Účinkují: Monika Absolonová, Adéla Gondíková, René Zavoral, Michal Jagelka a další. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Účinkují: Monika Absolonová, Adéla Gondíková, René Zavoral, Michal Jagelka a další. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lubomír Martínek. Esej ke stému výročí smrti anglického prozaika polského původu Josepha Conrada. Účinkuje Dušan Sitek. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 14 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Milan Uhde vypráví o básníku Oldřichu Mikuláškovi. Večer, na kterém básníkova vnučka Markéta Mikulášková také četla ze své sbírky Když zhasne obloha, uspořádalo nakladatelství Druhé město. Připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Milan Uhde.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 27. 7. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 23 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena:“Oldřich Mikulášek se dovedl trápit pro stvořeníčko, vzpomíná Milan Uhde na básníka. In web ČRo Brno, 29. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Setkání věnované poezii Oldřicha Mikuláška a jeho vnučky Markéty uspořádalo nakladatelství Druhé město. Poslechněte si, jak Milan Uhde vypráví o básníkovi, který mu byl blízký.
Ze záznamu Aleny Blažejovské, pořízeného v brněnském Kabaretu Špaček, vám přinášíme výběr, na němž Milan Uhde vypráví o Oldřichu Mikuláškovi. Na večeru, který uspořádalo nakladatelství Druhé město, ovšem Milan Uhde také četl a komentoval vybrané Mikuláškovy básně. Básníkova vnučka Markéta zase četla ze své básnické prvotiny Když zhasne obloha. Sama svého dědečka nepoznala – on zemřel v roce 1985, ona se narodila v roce 2004. Proto i jí mohlo Uhdeho vyprávění Oldřicha Mikuláška a jeho vážný zápas o básnickou tvorbu opravdu přiblížit. (…)
Blanka Kubešová. Četba na pokračování z románu Horror Hill… jako zrnko písku připravila autorka. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Valérie Zawadská a Ladislav Mrkvička.
Natočeno 1998. Premiéra 1. dílu 8. 6. 1998 (ČRo 2 Praha, 22:00 – 22:30 h.).
Marta Buchaca. Superprodukce. Překlad Blanka Stárková. Redakce překladu Petr Gojda. Dramaturgie a úprava textu Tereza Nováková. Použitá hudba audiobanka Pond5. Mistr zvuku Bojan Bojič. Asistent zvuku David Šindelář. Sound design a postprodukce Bojan Bojič. Produkce Lucie Laňková. Šéfproducent Michal Sieczkowski. Režie Jaku Šmíd.
Osoby a obsazení: Julia (Martha Issová), Toni (Jakub Žáček).
Natočeno pro společnost Audiotéka ve studiu BeLoud v roce 2024. Vydala Audiotéka, červenec 2024 (MP3, 60 min.). Teaser zde.
Pozn.: Tragikomedie o dvou sourozencích, přátelství, rodině, životě a smrti. A o tom, že někdy je třeba zabalit život do eufemismů, zatímco jindy je nutné odvážně čelit pravdě.
Toni a Julia jsou dva sourozenci, které spojuje mnohem víc než jen umírající matka. Během svých setkání vzpomínají nejen na dětství a rodiče, ale rozebírají také chyby, kterých se oni sami dopustili, nebo kterých se teprve dopustí. Toni je z návštěvy matky, která slaví narozeniny, špatný, protože matka své narozeniny ani jejich přítomnost už zřejmě vůbec nevnímá. A rozmýšlí se nad tím, za jakou cenu má člověk držet svého milovaného při životě. Julia, která se živí jako doktorka, má v této otázce poměrně jasno: tou hranicí je utrpení. A také proto bratra přemlouvá, aby svou starou nemocnou fenku nechal utratit. Jak ale poznat, když jeden začne trpět? A kdo má vlastně právo rozhodovat o životě ostatních? (anotace)
Marta Buchaca – katalánská dramatička a televizní a filmová scenáristka z Barcelony Marta Buchaca se věnovala psaní už od útlého věku. Vystudovala humanitní vědy a zúčastnila se dramatických workshopů v Centre dÉtudes de Théatrales Louvain-la-Neuve v Belgii a LObrador de la Sala Beckett ve Španělsku. Za své divadelní hry, které se dávno hrají i mimo její rodnou zem, získala řadu prestižních ocenění. U nás uvedl v dubnu 2023 Činoherní klub scénické čtení právě její hry Rita (v režii K. Volánkové). Fanoušci hororů si od Marty Buchacy mohou pustit například film Jevy a příznivci peprnějších komedií zase třeba film Klíč k sexu.
Lit.: Novotná, Iveta: Audiodramatická jednohubka o umírání a schopnosti nechat své blízké odejít. In web Naposlech.cz, 27. 9. 2024 (recenze). – Cit.: Vedle Českého rozhlasu, respektive Radioservisu, patří Audiotéka k předním vydavatelům audiálních her. Kromě děl vzniklých přímo pro ni přichází také velice často s adaptacemi známých původně divadelních her. V poslední době to byly například díla Agathy Christie nebo Goldoniho Sluha dvou pánů. Tentokrát však Audiotéka zabrousila do zcela jiných vod a nabídla posluchačům spíše neznámou tragikomedii Rita z roku 2019 od španělské autorky Marty Buchacy.
Děj hry je velice jednoduchý a přitom otevírá témata, o kterých je třeba hovořit v širším měřítku. Dva sourozenci Toni a Julia se setkávají v nemocnici u své umírající matky. Ta má narozeniny, ale ve svém stavu už vůbec nevnímá jejich přítomnost. Ve stejné době onemocní Toniho fenka Rita (která se mimochodem jmenuje stejně jako matka sourozenců) a veterinář doporučí utracení, aby se zvíře netrápilo. Stejný názor zastává i Julia, která je lékařkou. Tato situace výborně parafrázuje hlavní příběh, ve kterém jde vlastně o umírající matku a celý princip paliativní péče, což je akcentováno nejen stejným osudem ale zejména shodným jménem obou umírajících. Toni se na základě zkušenosti s fenkou Ritou ptá své sestry, zda by podobným způsobem nemohli ulevit i matce a pokládá zcela zásadní otázku – proč můžeme ulevovat od bolesti zvířatům na pokraji smrti, ale našim nejbližším ne. Ptá se své sestry, jaký je v obou umíráních rozdíl, a dokonce ani ona, lékařka, mu není schopná dát adekvátní odpověď. Jak toto dilema dopadne ve hře Rita, to už si ale musíte poslechnout sami…
Hra má vzhledem ke komornímu obsazení (pouze dva herci), jednoduchému ději, který je zacílen na ústřední motiv smrti nejbližších, a formě konverzační hry, pro níž není důležitá akce ale naopak slova, velký audiální potenciál. Ostatně čeští diváci se s Ritou mohli zatím setkat pouze v podobě scénického čtení v pražském Činoherním klubu, tedy také „jen“ v audiální podobě. Plnohodnotný zážitek a dosah témat však přineslo až zpracování, které vyšlo o prázdninách pod hlavičkou Audiotéky.
Protože se původně jednalo o divadelní hru, bylo nutné text citlivě upravit pro čistě audiální verzi. O to se postarala dramaturgyně Tereza Nováková. Bez dobré znalosti původní hry lze těžko soudit, do jaké míry byl text upravován, každopádně je třeba říct, že divadelnost, respektive práce s vizuálními vjemy, není v audiální verzi vůbec znát a celkově hra vyvolává dojem, že byla napsána přímo pro médium vyjadřující se pouze hlasy, zvuky a ruchy.
Režisér Jakub Šmíd do rolí dvou sourozenců obsadil Marthu Issovou a Jakuba Žáčka a oba herce vedl k co nejcivilnějším výkonům. I když by Toniho neustálá přehnaná obava o zdraví své a svých blízkých a zejména téma umírání mohlo svádět k určité teatrálnosti, dokázal režisér oba interprety udržet v mezích uvěřitelnosti. Jejich hlasy jsou věcné a interpretují zásadnost tématu tak, jako by se jím právě sami zaobírali.
Neviditelnost interpretů se v audiohře Rita stává zcela jednoznačným kladem. Tím, že posluchač nemá před sebou hercův obličej, mají myšlenky a otázky, které autorka Marta Buchaca ve svém díle nastoluje, mnohem větší dosah. Hra u recipientů vyvolává další a další otázky a nutí k zamyšlení nad chodem zdravotnictví a celé paliativní péče. Rita je prostě dílem, o jehož poselství budete ještě dlouho přemýšlet. S takovým tématem se v komerční audioknižní produkci často nesetkáváme, a i když tato hra nemá tak masivní reklamu (na rozdíl od jiných titulů z produkce Audiotéky), rozhodně by neměla uniknout vaší pozornosti. Byla by to totiž velká škoda.
Hostem je Petr Mlsna, předseda Úřadu pro hospodářskou soutěž. Potřebuje Úřad pro hospodářskou soutěž reformu, o které mluví vláda ve svém programovém prohlášení a kterou už představilo ministerstvo pro místní rozvoj? Jak se k reformě staví vedení úřadu? Prosazuje ji, nebo odmítá? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 25. 7. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Připravil Matěj Skalický. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu Plus a expert na Rusko.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 7. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: GRU založil už Lenin. Agenty na špinavou práci sbírají „oficíři“ po celém Rusku. In web ČRo Plus, 26. červenec 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: GRU. Ruská vojenská rozvědka. Asi jste o ní už slyšeli, možná právě ve Vinohradské 12 v minulých dnech, kdy jsme mluvili o akustických zbraních. Co jsou agenti GRU zač, kde je trénují, co umí? (…)
Hostem je Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru. Noční útoky ochromily několik linek francouzských vysokorychlostních vlaků. Právě začínající olympijské hry v Paříži znamenají nejen sportovní výkony, ale též nejrozsáhlejší bezpečnostní operaci mírové Francie. Ovlivní to nějak atmosféru her a náladu sportovců? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 7. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Lit.: kma – Pancíř, Tomáš: Předseda českého olympijského výboru: Chceme se na olympiádě dívat o kus dál a vytvářet vzory pro děti. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sport není jen o olympiádě, je třeba sportovat 365 dní v roce. Není to jen o dětech a nastupující generaci, ale o celém národu, říká Jiří Kejval. (…)
V pátek od 19:30 bude probíhat zahájení pařížských letních Olympijských her, na které se probojovalo celkem 113 českých sportovců. V čem budou tyto hry mimořádné jaké výsledky můžeme čekat od Čechů? „Když získáte medaili, tak to znamená, že si vše sedlo v ten daný den, že se sešly všechny aspekty sportovního výkonu a že se podařilo dostat se na stupně vítězů. Máme řadu šancí na medaili,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jiří Kejval, předsda Českého olympijského výboru. (…)
Marek Orko Vácha je katolický kněz a bioetik: „Žádná sociální síť nenahradí kontakt z očí do očí, evolučně jsme vždy byli skupinoví tvorové. Člověk ve společnosti šťastných lidí má velkou šanci, že bude také šťastný. Sítě přátel, které kolem sebe máme, nás zásadně ovlivňují … setkávat se s přáteli je to nejlepší pro naše zdraví. Poslouchat příběhy druhých, to je služba pro ně a zároveň může být prospěšná i pro nás.“ Jaká jsou nejnovější vědecká data o tom, jak působí osamělost na lidské zdraví? Jak důležité je se v komunikaci soustředit na druhé a nemluvit jen o sobě? Jsme jako lidi schopni opustit snahu o kontrolu všeho, co prožíváme? Moderuje Renata Kalenská.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 7. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).
Lit.: lup – Kalenská, Renata: Marek Orko Vácha: To nejlepší, co můžete udělat pro své zdraví, je setkání s přáteli. In web ČRo Plus, 26. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „To, že jsme spolu, díváme se na sebe, mluvíme spolu, nikdy nenahradí žádná sociální síť, spíš naopak,“ tvrdí katolický kněz a bioetik Marek Orko Vácha. Reaguje tak mj. i na loňský americký výzkum, podle kterého samota představuje zdravotní komplikace, dokonce stejné, jako kdyby člověk denně vykouřil až 12 cigaret.
„Když se na to podíváme evolučně, tak jsme vždy byli skupinoví tvorové, kteří žijí v tlupě. Byl by omyl myslet si, že pokud jsme osamělí, přežijeme to bez následků,“ zdůrazňuje bioetik.
Stačí ale málo, tvrdí. „Setkejte se s přáteli, dejte si kávu nebo čaj, bavte se a říkejte si vtipy – a nemůžete pro své zdraví udělat nic lepšího,“ nabádá.
Důležité jsou prý i úplně banální věci, protože už je prokázáno, že pokud student bydlí na koleji s někým, kdo má výborný prospěch, vylepší se ten jeho.
„Pokud jste ve společnosti šťastných lidí, máte slušnou šanci, že budete také šťastní. Pokud jste ve společnosti nekuřáků, pravděpodobně nebudete kouřit ani vy. Ale platí i to, že pokud jste na Facebooku ve společnosti lidí, kteří nenávidí všechny a všechno, máte šanci, že se stanete stejně nešťastní.“ (…)
285. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2024. Webová premiéra 26. 7. 2024 (Gazetisto).
Pozn.: Začátkem června jsme nechyběli na zlínském filmovém festivalu. Tématem našeho povídání byly „Děti a politika“. Proč se politici tak rádi fotí s dětmi? Proč vlastně vznikl Pionýr a proč do škol chodily na besedu Lidové milice? A jak se k tomu všemu stavěl film po roce 1948? (anotace)
Powered by WordPress