Host: Dana Kalinová, dlouholetá ředitelka Mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 16. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
16. 5. 2025
Ranní Plus – Zpřísnění protiruských sankcí, Slováci a obrana vlasti, nejlepší byznysový nápad středoškoláků (2025)
Chce nebo nechce Západ zpřísnit sankce proti Rusku, aby přiměl prezidenta Putina k míru? Kolik Slováků je podle nového průzkumu ochotno případně bránit vlast se zbraní v ruce? Středoškoláci soutěžili o nejlepší byznysový nápad. S čím například přišli? Moderují Tomáš Pavlíček a Martina Mašková.
Natočeno 2025. Premiéra 16. 5. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Vlna – Aňa Geislerová (2025)
Anna Geislerová mluví v novém díle podcastu Vlna o novém filmu Karavan. Jaký film by Aňa Geislerová sama režírovala a jak přistupuje ke castingům a choulostivým scénám? V čem bylo náročné natáčet Karavan a hrát matku handicapovaného syna? Připravil Pavel Sladký.
Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo Radio Wave, 31 min.).
Lit.: Sladký, Pavel: Cítit se bezpečně při natáčení drastických scén mi nedává smysl, myslí si Anna Geislerová. In web ČRo Rádio Wave, 15. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Anna Geislerová se představuje v hlavní roli filmu Karavan. Hraje Ester, matku handicapovaného syna, na nečekané a turbulentní cestě po Itálii. V rozhovoru pro podcast Vlna Geislerová mluví o novince, která bude Česko reprezentovat v Cannes, ale i o tom, proč by mělo herectví bolet.
Snímek Zuzany Kirchnerové bude mít světovou premiéru na festivalu v Cannes v soutěžní sekci Un Certain Regard. Český celovečerní film se do oficiálního programu nejprestižnějšího festivalu světa podívá po více než 30 letech. „Jsem nervózní a strašně zvědavá,“ říká Anna Geislerová. Snímek Karavan označuje za náročnou výzvu, kterou ale do života potřebovala.
„Na tohle jsem v životě čekala. Přála jsem si potkat režiséra nebo režisérku, kteří mi nedovolí cuknout nebo rutinařit a pojmou mě jako stavební materiál, ze kterého si vytvoří, co potřebují. Uvidí ve mně něco, co já sama nechápu,“ vyzdvihuje práci debutující režisérky Zuzany Kirchnerové. „Scénář jsem dostala v době, kdy to v mém životě nebylo úplně jednoduché. Dojal mě a brečela jsem u něj,“ dodává. (…)
Studio N – Barťák měl v sobě šarm i ryzí hulvátství (2025)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří herečka Aňa Geislerová.
Natočeno 2025. Webová premiéra 16. května 2025 (Deník N, 9:00 h.; 67 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Barťák měl v sobě šarm i ryzí hulvátství. Aňa Geislerová o muži, který mohl vše, a filmu, který vrací Česko do Cannes. In web Deník N, 16. 5. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Barťák rozlouskl kód ke vztahům, k lidem i k prachům,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem herečka Aňa Geislerová.
Jiřího Bartošku oplakala, zapila a připálila si cigáro, i když nekouří. Herečka Aňa Geislerová ve Studiu N vzpomíná na muže, který podle ní „rozlouskl kód ke vztahům, k lidem i k prachům“, a říká: „On mohl i to, co si nikdo jiný dovolit nemůže. Byl kombinací šarmu, drzosti, naprosté elegance a ryzího hulvátství.“ Co teď bude s festivalem ve Varech? Přestanou na něj jezdit hollywoodské hvězdy? A jak se natáčel film, který se jako první po třiceti letech dostal z Česka do soutěže v Cannes? (…)
Posledná košická Rimanka, archeologička Mária Lamiová (Poslední košická Římanka, archeoložka Mária Lamiová, 2025)
Juraj Gembický. Esej. Připravil Gabriel Kuľbak. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Lukáš Lipčák.
Čte Peter Himič.
Natočeno 2025. Premiéra 16. 5. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 7:25 h.).
Pozn.: Kto je „posledná košická Rimanka“? Mária Lamiová-Schmiedlová, výnimočná archeologička a popularizátorka vedy, zasvätila svoj život výskumu dejín východného Slovenska, rímskej kultúre i vzdelávaniu všetkých generácií. Pri príležitosti jej 90. výročia narodenia jej Juraj Gembický v eseji vzdáva poctu ako osobnosti, ktorej životné príbehy a práca sú dôkazom, že veda môže byť nielen hlboká, ale aj ľudská a dobrodružná. (anotace)
Host Apetýtu – Jana Zelinková (2025)
Připravila a moderuje Jarka Vykoupilová.
O Srí Lance hovoří Jana Zelinková.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 14. 5. 2025 (ČRo Brno, 29 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Slony a národní parky chce na Srí Lance vidět každý. I ten obyčejný život stojí za to, doporučuje Jana Zelinková. In web ČRo Brno, 14. květen 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Každý region je charakteristicky a úplně jiný. Některý je přímořský, někde je to džungle, jinde hory bez civilizace, Kolombo vám dá pocítit velkoměsto. Na Srí Lance projedete spoustu míst a v každém se cítíte jinak,“ popisuje Jana Zelinková. Proč se ve svých 50 letech rozhodla pro život na tomto ostrově? Jak dotuje místní školu? A čím ji uchvátila zdejší příroda, historie a náboženství? Přeneste se po rozhlasových vlnách do tropického ráje. (…)
15. 5. 2025
Noční Mikrofórum – Helena Bezděk Fraňková (2025)
Host: Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu audiovize. Jak moc změní tuzemskou kinematografii nový zákon? Kde jsou slabiny a kde přednosti českého filmu? A kdy konečně některý z našich tvůrců vyhraje velký světový festival? Moderuje Jaroslav Sedláček.
Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Hovory Plus – Josef Šivic (2025)
Vědec Josef Šivic je expert na umělou inteligenci. Po 15 letech v zahraničí se vrátil do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na interdisciplinárním výzkumu spolu s biology, chemiky a lékaři. Kromě jiného chtějí pomocí AI navrhnout vylepšený lék na rozpouštění krevních sraženin. Moderuje Tatiana Čabáková.
Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Deník zloděje 1/15 (2025)
Jean Genet. Autobiografický deník padlého anděla Jeana Geneta. Prokletého dramatika, spisovatele, tuláka, zloděje, prostituta, práskače a recidivisty. Překlad Ladislav Šerý. Pro rozhlas připravila Petra Hynčíková. Účinkuje Petr Kubes. Režie Radim Nejedlý
Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 1. dílu 15. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Portréty – Josef Buršík (2025)
Legendární hrdina druhé světové války z bitvy o Kyjev a muž, který nakonec skončil v exilu. Připomene ho pořad, ve kterém hovoří Jan Adamec a David Hertl.
Natočeno 2025. Premiéra 15. 5. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Velitelé. Repríza 27. 5. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.
Lit.: Hertl, David: Hrdina od Kyjeva Josef Buršík. Po únoru byl odsouzen za velezradu, unikl z vězení a emigroval. In web ČRo Plus, 15. 5. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.
Josef Buršík se narodil v září 1911 v Postřekově na Domažlicku. Z vlasti odešel v létě 1939 do Polska, kde vstoupil do československé vojenské jednotky, se kterou po pádu Polska přešel do Sovětského svazu. Tam se zúčastnil formování československého armádního sboru a vyznamenal se v bojích u Sokolova, Kyjeva a později u Dukly a Ostravy.
Se dvěma dalšími českými veliteli Richardem Tesaříkem a Antonínem Sochorem, s nimiž v listopadu 1943 odvážným tankovým útokem pronikl jako první do centra Kyjeva, byl oceněn nejvyšším sovětským vyznamenáním – titulem Hrdina SSSR s právem nosit Zlatou hvězdu a Leninův řád. (…)
V roce 1949 byl Buršík zatčen a odsouzen ke čtrnácti rokům vězení za údajnou velezradu.
Pravdou je, že Buršík skutečně věděl, že po únoru 1948 se v armádě připravoval protikomunistický puč. Sám se jeho příprav neúčastnil, ale některé z jeho aktérů pomohl seznámit.
Podle historiků mohl Buršíkovi hrozit i trest smrti a možná právě titul Hrdiny Sovětského svazu způsobil, že navržený a nakonec vynesený trest nebyl hrdelní.
Buršík, který během vyšetřování prošel i obávaným hradčanským „domečkem“ nedaleko pražské lorety, si trest odpykával ve vězení na Mírově. Po válce se ale potýkal s následky špatně léčené tuberkulózy a vzhledem k vážnému stavu byl zanedlouho z věznice odeslán do nemocnice v Olomouci.
Odtamtud se mu v roce 1950 podařilo za spolupráce mnoha ochotných přátel uprchnout a dostat se až do Anglie. Tam organizoval akce ve prospěch obnovy demokracie, aktivně vystoupil proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a na protest vrátil svá vysoká sovětská vyznamenání.
Zemřel 30. června 2002 v nedožitých 91 letech v anglickém Northamptonu. (…)