Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 11. 2024

Ranní Plus – Soběstačnost Česka v zemědělství, studenti v technických oborech, washingtonské koncerty k výročí Sametové revoluce (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:26

V jakých oblastech zemědělství v Česku klesá soběstačnost, jak varuje Zemědělský svaz? V jakých technických oborech u nás chybí studenti a jak chce stát přilákat zájemce o studium ze zahraničí? V jaké atmosféře se ve Washingtonu konaly dva koncerty s názvem „Velvet Party a Songs for Havel“, které připomněly 35. výročí Sametové revoluce? Moderuje Ondřej Látal.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 11. 2024 (ČRo Plus, 8:07 h.).

Houslařství na Chebsku (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:25

Historie uměleckého řemesla se v Lubech začala psát roku 1873, kdy tam byla založena Odborná hudební škola. Místo výrobou strunných hudebních nástrojů proslulo, Luby, tehdy Schönbach, byly nazývané „rakouskou Cremonou“. Dnes sídlí Houslařská škola v Chebu a v tamní Galerii G4 je otevřena stálá expozice připomínající zdejší houslařskou tradici. Připravila Tamara Salcmanová.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:10 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha. Repríza 8. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:10 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Lež má krátké nohy aneb Naděje na vítězství pravdy nad fake news (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:23

Známý novinář, spisovatel a interviewer vede s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem dialog bezmála třicet let a vzniklo z toho pět knih. O té poslední, moudrosti biblických příběhů a šancích na „vítězství“ pravdy nad fake news, s Karlem Hvížďalou hovoří Milena M. Marešová.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.; 30 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Marešová, Milena M.: Lež má krátké nohy aneb Naděje na vítězství pravdy nad fake news. In web ČRo 3 Vltava, 23. listopad 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Známý novinář, spisovatel a interviewer Karel Hvížďala vede s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem dialog bezmála třicet let a vzniklo z toho pět knih.

O té poslední – točící se kolem všemožných odstínů nepravdy, falší a dezinformací. O lži temné, milosrdné i neškodné, používané přece jen „pro dobro“ obelhaného. O moudrosti biblických příběhů vyprávěných s převahou tisícileté tradice a šancích na vítězství pravdy nad fake news. O nadějích, že „lež vždy vyjde najevo, a kdo lhal, ten se bude muset stydět“. Rozhovor s Karlem Hvížďalou vede Milena M. Marešová. (…)

Slobodný vysielač – Igor Němec (Svobodný vysílač – Igor Němec, 2020)

Filed under: Podcast,Radiodokument,Slovenské — Premek @ 14:21

Hovoří Igor Němec.

Natočeno 2020.

Lit.: Berger, Vojtěch: Kdo jsou poradci šéfa ČT Součka. Televize hledá seznam jmen už měsíc a půl. In web Hlídací pes, 21. 11. 2024 (článek). – Cit.: (…) Česká televize patnáctidenní zákonnou lhůtu pro vyřízení žádosti nejprve o osm dní prodloužila, i prodloužená lhůta ale dávno propadla a odpověď stále nedorazila. Dnes je to 42 dní od podání žádosti.

Jména poradců šéfa ČT jsou potenciálně zajímavou informací mimo jiné kvůli tomu, jakou personální politiku Jan Souček během prvního roku ve funkci zastával a jak za ni čelil kritice.

Nejviditelnějším příkladem byl dnes už bývalý šéf jeho sekretariátu, někdejší pražský primátor Igor Němec. Jeho angažmá bylo kontroverzní od začátku například kvůli Němcovu staršímu výroku zpochybňujícímu, že je Česko právní stát.

Ve vysílání slovenského komunitního rádia Slobodný vysielač, které v minulosti bylo blízké například krajně pravicovým Kotlebovcům, zase Němec v roce 2020 systém českých mediálních rad a jejich počet označil za „spíš takovou hru na demokracii“.

Problematické byly i Němcovy dlouholeté úzké vazby na někdejšího předsedu, později místopředsedu a nyní řadového člena Rady ČT Pavla Matochu, a tím i příliš blízký vztah mezi okolím generálního ředitele a radou, která má vedení ČT kontrolovat.

Němec nakonec letos v létě ve funkci skončil poté, co se zúčastnil takzvaného Vlasteneckého setkání v Příčovech spojovaného s tuzemskou dezinformační scénou. (…)

Noční Mikrofórum – Jitka Vodňanská (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:20

Host: Jitka Vodňanská, terapeutka. Jakým způsobem využívá vlastní zkušenosti se vztahy v oblasti párové terapie? Čím ji uhranula práce s rodinami? A které jsou klíčové faktory pro zachování pevných a zdravých dlouhodobých vztahů? Moderuje Magdalena Vokáčová.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Příběhy 20. století – Děti se ztracenou minulostí. Příběh Milušky Ottové, Petra Webera, Marie Andělové (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:19

V dnešních Příbězích 20. století se bude Adam Drda věnovat osudům židovských dětí, které přežily nacismus v úkrytech, pod falešnou identitou a odtrženy od rodičů, s nimiž se v mnoha případech už nesetkaly. Dnes už je v podstatě nemožné určit, kolik lidí s takovým osudem v poválečném Československu žilo – patřili mezi ně například Petr Weber nebo Marie Andělová.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 11. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).

Lit.: Drda, Adam: Děti se ztracenou minulostí. Příběh Milušky Ottové, Petra Webera, Marie Andělové. In web ČRo Plus, 24. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 1943 nebo spíš 1944 vzal Evžen Novák své malé dcery Ruth a Milušku a odvezl je z domovské Ostravy k vzdáleným známým na statek v Trojanovicích. Židovskou manželku Amálii už předtím ukryl v ostravské nemocnici, neboť se bál, že bude muset i s dcerami (podle takzvaných norimberských rasových zákonů „židovskými míšenkami“) nastoupit do transportu. Příběhy 20. století jsou tentokrát věnovány dětem, které prožily za nacismu část dětství v úkrytech a odtrženy od rodičů.

Počet dětí, které mají nějaký vztah k českým zemím a prožily nacismus v ilegalitě nebo pod falešnou identitou, lze jen odhadovat: nikdo je přesně nespočítal, bylo jich jistě několik set. Mnohé z nich se už s rodiči nikdy nesetkaly – Miluška Ottová měla v tomhle směru štěstí. (…)

Exponát (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:17

Jakub Horáček. Střelecký ostrov v Praze roku 1892. Vystupuje tam skupina tzv. dahomejských amazonek, několik Afričanek a Afričanů zde předvádí různé scénky pro pobavení evropského publika. Jedna z účinkujících, mladá dívka, kterou známe pod jménem Gutta, ovšem onemocní a zemře. Pohřbí ji na Olšanských hřbitovech. O několik let později ale bude její tělo exhumováno a antropolog Jindřich Mateigka kostru posléze věnuje Hrdličkovu muzeu člověka, které ji vystavuje dodnes. Dokument mapuje příběh Gutty a zkoumá etiku vystavování lidských ostatků kolonizovaných etnik v západních muzeích. Autorka a interpretka hereckých výstupů Anna Bangoura. Dramaturg Jan Herget. Mistr zvuku Dominik Budil.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 11. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.; 27 min.). Repríza 15. 6. 2025 (ČRo Plus, 14:34 h.); 13. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 14:34 h.).

Lit.: Horáček, Jakub: Vystavovat v muzeu ostatky dívky z Afriky? Dokument poodhaluje české koloniální stopy. In web ČRo Plus, 24. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Střelecký ostrov v Praze roku 1892. Vystupuje tam skupina tzv. dahomejských amazonek, několik Afričanek a Afričanů zde předvádí různé scénky pro pobavení evropského publika. Jedna z účinkujících, mladá dívka, kterou známe pod jménem Gutta, onemocní a zemře. Pohřbí ji na Olšanských hřbitovech. O několik let později ale bude její tělo exhumováno a antropolog Jindřich Matiegka kostru posléze věnuje Hrdličkovu muzeu člověka, které ji vystavuje dodnes.

Dokument Jakuba Horáčka Exponát přibližuje příběh Gutty a zkoumá etiku vystavování ostatků kolonizovaných etnik v západních muzeích.

Hrdličkovo muzeum člověka provozuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Ostatky Gutty vystavuje v malém kabinetu umístěném naproti koster opic.

Součástí je také obálka s jejími vlasy a nádoba se zachovalým tukem z hýždí. Celkový obraz doplňuje výstřižek z českých novin z roku 1892, který přibližuje okolnosti smrti a pohřbu, A také tablet s uměleckým videem, které připravil polský umělec Ludomir Franczak.

„Když výstavu navštívíte a vidíte ostatky té ženy, začnete se ptát: ,Počkat, počkat, co se to tu vlastně děje? Proč to tu vůbec je? O čem to vypovídá?‘ Příběh Gutty ukazuje na naši koloniální minulost, kterou si neuvědomuje,“ říká v dokumentu Franczak, příběh Gutty zpracoval i do umělecké performance. (…)

Host Radiožurnálu – Markéta Dočekalová (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:13

Hostem je Markéta Dočekalová, spisovatelka a scenáristka. František Škroup napsal melodii písně Kde domov můj, ale moc dalšího v obecném povědomí nežije. Publicistka Markéta Dočekalová se pustila do knihy právě o tomto muži. Proč napsala román a ne historickou publikaci? Čím to, že autora melodie naší pozdější hymny zavrhli vlastní lidé? A jak se ocitl v Rotterdamu? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 11. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 32 min.).

Lit.: krt – Strouhalová, Patricie: Františka Škroupa lidé milovali, byl známý jako Karel Gott. Z Prahy ho vyhnali obrozenci, vypráví spisovatelka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Máme inflaci příběhů. Potřebovala jsem něco smysluplného a měla jsem pocit, že toto smysl dává, říká o svém dokumentárním románu mapujícím život Františka Škroupa spisovatelka Markéta Dočekalová.

„Zatímco Vídeň a Praha byly tehdy kulturní špička, Holanďané byli v začátcích a oslovili Františka, jestli by se toho nechtěl ujmout a pomoci tam vybudovat operu. Protože tonoucí se stébla chytá a opravdu neměl jinou možnost, tak tu nabídku vzal,“ vypráví spisovatelka a scénáristka Markéta Dočekalová, jejíž nová kniha Kde domov můj mapuje život Františka Škroupa v Rotterdamu. Proč musel autor hudby české státní hymny opustit Prahu?  (…)

Úžasné životy – Jiří Srnec podle Jiřího Anderleho (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:11

Připravila Lenka Kopecká.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.; 24 min.).

Lit.: Kopecká, Lenka: Úžasné životy: Jiří Srnec podle Jiřího Anderleho. In web ČRo 2 Praha, 24. listopad 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Jiří Srnec, loutkař, režisér, divadelník, skladatel a vizionář umění si splnil celoživotní sen ve svém Černém divadle. V roce 1961 se v něm sešli tanečníci, výtvarníci i krásné dívky a členem souboru byl také výtvarník Jiří Anderle. V Úžasných životech zavzpomíná na začátky přátelství a spolupráci s Jiřím Srncem, se kterým ho pojila nejen výjimečná práce v divadle, ale také láska k hudbě, poezii a literatuře. (..)

Neviditelné ženy (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:09

Caroline Criado Perez. Kompletní audiokniha. Jak data a výzkumy utvářejí svět pro muže. Překlad Tereza Plachá.

Čte Barbora Goldmannová.

Natočeno 2024. Vydala Audiotéka v roce 2024 (MP3, celková délka 12 hod. 13 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Provokativní kniha, která vás přiměje dívat se na svět novýma očima.

Data jsou pro moderní svět zásadní. Od ekonomického rozvoje přes zdravotnictví až po vzdělávání, politiku nebo veřejnou správu – při rozdělování zdrojů i přijímání důležitých rozhodnutí se spoléháme na čísla. Značná část dat však nezohledňuje pohlaví – považuje muže za standard a ženy za odchylku. Za tuto předpojatost ovšem ženy platí svým časem, penězi a často i životem.

Caroline Criado Perez v knize Neviditelné ženy zkoumá příčiny genderové nerovnosti v domácnostech, na pracovištích, v lékařských ordinacích, politice i dalších oblastech. Kniha, postavená na stovkách případových studií z celého světa a napsaná s energií, vtipem a jiskřivou inteligencí, je průlomovým, nezapomenutelným čtením, které změní váš pohled na svět. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress