Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vyprávění o legendárním hrdinovi, který hrdinou nebyl. Napsal Vladimír Ježek. Režie Otakar Bílek.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1967. Premiéra 4. 6. 1967 (Praha, 16:00 – 17:00 h.).

Kratochvilné zasedání s národem příznivců Dvaatřiceti loupežníků. Námět Karel Poláček. Napsal Jiří Körber. Režie Jana Bezdíčková.

Natočeno 1967. Premiéra 3. 9. 1967 (Praha, 16:00 – 17:00 h.).

Díky jeho vynálezům mohly nosit ženy v Československu silonky a lidé po celém světě kontaktní čočky. Žil přitom obklopen agenty komunistické Státní bezpečnosti. Připravili Doubravka Olšáková a David Hertl.

Natočeno 2013. Premiéra 29. 8. 2013 (ČRo Plus, 49 min.). Repríza 31. 3. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Hertl, David: Otto Wichterle – od silonek ke kontaktním čočkám. In web ČRo Plus, 29. srpen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Být nadaným vědcem a vynálezcem může být výhoda v systému, který funguje. Převratné objevy jsou něčím, co dokáže totalitní režim, zvyklý na zajeté koleje, znervóznit. Člověkem, který téměř po celou dobu své vědecké práce komunistický režim v Československu znervózňoval, byl Otto Wichterle (1913–1998). (…)

Příběh nadaného dítěte, které spadlo do močůvky, aby potom v devíti letech nastoupilo rovnou do páté třídy a po roce hned na gymnázium, je popsán v memoárové literatuře. Wichterle sepsal rozsáhlé paměti, ve kterých se čtenáři dozvědí o jeho životě hodně. Český rozhlas to nejzajímavější už před lety vybral a připravil četbu na pokračování. A tak se posluchači dozvěděli třeba o náhodě, která Wichterleho přivedla na počátku druhé světové války do Zlína k Baťovi, kde se mu podařil objev silonového vlákna. Další náhoda – setkání ve vlaku – vedla pro změnu k zahájení rozsáhlého výzkumu, na jehož konci byla vhodná látka pro výrobu kontaktních čoček a ještě později i ony kontaktní čočky. A jeden z dílů této četby byl věnován i problémům, které měl Otto Wichterle se „státními a stranickými orgány“.

Měl jich hodně – už po roce 1948, kdy nejprve tento „milionářský synek“ nemohl cestovat (Wichterle pocházel z rodiny, která vlastnila slavnou továrnu na výrobu automobilů Wikov), a velké problémy se přidaly po roce 1968. Nebylo to náhodou: Otto Wichterle byl jedním z těch, kteří společně s Ludvíkem Vaculíkem formulovali některé pasáže prohlášení Dva tisíce slov. Vzhledem k tomu, že normalizační režim označil Dva tisíce slov za jeden z klíčových dokumentů „kontrarevoluce“, bylo celkem jasné, že Wichterleho čekalo po roce 1968 hodně starostí. Nejenže mu bylo opět znemožněno a později výrazně ztíženo cestování, ale byl také obklopen sítí spolupracovníků Státní bezpečnosti, kteří na Wichterleho pravidelně donášeli.

V archivu Ústavu pro studium totalitních režimů lze najít desítky stránek dokumentů, které dokládají, nakolik smutná to byla doba. V Ústavu makromolekulární chemie, kde Wichterle pracoval, mu byla průběžně kontrolována korespondence a později i telefon. Státní bezpečnost také pravidelně zjišťovala stav jeho tuzexového účtu. Když se jednou Wichterle vydal do Bratislavy na návštěvu Anny Masarykové, vnučky Tomáše Garrigua Masaryka, byl při odchodu z jejího bytu zatčen bezpečností… (…)

Host: Toman Equilibre, parkourista a tanečník. Jak ho napadlo zkombinovat kung-fu, parkour a akrobacii? Čím ho obohacuje hrdelní zpěv? A které náročné cviky předvádí v inscenaci In our hands v Laterně magice? Moderuje Jan Eliáš Svatoš.

Natočeno 2025. Premiéra 31. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Připravila Alena Blažejovská. Hovoří spisovatel Martin Reiner. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 1. dílu 29. 3. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 21 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Kdyby se život odvíjel jinak, mohl být Martin Reiner hercem Divadla Husa na provázku. Co by na to tehdy řekl Petr Oslzlý? In web ČRo Brno, 29. březen 2025 (článek). – Cit.: Kulturní magazín Zelný rynk přinese příspěvek Petra Oslzlého ke Světovému dni divadla. Zazní první část sestřihu z besedy se spisovatelem Martinem Reinerem. Třetí částí pokračuje četba z knihy Brněnské metro.

Na úvodní otázku odpověď neznáme. Martin Reiner totiž svůj sen z poloviny 80. let nakonec nerealizoval a kolegou herecké hvězdy Miroslava Donutila se – jak původně toužil – nestal. Uchytil se v Taneční škole Starlet Brno, nejprve jako úředník, poté i úspěšný tanečník. Až pak v něm nade všemi ostatními talenty vyhrál ten spisovatelský. Rozhodl se vyjadřovat básnickými a prozaickými texty. 

Poslechněte si první část sestřihu veřejné besedy, která proběhla 20. února ve studiu 7 Českého rozhlasu Brno v cyklu Fajnšmekři v Sedmičce. Sešli jsme se nad knižním rozhovorem „memoár-románem“ Reiner, který s ním dal dohromady Milan Ohnisko. (…)

Lit.: Blažejovská, Alena: Fajnšmekři v Sedmičce: (Nejen) o brněnské kulturní scéně od 60. let po dnešek s Martinem Reinerem. In web ČRo Brno, 15. duben 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: V cyklu Fajnšmekři v Sedmičce se v únoru uskutečnila veřejná beseda s Martinem Reinerem – básníkem, prozaikem, nakladatelem a organizátorem kulturních akcí a festivalů. Alena Blažejovská ji vedla nad knižním rozhovorem Reiner, který dal se spisovatelem dohromady Milan Ohnisko. Poslechněte si vyprávění, které zachycuje dobu od 60. let až po dnešek, a to především v brněnském kulturním prostředí. V seriálu uslyšíte jako bonus i ty části besedy, které se do vysílání nevešly. (…)

Obsah: 1. díl: O knižním rozhovoru Milana Ohniska s Martinem Reinerem (5:31) – 2. díl: 60. léta – školka a pobyty u babičky na Vranově (3:16) – 3. díl: Čtyřletý chlapec sám létá na trase Brno – Praha (2:58) – 4. díl: 70. léta – Reiner po otci, nebo Pluháček po otčímovi? (2:40) – 5. díl: Studium na vojenském gymnáziu a vězení (5:09) – 6. díl: Sen o herecké dráze v Divadle Husa na provázku (1:38) – 7. díl: Bechtěrevova nemoc (3:37) – 8. díl: Starlet a první manželství (3:20) – 9. díl: Tři náhradní otcové – Vladimír Buryan, Jiří Kuběna a Ivan Wernisch (3:11) – 10. díl: Organizační začátky – Miroslav Holub a Ludvík Kundera v klubu Satelit na sídlišti v Brně-Bohunicích (4:18) – 11. díl: Podzim 1987 – setkání Jiřího Kuběny, Ivana Wernische a Jana Skácela v brněnském klubu na Křenové (5:01) – 12. díl: Bítovské „všebásnické slety“ ve druhé polovině 90. let (3:00) – 13. díl: Ivan Martin Jirous a Luděk Marks – jejich provokace na Bítově (3:47) – 14. díl: Reinerova poezie – ukázka z Tání chůze v podání Igora Bareše a Ladislava Lakomého (6:51) – 15. díl: Reinerův román-koláž Básník o Ivanu Blatném – komentovaná ukázka v podání Vladimíra Krátkého (10:38) – 16. díl: Reinerův výbor z pozdní poezie Ivana Blatného Jde pražské dítě domů z bia (1:05) – 17. díl: Nakladatelství Druhé město a Petrov (2:56)

Pátrání Stanislava Motla po osudu chodského rebela Jana Sladkého Koziny, který měl v hodině smrti vyzvat pána nad Chodskem Lomikara na boží soud. Dramaturgie Magdalena Šorelová.

Natočeno 2025. Premiéra 31. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…

Skupina Ženy vznikla v 80. letech a stala se výraznou součástí alternativní scény, kde propojovala rock, punk a experimentální hudbu. Album Smrtí vynechán nabízí jedinečný živý záznam vystoupení a zachycuje energii kapely v plné síle. O jeho významu i o odkazu skupiny Ženy budeme hovořit v ArtCafé, které moderuje David Pomahač.

Hovoří zakládající člen Zdeněk Hmyzák Novák a publicista Ondřej Bezr.

Natočeno 2025. Premiéra 31. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).