Dalibor Vácha. Příběh hrdiny protinacistického odboje z operace Anthropoid, kdy s Jánem Gabčíkem zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Heydricha. Připravila Martina Toušková. Účinkuje Vasil Fridrich. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 25 min.) v cyklu .
Jan Kačer byl bezesporu renesanční osobností českého divadla a filmu. Zanechal hlubokou stopu nejen svými nezapomenutelnými filmovými postavami ve snímcích Evalda Schorma nebo Františka Vláčila, ale také svou režijní tvorbou, která proslavila především Činoherní klub. Ten se, záhy po svém vzniku, stal moderní divadelní scénou s evropským ohlasem. Svým umem a zkušenostmi se nijak netajil a velkoryse se o ně dělil se studenty pražské DAMU. Jedním z nich byl také pozdější režisér Ivan Krejčí, který na svého nejdříve milého profesora a později dobrého přítele zavzpomíná rok po jeho náhlém odchodu. Připravil Tomáš Vrána.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Hostem je Eva Pavlíková, vrchní ředitelka sekce IT Ministerstva pro místní rozvoj. Digitalizace stavebního řízení se měla podle auditu kvůli příliš velkému zpoždění v přípravě odložit. Jaké konkrétní problémy v nezdařené digitalizaci auditoři zjistili a kdo za ně byl odpovědný? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 5. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Vaše každodenní inspirace: Vše o rajčatech. Host: ing. Ivan Dvořák, Český zahrádkářský svaz. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 5. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Rozhovor připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Ivan Dorovský.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 17. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 11 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: O různých podobách lásky – k Bohu, Zemi, potokům a rybám, ale i k mrtvé básnířce. In web ČRo Brno, 17. 5. 2025 (článek) – Cit.: Poslechněte si fejeton Radka Štěpánka Tvářnost Země, vyznání studentky JAMU Kristýny Fantové starořecké básnířce Sapfó, pokračování četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro a vzpomínku balkanologa makedonského původu Ivana Dorovského na to, jak se v roce 1948 s transportem řeckých dětí dostal do Brna. (…)
Vedle desáté části četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro si při příležitosti nedožitého 90. výročí narození balkanologa makedonského původu Ivana Dorovského můžete poslechnout, jak se to má s jeho datem narození a jeho jménem. Jak se vlastně zjišťovalo, kým je, když v roce 1948 přijel do Brna s transportem řeckých dětí? V případě literárního vědce, básníka a profesora Masarykovy univerzity můžeme mluvit o lásce k Jihu, ale i Brnu, které se stalo jeho domovem.
Kristýna Fantová. Literární pásmo o básnířce Sapfó. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Verše recituje Eliška Dvořáková.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 17. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 11 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: O různých podobách lásky – k Bohu, Zemi, potokům a rybám, ale i k mrtvé básnířce. In web ČRo Brno, 17. 5. 2025 (článek) – Cit.: Poslechněte si fejeton Radka Štěpánka Tvářnost Země, vyznání studentky JAMU Kristýny Fantové starořecké básnířce Sapfó, pokračování četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro a vzpomínku balkanologa makedonského původu Ivana Dorovského na to, jak se v roce 1948 s transportem řeckých dětí dostal do Brna. (…)
Ke studentce Divadelní fakulty JAMU Kristýně Fantové zase od „náctiletého mládí“ promlouvají verše starořecké básnířky Sapfó z ostrova Lesbos. Svůj vztah k ní označuje za „lásku k mrtvé básnířce“. V pásmu zazní Sapfiny verše v podání Elišky Dvořákové, ale i úvaha nad knihou z roku 1924, v níž Ferdinand Stiebitz zpochybňuje Sapfinu lesbickou orientaci. Kristýna vysvětluje, že stejnopohlavní vztahy byly v antickém Řecku tolerovány, nebo dokonce podporovány. (…)
Radek Štěpánek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 17. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 9 min.). Repríza 11. 7. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 9 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: O různých podobách lásky – k Bohu, Zemi, potokům a rybám, ale i k mrtvé básnířce. In web ČRo Brno, 17. 5. 2025 (článek) – Cit.: Poslechněte si fejeton Radka Štěpánka Tvářnost Země, vyznání studentky JAMU Kristýny Fantové starořecké básnířce Sapfó, pokračování četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro a vzpomínku balkanologa makedonského původu Ivana Dorovského na to, jak se v roce 1948 s transportem řeckých dětí dostal do Brna.
Básník Radek Štěpánek se ve svém fejetonu vrací k letošní Bílé sobotě, kdy spolu s ostatními zpíval v kostele sv. Petra a Pavla v Nové Říši: „Sešli svého ducha, Pane, a obnov tvářnost Země.“ Velikonoční vigilii má rád, protože ho zakotvuje ve světě živlů, připomíná naše místo na světě a sounáležitost s ostatními stvořeními. Radkovi se přitom míhají před očima konkrétní obrazy z jeho života – třeba to, jak v dětství chodil chytat hrouzky do potůčku nedaleko jejich zahrady. Byl křišťálově čistý a žila v něm i spousta raků říčních. Jak je to dnes? (…)
Petr Vizina. Ranní úvaha.
Natočeno 2025. Premiéra 24. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.
Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Hledá se Benedikt. In web ČRo 3 Vltava, 24. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zprávy, že prezidentem ještě stále nejmocnější země světa se stane realitní makléř, a ještě k tomu se tak v úřadě bude chovat, bych donedávna považoval za báchorku. Ranní úvaha ale nemá množit úzkosti a hoře zpráv zprostředkovávaných 24/7. Svoji pozornost bych rád na chvíli zaměřil na jiného muže, letos šestadevadesátiletého filosofa Alasdaira MacIntyrea.
Jeho oborem je etika, tedy rozvažování o tom, co a za jakých podmínek je správné udělat, anebo naopak, naprostý průšvih. Zkraje 80. let přišel MacIntyre s provokativní tezí: My, lidé Západu, už pár století máme v ponětí o tom, co je a není správné, naprostý chaos. A to proto, že své emoce a přání vydáváme za myšlení. Přiznávám, že lidé odhalující, jak se celý svět s výjimkou jich samotných ukrutně mýlí, ve mně nebudí příliš důvěry. (…)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová.
Natočeno 2025. Webová premiéra 23. května 2025 (Deník N – HeroHero, 11:46 h.; 56 min.).
Lit.: Titlbach, Filip – Kozáková, Tereza: Ciglerová: Trump je v rauši, připadá si jako king. Katar by byl hloupý, kdyby mu do darovaného letadla nenasadil štěnice. In web Deník N, 23. 5. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. (…)
Lev Blatný. Dva příběhy z knihy Povídky v kostkách z roku 1925. Připravil a dramaturgii měl Dominik Mačas. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Dalibor Buš.
Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 23. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23 min.). Repríza 25. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Jak se psalo před sto lety? Poslechněte si povídky Vladimíra Raffela, Lva Blatného a dalších autorů. In web ČRo 3 Vltava, 22. 5. 2025 (článek). – Cit.: Rok 1925 byl sedmým rokem samostatného československého státu, ale také například i rokem, kdy byla objevena soška Věstonické venuše. Zajímalo nás, jaké povídky četli v této době lidé v literárních časopisech nebo v knižních novinkách a vybrali jsme pro vás několik z nich. (…)
Jsou na světě dvě nadlidské síly, které spolehlivě sklátí nešťastníka do hrobu. Je to láska a nemoc.
Dva příběhy z knihy Povídky v kostkách, která vyšla v roce 1925 v nakladatelství Václava Petra.
Powered by WordPress