, Svatý, Sin City nebo seriálu Duna. Klasicky školeného klavíristu a hráče na lesní roh, jehož cesta k filmové hudbě ovšem vedla přes projekt SPK, jedné z nejradikálnějších industriálních skupin své doby. Pořad připravil a uvádí Pavel Zelinka.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.) v cyklu Filmové léto na Vltavě.
Vaše každodenní inspirace: Když vztahy končí. Host: párový terapeut Jan Honza Vojtko. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Marek Epstein. Náhodou zahlédnutá esemeska v manželově mobilu obrací Květě život naruby. Povídka filmového scenáristy a prozaika z roku 2018. Účinkuje Jana Ondrušková. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 27 min.) v cyklu Filmové léto na Vltavě.
Aleš Michal, odborník na extremismus z Fakulty sociálních věd. Ministerstvo vnitra podle tisku ve výroční zprávě o extremismu za loňský rok neuvedlo stranu SPD, která se předtím ve zprávě objevovala opakovaně. Znamená to, že SPD v loňském roce vystupovala umírněněji než dříve? Nebo se snad to, co bývalo extremistické, stalo normálním? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Jud – Vizina, Petr: Politolog: SPD do zprávy o extremismu nadále patří, za extremistickou stranu bych ji ale neoznačil. In web ČRo Plus, 27. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za loňský rok neuvedlo stranu SPD Tomia Okamury. V minulých letech se tam přitom objevovala opakovaně. „Neumím si představit, že by ministři nominovaní za SPD souhlasili nebo vzali na vědomí zprávu, která by SPD obsahovala,“ poukazuje v Interview Plus odborník na extremismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Z mého pohledu SPD do té zprávy nadále patří,“ upozorňuje odborník. Pro Český rozhlas Plus vysvětluje, že se dokument nezabývá jen extremismem, ale zmiňuje i subjekty, které pracují s takzvanou předsudečnou nenávistí.
„To znamená s nějakým vymezováním se proti nějakým skupinám obyvatel, často velmi vulgárním, často násilným i ve verbálním slova smyslu,“ definuje expert. „A tam SPD i v poslední době určitě patří.“
Hnutí Tomia Okamury by tak podle něj do zprávy mělo být zařazeno právě proto, že jeho politika odpovídá šíření předsudečné nenávisti. Nutně ale nesplňuje znaky tradičního politického extremismu, podotýká.
„Jako celek bych SPD neoznačil za extremistickou stranu,“ vysvětluje. „Na druhou stranu, některé prvky, které jsou historicky spojené zejména s extremistickou pravicí, prvky nenávisti vůči migrantům, cizincům, určitě přítomné jsou.“ (..)
Emisní povolenky, známé jako ETS, byly v Česku před parlamentními volbami velké téma. Teď před pár dny představila Evropská komise revizi systému. Je to úlitba průmyslu a rozvolňování klimatických ambicí Evropské unie, nebo jen mírná změna parametrů? Připravil Vojtěch Dvořáček.
Hovoří Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel think-tanku Fakta o klimatu.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 41 min.).
Lit.: Dvořáček, Vojtěch: Přibyla: Navrhovaná revize ETS je drobná úprava. Rušení emisních povolenek není v EU průchozí. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská komise představila svůj návrh revize systému ETS1 – emisních povolenek pro velké průmyslové podniky nebo energetiku. Zahrnuje úpravu cenového stropu, mění také částečně pravidla pro udělování povolenek zdarma. Začíná tak dlouhé kolo vyjednávání o tom, jak budou emisní povolenky v následujících letech vypadat.
„Zatím ETS1 zahrnuje pouze průmyslové podniky, velké elektrárny a teplárny a pár dalších odvětví. To pokrývá zhruba 40 % emisí v Evropě,“ vysvětluje Ondráš Přibyla z think-tanku Fakta o klimatu, že revize se týká pouze už fungujícího systému povolenek ETS1 a ne systému ETS2, který má povolenky zavést taky pro automobilovou dopravu a vytápění domácnosti. (…)
Petr Balla, hungarista. „Magyar si musí dát na ruce želízka. S ústavní většinou může všecko,“ varoval po dubnových volbách. Odolává nový maďarský premiér pokušení nebo orbánovatí? Jsou současné dramatické politické změny a protikorupční tažení nutné k obnovení demokracie a právního státu? A měl by se bát i Orbán? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – vvr: Hungarista Balla: Magyar naplňuje očekávání voličů, ale omezení pro volební kandidáty jsou děsivá. In web ČRo Plus, 27. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mimořádně zostra začal nový maďarský premiér Péter Magyar. Mění ústavu, odstavuje Orbánovy lidi, ruší jeho instituce a sahá i na veřejnoprávní média. „Očekávání maďarské veřejnosti jsou poměrně značná a s tímto programem jeho strana zvítězila,“ připomíná hungarista Petr Balla. Změny ústavy, které omezují funkční období poslanců i premiéra, jsou podle něj ale příliš razantní. „Měly by vyvolávat poměrně značné rozpaky třeba u evropských institucí,“ říká v Osobnosti Plus.
Balla označuje za nejdůležitější a poměrně děsivé změny ústavy, které omezují poslance tak, že ve funkci mohou být nanejvýš 12 let.
Zdůrazňuje, že součástí nového znění je retroaktivita a funkční období se poslancům počítají už od roku 1990, kdy se sešel první demokraticky zvolený parlament. „Co vím, tak v současné době asi polovina poslanců Fideszu už v příštích volbách bude naplňovat těch 12 let a nebude moct znovu kandidovat,“ popisuje hungarista. (…)
Jan Vávra. Komentář.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 7. 2026 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Kolik mocenských center může existovat v demokratické společnosti? In web ČRo Plus, 26. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedním z argumentů, které Andrej Babiš a většina členů jeho vlády vůči prezidentovi a Ústavnímu soudu stále opakuje, je tvrzení o takzvaném druhém centru moci. Ve vládní odpovědi Ústavnímu soudu na prezidentovu kompetenční žalobu píše ministr spravedlnosti, že „autonomní zahraniční politika prezidenta republiky by především představovala popření ústavního pořádku, neboť by fakticky znamenala vytvoření druhého centra moci“.
Tato argumentace předpokládá, že demokratický stát má mít podle ústavy jen jedno centrum moci. (…)
Štědrovečerní zamyšlení s knížkami a hudbou Zdeňka Fibicha, Bohuslava Martinů a Eugena Suchoně. Hudební spolupráce Petr Kaňka.
Uvádí Petr Haničinec. Připravil Rudolf Matys. Režie Jiří Horčička. Dále účinkují Jaroslava Adamová, Luděk Munzar, Vladimír Brabec, Viktor Preiss, Daniela Kolářová, Tat’jana Medvecká a Jarmila Švehlová.
Natočeno 1986. Premiéra 24. 12. 1986 (Praha, 19:30 – 21:00 h.).
Lit.: Hrouda, Vladimír: O lidském porozumění. Tři sváteční dny v rozhlase. In Rudé právo 28. 12. 1986, s. 5 (recenze).
Host: Aleš Dvořák, biochemik, garant knihy Zeptej se vědce, běžec. Moderuje Michaela Maurerová. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Je dobře, že Babišova vláda razí pragmatickou diplomacii? A bylo moudré odcestovat do Říše středu v čase, kdy Peking zadržuje českého občana a panuje podezření, že se tak může dít na výměnu za čínského špiona drženého u nás? Hosty pořadu budou předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer za TOP09, a poradce Motoristů pro zahraniční politiku a bývalý europoslanec ODS Jan Zahradil.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Powered by WordPress