Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 1. 2025

Temný tanec (2024, 2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:38

Tanith Lee. Kompletní audiokniha. Překlad Jana Vejrostová. Překlad ukázky Alenka v kraji divů Hana Skoumalová a Aloys Skoumal. Hudba Miso Ormos. Režie Marie Krajplová.
Grafika Háta Kreisinger Komňacká.

Čte Marie Luisa Purkrábková.

Natočeno 2024. Vydal Binary Code, leden 2025 (YouTube).

Lit.: Tilcer, Roman: Ode dneška Portal Binary Code vydává na pokračování zdarma k poslechu román Tanith Lee „Temný tanec“ v překladu Jany Vejrostové. In Facebook, 20. 1. 2025 (status). – Cit.: (…) Informuju o tom proto, že jsem knihu k vydání navrhl já a ostatní se pro ni nadchli. Vyjednal jsem práva a pak mám ještě jeden drobnej přínos. Při revizi překladu (kdy jsme pouze vyměnili počeštěný jména za původní anglický) jsem si všiml, že starý vydání od Laseru postrádá úvodní citát z Alenky v Kraji divů – tak jsem ho tam doplnil, a kdo je pravej fanda Alenky, jistě poznal, že jsem použil překlad Aloyse a Hany Skoumalových. Nuže, potrhlíci, Temný tanec je skvělá kniha, vřele doporučuju vaší pozornosti! (…)

Začalo to v Prostějově (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:38

Reportáž připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Anna Stránská, Břetislav Rychlík a Michal Stránský.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 25. 1. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 19 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Začalo to v Prostějově… Autoři představují publikace o padesátileté historii HaDivadla. In web ČRo Brno, 22. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Desátého ledna byly v Institutu Paměti národa Brno uvedeny dvě knihy reflektující historii HaDivadla. Termín souvisel s 50. výročím této alternativní divadelní scény, sídlící v brněnské Alfa pasáži, ale navíc – na den přesně – také s dernisáží výstavy o Junior klubu Na Chmelnici. Výstavu už navštívit nemůžete, zato si můžete obstarat obě publikace věnované HaDivadlu.

První z nich se jmenuje Herci „národa“ aneb cesta herců HaDivadla, které nikdo nezná, z Prostějova do Brna na konec světa a zase zpátky. Vydalo ji Nakladatelství JAMU a ohlíží se za klíčovými autorskými inscenacemi výrazných hereckých osobností 80. let 20. století. Její autor Břetislav Rychlík uvedl, že kniha je výsledkem jeho několikaletého úsilí, u jehož počátku stál na Divadelní fakultě JAMU její dlouholetý děkan Josef Kovalčuk. Ten patřil v roce 1974 ke spoluzakladatelům tehdy prostějovského HaDivadla, ve kterém působil i po jeho přesunutí do Brna jako dramaturg až do roku 1996. (..)

Pozor na umění! (2025)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 15:37

Miroslav Balaštík. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 25. 1. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: anonym: Miroslav Balaštík: Pozor na umění! In web ČRo Brno, 22. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pocit ohrožení je jeden z nejúčinnějších stimulantů života. Vědomí křehkosti a dočasnosti našeho pobytu na tomto světě působí jako droga, díky níž žijeme intenzivněji, ale která dokáže život také ochromit. Kvůli naší představivosti může totiž hrozba znamenat prakticky cokoliv. Včetně představivosti samotné.

Na začátku divadelního představení Like lovers do (Paměti Medúzy) v brněnské Redutě vystoupí na scénu dramaturg, aby varoval diváky, že inscenace obsahuje popis sexualizovaného násilí a může u citlivých jedinců vyvolat silné emocionální reakce. A že v takovém případě je v předsálí připravena psychologická pomoc. Po skončení představení pak následuje beseda s odborníky na téma domácího násilí, genderové nerovnosti, feminismu a podobně.

Pomiňme nyní paradox, že tvůrci chtějí chránit diváky před tím, čím se je záměrně pokoušejí rozrušit. A také fakt, že představením otřesený člověk se nejspíš nenechá znova traumatizovat tím, že se v jeho průběhu zvedne a bude se před zraky ostatních prodírat za psychologem.

Při mé návštěvě se to nestalo. A nedošlo k tomu především proto, že představení samo bylo pojato zcela konvenčně a diváka, který kdysi viděl Spejbla a Hurvínka (a chápe tedy, že to, co se odehrává na jevišti, není tatáž skutečnost, jakou prožívá venku na ulici), nemohlo nijak šokovat. Drama vycházející z autentických výpovědí žen a mužů, kteří zažili nějakou formu sexualizovaného násilí, bylo navíc stylizováno jako kabaret, což jeho divadelnost ještě zvýraznilo. Jinými slovy: Vše, od názvu budovy po přepjatá gesta, signalizovalo, že jde o umění, které reálnou zkušenost obětí posunuje na jinou rovinu, než je emocionální soucit. (…)

Baví mě být slyšet – Čtyři z města Brumov-Bylnice (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 15:36

Podcast. Moderuje Jana Ježková. Znělka Petr Fiala. Zvukový mistr Josef Lmobardo Kubíčko.

Hovoří reportérka ČT Lea Surovcová, módní designérka Pavlína Miklasová, moderátorka, podcasterka a tvůrkyně konceptu Jak být vidět a slyšet Jana Ježková, transformační kouč Věrka Švach.

Natočeno 2025. Webová premiéra 23. 1. 2025.

Pozn.: Rozhovory se zajímavými lidmi, osobní blog o mé cestě, o podnikání a o tom, co mě baví. (anotace)

Vražda v kryptě (2024, 2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:36

Irina Shapiro. Kompletní audiokniha. Překlad Ondřej Prokop.

Čte Filip Jančík.

Natočeno 2024. Vydala Kanopa, leden 2025 (MP3, celková délka 8 hod. 47 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série: Záhady Redmonda a Haze #1

Pozn.: Když se jednoho dne v hrobce středověkého rytíře objeví mrtvola mladého muže, případ padne na obecního konstábla Daniela Haze, který ještě sám vraždu nikdy nevyšetřoval. Podezření okamžitě padne na jediného cizince, který dorazil do vesnice Birch Hill těsně předtím, než došlo ke zločinu, ale časem se tento americký kapitán ukáže jako nečekaný přínos. Jason Redmond, bývalý voják a zkušený chirurg, Danielu Hazovi nejenže ochotně pomůže, ale také za něj ve snaze dopadnout vraha nasadí svůj vlastní život.
Redmond s Hazem neznají motiv, nemají podezřelé ani dostatek stop, ale vraždu musejí vyřešit, než se jeden z nich stane další vrahovou obětí.

Historický mystery thriller z druhé poloviny devatenáctého století, který skvěle vykresluje chamtivost, zločin, misogynii, rasismus, aroganci, nenávist a strach z „těch druhých“ v koloniální éře.

První kniha ze série Redmond a Haze je zároveň prvním titulem úspěšné autorky přeloženým do českého jazyka.

Znovu zatopeni 1/4 (2024-2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:34

Časosběrný dokument připravila Andrea Brtníková.

Natočeno 2024-2025. Premiéra 1. dílu 13. 1. 2025 (iRozhlas, 3 min.), 4. dílu 16. 1. 2025 (iRozhlas, 3 min.).

Lit.: Brtníková, Andrea: Z evakuace do promáčeného domova. Ostravští senioři Jan a Pavla bojovali s povodní už podruhé. In web IRozhlas, 13. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Voda začala postupně opadat, zahrada a okolí domu ale při návratu Jana a Pavly zůstávaly ještě pod vodou.

Jsou to přesně čtyři měsíce od ničivých povodní v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Po celou tu dobu Český rozhlas sledoval osud starších manželů z ostravské části Stará Bělá, kterým se rozbouřená Odra dostala na zahradu a do domku už podruhé. Opět museli osekávat zdi, vyhazovat nábytek a hledat sílu začít znovu. Poslechněte si první díl časosběrného seriálu Českého rozhlasu Znovu zatopeni. (…)

(more…)

Politická literatura na českých pultech – Osm smrtelných hříchů (2003)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:26

Obecný střet generací se neustále opakuje, tvrdí Konrad Lorenz v knížce Osm smrtelných hříchů. Přečetl ji a okomentuje Jan Fingerland.

Natočeno 2003. Repríza 23. 1. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.; 51 min.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Fingerland, Jan: Obecný střet generací se neustále opakuje, tvrdí Konrad Lorenz ve své knize. In web ČRo Plus, 23. leden 2025 (článek). – Cit.: Rakouský zoolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Konrad Lorenz upozornil ve své knize Osm smrtelných hříchů na závažné problémy lidstva.

Obecný střet generací se neustále opakuje, tvrdí. Jde o přelidnění Země, ničení životního prostředí, závod člověka se sebou samým, ztrátu schopnosti prožívat city, genetický úpadek, rozchod s tradicí, poddajnost lidstva k doktrínám a atomové zbraně. (…)

Hovory Plus – Dominik Kalivoda (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:23

Dominik Kalivoda svůj debutový celovečerní dokument Velký finále PSO začínal točit s myšlenkou, že projektu věnuje rok. Kvůli covidu z toho vznikl oceňovaný časosběrný dokument, který mapuje 5 let života amatérského symfonického orchestru z malého města Police nad Metují. Moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Noční Mikrofórum – Matěj Randár (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:22

Host: Matěj Randár, scenárista, dramaturg a dramatik. Proč má StarDance u diváků pořád tak obrovský úspěch? Co je na této taneční show nejošemetnější? A jaké to je psát seriál o sexuálních trampotách dnešních teenagerů? Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.; 61 min.). K poslechu zde.

Portréty – Nacistické bestie 1/2 (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:20

Nacistické dozorkyně, které se změnily v bestie. Jejich příběh přiblíží v Portrétech historik Jan Adamec a David Hertl.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 23. 1. 2025, 2. dílu 30. 1. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Obsah: 1. Irma Greseová a Maria Mandlová – 2. Bestie Ilse Kochová a Herta Botheová. Nacistické dozorkyně s velmi rozdílným osudem.

Lit.: Hertl, David: Nacistická „bestie“ Irma Greseová a „hyena“ Maria Mandlová z Osvětimi. In web ČRo Plus, 23. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč byly některé z nacistických dozorkyň v koncentračních táborech přinejmenším stejně sadistické jako někteří mužští dozorci? A byly to ojedinělé případy vyšinutých osob, jako byly Irma Greseová a Maria Mandlová? Říkalo se jim hyena z Osvětimi, bestie z Osvětimi, satan v sukních… Historikové se v posledních letech spojili s psychology a snaží se vykreslit věrný obraz žen, které se do dějin zapsaly mučením jiných žen. V Portrétech o nich mluví historik Jan Adamec.

S konstatováním, že některé z dozorkyň trpěly sadistickými sklony, už dnes díky výzkumům nevystačíme. Mnohé z toho, co ženy jako Mandlová a Greseová dělaly, bylo výsledkem jejich působení v lágrech a atmosférou, která tam panovala mezi nimi a jejich mužskými protějšky. Na začátku to byly „obyčejné“ ženy. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress