Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal. Desetidílná četba na pokračování. Připravila Iveta Novotná. Hudební spolupráce Jakub Rataj. Použitá hudba (ukázky z písní): Dominik Rey, Le Roro, Lou Reed, Peter Gill, PSH, Dj Wich, Decky, Lil Peep, Shaka CG, Makonnen Sheran, Stanislav Kubica, Dollar Prync, Hard Rico. Zvukový mistr Dominik Budil. Zvuková spolupráce Jakub Rataj. Produkce rozhlasové nahrávky Sandra Baxová, Štěpán Ron. Produkce alba Bohdana Pfannová. Mastering alba Dominik Budil. Cover Petra Míková. Dramaturgie Klára Novotná. Režie Petr Mančal.

Účinkují Tereza Hofová, Klára Cibulková, Anna Kameníková, Hynek Chmelař a Vojtěch Hrabák.

Natočeno 2024. Webová premiéra 14. 10. 2024 (ČRo Rádio Wave, 1 díl 22-26 min.) v cyklu Audioknihy Radia Wave.

Vydala Radiotéka, srpen 2025 (MP3, CR.SS.2025.117). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Na životech feťáků záleží. Kde se vzal pervitin? A kdo jsou jeho uživatelé? Vydejte se za českým příběhem téhle drogy. Rozhlasová audioverze knihy s podtitulem „Na životech feťáků záleží“ přináší skutečné příběhy lidí, jejichž život je nějakým způsobem spojen s pervitinem. Od předrevolučních experimentů až ke sdílení užívání na sociálních sítích zavede novinářské duo Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal posluchače například do abstinující komunity nebo do vězení. Kniha byla oceněna jako nejlepší dokumentární publikace roku 2023 na Mezinárodním filmovém festivalu v Jihlavě. (anotace Radiotéky)

Lit.: Sladká, Michaela: Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal: PIKO. Česká cesta od vzniku pervitinu až k pikařským Instagramům. In web ČRo Radio Wave, 14. 10. 2024 (článek). – Cit.: (..)  Desetidílná četba na pokračování obsahuje expresivní výrazy a není vhodná pro děti. Česká cesta od vzniku pervitinu až k pikařským Instagramům. Kde se vzal pervitin? A kdo jsou jeho uživatelé? Vydejte se s reportážní knihou za českým příběhem téhle drogy.

Kniha s podtitulem „Na životech feťáků záleží“ přináší skutečné příběhy lidí, jejichž život je někým způsobem spojen s pervitinem. Od předrevolučních experimentů až ke sdílení užívání na sociálních sítích zavede novinářské duo Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal posluchače například do abstinující komunity nebo do vězení. Kniha byla oceněna jako nejlepší dokumentární publikace roku 2023 na Mezinárodním filmovém festivalu v Jihlavě. (…)

Lit.: Růžičková, Iva: Piko: Proč záleží na závislých. In web Naposlech.cz, 5. 3. 2025 (recenze). – Cit.: První reportážní knihou nakladatelství Alarm se stal počin publicistů Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, kteří titul Piko opatřili podtitulem Junkie’s Lives Matter (Na životech feťáků záleží). Do formy desetidílné audioknihy ho připravila pro Radio Wave Iveta Novotná, režisérem byl Petr Mančal.

Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal sledují souvislosti a významový vývoj pervitinu od počátku nacistického Německa a reprodukují poznatky z knihy Totální rauš – Drogy ve Třetí říši Normana Ohlera, z nichž jako by vyplývalo, že z jistého úhlu lze události příčin, úspěchů a konce Hitlerovy éry považovat za svého druhu drogový problém. Přes teorii takzvaného krysího parku nám dále dávají pochopit mechanismus vzniku závislosti – v experimentu bylo prokázáno, že na její vznik má vliv nejenom dostupnost úlevové drogy, ale rovněž množství podnětů nacházejících se v prostředí zkoumaných hlodavců.

Oba autoři hovoří o pervitinu jako o fenoménu, který je jakousi hlavní postavou knihy. Proměňuje se v průběhu dekád – v osmdesátých letech mělo jeho užívání komunitní charakter, který se postupně kapitalizoval. Původní „drogonauti“ v dobách undergroundu se dají považovat za skutečné objevitele zapomenutých nacistických receptur, jejich popkulturní obrázek tvořila tehdejší propaganda a později Radek John v knize Memento. Doba postupně pervitin posunula na méně pejorativní místo v hodnotovém žebříčku a uživatelé dneška nemají problém sdílet svou závislost a zkušenosti na sociálních sítích.

Při poslechu četby Pika se dostáváme mimo historické prostředí do současných reálií – nacházíme popisy z terénu, například z odvykacího léčebného procesu v komunitě, ve vězení a ve vyloučené lokalitě, kdy v každém z nich má užívání svá specifika. Vyzdvihněme smutným vyzněním vypovídající opis hry dětí na injekční aplikaci drogy. Výpovědi respondentů a autorů, průvodců audioknihy, interpretují přesvědčivým způsobem Tereza Hof, Klára Cibulková, Anna Kameníková, Hynek Chmelař a Vojtěch Hrabák. Interpreti představují nejrůznější postavy, vypovídající svůj drogový příběh, až na Terezu Hof, která představuje spoluautorku knihy Apolenu Rychlíkovou. Pokud v některých případech barva hlasu pocitově neodpovídá věku respondenta, předpokládanému ze souvislostí, je více zřejmá etika, s níž se s nimi nakládalo, protože výsledek neimituje dokumentární nahrávku z terénu.

Každý z deseti dílů audioknihy doprovází jiný hudební styl, což velmi prospívá prožití vývoje doby, takže uslyšíme v dobrém slova smyslu provařeného Lou Reeda, ale dále mimo jiné i přední zástupce českého rapu. Konkrétní skladby jsou zvoleny s respektem k původnímu textu knihy, v níž autoři uvádějí každou kapitolu citací písně. Originální text byl do rozhlasové verze krácen tak, aby ve výsledných deseti částech zůstalo to nejzásadnější. Audiokniha má smysl pro každého, kdo ocení pohled na přitažlivost, důsledky i trauma, které stojí za užíváním závislost způsobujících substancí.

Petr Čornej. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Zvukový mistr Samuel Sochatzi. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Jiří Miroslav Valůšek.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 8. 10. 2024, 12. dílu 19. 10. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha k 600. výročí Žižkovy smrti.

Vydala Radiotéka, únor 2025 (MP3, CR.SS.2025.26; EAN 8590236125599; katalogové číslo CR1255-9, celková délka 5 hod. 10 min.). Ukázka k poslechu zde.

Obsah: 1. Člověk na okraji. Jana Žižku zná historie jako nepřemožitelného vojevůdce a geniálního stratéga. V podání historika Petra Čorneje ale vystupuje i jako charismatická osobnost vybízející k následování, stejně jako stařec budící kontroverze a člověk, za kterým zůstávají stovky, možná tisíce mrtvých. V první části například historik vysvětluje, jak přišel Žižka ke svému jménu i to, že určitou část života žil život psance. Krádeže ani zabití mu nebylo cizí. Kniha se v roce 2020 stala Knihou roku v soutěži Magnesia Litera.

2. Žižkův přerod a počátek revoluce. Ve druhém dílu se ocitáme v době po smrti Jana Husa. Společnost je názorově rozdělená. Král Václav IV. je ve dvojím ohni. Přichází čas pro Jana Žižku, který bere spravedlnost do svých rukou. Slyšíme o průběhu první pražské defenestrace v roce 1419.

3. Sudoměř. Po smrti Václava IV. přichází na scénu Zikmund Lucemburský, pro husitskou šlechtu je to špatná zpráva. Žižka se podílí na obraně Plzně a zázemí nachází v Táboře. Město dostane název podle biblické hory. Dozvídáme se také, jak se asi odehrála bitva u Sudoměře a proč byl za vítěze prohlášen právě Žižka.

4. Tábor a vyhlášení kříže. Sezimovo Ústí bylo nutné zničit, protože by se město nedalo dobře bránit. Obyvatelé se přesunují do Tábora, který se rychle rozrůstá. Komuna v Táboře si zvolí do čela čtyři hejtmany, jedním z nich se stává Jan Žižka. Také se dozvídáme, jak se mění smýšlení i konání Táboritů.

5. Proti všem. Táborité v roce 1420 zahajují jarní ofenzivu. Podmaňují si Písek, vypálí Strakonice. Hrad Rabí se jim otevírá bez boje o život na něm přijde několik katolických duchovních, kteří se sem před Husity uchýlili. Do vojenských akcí jsou zapojeny i ženy a dětští bojovníci – práčata.

6. Zápas o Prahu. V šestém pokračování se dozvídáme, jak asi vypadal boj Táboritů se Zikmundem a křižáky o pražské souměstí. Žižka si buduje pevnost na Vítkově. O Vítkov se vedou urputné boje. A končí nezdarem a krutou porážkou křižáků.

7. Táborský rozkol a čáslavské rokování. Husité po vítězství na Vítkově táhnou na Prachatice. Ušetřeno je jen sedm mužů z celého města, ženy a děti jsou vyhnány. Po Prachaticích Žižka dobude také Beroun. Zároveň ale dochází v Táboře k rozkolu.

8. Světlo v temnotách. Táborský hejtman Jan Žižka přichází při boji u hradu Rabí o druhé oko. Dodnes se vědci snaží zjistit, jestli v roce 1421 Žižka oslepl zcela nebo mu přece jenom zůstaly zbytky zraku. Dozvídáme se také o tažení Žižky proti Adamitům, malé komunitě na Nežárce.

9. Žižkův triumf a rozchod s Táborem. Na začátku prosince 1421 přijíždí Žižka se svým vojskem do Prahy, kde se mu dostává vřelého přijetí. Král Zikmund je v té době naopak v Jihlavě, kde mu svoji věrnost slibuje řada českých pánů, kteří si zadali s husitskými svazy. Zikmundova vojska s vojsky Žižkovými se hned vzápětí setkají u Kutné Hory. Pro husity vítězná bitva se odehrála 6. ledna 1422 u vesnice Nebovidy. I přesto se ale Jan Žižka rozchází s táborskými duchovními a zakládá východočeské husitství.

10.  Revoluce na rozcestí. V desátém pokračování se přeneseme až do roku 1423. U Strauchova dvora se odehraje bitva, která proti sobě postaví dřívější spojence. Žižku a jeho východočeské husitské vojsko a vojsko složené z příslušníků svazu pražských měst vedených Divišem Bořkem z Miletínka.

11. Poslední bitva. V předjaří 1424 byl Žižka jeden z mála, kdo v Čechách válčil. Většinou se uzavírala příměří, i když v případě táborského svazu, který uzavřel příměří s plzeňským katolickým landfrýdem, šlo spíš o kalkul, jak si uvolnit ruce k bojům proti Rožmberkovi. Důležitým milníkem je i tzv. Libeňský mír, který uzavírají Žižkova vojska s pražskými svazy i Tábority.

12. Na prahu věčnosti. Jan Žižka umírá při tažení na Přibyslav 11. října 1424. Nejstarší záznamy příčiny smrti nezmiňují. Až v polovině 15. století se objevuje zpráva, že slavný válečník umřel „od hlízy“. I to má ale řadu výkladů.

Lit.: Blažejovská, Alena: Petr Čornej: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka od lapkovských let po velká vítězství. In web ČRo Plus, 9. říjen 2024 (článek). – Cit.: Jana Žižku zná historie jako nepřemoženého vojevůdce a geniálního stratéga. V podání historika Petra Čorneje však vystupuje mnohem plastičtěji jako polní velitel, charismatická osobnost vybízející k následování, ale také jako sršatý stařec budící kontroverze. Byly za ním stovky a možná tisíce mrtvých. I proto je tak vzrušující hledání jeho osobních motivací, jež na pozadí revoluční doby autor knihy podniká.

Je toho sice málo, co víme o mládí trocnovského zemana Jana Žižky, jsou to však poznatky charakteristické. Jako jednooký do dějin již vstupuje. Páska přes oko jej musela činit nepřehlédnutelným i jako člena družiny Matěje Vůdce, která, ať už ve službách vlivných šlechticů, nebo na vlastní pěst, na počátku 15. století zločinně škodila v oblasti jižních Čech a západní Moravy.

Žižkovy rané delikty jsou nepochybné, stejně jako vladařská amnestie, jíž se mu dostalo. V následujících letech se stal Žižka v Praze svědkem vlny vášní, které vyvolalo odmítnutí kalicha kostnickým koncilem a především odsouzení Jana Husa na hranici roku 1415. (..)