Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 11. 2024

Filtr – TikTok je pro Schillerovou jako dredy pro Bartoše (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 14:41

V pravidelném podcastu FILTR budou členové a členky redakce Page Not Found filtrovat to nejzajímavější z našich dropů, tuzemských i zahraničních událostí a společně se bavit o všem, co nás zajímá a baví. Těšit se můžete na přibližování naší práce, fundované vhledy do témat, která sledujeme i reakce na události, které hýbou světem kolem nás.

Natočeno 2024. Webová premiéra 5. 11. 2024 (Page Not Found, 52 min.).

Filtr – Petr Fiala je marketingový produkt (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 14:41

V pravidelném podcastu FILTR budou členové a členky redakce Page Not Found filtrovat to nejzajímavější z našich dropů, tuzemských i zahraničních událostí a společně se bavit o všem, co nás zajímá a baví. Těšit se můžete na přibližování naší práce, fundované vhledy do témat, která sledujeme i reakce na události, které hýbou světem kolem nás.

Natočeno 2024. Webová premiéra 28. 10. 2024 (Page Not Found, 52 min.).

Filtr – Už to nejsou Piráti, měli by se přejmenovat na bukanýry; bydlení se zhoršuje (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 14:40

Podcast připravila Apolena Rychlíková.

Natočeno 2024. Webová premiéra 23. 11. 2024 (Page Not Found, 66 min.).

Lit.: Rychlíková, Apolena: FILTR: Page Not Found. Už to nejsou Piráti, měli by se přejmenovat na bukanýry; bydlení se zhoršuje. In web Page Not Found, 23. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V novém díle podcastu FILTR reflektujeme sjezd Pirátů a Táňa Zabloudilová popisuje, co se nyní děje se zákonem o podpoře bydlení.

Na volebním sjezdu, který zůstal ve stínu amerických voleb, si Piráti nepřekvapivě zvolili Zdeňka Hřiba, jednu z několika známějších tváří, které se o místo předsedy ucházely. Hřib však již před sjezdem deklaroval, že nechce Piráty vést do voleb. Podle Jakuba Zelenky by Piráti měli zvážit změnu názvu, protože spíš než piráty připomínají bukanýry nebo výletní parník.

Šéfredaktor Page Not Found také dodává, že Pirátská strana by měla očekávat proměnu na malou partaj podobnou třeba TOP 09 nebo KDU-ČSL. A že velký problém pro nadcházející volby nebude jen absence lídra, ale také nedostatek stěžejních témat, na kterých může strana stavět a téměř nulový volební potenciál, který nyní Piráti mají.

S odchodem Ivana Bartoše z vlády i vysoké politiky zmizel také jeden zákon, který právě bývalý pirátský lídr připravoval: zákon o podpoře bydlení. Redaktorka Page Not Found Táňa Zabloudilová se právě bydlení věnuje velkou část své novinářské kariéry. Co vlastně zákon sliboval? Jak se liší od kdysi probíraného zákona o sociálním bydlení? A jaký osud teď tuto normu čeká? (…)

Noční Mikrofórum – Babeta Schneiderová (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:40

Host: Babeta Schneiderová, pořadatelka charitativní akce Adventní běhání. Kde se vzali při organizaci závodu elfové? Proč jsou advenťáci v pohotovosti i v létě? A co pomáhá zachovávat rodinnou atmosféru běhu i ve společenství dvanácti tisíc běžců? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Listopad 1989 nebyla jen „sametová revoluce“ (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:39

Připravil David Hertl.

Natočeno 2024. Premiéra 22. 11. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hertl, David: Listopad 1989 nebyla jen „sametová revoluce“. In web ČRo Plus,  22. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Listopad 1989 je právem vnímán jako přelomový měsíc našich moderních dějin. Ale události spojené s pádem komunistického režimu nebyly tím jediným, co se tehdy dělo. Řešil se nedostatek běžného zboží v obchodech, útěky východních Němců přes Československo na Západ a také zemětřesení.

Zprávy o obyvatelích Německé demokratické republiky, komunisty ovládané části Německa, kteří se snaží dostat na Západ, se v listopadu objevovaly v rozhlasovém zpravodajství každý druhý den. Mnozí si pamatují tisíce východních Němců na západoněmeckém velvyslanectví v Praze na přelomu srpna a září 1989. Tím to ale neskončilo.

Komunistický režim ve východním Berlíně uzavřel hranice, a když od 1. listopadu 1989 opět povolil svým obyvatelům cesty do socialistických států, dopadlo to podle očekávání. Už 2. listopadu bylo na západoněmecké ambasádě v Praze opět asi 1300 východních Němců, snažících se takhle dostat na Západ. Nakonec se jim to podařilo.

Zatímco země v západní Evropě se v té době pomalu sbližovaly a snily o zrušení hranic, východní, Moskvou ovládaný socialistický blok prožíval něco opačného. Nedostatek zboží a někde i základních potravin vedl k tomu, že země se uzavíraly zahraničním návštěvám a všemožně blokovaly nákupní turistiku. (…)

Pod vlivem kultu (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:38

Proč každý rok vzniká tolik nových sekt a náboženských společenství? Čím lákají své příznivce? Nejen o tom debatoval Český rozhlas Plus se svými posluchači na festivalu filmových dokumentů v Jihlavě.

Diskutují religionistka Jitka Schlichtsová, Adam Šindelář a dramaturg Českého rozhlasu Plus Stanislav Vintr.

Natočeno 2024 (Jihlava). Premiéra 23. 11. 2024 (ČRo Plus, 19:07 – 20:00 h.).

Pozn.: Debata navazuje na stejnojmenný dokumentární cyklus.

Lit.: Hertl, David: Pro okolí „sekta“ – pro ty uvnitř něco, co dává jejich životu smysl. In web ČRo Plus, 23. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Veřejná debata Českého rozhlasu Plus, která se uskutečnila začátkem listopadu 2024 na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. (…)  Jak snadno může soudný člověk podlehnout charismatickému vůdci? Co se odehrává uvnitř nových náboženských společností? A proč kvůli manipulaci a fanatickému okouzlení mohou nakonec umírat nejen dospělí, ale i děti? Na tyto otázky hledali začátkem listopadu odpovědi hosté veřejné debaty Českého rozhlasu Plus na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Poslechněte si záznam.

V dubnu 2024 odvysílal Český rozhlas Plus mimořádně úspěšnou podcastovou sérii Pod vlivem kultu, ve které publicista Adam Šindelář a religionista Zdeněk Vojtíšek pátrali po příčinách vzniku a rozšíření zdánlivě nepochopitelných nových náboženských společností.
Ročně vznikají desítky sekt, jejich vůdci věří ve svou výjimečnost, vysvětluje odbornice

Vždyť hromadná sebevražda členů uskupení Chrám lidu měla za následek 276 dětských obětí a při útoku na společenství Davidiánů jich zahynulo 21. V Kolonii Dignidat bylo mučení a zneužívání dětí běžné – jenže byly to právě děti, které nakonec vůdce sekty usvědčily.

Co se uvnitř těchto společenství odehrává? Na Malé scéně jihlavského Horáckého divadla o tom diskutovali religionistka Jitka Schlichtsová, Adam Šindelář a dramaturg Českého rozhlasu Plus Stanislav Vintr. (…)

Téma Plus – Vojenské intervence 1/? (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:36

Cyklus dokumentů popisuje několik ozbrojených zásahů, které se zapsaly do historie. Připravil Jan Sedmidubský a historik Jan Adamec.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 23. 11. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.); 2. dílu 30. 11. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.); 3. dílu 7. 12. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.); 4. dílu 14. 12. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Repríza 1. dílu 18. 4. 2025 (ČRo Plus, 13:05 h.), 3. dílu 20. 4. 2025 (ČRo Plus, 15:07 h.); 1. dílu 27. 6. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Obsah: 1. Vichr v Budapešti. Maďarsko 1956. Proč bylo tehdejší protikomunistické povstání prakticky od začátku odsouzeno k neúspěchu? – 2. Invaze v zátoce Sviní, Kuba 1961 – Kennedyho trauma a Castrův jackpot. – 3. Afghanistan 1979 – sovětský Vietnam. – 4. Boj o Falklandy, nebo o Malvíny?

Lit.: Sedmidubský, Jan: Vojenské intervence: Vichr v Budapešti. In web ČRo Plus, 23. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 20. sjezd sovětských komunistů počátkem roku 1956 spustil nákazu, kterou se SSSR už nikdy tak zcela nezdařilo vymýtit: touhu satelitních zemí střední Evropy vymanit se z dosavadní sovětské politiky a začít „budovat socialismus“ po svém. Důsledkem byla masivní invaze do Maďarska a sotva odvrácená invaze do Polska.

Invaze sovětských jednotek do zemí střední Evropy vypadají trochu jako protimluv. S výjimkou Československa měli Sověti ve svých nových satelitech dostatek jednotek na udržení pořádku v zemi, ne však na potlačení případné celonárodní vzpoury.

Příběh budapešťského povstání, které se na přelomu říjnu a listopadu 1956 rozšířilo na celou zemi, je unikátní především mírou odporu proti domácím stalinistům, jejich tajné policii, ale i proti sovětským okupantům.

Nešlo o žádnou selanku: Povstání se šířilo a rostlo na síle jako požár. Došlo mimo jiné ke střílení a lynčování příslušníků maďarské tajné policie, kteří se ovšem zase podíleli na masakru civilistů u maďarského parlamentu.

Mezi ikonické momenty maďarské revolty patří i demonstrativní pokácení Stalinovy sochy, jejíž hlava se pak několik dní bezprizorně povalovala na ulici mezi tramvajovými kolejemi, a také všudypřítomná povstalecká maďarská vlajka s kulatou dírou uprostřed – pozůstatek po vykuchaném srpu a kladivu. (…)

Lit.: Sedmidubský, Jan: Debakl v Zátoce sviní. Proč se Kennedyho vojenská intervence na Kubu nezdařila a jak Castro získal jackpot. In web ČRo Plus, 30. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když revoluce Fidela Castra začátkem roku 1959 ovládla Kubu, vypadalo to, že vztahy se Spojenými státy a ostrovem se nezhorší. Brzy ale začal nový režim znárodňovat americké podniky a USA začaly připravovat protiakci. K té došlo za vlády Johna F. Kennedyho. Vylodění kubánských emigrantů v Zátoce sviní byl ale debakl a Castro jen posílil. Režim, který vytvořil, vládne Kubě dodnes. Vylodění v roce 1961 je druhým dílem minisérie pořadu Téma Plus s podtitulem Vojenské intervence.

Havana v 50. letech byla pulsující město plné nových hotelů a kasin, kde zisky tekly větším proudem než v Las Vegas. Vyhovovalo to byznysmenům i mafiánům a obě skupiny se personálně dost proplétaly. Idyla pro vybrané vrstvy skončila na Nový rok 1959, kdy diktátor Fulgencio Batista urychleně i se svými blízkými a se vším, co stačil naložit do několika letadel, zmizel do azylu do Dominikánské republiky.

K hlavnímu městu se blížily oddíly Fidela Castra. Kubánská revoluce zvítězila a začala zavádět nové pořádky.

Počátky Castrova vládnutí na Kubě byly ve vztahu k USA v zásadě věcné a měly naději na rozumný rozvoj. Castro dokonce na jaře 1959 Spojené státy navštívil a dočkal se v New Yorku bouřlivého uvítání od jásajících davů v ulicích i od studentů na Harvardu. Americká média mu popřávali sluchu ohledně dalších plánů kubánské vlády a Castro si uvědomoval, že nemá smysl si mocného souseda rovnou znepřátelit. (…)

Lit.: Sedmidubský, Jan: „Ta ženská se neodváží.“ Boj o Falklandy či Malvíny představil Thatcherovou jako Bismarcka v sukních. In web ČRo Plus, 14. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Každý těm ostrovům říkal jinak – Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. V dubnu 1982 byly už téměř 150 let v držení Velké Británie. Argentinci to ovšem považovali za nezákonné. A tak se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla tyto ostrovy obsadit v domnění, že Británie si to vzhledem ke vzdálenosti od Londýna a ke stavu britského loďstva a ekonomiky bude muset nechat líbit. To byl ovšem mylný předpoklad.

Při jednání s vůdcem junty Galtierim byl 9. dubna 1982, pět dní po začátku argentinské intervence, americký generál Vernon Walters. „Ta ženská se neodváží,“ zhodnotil generál svou protihráčku.

Walters, jak zachytil historik Jaroslav Hrbek ve své knize Válka o Falklandy 1982, na to prý opáčil: „Pane prezidente, ta ženská už nechala umřít několik hladovkářů z IRA, aniž mrkla okem. Být vámi, tak bych na to nespoléhal.“

Margaret Thatcherová v té době končila třetí rok svého prvního mandátu, její vláda ani ona sama nebyla příliš populární, škrty a reformy dosud neukázaly svůj léčebný efekt. Šetřilo se a týkalo se to i vzdálených Falklandských ostrovů. (…)

Po Česku – Arnoldova vila Brno (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:32

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s historikem a kurátorem Michalem Doleželem v Arnoldově vile v Brně.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Host Radiožurnálu – Michaela Zindelová (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:28

Hostem je Michaela Zindelová, novinářka a publicistka. Někdo říká, že dříve bylo lépe, někdo, že bylo hůře. Novinářka Michaela Zindelová se rozhodla zkoumat pocity přes poznání reálné historie. Způsob života u nás v šedesátých letech, oblékání v sedmdesátých, popové idoly v osmdesátých. Co je skutečnost a co vybělila paměť? A co všechno je v knize Takoví jsme byli? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 11. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: krt – Kroc, Vladimír: Jak vypadala móda za socialismu? Drželi jsme krok se západem, trendy přicházely s odstupem jednoho roku, líčí spisovatelka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Když vidím černobílé snímky, kde všichni stojíme na banány nebo pomeranče, tak je mi docela úzko. Společenské dění je tam zakotveno, říká o své knize Takoví jsme byli spisovatelka Michaela Zindelová.

„V každé domácnosti mladé ženy byl stroj. Protože jsme – myslím, že to můžu zobecnit – šily hlavně na své děti, a když zbyl čas, tak taky na sebe,“ vypráví spisovatelka Michaela Zindelová, jejíž nová kniha Takoví jsme byli mapuje proměny oblékání, kultury a životního stylu v komunistickém Československu. Čím byla unikátní 60. léta? Co to byl ÚBOK? A jak se autorka dostala k archivním materiálům? (…)

Tobogan – Babinec (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:27

Hosté: Petra Černocká, Barbora Vaculíková, Kateřina Macháčková, Jitka Asterová, Olívie Coco Rafajová, Jiří Pracný. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress