Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 11. 2024

Vizitka – Pavel Berkovič (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:04

Host: Pavel Berkovič, kameraman. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2024. Premiéra 14. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Ranní Plus – USA týden po prezidentských volbách, zneužití policejního auta v Praze (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:03

Čeká Spojené státy skutečně poklidné předání moci, tak jak si slíbil Joe Biden s Donaldem Trumpem? Týden po volbách už známe obsazení klíčových postů budoucí americké administrativy. Jaká bude jejich vláda? Ředitelství pražské policie žaluje exšéfa poříčního oddělení o 6 tisíc korun kvůli zneužívání služebního auta. Proč to řeší soudní cestou? Moderují Pavlína Nečásková a Lukáš Matoška.

Hovoří Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy.

Natočeno 2024. Premiéra 14. 11. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Lit.: jkd – Nečásková, Pavlína: Nevíme, jestli bude mít Trump s Netanjahuem trpělivost. Izrael často nedělá, co si Amerika přeje, říká Kalhousová. In web ČRo Plus, 14. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Budoucí americký prezident Donald Trump už vybral nového velvyslance v Izraeli i velvyslankyni při OSN. „Trump nebude podle mě natolik trpělivý, jako byl například Joe Biden. Nebude tak diplomatický, nebude jednat ze zákulisí. Myslím si, že bude mnohem otevřenější,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.

Budoucím americkým velvyslancem v Izraeli se stane současný guvernér Arkansasu Mike Huckabee. Směrem k Izraeli pronesl v minulosti řadu kontroverzních výroků. Co jeho výběr naznačuje o tom, jak chce Donald Trump přistupovat k celé situaci na Blízkém východě? (…)

5:59 – Jak funguje výkonný nástroj sekty. Novinářka o hnutí AllatRa (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:58

Připravila Barbora Sochorová.

Hovoří reportérka Kristina Ciroková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 14. 11. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 26 min.).

Lit.:  Sochorová, Barbora: Jak funguje nástroj proruského hnutí. Reportérka pronikla do útrob sekty. In web Seznam Zprávy, 14. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pohled do vnitřku fungování hnutí, které svým působením připomíná proruskou trollí farmu. Tak by se dala popsat další investigativní práce reportérky Kristiny Cirokové. Ta se o proruskou skupinu AllatRa nepřestává zajímat ani poté, co slovenská prokuratura podnikla kroky k jejímu trestnímu stíhání. (…)

Reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková se během svého dlouhodobého pátrání po náboženských hnutích a sektách v Česku i na Slovensku nedávno dostala k dalšímu zajímavému střípku skládačky. Díky aktivistovi, jemuž se podařilo infiltrovat do skupiny AllatRa, si mohla prohlédnout videa a fotografie odhalující nástroj s názvem Futager, který sympatizanti hnutí používají pro komunikaci na sociálních sítích.

„Je to taková speciální pomůcka, ke které se dostanete přes zaheslovanou stránku, obsahuje mnoho různých nástrojů využitelných při tvorbě videí a různých jiných příspěvků na sociálních sítích,“ popisuje v podcastu 5:59 novinářka, která činnost sekt popisuje řadu měsíců a společně s podcastem 5:59 o nich na jaře vytvořila i sérii s názvem Sekty CZ. Jedna z jejích epizod se ostatně hnutí AllatRa a jeho projektu Tvořivá společnost věnovala. (…)

Alex a host – Felix Slováček mladší (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:03

Dirigent, muzikant a zpěvák Felix Slováček mladší hostem Alex Mynářové.

Natočeno 2024. Premiéra 13. 11. 2024 (ČRo Region, 30 min).

Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: S tátou spolupracuju moc rád. Už máme i první společný videoklip, říká Felix Slováček mladší. In web ČRo Brno, 13. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po vzoru rodičů je věrný hudbě i divadlu. Felix Slováček mladší hraje na saxofon i klarinet, diriguje, účinkuje v Hudebním divadle Karlín a chystá desku, kde chce výhradně jen zpívat. (…)

„Rád bych natočil desku jen pěveckou, sólovou. Byl by tam velký symfonický orchestr, do některých věcí bych vzal i Big Band táty (Felixe Slováčka – pozn. red.). To by si jednak zasloužilo a jednak je to přirozený. Měla by to být vlastní tvorba, ale i převzatá. Chci udělat výběr a jak jsem perfekcionista, tak to pořád měním. Musím s tím být spokojený. Tak snad se v roce 2025 všichni dočkáme,“ usmívá se Felix Slováček mladší. (…)

Sféry – Tohle může nadobro změnit internet (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:59

Připravil Vítek Svoboda.

Hovoří Petr Koubský.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Lit.: Svoboda, Vít – Koubský, Petr – Horník, Ondřej: Sféry: Tohle může nadobro změnit internet. In web Deník N, 12. 11. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Umělá inteligence vstupuje do nové oblasti, která je ale středobodem internetu: umí na něm vyhledávat. Na tomto poli roky panuje kalifornský Google, teď mu ale roste konkurence v podobě vyhledávačů, které celou práci udělají za uživatele. Jak funguje AI ve vyhledávání? Co by rozmach umělé inteligence v konzumování informací znamenal pro mediální svět i politickou realitu nás všech? A jaká byla doba před nástupem vyhledávačů?  (…)

Host Reportéra – Pavel Liška (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:56

Připravil Tomáš Poláček.

Hovoří Pavel Liška.

Natočeno 2024. Webová premiéra 12. 11. 2024 (Reportér Magazín, 68 min.).

Lit.: Poláček, Tomáš: Papuánci, kteří nás přepadli s bouchačkou, byli naštěstí ještě zmatenější než my. In web Magazín Reportér, 12. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Čím jsem starší, tím víc mě mrzí,“ říká herec Pavel Liška, „že jsem se v mládí pořádně nenaučil anglicky.“ Do kin právě vstupuje film o výpravě na Papuu Novou Guineu, kterou poznával na motorce spolu s kolegou Janem Révaiem a kameramanem Hynkem Bernardem – jejich dokument se jmenuje Vandráci na ostrově lidojedů.

„Celou první výplatu v HaDivadle jsme kdysi s Markem Danielem utratili za týdenní intenzivní kurz angličtiny v Jeseníkách, ale vydrželi jsme jen první dopoledne, protože tam do nás pořád hustili tu angličtinu. Řekli jsme si, že tohle teda ne, a celý ten týden pak s Markem chodili po kopcích a po hospodách. Dnes mě to štve, protože se strašně rád potkávám s obyčejnými lidmi a poslouchám je. Dělávám to v českých hospodách, jenomže tam mě poznají a konverzace ztratí kouzlo těch okamžiků, kdy si začnou povídat dva neznámí lidé. V zahraničí mě nikdo nepoznává, ale tam zase svým novým přátelům občas úplně nerozumím.“

V podcastu Pavel Liška vypráví o tom, jak byli před odletem na Papuu vystrašení z předpokládané vysoké míry kriminality, ale po dvou týdnech naopak zcela ztratili ostražitost, protože jim Papuánci připadali mírumilovní a přátelští. „Nakonec k jednomu pokusu o přepadení s bouchačkou došlo, ale zhruba osmičlenná skupinka banditů byla naštěstí ještě zmatenější než my, takže nic neukradla. Jinak my měli jasné priority,“ směje se: „V první řadě nesmíme přijít o nahrané karty z kamer a ve druhé, pokud možno, ani o své životy.“ (…)

13. 11. 2024

Moře mlčí (1960)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 23:37

Vercors (= Jean Bruller). Překlad Jindra Kvapilová. Rozhlasová úprava Jarmila Šimůnková. Hudba Jan Kaláb. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Jiří Roll.

Osoby a obsazení: Muž (Zdeněk Štěpánek), stařec (Bedřich Karen), dívka (Anna Somolová), důstojník (Václav Voska), důstojník 2. (Felix le Breux) a otec (Bedřich Bobek).

Natočeno 1960. Premiéra 21. 8. 1960 (Praha III, 16:50 – 18:00 h.; 67 min.). Repríza 6. 2. 1961 (VKV, 20:30 – 21:40 h.); 12. 4. 1964 (Československo I, 21:50 – 23:00 h.); 24. 9. 1965 (Československo II, 21:30 – 22:45 h.). Obnovená premiéra 8. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.).

Pozn.: Jean Bruller napsal Mlčení moře pod pseudonymem Vercors v létě 1941; kniha poprvé vyšla v roce 1942 v nacisty okupované Paříži a rychle se stala symbolem duchovního odporu proti německé okupaci. Jedná se o příběh starého muže a jeho neteře, jenž mlčením bojují proti důstojníkovi německé armády, který se ubytuje v jejich domě. Paradox celé situace umocňuje fakt, že se nejedná o klasický prototyp německého dobyvatele; důstojník je distingovaný bývalý hudebník, jenž, sveden nacistickou propagandou, sní o bratrství mezi Němci a Francouzi. (anotace)

Hübschmannová, Milena - Vercors - Moře mlčí. In Čs. rozhlas a televize 34-1960 (9. 8. 1960), s. 5 (článek)

Lit.: Hübschmannová, Milena: Vercors: Moře mlčí. In Čs. rozhlas a televize 34/1960 (9. 8. 1960), s. 5 (článek). – Cit.: Kdo je Vercors? Francouzský spisovatel a veřejný pracovník Jean Brulier, který v době německé okupace za druhé světové války bojoval v řadách francouzských partyzánů a který získal svými knihami velkou oblibu u čtenářů nejen ve Francii, ale v celém světě.

Listujeme-li jeho dílem, jeho povídkami, nemůžeme si nevšimnout, že skoro všechny mají stejné zaměření: boj o čistotu člověka, boj proti fašismu, skrývajícímu se pod tou nebo onou maskou. Snad nejznámější je jeho knížka, „Mlčící moře“, podle které jsme pořad připravili. Loňského roku vyšla ve St. nakladatelství krásné literatury jeho nevelká povídka „Obeplutí“, kterou Vercors uváděl těmito slovy:
„O ctnost nelze usilovat, leč pro ni samu; vypůjčíme-li si někdy její masku z jiných důvodů, hned nám
ji sama strhne… Abychom mohli posoudit nějakého člověka, musíme dlouho a pečlivě sledovat jeho dráhu; jestliže není trvale jednoho jediného založení, jestliže ho rozmanité náhody přimějí, aby změnil krok (chci říci cestu, neboť krok mohou urychlit nebo zpomalit), nechte ho, ať si běží; takový je jak korouhvička ve větru, kam vítr, tam plášť.
„

Do tohoto citátu vložil Vercors svůj názor na člověka. O takové, korouhvičky není co stát; jen pevní, čest
ní a silní lidé najdou své místo, jen takovým patří budoucnost, to chce říci svým čtenářům celým svým dílem.

Lit.: Venclová, Renata: Jean Bruller: Moře mlčí. Příběh německého důstojníka, jehož ideály byly vystaveny nesplnitelné zkoušce. In web ČRo 3 Vltava, 8. květen 2025 (článek). – Cit.: V domě starce a jeho neteře je ubytován mladý muž. Je sympatický, kultivovaný, miluje hudbu a má vizi o soužití dvou velkých kultur – francouzské a německé. Jenže nosí uniformu Wehrmachtu, domácnost, kde mu přidělili byt, je francouzská, nachází se na okupovaném území a v Evropě zuří válka. (…)

Důstojník Werner von Ebrennac se po řadu měsíců snaží přesvědčit své hostitele o ušlechtilých úmyslech svých i Německa. Stařec a jeho neteř vzdorují ohlušujícím mlčením. Válka pokračuje a pravda o záměrech nacistické třetí říše je stále zřetelnější. Když je konečně pochopí i vnucený host, udělá zásadní a překvapující rozhodnutí.

Dramatičnost slavného příběhu se odehrává především v mysli mladého důstojníka.  Ale podle vzniku knihy by šel natočit dobrodružný film. Jean Bruller napsal Mlčení moře pod pseudonymem Vercors v létě 1941. Sám pocházel z rodiny židovských přistěhovalců z Maďarska. Na pařížské ESIEE získal titul inženýra elektrotechniky, v oboru však nikdy nepracoval a živil se jako karikaturista a knižní ilustrátor, od roku 1932 byl šéfredaktorem časopisu Allô Paris.

V roce 1939 byl mobilizován a nastoupil k oddílům horských myslivců. Utrpěl zranění a rekonvalescenci strávil v Romans-sur-Isère na úpatí Vercorského masivu. Jeho jméno využil pro svůj pseudonym, který začal využívat v odboji. 

V srpnu 1940 byl demobilizován, vrátil se domů do Villiers-sur-Morin a zapojil se do hnutí odporu. Připojil k Pierru de Lescureovi, agentovi MI6. Spolupracoval na budování sítě zpravodajských služeb a únikových cest pro britské agenty a letce. 

V roce 1941 spoluzaložil podzemní nakladatelství Éditions de Minuit. Jedním z jeho prvních počinů byla právě novela Mlčení moře. Provozovatelé tajného nakladatelství získali tiskařský stroj na Boulevard de l’Hôpital v Paříži, původně určený na drobná oznámení a vizitky. Stroj – šlapací Minerva – dokázal tisknout najednou pouze osm stran, takže vytištění novely trvalo téměř tři měsíce. Každý týden Bruller přinášel osm stran rukopisu, které byly v průběhu tisku ničeny, a odcházel s vytištěnými stránkami.

Kniha byla vytištěna v nákladu 350 výtisků a byla hotová 20. února 1942. Zpočátku byly výtisky distribuovány hrstkou dobrovolníků ve svobodné zóně, ale 25. července 1943 byla kniha znovu vydána i pro okupovanou zónu. Poté, co se dostala do oběhu v zahraničí, byla distribuována po celém světě: do Londýna – odkud byla dokonce shozena padákem do Francie –, do Švýcarska, Afriky, Spojených států, Austrálie.

Bruller-Vercors dodržoval tak přísná bezpečnostní opatření, že ani jeho manželka nevěděla o jeho autorství stále slavnější knihy. Ve své činnosti pokračoval po celou dobu okupace. Během té doby nakladatelství vydalo a tajně distribuovalo přes 20 knih. Pod různými pseudonymy mezi nimi byly texty Jacquese Maritaina, Françoise Mauriaca, Louise Aragona, Elsy Triolet, Juliena Bendy a Jacquese Debû-Bridela, stejně jako Vercorsův druhý román La Marche à l’Étoile (Cesta za hvězdou). V roce 1947 natočil podle románu Jean-Pierre Melville film. 

Bruller opustil Les Éditions de Minuit v roce 1948 a věnoval se své kariéře spisovatele, publikoval romány, divadelní hry a eseje. Stal se členem Světové rady míru. S komunistickým hnutím se ale rozešel po potlačení Maďarského povstání.

V roce 1960 byl signatářem Manifestu 121 požadujícího ukončení Alžírské války, na protest proti tehdejší francouzské politice odmítl přijmout Řád čestné legie. Světoznámým dílem se stal také jeho román Nepřirozená zvířata. Podle něj natočil režisér Jiří Horčička v roce 1991 rozhlasový seriál. 

Den má 24 hodin (1960)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 23:29

Satirické kabaretní pásmo o lidech kolem nás. Sedmi obrazy ze života vyzdobil V. Zeman a Ilja Kučera I. Texty písní Vladimír Rohlena. Hudba Vladimír Truc a J. Pokorný. Hudební spolupráce Radislav Nikodém. Režie Jiří Roll.

Účinkují Irena Kačírková, Nelly Gaierová, Jindra Hollmanová, J. Marešová, Štěpánka Holečková, František Kreuzmann, Antonín Zíb, Josef Beyvl, Rudolf Pellar, Nezbední bakaláři a další.

Natočeno 1960. Premiéra 21. 8. 1960 (Praha I, 16:00 – 17:00 h.).

Chvilky v zákulisí – Josef Beyvl (1960)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:03

Chvilky v zákulisí s Josefem Beyvlem, členem Městských divadel pražských. Připravil Petr Hořec. Natáčecí technik Roman Kubík. Režie Jiří Hesoun.

Průvodní slovo Jindra Hollmanová.

Natočeno 1960. Premiéra 20. 8. 1960 (Praha II – Praha III, 14:20 h.).

Pozn.: Vzpomínky na zážitky z divadla a cirkusu v dětství, filmové role, na působení v ochotnickém divadle, zážitek s prezidentem Zápotockýcm při natáčení filmu Rudá záře nad Kladnem, působení u venkovských divadelních společností a veselé historky, angažmá v Brně za protektorátu a role zde. V pořadu zní ukázky ze záznamu divadelního představení Třetí přání v MDP, ze Shawova Pygmalionu a z rozhlasového nastudování Gogolova Revizora. (anotace)

Lit.: -ček-: Chvilky v zákulisí – Josef Beyvl. In Čs. rozhlas a televize 34/1960 (9. 8. 1960), s. 5 (článek).
Chvilky v zákulisí - Josef Beyvl. In Čs. rozhlas a televize 34-1960 (9. 8. 1960), s. 5 (článek) 01Chvilky v zákulisí - Josef Beyvl. In Čs. rozhlas a televize 34-1960 (9. 8. 1960), s. 5 (článek) 02

Neberte nám princeznú (Neberte nám princeznu, 1985)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 22:27

Alta Vášová. Rozhlasová verze původního televizního muzikálu. Hudba Dežo Ursíny, texty písní Ján Štrasser. Zpěv Marika Gombitová, Miroslav Žbirka, Mária Rottrová. Skupinu Burčiak vede Pavel Danek. Hudební redaktor Ali Brezovský. Mistři zvuku Alois Janeček, Dušan Buchel. Režie Vladimír Rusko I.

Osoby a obsazení: Katka (Jana Nagyová), Lubo (Zoro Laurinc), otec (Ján Mistrík), matka (Oľga Šalagová), Ďuro (Anna Bučinská), Peter (Eva Večerová), Samo (Anna Tyralová), Dominik (Lubo Barák), uklizečka (Viera Bálinthová), vychovatelka (Jela Lukešová), ředitel dětského domova (Július Paluš), muži (Ján Valentík, Gustáv Legéň, Ján Venéni), ženy (Erika Bauerová, Mária Dacejová, Soňa Ulická).

Nastudovala Bratislava v roce 1985. Repríza 11. 3. 2023 (SRo Rádio Junior, 52 min.).

Pozn.: Hrdinka príbehu Katka sa naozaj nemôže na nič sťažovať. Má dostatok všetkého, môže žiť bezstarostne, rodičia jej kúpia, na čo si len spomenie. A predsa… Katkini rodičia si vo víre povinností a záľub nenájdu čas na to najdôležitejšie – na vlastné dieťa. A Katku to, samozrejme, veľmi trápi.

Rozhlasová verzia pôvodného televízneho muzikálu. V rozhlasovom muzikáli zaznejú všetky skladby, ktoré poznáte z televíznej verzie, ale príbeh v roku 1985, teda o štyri roky neskôr, nahrali rozhlasoví herci.  (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress