Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 8. 2024

Historie Plus – Století příběhů: Zlomový rok 1969 1/3 (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:00

21. srpen není v našich dějinách spojen jen s rokem 1968. Co se dělo o rok později, v srpnu 1969? Připomene třídílný pořad z cyklu Století příběhů, který připravili Adam Drda a Mikuláš Kroupa.

Hovoří Vladimír Špidla a další.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 2. dílu 24. 8. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 3. dílu 31. 8. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 27 min.).

Lit.: Drda, Adam: Století příběhů: Zlomový rok 1969. In web ČRo Plus, 17. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 55 lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.

V roce 1969, především 20. a 21. srpna, proběhly v Praze, v Brně a v dalších městech masové demonstrace proti sovětské okupaci Československa. Bylo to první okupační výročí – a v zemi se za ten jeden rok od srpna 1968 všechno změnilo.

Občanské protesty tvrdě potlačila státní moc. Nikoli sovětská armáda, jak by se snad dalo čekat, ale domácí politické vedení státu a KSČ (včetně reformních komunistů) a československé ozbrojené složky: armáda, Sbor národní bezpečnosti, Lidové milice.

Zásahy proti protestujícím byly tehdy brutální: zůstalo po nich pět mrtvých a mnoho zraněných, na těle i na duši. Uvádí se, že proti demonstrantům nastoupilo 20 tisíc vojáků, 30 tisíc příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti, desítky tisíc milicionářů.

V ulicích byly stovky tanků a obrněných transportérů. Asi 2,5 tisíce lidí bylo zatčeno, podstatná část z nich později dostala tresty na základě speciálního zákonného opatření, kterému se přezdívalo „pendrekový zákon“. (…)

Lit.: Drda, Adam: Století příběhů: Zlomový rok 1969. „Vedle mě padl na zem kluk. Zabili ho,“ vzpomíná svědkyně protiokupačních protestů v Brně. In web ČRo Plus, 24. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Utíkali jsme, protože jsme zjistili, že za esenbáky jdou ještě Lidové milice…  Otočila jsem se a viděla, jak jeden (milicionář) klečí, ruku měl opřenou o koleno a mířil. A já říkala: ‚Člověče, to je malér, oni snad chtěj střílet!‘ A skutečně začali střílet!“ říká na nahrávce Paměti národa veterinární lékařka Jana Drašnarová.

21. srpna 1969 se zúčastnila protiokupační demonstrace v Brně a stala se svědkyní brutálního zásahu příslušníků SNB a především Lidových milicí, po němž zůstali dva mrtví.

Před 55 lety proběhly velké výroční protesty proti sovětské okupaci po celém Československu. Státní moc je krutě potlačila, použila k tomu dokonce i československou armádu. Pět lidí přišlo o život, přinejmenším desítky utrpěly zranění.

Novou třídílnou sérii ze speciálního podcastového cyklu Století příběhů jsme věnovali těmto demonstracím, jejich obětem, a také zlomovému roku 1969, v němž se Československo po krátkém politickém uvolnění vracelo k tuhému totalitnímu režimu. (…)

Lit.: Drda, Adam: Století příběhů: Zlomový rok 1969. Armáda, která nebojovala proti okupantům, zato „zakročila“ proti vlastnímu národu. In web ČRo Plus, 31. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demonstrace proti sovětské okupaci, které propukly v mnoha československých městech v srpnu 1969, byly nadlouho posledními masovými občanskými protesty proti totalitnímu režimu. Účastnilo se jich odhadem přes sto tisíc lidí a vedení státu a KSČ je s použitím Lidových milicí, Sboru národní bezpečnosti a Československé lidové armády brutálně potlačilo.

Výsledkem zákroků ozbrojených složek bylo pět mrtvých, vyšší desítky zraněných, dva a půl tisíce zatčených. Následovaly soudy a různé další persekuce, to všechno kvůli tomu, aby se země obsazená cizími vojáky vrátila k osvědčenému komunistickému pořádku.

„Razantní potlačení projevů občanské nespokojenosti očekávali a požadovali od československých komunistických kolaborantů jejich „sovětští přátelé“, ale hlavní odpovědnost za organizaci zásahu a za jeho podobu měli českoslovenští politici,“ říká publicista a spoluautor pořadu Adam Drda a dodává:

„Nově zvolený generální tajemník KSČ Gustáv Husák chtěl dokázat okupantům, že je muž na svém místě, ale poměrně hanebně se chovali i mnozí výraznější reformní komunisté, k nimž lidé získali důvěru během pražského jara. Najednou mohl každý vidět, že to nejsou stoupenci svobody a demokratizace, že v duchu svých stranických kariér půjdou proti vlastnímu národu, ale nikoli proti Moskvě.“

Dokládá to mimo jiné projev někdejšího reformisty a předsedy vlády Oldřicha Černíka. (…)

Po Česku – Buchlov (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:59

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát na hradě Buchlov.

Hovoří kastelán Rostislav Jošek.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:30 h.).

Rána osudu (2024)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:44

Oskar Baum. Arne Krinns je tichý hoch, který rád čte. Rvačka u synagogy mu ale navždy změní život. Částečně autobiografická próza německy píšícího spisovatele narozeného v Plzni a blízkého přítele Franze Kafky. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Matyáš Darnady. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.) v cyklu Kafkovské léto.

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 20. srpen 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé.  (…)

Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883-1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.

Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími.

Traduje se, že Baum při jednom setkání s přáteli s velkým zanícením vyprávěl jeden ze svých příběhů. Max Brod ho zaznamenal těsnopisem a následně zveřejnil. Tak byl objeven Oskar Baum – spisovatel. Baum byl ovšem muž mnoha nadání, byl učitelem hudby a varhaníkem a také významným hudebním kritikem. Psal pravidelně do Prager Presse a dalších novin a časopisů, spolupracoval i s německým vysíláním Československého rozhlasu.

Český čtenář má k dispozici pouze nepatrný zlomek Baumova díla. Přeložen dosud není jeho stěžejní autobiografický román Život v temnotě, stejně tak i román Písmo, které nelhalo, za který byl vyznamenán československou státní cenou a řada dalších textů. (…)

Částečně autobiografická povídka situovaná do autorovy rodné Plzně. Arne Krinns studuje na gymnáziu a je to tichý hoch, který má rád knihy. Jednou si na lavičce u synagogy čte verneovku v němčině a to vyprovokuje partu českých kluků k tomu, aby ho napadli. Zranění, které v bitce utrží, fatálně ovlivní jeho celý další život.

Povídka je zcela zřejmě ovlivněná Baumovým zážitkem z dětství. I když dodnes není zcela zřejmé, jak k oné události přesně došlo, děj povídky se zdá být skutečnosti nejblíže. Rodiče pak Oskara Bauma poslali do vídeňského internátu Hohe Warte pro nevidomé děti a mládež.

Slepota, slepectví, pocity nevidomého člověka, bylo pro Oskara Bauma jedno z jeho hlavních literárních témat – připomeňme například jeho román Das Leben im Dunkeln – Život v temnotě, kde zpracoval zážitky právě ze svého pobytu ve vídeňském slepeckém ústavu.

Povídka Rána osudu vyšla poprvé ve 4. ročníku německého Židovského almanachu v Praze (1927/1928). (..)

Bylo… 1/13 (1990)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 9:01

Božena Obdržálková. Četba na pokračování. Připravila Alena Vostrá. Úvodní dopis napsal Jaroslav Seifert. Režie Michal Pavlík.

Čte Marie Marešová a Gustav Opočenský.

Natočeno 1990. Premiéra 1. dílu 19. 10. 1991 (Praha, 21:45 – 22:15 h.). Repríza 13. 9. – 1. 10. 2024 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Pozn.: Vzpomínková próza evokuje atmosféru staré Prahy kolem Uhelného trhu na počátku 20. století, v době autorčina dětství. Otec autorky se jako zahradník usadil na počátku století v pražských Vokovicích a matka si zřídila květinový stánek na Uhelném trhu, kam s sebou posléze odvedla i děti. Autorka tak vyrůstala v blízkém i vzdálenějším okolí a navždy si vtiskla do paměti většinu jeho typických domů i s jejich svéráznými obyvateli – trhovci, drobnými řemeslníky a obchodníky. Díky spontánnímu vypravěčskému umění a intenzitě vzpomínek vyvolává knížka nejen plastický obraz zapomenutých časů, ale i úsměvnou pohodu a příjemný čtenářský zážitek. (anotace)

Lit.: Vostrá, Alena: Bylo… In Rozhlas 42/1991 (14. 10. 1991), s. 2 (článek).
Vostrá, Alena - Bylo... In Rozhlas 42-1991 (14. 10. 1991), s. 2 (článek).

Hvězdy Ondřeje Kepky 1/?? (2024-2025)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:54

Připravuje a uvádí Ondřej Kepka.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2024 (ČRo Pohoda, 10:00 h.).

 Obsah: 1. Josef Somr – 2. Jaroslav Marvan – 3. Luděk Kopřiva – 4. Gabriela Vránová – 5. Jaroslav Kepka – 6. Marián Labuda – 7. Jaroslav Satoranský – 8. Viktor Preiss (2025) – 9. Jan Přeučil – 10. Luděk Munzar – 11. Vlastimil Brodský – 12. Petr Haničinec – 13. Vladimír Menšík –

Lit.: anonym: O pořadu Hvězdy Ondřeje Kepky. In web ČRo Pohoda, srpen 2024 (článek). – Cit.: Český rozhlas Pohoda má novou moderátorskou posilu. Herec, režisér a scenárista Ondřej Kepka bude vzpomínat na výrazné osobnosti uměleckého světa, se kterými se setkal, které jej ovlivnily a které jsou blízké jeho srdci.

Ondřej Kepka k rozhlasové sérii sám říká:

„Mám velkou radost, že mohu pro Český rozhlas Pohodu připravit seriál, kde budu posluchače postupně seznamovat se svými zážitky, které jsem měl, když jsem se setkal třeba s Jaroslavem Satoranským, Josefem Somrem, vzpomeneme i na moji mámu Gabrielu Vránovou nebo na neuvěřitelně veselého a ironického Luďka Kopřivu.

Měl jsem štěstí, že jsem se od mých šesti let setkával s řadou velkých uměleckých osobností – především divadelníků: herců, režisérů, autorů. Velmi mě ovlivňovaly, byly mými vzory.

Vzpomínám si třeba na krásná letní setkání na dvoře staroturanského domku, na Slovensku, kde měla herečka Zora Rozsypalová svůj letní byt a kam zvala své kolegy z ostravského divadla. Byly to stovky hodin debat o divadle. Já jsem jen poslouchal a poslouchal.

Nečekejte ode mne velké encyklopedické dokumenty. Na to máme jiné odborníky. Půjde spíše o hodinové pořady, které by měly být velmi osobní, plné zážitků, které mi přineslo setkání s našimi velikány.

Jak říkával Jan Werich: poslouchejte uchem shovívavým.“

Host Radiožurnálu – Jiří Krhut (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:52

Jak svá vystoupení skládá a s kým si Jiřího Krhuta pletou? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 8. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 24 min.).

Lit.: Výborná, Lucie – jkh: Našel jsem si indiánské jméno Ten, který se rád předvádí, představuje se bavič a hudebník Jiří Krhut. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šašek, mistr absolutního rýmu nebo falešný Štěpán Kozub? Své pravé já prý bavič Jiří Krhut odhaluje v písni Zatahuju pupek, jinak se ale prý předvádí. „Nechtěl bych, aby posluchači nahlédli do mé hlavy, co mi jede, když se s někým bavím, protože vidím slova různě otáčená,“ líčí bavič. Jak pozná, jaký druh humoru bude na které publikum fungovat? Jak se zrodila jeho touha bavit davy? A proč je těžké v češtině rapovat? (…)

Za obzorem – Jak vrátit Africe její kulturní dědictví? (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:46

Kolik afrického umění je v Evropě a proč ho v Africe zůstal jen zlomek? Evropská muzea bývalých koloniálních mocností v posledních letech stále víc řeší, jak Africe vrátit její kulturní dědictví. Je debata o dekolonizaci muzejních sbírek relevantní i pro českou společnost? Odpovědi hledá aktuální díl pořadu Za obzorem.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 8. 2024 (ČRo Plus, 11:33 h.).

Lit.:

Crossover Přepište dějiny a Na Východ! (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 8:38

Jednadvacátý srpen 1968, co o něm víme i nevíme. Podcast Na Východ! spojil síly s oblíbeným podcastem Přepište dějiny a publikem v kulturním domě Vzlet. A podíval se na srpnové události jak z českého, tak z ruského pohledu.

Hovoří Ondřej Soukup, Josef Pazderka, Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 15. 7. 2024 (centrum Vzlet, Praha) v rámci konference Hranice (ne)svobody. Premiéra 16. 8. 2024 (ČRo Plus, 24 min.). Repríza 17. 8. 2024 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Pozn.: Záznam celé debaty (48 min.) na YouTube.

Lit.: Pazderka, Josef – Soukup, Ondřej: Když se Česku dějí dějiny. Dospělý pohled na srpen 1968. In web ČRo Plus, 16. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podcast Českého rozhlasu Plus Na Východ! se spojil s úspěšným „kolegou“ podcastem Přepište dějiny historiků Martina Gromana a Michala Stehlíka. Vznikla tak společná debata o pohledu na srpnové události 1968 a období krátce před nimi a po nich, natočená za účasti veřejnosti v pražském kulturním centru Vzlet 15. července 2024. Nabízíme vám sestřih této debaty, jako bonusový materiál od 23. srpna potom také její plné znění.

Jak říká hned v úvodu Ondřej Soukup: „Výročí sovětské invaze v srpnu 1968 nabízí vhodnou příležitost poodstoupit od obecné české a slovenské sebelítosti a podívat se na tuto traumatickou událost našich moderních dějin trochu jinak, dospěleji.“

Spolu s Josefem Pazderkou, Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem proto diskutují řadu mýtů, které jsou se srpnem 1968 spojené, a to jak na československé, tak ruské straně.

Jsou to: mýtus o zlých Rusácích a holubičí povaze Čechů, mýtus o socialismu s lidskou tváří i navzdory zkušenosti s maďarským povstáním v roce 1956, mýtus o bratrské pomoci se záchranou socialismu.

To vše zazní v setkání dvou podcastů za neustálého vzájemného popichování, vtipkování a citování klasiků. Pro znalé podcastu Přepište dějiny: ano, i v tomto díle zazní jméno Františka Kriegela. (.

Rozhlas jede za vámi – Rychnov nad Kněžnou (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:17

Účinkují Vasil Fridrich, Dasha, René Zavoral, Michal Jagelka a další. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Pointa, která nepřijde (2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 8:11

Ondřej Galuška. Zamyšlení o humoru v díle Franze Kafky v autorské interpretaci. Text českého hudebníka a filozofa pro rozhlas připravil Ondřej Nezbeda. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2024. Premiéra 17. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 12 min) v cyklu Kafkovské léto, Esej a Víkendová příloha.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress