Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 8. 2024

Jurášek (1952?)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 22:00

Martin Gazda-Sosnar. Hra pro mládež. Rozhlasová dramatizace Miluše Zoubková a Jiří Kafka. Režie Jiří Vasmut.

Natočeno 1952 (?). Premiéra (?) 18. 10. 1952 (Praha, 14:00 h.) v cyklu Hra pro starší děti. Repríza 10. 3. 1956 (14:00 – 15:15 h.).

Lit.: Gazda, Martin: Mladí hrdinové. In Čs. rozhlas a televize 42/1952 (4. 10. 1952), s. 13 (článek).
Mladí hrdinové. In Čs. rozhlas a televize 42-1952 (4. 10. 1952), s. 13 (článek) 01Mladí hrdinové. In Čs. rozhlas a televize 42-1952 (4. 10. 1952), s. 13 (článek) 02

Jurášek (1959?)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 21:55

Martin Gazda-Sosnar. Hra pro děti. Dramatizace Jiří Kafka. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Jurášek Benda (Jiří Novotný), jeho otec (František Hanus), Juráškova matka (Jaroslava Drmlová), Alexej Grigorjevič Solovjov (Miroslav Stach), Vladimír Charytonič Ljubenko (Rudolf Pellar), Štěpánka (Jana Mikišová), Štěpánčina babička (Vlasta Jelínková), doktor Mrázek (Otomar Korbelář), jeho žena (Světla Svozilová), Olga, jejich dcera (Eliška Svobodová), učitel Šácha (František Filipovský), učitel Vojkůvka (Vladimír Hlavatý), četník Sojka (Josef Gruss), jeho syn (Miroslav Šipovič), Kubač (František Beránek), Tomala (Josef Mráz), Janulík (Vladimír Bičík), cizinec u Bendů (Erik Zámiš), hajný Buriánek (František Hollar), Verbík (Josef Koza), Vláďa, velitel partyzánů (Miloš Hlavica), Ruda, partyzán (Jiří Suk), Zvára (Karel Kastner), sovětský voják (Radek Nykodém), gestapák Kretschmer (Ivo Gübel), Dráždil, Juráškův strýc (Felix le Breux).

Repríza 14. 3. 1959 (Praha I – Praha III, 13:45 – 15:10 h.).

Ústup z hranice (1959)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 21:42

Vladimír Pazourek. Dramatizace Karel Tachovský. Režie Miroslav Nejezchleb.

Osoby a obsazení: Karel Holas, vrchní respicient finanční stráže (Otakar Dadák), Martínek, Uhlíř, Zářecký, Rázl a Köhl, příslušníci finanční stráže (Karel Kabíček, Jiří Tomek, Dobroslav Čech, Josef Karlík a Karel Šebesta), Köhlova žena (Jana Hliňáková), Vlasta, Holasova manželka (Vilma Nováčková), Hanzi Jenke, starý pašerák (Zlatomír Vacek) a další.

Nastudovalo Brno v roce 1959. Premiéra 11. 3. 1959 (Praha I, 20:00 – 21:30 h.).

Lit.: anonym:  Rozhlasová premiéra – Ústup z hranice. In Čs. rozhlas a televize 11/1959 (3. 3. 1959), s. 7 (článek).
Rozhlasová premiéra - Ústup z hranice. In Čs. rozhlas a televize 11-1959 (3. 3. 1959), s. 7 (článek)

Veřejná záležitost (1966)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:42

Karel Dvořák. Monolog pro mikrofon. Režie Alena Adamcová.

Osoby a obsazení: Irma (Věra Kubánková).

Natočeno 1966. Premiéra 22. 11. 1966 (Praha, 19:45 – 20:22 h.).

Veřejná záležitost. In Čs. rozhlas a televize 48-1966 (15. 11. 1966), s. 16 (článek).

Lit.: anonym: Veřejná záležitost. In Čs. rozhlas a televize 48-1966 (15. 11. 1966), s. 16 (článek). – Cit.: Karel Dvořák, letos pětapadesátiletý dramatik, prozaik, publicista, divadelník a kritik, dal své první rozhlasové hře do podtitulu označení ,,monolog pro mikrofon“. Určil tak nejen její dramatickou formu, ale zároveň přesné označil estetickou specifičnost dramatu, jehož realizace je možná jediné před mikrofonem a vnímání pouze před rozhlasovým přijímačem. Tento dramatický monolog lze sice číst jako prózu, ovšem jen při značné akustické představivosti čtenářově, nelze jej však provést scénicky, neboť jedině akustická fantazie posluchače rozhlasu dovede vyvolat optické představy, s nimiž zde autor počítal. — Jediný hlas dramatu „Veřejná záležitost“, hlas stárnoucí ženy Irmy přestává být v rozhlasovém provedení vlastně monologem, jak supluje myšlení i neslyšené hlasy jiných postav.

Tuto psychologickou studii dnešní ženy akusticky ztvárnily režisérka Alena Adamcová a herečka Věra Kubánková a věřme, že citové zmatky i trpkost z nešetrnosti společenských vztahů vystihly právě ženy citlivě a věrohodně.


Plavec (2024)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 15:38

Tereza Simanová. Feature.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 8. 2024 (SRo Rádio Devín, 15:00 h.).

Lit.: anonym: Fíčer: Plavec. Rozhlasová tvorba. In web SRo Rádio Devín, 25. 7. 2024 (anotace). – Cit.:  Redaktorka Tereza Simanová sa vybrala za podivným, surreálnym príbehom muža, ktorý sa rozhodol preplávať do zeme zasľúbenej, a za tým všetkým sa skrýva príbeh o sklamaní, neúspechu, o márnom hľadaní pevnej pôdy pod nohami a túžbe niečomu veriť. Namiesto happyendu prichádza tvrdé vytriezvenie z viery v Putina a veľké Rusko.

Neznáme príbehy SNP 1/? (Neznámé příběhy SNP, 2024)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 15:37

Ivica Ruttkayová. Dokumentární cyklus.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 30. 7. 2024 (SRo Rádio Devín, 17:00 h.; 60 min.) k 80. výročí Slovenského národního povstání.

Obsah: 1. Anton Facuna rómsky protifašistický bojovník z angloamerickej misie – 2.

Lit.: anonym: Neznáme príbehy SNP. Témy. In SRo Rádio Devín, 30. 7. 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Rádio Devín pri príležitosti 80. výročia Slovenského národného povstania uvádza cyklus Neznáme príbehy Slovenského národného povstania autorky Ivice Ruttkayovej. Pozývame vás počúvať rozprávanie o ľuďoch, korí sa napriek hrozbe smrti a v ťažkých podmienkach, zapojili do odboja, ktorý vyvrcholil v povstaní. Udalosti povstania ich zastihli v rôznych životných situáciách a na rôznych miestach Slovenska.

Poznáme známe mená aktérov a fakty, čo vošli do histórie a do učebníc dejepisu, i keď sa, vzhľadom na spoločenskú objednávku, často menila ich interpretácia. Mnohé príbehy sa však časom stratili, alebo, jednoducho, nebolo žiadúce o nich hovoriť. Aj po desiatkach rokov je však stále možné pátrať po menách týchto mužov a žien a poznávať dramatické a tragické osudy, ktoré zostávali v spoločenskej pamäti nedocenené.

1. diel – Anton Facuna rómsky protifašistický bojovník z angloamerickej misie

Do nášho rozprávania o neznámych príbehoch povstania sme spracovali fascinujúci príbeh rómskeho protifašistického bojovníka, člena angloamerickej vojenskej misie Antona Facunu zo Sklabine. Súčasťou rozprávania sú doteraz celkom neznáme a unikátne informácie súvisiace so životom Antona Facunu, ktoré sú zverejnené po prvýkrát. Máme tak možnosť spoznať pohnutý život tejto významnej osobnosti, ktorý prechádzal mnohými osudovými peripetiami a ťažkými skúškami. (…)

Mesto snov (Město snů, 2024)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 15:21

Barbara Vojtašáková. Feature.

Natočeno 2024. Premiéra 28. 7. 2024 (SRo Rádio Devín, 15:00 h.; 30 min.) v cyklu Audiodokument Rádia Devín.

Lit.: anonym: Mesto snov. In web SRo Rádio Devín,  28. 7. 2024 (anotace). – Cit.: (…) Fíčer je fragmentárnym portrétom mesta Piešťany, ktorý nemá jedného konkrétneho rozprávača. Jedná sa skôr o spleť hlasov, osobných príbehov a situácii, v ktorom autorka zachytáva Genius Loci tohto jedinečného kúpeľného mestečka. Mesto sa v ňom chápe ako žijúci organizmus, ktorý v sebe uchováva emocionálne stopy ľudí, ktoré k nám prehovárajú na každom kroku. A viete prečo sú práve Piešťany mesto snov? Po vypočutí fíčra vám bude odpoveď jasná.

Jakubove ústa (Jakubova ústa, 1966)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 15:01

Petar Šegedin. Rozhlasová hra. Překlad Branislav Choma. Režie Martin Hruška.

Účinkují členové Slovenského národného divadla v Bratislavě.

Nastudovala Bratislava v roce 1966. Československá premiéra 18. 11. 1966 (Československo II, 21:30 – 22:30 h.).

Tajemství zahrad (2024)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:39

Alena Wagnerová. Povídka – autofikce věnovaná rodnému domu, rodičům a také zdůvodnění jejího odchodu do exilu. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Hana Briešťanská.

Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 10. 8. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 17 min).

Lit.: Blažejovská, Alena: Tajemství zahrad. Brno, rodný dům a odchod do exilu v povídce Aleny Wagnerové. In web ČRo Brno, 7. srpen 2024 (článek). – Cit.: Pro magazín Zelný rynk poskytla Alena Wagnerová svou povídku Tajemství zahrad, která je zakotvená v Brně. Je to autofikce věnovaná rodnému domu, rodičům a také zdůvodnění jejího odchodu do exilu.

Alena Wagnerová je brněnská rodačka a příslušnice skupiny Šestatřicátníků. Tím se nemyslí jen generace narozená v roce 1936, ale v tomto případě i konkrétní pražsko-brněnské uskupení kolem Václava Havla, Jiřího Kuběny, Pavla Švandy, Violy Fischerové a dalších.

Autorka vystudovala biologii a pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně. Byla nejprve dramaturgyní a od roku 1966 působí jako publicistka na volné noze. Počínaje rokem 1969 žije v Saarbrückenu a také v Praze. Pracuje jako spisovatelka, překladatelka a vydavatelka.

Napsala biografii české baronky a mecenášky Sidonie Nádherné, která byla poslední šlechtickou majitelkou zámku Vrchotovy Janovice jižně od Prahy. Právě zde napsal rakouský novinář a spisovatel Karl Kraus svoji slavnou práci Poslední dnové lidstva. Kniha Aleny Wagnerové je současně příběhem zámku Vrchotovy Janovice a jeho zámeckého parku, který se v roce 1942 stal proti vůli majitelky součástí cvičiště jednotek Waffen-SS.

Wagnerová se také dlouhodobě zabývá osudem novinářky a publicistky Mileny Jesenské – přítelkyně Franze Kafky, v roce 1994 vydala její životopis. Další ženou, jejíž život a vliv podněcuje Wagnerovou ke studiu, úvahám a psaní, je Kamila Stösslová – inspirátorka Leoše Janáčka.

V roce 2008 se stala podnětem četných diskuzí Wagnerové kniha Helden der Hoffnung (Hrdinové naděje), obsahující patnáct rozhovorů se sudetskými Němci – odpůrci nacionálního socialismu a Adolfa Hitlera. Za války byli pronásledováni a po skončení války odsunuti z Československa.

Výtah Respektu – Globální propad burz: Kde se vzal a jak na něj vyzrát (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 14:24

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Petr Horký.

Natočeno 2024. Webová premiéra 6. 8. 2024 (Respekt.cz, 11:58 h.; 12 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Globální propad burz: Kde se vzal a jak na něj vyzrát. In web Respekt.cz, 6. 8. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zpomalování americké ekonomiky může být rychlejší, než se čekalo – věta, která na začátku týdne ovlivnila téměř celý svět a způsobila největší propad akcií od roku 2020, kdy světem hýbaly obavy ohledně pandemie koronaviru. Pokles se dotkl jak USA, tak Evropy (včetně Česka) nebo třeba Japonska. „Akciové trhy tam poklesly nejvíc za posledních 37 let. A to vše, jak Japonsko, tak Amerika, se odehrává v době, kdy už v červenci oslabovaly akcie technologických firem a firem investujících do AI,“ říká ve Výtahu Respektu Petr Horký s tím, že pondělní ztráty akcií se již začaly zpevňovat. Co přesně jejich výkyv způsobilo? A jak na ně má člověk podle odborníků reagovat?

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress