Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 7. 2026

Pro a proti – Efektivnější státní správa, nebo riziko její politizace? (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:25

Do Senátu míří zákon, který má umožnit snazší výměnu státních úředníků a nahradit platný zákon o státní službě. Podle vlády systém přiblíží klasickému pracovnímu poměru, opozice má ale obavy, že rozhodujícím faktorem bude loajalita úředníků vládnoucím politikům. Skutečně hrozí masivní odchody odborníků ze státní správy? A není na čase zákon o státní službě modernizovat? Hosty Pro a proti budou senátoři Jana Zwyrtek Hamplová a Stanislav Balík.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Vizitka – Kamila Brunias (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:24

Kamila Brunias, umělecká maskérka. „Každý člověk má svoji osobní zónu, do které bych neměla vstupovat, a taky bych neměla moc mluvit, týká se to hlavně líčení celebrit,“ to Karolíně Koubové řekla v naší další filmové Vizitce umělecká maskérka Kamila Brunias. Má obrovskou zkušenost ze zahraničí, především z Paříže, kde také studovala a vyzkoušela si také například face painting v pařížské opeře. Jak tedy přistupuje k lidem, které nejen na filmovém place líčí? Jak její práce na place vypadá? A co ztvárňuje na svých obrazech?

Natočeno 2026. Premiéra 8. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 22. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

Ranní Plus – Jednání NATO v Ankaře, miliardy pro školství na rok 2027 (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 8:22

Naznačí dnešní jednání Severoatlantické rady na summitu v Ankaře, jaké budou vztahy mezi Spojenými státy prezidenta Donalda Trumpa a ostatními spojeneckými zeměmi? Najde česká vláda 40 až 50 miliard navíc pro školství na příští rok, jak ji k tomu vyzývají organizace ve vzdělávání? Moderují Renata Kropáčková a Šárka Fenyková.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 7. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Vinohradská 12 – Salóny krásy. Nátlak a vydírání? (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 7:39

Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.

Hovoří Martin Štorkán z investigativní redakce Radiožurnálu.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Nátlak a vydírání v nehtových studiích? Ministerstvo předalo podezřelý případ z Ostravska policii. In web ČRo 1 Radiožurnál, 8. 7. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vykořisťování Filipínek na Ostravsku? Případy vydírání a nátlaku? Zajímá se o to ministerstvo sociálních věcí. Co se dělo v síti nehtových studií? (…)

5:59 – Pramen: Jak stát rozhodoval, kdo smí rodit (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 7:37

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, YouTube – KVIFF (@kvifftv), YT – Aerofilms (@aerofilms).

Hovoří reportérka serveru Voxpot Anna Košlerová a kulturní redaktor Seznam Zpráv Jonáš Zbořil.

Natočeno 2026. Webová premiéra 8. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Při druhém císařském řezu sterilizace. Když stát rozhodoval, kdo smí rodit. In web Seznam Zprávy, 8. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Další velký film se vyrovnává s jednou z temných kapitol tuzemské minulosti – byť až překvapivě nedávné. Snímek Pramen dotýkající se nucených sterilizací romských žen už zhlédli diváci karlovarského filmového festivalu, v polovině července vstoupí také do běžných kin. Téma, které zachycuje, je stejně tak tíživé jako málo zmapované. (….)

Je to jeden z nejočekávanějších filmů letošního karlovarského filmového festivalu. A také připomínka bolestné kapitoly české a slovenské minulosti. Snímek Pramen režiséra Ivana Ostrochovského s Annou Geislerovou v hlavní roli totiž zpracovává téma nucených sterilizací romských žen, které začaly v komunistickém Československu pravděpodobně už v 60. letech minulého století. Docházelo k nim ale i v samostatném Česku, dokonce i po nástupu nového tisíciletí.

Filmové drama, které jeho tvůrci v Karlových Varech představili v hlavní festivalové soutěži, uvedou česká kina 16. července. Bezprecedentní nasvícení tématu tak přichází zhruba půl roku předtím, než na začátku ledna uplyne lhůta, v níž mohou žádat o odškodnění ženy protiprávně sterilizované v letech 1966 až 2012. Do letošního května se jich přihlásilo zhruba 2700, přičemž přes 1200 z nich odškodnění ve výši 300 tisíc korun dostalo. Vyplývá to z čísel ministerstva zdravotnictví, která získala reportérka serveru Voxpot Anna Košlerová.

„Je ale potřeba říct, že my nevíme přesný rozsah toho problému, protože nikdo nikdy nespočítal, kolika žen se to týkalo,“ upozorňuje novinářka, která se problematice nedobrovolných sterilizací dlouhodobě věnuje, mimo jiné ve své chystané knize. V rozhovoru pro podcast 5:59 podotýká, že jelikož není jasný počet obětí, není samozřejmě jasné ani to, jak velká část z nich získá odškodnění. Mnohé dotčené ženy se o možnosti požadovat finanční satisfakci ani nemusely dozvědět. A jiné se ji třeba rozhodly nevyužít, aby pro sebe neotevíraly stará traumata. (…)

7. 7. 2026

Studio N – Američané jsou nezávislí čtvrt tisíciletí. Místo velké party přichází konec éry garanta demokracie (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 15:13

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Barbora Chaloupková a Jiří Sobota (podcast Amerika, bejby).

Natočeno 2026. Webová premiéra 3. 7. 2026 (Deník N – PodBean, 13:08 h.; 76 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Američané jsou nezávislí čtvrt tisíciletí. Místo velké party přichází konec éry garanta demokracie. In web Deník N, 3. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dvě stě padesát let po vyhlášení nezávislosti se Amerika ocitla v období hluboké politické a společenské nejistoty. Mezinárodní indexy ji postupně zařazují mimo skupinu liberálních demokracií. Spojené státy, které dlouhodobě fungovaly jako symbol západní demokracie, dnes čelí otázce, co vlastně jejich demokratický model ještě drží pohromadě. Ve společné epizodě podcastů Studio N a Amerika, bejby mluví Filip Titlbach s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou, kteří se vrátili z třítýdenní cesty po Texasu. (…)

Nasadit vlastní kůži (2023)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:09

Nassim Nicholas Taleb. Kompletní audiokniha. Překlad Jan Kalandra. Režie Ondřej Černý.

Čte Jiří Miroslav Valůšek.

Natočeno 2023. Vydala Audiotéka v roce 2023 (MP3, celková délka 9 hodin 52 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Talebova zatím nejprovokativnější a zároveň nejpraktičtěji zaměřená kniha navazuje svým záběrem na bestsellery Černá labuť a Antifragilita.

Autor znovu definuje, co znamená rozumět světu, být úspěšný ve své profesi, být prospěšný férové a spravedlivé společnosti nebo odhalit nesmysl. Citacemi od Chamurappiho přes Seneku až k Donaldu Trumpovi dokládá, že základním atributem hrdinů, světců a úspěšných lidí je ochota riskovat. Bez skrupulí problematizuje hodnotu zažitých ikon úspěchu: vojevůdců, bohatých investorů či hlasatelů náboženské víry. „Jestliže se těšíte výsadám, musíte zároveň podstupovat určité riziko a nenechávat cenu za vlastní chyby platit ostatní,“ říká Taleb.

Kniha Nasadit vlastní kůži se věnuje čtyřem tématům: a) nejistotě a spolehlivosti poznání neboli detekci hovadin, b) symetrii lidského konání, tedy férovosti, spravedlnosti, odpovědnosti a vzájemnosti, c) sdělování informací v obchodním styku a d) racionalitě v komplexních systémech a ve skutečném světě. Tato kniha se celá točí kolem skutečnosti, že v reálném světě se od sebe jen obtížně odděluje mravnost na jedné straně od kompetentnosti na straně druhé.

Autor si pokládá otázky jako: Čím to, že dnes máme víc otroků než v dobách starověkého Říma? Proč si vybrat chirurga, který nevypadá jako chirurg? Proč nás historikové matou, když píší o válkách, nikoli o dobách míru? Jak to, že se nám kandidáti na politické funkce s jasně pokřiveným charakterem jeví skutečnější než byrokraté s bezvadným životopisem? Proč uctíváme Hannibala? Čím to, že firma zkrachuje, jakmile do ní nastoupí profesionální manažer s cílem jí prospívat? Jak by měla být řízena diplomacie? O jakou hloubkovou logiku se opírá přijímání rizika? (anotace)

Nassim Nicholas Taleb je libanonsko-americký esejista, filosof, odborník v oboru finanční matematiky, bývalý trader. Studoval na univerzitách ve Francii a USA jm. jako obchodník s finančními deriváty a investiční poradce. Je profesorem na Polytechnickém institutu Newyorské univerzity, působil rovněž na London Business School a Oxfordské univerzitě a v dalších institucích.

Jiří Miroslav Valůšek je český herec a dabér. Vystudoval hudebně dramatický obor na konzervatoři v Brně, v roce 2008 dokončil studium herectví na JAMU. Mezi lety 2008–2011 působil v brněnském divadle Radost a od roku 2011 účinkuje v brněnském HaDivadle. Hrál v několika televizních filmech a seriálech (Kancl, Kriminálka Anděl, Četníci z Luhačovic, Princezna a půl království) a nadaboval desítku rolí.

Soft power jako fialový prášek (2026)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 15:05

Ondřej Neff. Glosa.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 7. 2026 (ČRo Plus, 14:00 h.; 4 min.).

Lit.: Neff, Ondřej: Glosa Plus. Soft power jako fialový prášek. In web MujRozhlas, 6. 7. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V sobotu slavily Spojené státy americké své dvousté padesáté narozeniny. Jen to považte, čtvrt tisíciletí! V té době jsme byli pár let za polovinou třistaletého úpění a doba temna u nás vrcholila. V celé Evropě se mohlo o občanských svobodách mluvit jen na tajňačku. Revoluce ve Francii se teprve chystala a tehdy osmnáctiletý pozdější revolucionář Robespierre teprve objevoval spisy Jean Jacquesa Rousseaua. Třeba vám to přijde směšné, ale rád jim poblahopřeju. (…)

Osobnosti Česka 1/?? (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:03

Oskar Hes představuje Osobnosti Česka ve vysílání regionálních stanic Českého rozhlasu.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 1. 6. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.)

Obsah: 1. Kardiolog Petr Neužil. Premiéra 1. 6. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.) – 2. Herečka Naďa Konvalinková. Premiéra 8. 6. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.) – 3. Horolezec Radek Jaroš. Premiéra 15. 6. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.) – 4. Bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš. Premiéra 22. 6. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.; 25 min.) – 5. Herec a divadelní ředitel Jan Hrušínský. Premiéra 29. 6. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 6. Hudebník Michal Horáček. Premiéra 6. 7. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 7. Aleš Valenta. Premiéra 13. 7. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 8. Kateřina Cajthamlová. Premiéra 20. 7. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 9. Michael Žantovský. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). –

10. Herečka Ilona Svobodová. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 11. Sládek Václav Berka. Premiéra 10. 8. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 12. Polárník Petr Horký. Premiéra 17. 8. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 13. Herečka Kateřina Macháčková. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 14. Fotograf Jan Šibík. Premiéra 31. 8. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 15. Scénárista Rudolf Merkler. Premiéra 7. 9. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 16. Cyklista Jiří Ježek. Premiéra 14. 9. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 17. Zpěvačka Jitka Zelenková. Premiéra 21. 9. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 18. Chirurg Tomáš Šebek. Premiéra 28. 9. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). – 19. Herečka Mahulena Bočanová. Premiéra 5. 10. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.). –

20. Kateřina Tučková. Premiéra 12. 10. 2026 (ČRo Region, 13:04 h.; 26 min.) – 21.

Lit.: anonym: Oskar Hes představuje Osobnosti Česka: Nikdy by mě nenapadlo, že budu moderovat v rozhlase. In web ČRo Zlín, 29. 5. 2026 (článek). – Cit.: Oskar Hes je úřadující vítěz 13. řady StarDance, herec a nově také moderátor pořadu Osobnosti Česka, který vysílají regionální stanice Českého rozhlasu.

Oskare, jak se těšíte na novou výzvu?

Myslím si, že výzva je asi nejpřesnější pojmenování, protože nikdy by mě nenapadlo, že já budu moderovat v rozhlase. Nicméně letošní rok je rok výzev a tohle je jedna z nich. Takže se s tím nějak peru, a ještě nějakou dobu asi prát budu. Každopádně je to nesmírně zajímavé, protože právě kvůli tomu, že mi do studia chodí osobnosti Česka z různých odvětví, tak nejen, že se dozvím spoustu nových věcí, ale současně je to pro mě zábavné a inspirativní.

Vysíláme od 1. června každé pondělí po 13. a v repríze po 20. hodině. Osobnosti Česka budou dostupné i jako videopodcast. Na jaké hosty se mohou posluchači těšit v nejbližších týdnech?

Tak mým historicky prvním hostem bude kardiolog Petr Neužil, který je po všech stránkách nesmírně zábavný, i jak vypráví o své práci, ale také o svém osobním životě. Pak se můžete těšit třeba na herečku Naďu Konvalinkovou, horolezce Radka Jaroše nebo bývalého šéfa pražské mordparty Josefa Mareše.

Lit.: Hes, Oskar – djo: Otce jsem důkladně poznala, až když zemřel. Kateřina Macháčková o rodovém zatížení i deníku z Bohnic. In web ČRo Olomouc, 24. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kateřina Macháčková je česká herečka, publicistka, spisovatelka a profesorka na Pražské konzervatoři. V otevřeném rozhovoru odkrývá složitý vztah k slavnému otci Miroslavu Macháčkovi a popisuje, proč je pro dnešní studenty obávaným rasem.

Kateřina Macháčková vyrůstala v umělecké rodině, dětství trávila v divadelních kulisách v Českých Budějovicích a už tehdy si zkoušela dětské role. Herectví však v té době nebylo vnímáno jako seriózní povolání.

„V Rakovníku u babičky byl tehdy pojem herec spíše synonymem pro vyvrhela, komedianta, kterému byl vstup do města zakázán,“ vzpomíná. Cesta k divadlu pro ni ale byla přirozeně prošlápnutá. (…)

Lit.: Hes, Oskar – djo: S autistickou dcerou jsem dospěla, divadlo je pro mě hygiena, říká herečka Mahulena Bočanová. In web ČRo Olomouc, 5. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Herečka Mahulena Bočanová prožila dětství obklopena těmi největšími legendami českého filmu, tehdy to však nevnímala. Skutečnou školu života jí přineslo narození dcery Márinky, která se potýká s autismem. Jak zvládá náročné stavy spojené s diagnózou, proč odmítá plakat doma v koupelně a v čem vidí největší svobodu své blížící se šedesátky?

Mahulena Bočanová se díky své charismatické matce pohybovala ve světě showbyznysu už od raného dětství. „Maminka vypadala jako Sophia Loren. Pracovala v divadle, přivydělávala si focením reklam. Protože v té době neměla hlídání, tahala mě všude s sebou a lidé z branže si mě všimli. Mělo to pak přirozený vývoj.“

Jako dětská herečka se potkávala s největšími legendami tehdejší kinematografie. „Hrála jsem s panem Kemrem, Menšíkem, Sovákem, paní Janžurovou nebo Bohdalovou. Všichni to byli absolutní giganti, ale já jsem byla takový prcek, že mi to bylo jedno. Nevnímala jsem to.“

„Já jsem si snad ještě v pětadvaceti letech neuvědomovala, když jsem hrála v Národním divadle, že mám vedle sebe pana Macháčka nebo pana Štěpničku. Jen jsem čekala, kdy už zkoušení skončí a budu moct jít na diskotéku a za kamarády. Určité dospívání a chápání toho, jakou mám kliku, se u mě dostavilo až s nástupem do Činoherního klubu. Poté, co mě vyhodili z Národního.“ (…)

Lit.: Hes, Oskar – djo: Spisovatelka Kateřina Tučková: Otec byl násilník. Trauma jsem utnula díky terapii i románu o Gertě. In web ČRo Střední Čechy, 12. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Uznávaná spisovatelka a dramatička Kateřina Tučková se ve své tvorbě často dotýká palčivých historických i osobních traumat. Kudy vedla její cesta k profesionálnímu psaní, jak to vypadá ve spisovatelské kuchyni ovlivněné mateřstvím a jak její tvorbu poznamenal otec alkoholik?

Myslela si, že stát se spisovatelkou je nedosažitelný sen. „Představovat si kolem dvaceti let, že budu autorkou, bylo v mém tehdejším kontextu něco jako chtít se stát kosmonautkou. Od dětství jsem ale četla, tuhle radost jsme sdíleli v rodině. Nejvíc to v nás budoval dědeček, který nám všem vnoučatům kupoval knihy čtyřikrát, aby nás spravedlivě podělil. Přes foglarovky, verneovky a dívčí romány typu Anna ze zeleného domu jsem si poprvé začala uvědomovat, že cesta žen ke vzdělání a samostatnosti nebyla v historii vůbec jednoduchá.“

Po studiích literatury a dějin umění se nejprve úspěšně etablovala na kurátorské scéně. S autory své generace udělala spoustu výstav. „Jenže když pak moje knihy začaly mít úspěch, čas jednoho člověka přestal stačit. Musela jsem dráhu historičky umění a kurátorky opustit a dnes se věnuju výhradně psaní a literárním festivalům.“ (…)

Šafrán (1992)

Filed under: Povídky — Přemek @ 14:48

Ludvík Němec. Povídka. Režie Jaromír Ostrý.

Čte Karel Bartoň.

Nastudovalo Brno v roce 1992. Premiéra 11. 3. 1992 (Vltava, 1:15 – 1:30 h.) v cyklu Něžné povídky.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress