Tvůrci nezjištěni.
Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 24. 8. 2026 (MujRozhlas, 6:00 h.).
Obsah: 1. ČSR jako stát s hlubokými dějinnými kořeny – 2. ČSR jako stát Masarykův – 3. ČSR jako bašta demokracie – 4. ČSR jako země mimořádné kulturní úrovně – 5. ČSR jako domov spokojených zemědělců – 6. ČSR jako úspěšná průmyslová velmoc – 7. ČSR jako atraktivní turistická destinace – 8. ČSR jako stát ochotný ke kompromisu i odhodlaný k obraně.
Lit.: anonym: Počátky krátkovlnného vysílání jako „měkká síla“ Československa (1936–1938). In web MujRozhlas, 21. 8. 2026 (článek). – Cit.: srpna 2026 uplyne 90 let od chvíle, kdy československá rozhlasová společnost Radiojournal zahájila pomocí vysílače v Poděbradech vysílání na krátkých vlnách do širokého světa. V době zhoršujícího se geopolitického postavení Československa bylo krátkovlnné vysílání klíčovým nástrojem tzv. měkké síly, pomocí níž se mladý středoevropský stát pokoušel u zahraniční veřejnosti pro sebe získávat sympatie i politickou podporu. V několika světových jazycích (především angličtině, španělštině a francouzštině) a v českých i slovenských relacích, jež byly určeny zámořským krajanům, budovalo krátkovlnné vysílání pozitivní obraz československého státu. Výběr z nejstarších dochovaných krátkovlnných nahrávek z let 1937–1938 ukazuje klíčové tematické okruhy tehdejší propagace. Poslechněte si, jak se Československo před 90 lety na krátkých vlnách stylizovalo do role kulturně, demokraticky i hospodářsky vyspělého státu, jehož osud neměl být světu ani lidstvu lhostejný.
Krátkovlnné vysílání ve druhé polovině třicátých let zhusta pracovalo s historickými argumenty. Ty se pokoušely dokázat, že Československá republika roku 1918 nevznikla náhodou, nýbrž byla přirozeným vyvrcholením staletého budování státnosti, kultury a civilizace ve střední Evropě. Na příkladu Pražského hradu představil zahraničním krajanům v českojazyčné přednášce základní obrysy tohoto vývoje kunsthistorik Zdeněk Wirth (4. 3. 1937).
Osobnost a dílo Tomáše Garrigua Masaryka i hodnoty, které vtisknul první republice, byly hojnými tématy československého krátkovlnného vysílání do zahraničí. Poslechněte si, jak o Masarykovi u příležitosti jeho 87. narozenin vyprávěl Adolf Maixner. Tato rozhlasová přednáška Masarykova osobního lékaře byla určena pro uši zámořských krajanů, proto byla uskutečněna v českém jazyce (7. 3. 1937).
Československé krátkovlnné vysílání šířilo ve světě během druhé poloviny třicátých let obraz první republiky jako demokratického, svobodného a politicky pluralitního státu, který odmítá fašistické i komunistické extrémy. Poslechněte si anglickojazyčnou přednášku, v níž filosof, teolog a politik Jan Blahoslav Kozák vyvozoval tuto hodnotovou orientaci Československa z historické zkušenosti a národního charakteru jeho obyvatel (4. 4. 1938).
Krátkovlnné vysílání v druhé polovině třicátých let s oblibou tematizovalo vysoký kulturní potenciál Československé republiky, rozebíralo konkrétní umělecké výkony (především na hudebním poli) a vyzdvihovalo československý kulturní vliv na ostatní národy i státy. Před začátkem divadelní sezóny 1938/1939 zhodnotil pro zahraniční krajany v českojazyčné přednášce kulturní vzestup předchozích dvaceti prvorepublikových let spisovatel Josef Hora (10. 9. 1938).
Krátkovlnné vysílání během druhé poloviny třicátých let zobrazovalo Československou republiku jako zemi, v níž se dobře žije zemědělskému lidu. Poslechněte si, jak o československém rolnictvu, jeho výdobytcích, jednotě i lásce k celému národu vyprávěl zámořským krajanům předseda agrární strany Rudolf Beran (24. 6. 1937).
Krátkovlnné vysílání ve druhé polovině třicátých let informovalo světovou veřejnost o stavu československé ekonomiky a vyzdvihovalo úspěchy jejích dílčích odvětví, především průmyslu. Krátké vlny tak v zahraničí šířily renomé Československa jako potenciálně dobrého obchodního partnera i země vhodné pro investice. Poslechněte si přednášku o prvorepublikové industrializaci Slovenska a jejích pozitivních důsledcích, kterou pro zahraniční krajany pronesl ve slovenském jazyce ekonom Peter Zaťko (15. 8. 1938).
Krátkovlnné vysílání pomáhalo ve druhé polovině třicátých let šířit ve světě obraz Československé republiky jako atraktivní země s množstvím přírodních, historických a kulturních památek. Poslechněte si českojazyčnou přednášku, v níž rozhlasový pracovník Miloš Kocourek radil americkým krajanům, kteří se chystali na nadcházející všesokolský slet, s výběrem vhodného suvenýru (31. 5. 1938).
V létě a na podzim 1938 zprostředkovávalo krátkovlnné vysílání zahraniční veřejnosti názory československých politických špiček i novinářů na řešení dramaticky se vyhrocující mnichovské krize. Tito lidé zdůrazňovali ochotu k nalezení kompromisu se sudetskými Němci a vyzdvihovali dalekosáhlé ústupky, nabízené Československem v zájmu míru. Zároveň však jasně varovali, že ustupování nesmí vést ke zničení republiky a že se v případě nutnosti bude Československo bránit zbraněmi. Jedním z těchto lidí byl ve své českojazyčné přednášce určené pro krajany novinář Hubert Ripka (10. 9. 1938).