Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 5. 2015

Mariňáci 1 (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:20

Robert Fabian. Kompletní nezkrácená audiokniha. Technická spolupráce Vojtěch Hamerský.

Čte Zdeněk Velen.

Natočeno 2015. Vydal Walker & Volf, květen 2015 (1 CD MP3, celkem 9 hod.).

Pozn.: Nalíčili na ně smrtonosnou past, která sklapla. Člověk by čekal, že budou mít víc rozumu… Jenže tohle jsou mariňáci. A mezi námi – kdo by chtěl žít věčně?

Kultovní román a bible české military sci-fi od Roberta Fabiana vás ve své zvukově podobě zasáhne stejně jako palebná přehrada třiceti sedmi chlapů v plné zbroji. Čeká vás jedna monumentální bitva s několika mezihrami. Tak si pojďte hrát… Prásk! (anotace)

Robert Fabian (1969) je tajemnou legendou české military sci-fi. Před svými čtenáři se zapírá, takže je o něm známo pouze to, že působil (působí?) v ozbrojených složkách. A tenhle inspirační vzor jeho knihy nezapřou. Rozsáhlý román Mariňáci vyšel poprvé v roce 2000 a od té doby se dočkal tří dotisků. Fabian je autorem i dalších vynikajících knih, jako je např. trilogie Carpe Diem (2005), Semper fi (2009) a Dies irae (2014).

Zdeněk Velen (1974) k divadlu nejprve nastoupil jako jevištní technik a s divadlem si padli vzájemně do oka. Absolvoval DAMU a nyní působí na pražských divadelních scénách. Svou první audioknihou „Palubní střelec“ nadchl fanoušky R. Fabiana. Když máte Zdeňka, mariňáka vzhledem i hlasem, nemusíte se poohlížet po jiném narátorovi a směle mu svěříte i „Mariňáky“ – bibli české military sci-fi.

9. 5. 2015

Vánoční detektivové (2013)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 14:35

Vanocni detektivove 2013Rex Stout & Roman Cílek. Dvě detektivní povídky. Přeložila Zuzana Čaplová. Zvuk, střih, mastering Ivan Mikota. Hudba Fontana Music Library. Photo Michal Kántor, 2013. Úprava a režie zvukové nahrávky František Špergr.

Čte Ladislav Frej.

Nahráno ve studiu MI 91 v červnu 2013. Vydal Popron music & publishing 14. 10. 2013 (3 CD, 55246-2, 55:45, 61:47 a 58:36).

Obsah: CD 1 (Vánoční večírek, 1. část, 55:45) – 1. Vánoční večírek, 1. část; 2. Vánoční večírek, 2. část; 3. Vánoční večírek, 3. část; CD 2 (Vánoční večírek, 2. část, 61:47) –
1. Vánoční večírek, 4. část; 2. Vánoční večírek, 5. část; 3. Vánoční večírek, 6. část; 4. Vánoční večírek, 7. část; 5. Vánoční večírek, 8. část; CD 3 (Vánoční večírek, 3. část, 33:05, Mrtvá dáma z předvánoční řeky, 25:31) – 1. Vánoční večírek, 9. část; 2. Vánoční večírek, 10. část; 3. Vánoční večírek, 11. část; 4. Mrtvá dáma z předvánoční řeky.

Pozn.: Dvě vánoční detektivní povídky v podání Ladislava Freje. V příběhu Rexe Stouta „Vánoční večírek“ propůjčil známý herec svůj hlas soukromému detektivovi Nero Wolfovi. Příběh nás zavede do New Yorku v období vánočních oslav. Pátrání po tajemném pachateli vraždy v kostýmu Santa Clause má nečekané rozuzlení. V českém prostředí se odehrává druhá povídka „Mrtvá dáma z předvánoční řeky“ autora Romana Cílka. (anotace vydavatele)

4. 5. 2015

The Great Gatsby (Velký Gatsby, 2015)

Francis Scott Fitzgerald. Dramatizace klasického amerického románu. Mistr zvuku Radek Veselý. Hudební spolupráce Petr Mandel. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Joe Weintraub, Lily Chu, Madelyn M. P. Grubbs, Jared Doreck, Philip Hays.

Natočeno 2015. Vydalo Tympanum 4. 3. 2015 (celkem 3 hod 55 min.) pro americký trh. Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Everyone knows „The Great Gatsby“, every American reader, and everyone who belonged to the cream of the crop in 1920’s New York that F. S. Fitzgerald captured in his famous novel. We have carefully cut the book down to 4 hours, cast more than 30 actors, added real sounds and period jazz music. The illusion is perfect, so simply press PLAY and you will become one of the characters in the story.

It’s the story of Nick Carraway, a young man form the Midwest and a New York businessman, his neighbor Jay Gatsby – an extravagant millionaire longing for his great love. „The Great Gatsby“ is a fascinating portrait of the Jazz Age generation that lived, loved, caroused, experienced disappointment, and believed in new beginnings. This colorful interpretation is a thrilling experience and a tribute to Fitzgerald’s loved novel.

Devatero pohádek – výběr 2 (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 17:48

Karel Čapek a Josef Čapek. Výběr z pohádkové knihy (Velká kočičí pohádka, Pohádka Psí, První loupežnická pohádka – O tlustém pradědečkovi a loupežnících, Druhá loupežnická pohádka). Hudba Jaromír Klempíř.
Záznam zvuku, postprodukce a mastering ing. Tomáš Gsöllhofer.
Režie Jindřiška Nováková.

Čte Arnošt Goldflam.

Natočeno ve zvukovém studiu na DAMU v Praze v roce 2015. Vydalo AudioStory v roce 2015 (1 CD MP3; 3 hod. 49 min.).

Pozn.: Počítání kolem devatera pohádek

Karel Čapek psal pohádky jednotlivě, a trochu v jiném pořadí, než potom vyšly v knize: Devatero pohádek plus jedna od Josefa Čapka jako přívažek. Jako první napsal Velkou kočičí pohádku. Ve stejné době se zrodila pohádka od Josefa Čapka s názvem: Můj tlustý pradědeček a loupežníci, kterou později autor upravil a přejmenoval na První loupežnickou pohádku – O tlustém pradědečkovi a loupežnících.

Pohádka psí se dostává k milovníkům audioknih vůbec poprvé, stejně tak jako Velká kočičí pohádka! Druhá loupežnická pohádka se původně jmenovala: Pohádka o zdvořilém loupežníkovi. Vzhledem ke společnému vydání s loupežnickou pohádkou od Josefa Čapka byla přejmenována na Druhou loupežnickou pohádku.

Arnošt Goldflam je herec, režisér, scénárista a spisovatel, který také píše moderní pohádky.
Pohádky bratří Čapků vypráví s bravurou, na jedničku s hvězdičkou! (more…)

30. 4. 2015

Staré pověsti české a moravské (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:18

Alena Ježková. Moderní zpracování nejstarších českých a moravských pověstí a legend. Hudba Antonín Dvořák. Mastering Ivan Mikota.

Čte Veronika Gajerová, Jan Kačer, Boleslav Bolek Polívka a Jan Potměšil.

Natočeno duben 2015 (studio MI 91). Vydal Supraphon 15. 5. 2015 (3 CD, SU 6400-2, 2:54:49).

Obsah: CD 1 – 1. Úvod (1:59) – 2. První Slované (1:43) – 3. O Čechovi (10:27) – 4. Život Slovanů (1:33) – 5. O Krokovi a jeho dcerách (9:01) – 6. Pohanští bohové (1:34) – 7. O Bivojovi (6:46) – 8. Slovanské obřady (2:13) – 9. O Libuši a Přemyslovi (10:02); CD 2 – 1. Zvyky a obyčeje (1:41) – 2. O založení Prahy (3:44) – 3. Přemyslovci (2:07) – 4. O dívčí válce (11:22) – 5. Těžba kovů (1:54) – 6. O Horymírovi (8:46) – 7. Lučané (2:18) – 8. O lucké válce (17:30) – 9. Čáry a věštby (1:43) – 10. O Durynkovi (5:49); CD 3 – 1. Moravská říše (2:42) – 2. O Svatoplukovi (12:25) – 3. Levý Hradec (1:43) – 4. O Bořivojovi (10:25) – 5. Pražský hrad (2:24) – 6. O kněžně Ludmile (12:16) – 7. Křesťanství (1:49) – 8. O knížeti Václavovi (15:01) – 9. Svatý Václav (1:46) – 10. O Ječmínkovi (12:06).

Lit.: Strnad, Radek: Pověsti z Moravy načetl Bolek Polívka mezi Staré pověsti české. In web Chomutovský deník, 1. 6. 2015 (článek). – Cit.: Ve znamení návratu nejslavnějšího ústeckého rodáka Přemysla Oráče se nesla vernisáž výpravné výstavy Muzea města Ústí „Staré pověsti české“.

„Expozice připravená ve spolupráci s Národním muzeem se zaobírá pověstmi dob předkřesťanských, které konfrontuje s archeologickými nálezy,“ uvedl Václav Houfek, ředitel ústeckého muzea. A na novou unikátní výstavu, která bude přístupná až do konce ledna 2016, návštěvníky zve.

Podle Aleny Ježkové

Do minulosti se ale díky nové audioknize „Staré pověsti české a moravské“ ohlíží vydavatelství Supraphon. „Jde o Staré pověsti české a moravské úspěšné autorky Aleny Ježkové z Albatrosu z roku 2005, které načetla plejáda hereckých hvězd,“ řekl Vladan Drvota ze Supraphonu.

Spisovatelka Alena Ježková je oceňovanou autorkou knih pro děti a mládež.

„Její vyprávění z dějin českého i moravského národa je psané krásným, obrazivým jazykem, je srozumitelné, s četnými zajímavými vysvětlujícími vstupy, jež předcházejí každou pověst. Čtrnáct příběhů z počátku našich dějin dostává novou dramatickou podobu, která předčí pověsti Aloise Jiráska pohledem současníka i poznatky, osvětlujícími skutečné i bájné události minulosti. Nadčasové vyprávění o praotci Čechovi a jeho dcerách, o dynastiích prvních českých a moravských panovníků, velkých dramatech souvisejících s přijímáním křesťanství líčí autorka tak, že se stáváme jakoby přímými svědky příběhů z dávné historie,“ říká Vladan Drvota.
Výsledek je skvělý

„Audio podoba Starých pověstí českých a moravských je další způsob, jak pověsti přiblížit dětem i dospělým. Vážím si práce režisérky Nadi Dvorské a hvězdného obsazení, které zvukové adaptaci mé knihy přisoudila,“ uvedla Alena Ježková. „Výsledek je prostě skvělý.“

Pro Supraphon knihu Aleny Ježkové „Staré pověsti české a moravské“ načetli herečka Veronika Gajerová a herci Jan Potměšil, Boleslav Polívka a Jan Kačer. V bookletu jsou ilustrace Renáty Fučíkové. Audiokniha má tři CD a vyšla i v digitální podobě na webu Supraphonline.

Hlasy našich herců

Ze jmenovaných herců lze těžko někoho vypíchnou a jiného upozadit. Věcný tón čtení Honzy Potměšila je organicky provázán s uchu lahodícím vyprávěním Jana Kačera. Těžko se najde v Česku někdo, komu by jeho dikce nevyhovovala, či dokonce vadila. Potměšil říká, jak to bylo s dávnými Slovany. Od Kačera po chvíli slyšíme: „Tomu místu se začalo říkat Kouřim, dodnes tam ukazují velký kámen, u něhož Lech přikázal založit hranici. Ale ani zde se Lech, považovaný za praotce Poláků, neusadil…“

Jak o dům pečoval šotek či had hospodáříček? Tedy ti, o které musely hospodyňky pečovat, aby jim přinesl štěstí? To vypráví Veronika Gajerová. A že naši předkové vykonávali obřady a přinášeli bohům a duchům oběti. A co se dělo po smrti kněžny Libuše. Jak dívky v čele s Vlastou zhrubly, když stavěly hrad Děvín. A jak pak lstivě muže vraždily za Dívčí války a ke svému jménu přišla Divoká Šárka.

A staré pověsti z Moravy? Kdo jiný než právě Bolek Polívka by je tu měl číst?!

Lit.: Veškrnová, Anna: Přes tuhle záclonu bylo vidět: Unavené Veronice Gajerové se v průhledném topu rýsovala ňadra. In web Blesk, 5. 6. 2015 (článek). – Cit.: Herečka Veronika Gajerová (52) vzbudila rozruch kolemjdoucích turistů. V průsvitném topu, který vypadal jako záclona, se jí rýsovala ňadra, což samozřejmě nezůstalo bez povšimnutí. Herečka si odvážný top jako stvořený pro krásné slunečné počasí oblékla u příležitosti křtu nové audioknihy Staré pověsti české a moravské.

Gajerová coby vynikající dabérka propůjčila svůj hlas jedné z pověstí. K prosvítajícímu topu si herečka vybrala zvláštní kombinaci – džínové kraťasy navlečené na legíny stejného materiálu a sportovní kecky. Namluvení jedné z pověstí si prý nadmíru užívala.

„Tohle téma je moje láska. Zajímám se o staré civilizace, zejména o keltskou. Jsem také sběratelka kamenů a už je ani nemám kam dávat. Zajímám se také o energie, léčitelství a o byliny. Myslím, že jednou skončím jako čarodějnice v chaloupce,“ smála se herečka s tím, že emotivně prožívala celé nahrávání.

„Najednou jsem narazila v pověsti o Krokovi na Budeč. Vzala jsem si ten text a hned, jak jsem mohla, jsem tam podnikla cestu,“ nechala se slyšet Gajerová. Práskla na sebe dokonce, že mystikou těchto míst byla tak okouzlena, že neváhala ani vynadat muži, který si tam přišel hrát s elektrickým letadýlkem! „Vnímala jsem to jako znesvěcení,“ dodala herečka.

Vražda krejčovským metrem (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:46

AVražda krejčovským metremgatha Christie. Nezkrácená audiokniha. Detektivní povídka ze sbírky Muž v mlze (Odeon, 1977). Překlad z anglického originálu The Tape-Measure Murder Jan Zábrana. Zvuk Roman Cejnar. Hudba Kryštof Marek. Design obalu Ondřej Fučík. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.

Čte Jana Hermachová.

Natočeno 2015. Vydalo Tympanum s. r. o. 12. 8. 2015 (1 CD MP3) v edici Slečna Marplová.

Pozn.: Když jednotvárný, zcela všední život v St. Mary Mead rozčísne vražda zámožné paní Spenlowové, o identitě jejího vraha nepanuje žádná pochybnost. V městečku, v němž příjezd odpoledného autobusu je událost, kde pánové za tichých podvečerů okopávají a kropí zahrádky, zatímco dámy si opisují recepty a vykládají pasiáns, se zkrátka nic neutají a všichni mají na věc svůj jasný názor. Všichni – až na starou slečnu Marplovou…

Audiokniha je druhým dílem detektivní série, v níž vystupuje slečna Jane Marplová. Příběhy nejslavnějšího detektiva v sukních, který se zrodil roku 1930, si čtenáři oblíbili pro starosvětský půvab a zvláštní pohodu, která je paradoxně obestírá. Drobná stařenka s břitkým jazykem, která je k detektivní praxi vyzbrojená především obrovskou životní zkušeností, znalostí lidí i toho, jak to na světě chodí, patří k tomu nejosobitějšímu, čím Christie do světové detektivky přispěla. V maloměstském prostředí, prosáklém konvencemi a přibližnými polopravdami, se cítí jako ryba ve vodě, zároveň se však těmito konvencemi nedá nikdy opříst a otupit. Pravdu dokáže uvidět i za sedmerým závojem.

(more…)

29. 4. 2015

Ostře sledované vlaky 1/6 (2015)

Bohumil Hrabal. Četba na pokračování z prózy českého spisovatele. Připravil Jiří Vondráček. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Jaroslav Plesl.

Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 2. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.) v cyklu Hrdina.cz . Repríza 1. dílu 23. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Čtení na pokračování; 19. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) k úmrtí Jiřího Menzela.

Vydal Radioservis, říjen 2015 (2 CD, CR0761-2; EAN 8590236076129; celkem 146 min.).

Lit.: anonym: Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky (2/6). In web ČRo 3 Vltava, květen 2015 (článek). – Cit.:  Novela Ostře sledované vlaky je čtvrtou oficiálně vydanou knihou prozaika Bohumila Hrabala (1914-1997). Jejím základem se stala Hrabalova „existenciální povídka“ Kain z roku 1949, v níž autor dle vlastních slov vyjádřil své „trauma lásky se sebevraždou“ pod silným vlivem Goethova Utrpení mladého Werthera. V menší míře autor do textu zakomponoval i motivy z povídky Fádní stanice (pravděpodobně z roku 1953). 

Novela představuje v Hrabalově tvorbě jisté vybočení – na rozdíl od předchozích textů, které se svou poetikou vzpíraly žánrovému zařazení, je pokusem o klasickou novelu s pevným epickým jádrem. Děj novely se odehrává na malé železniční stanici ve středních Čechách za protektorátu v únoru roku 1945. 

Předobrazem je stanice Kostomlaty nad Labem, kde Bohumil Hrabal působil. Vypravěčem i hlavní postavou je mladý chlapec Miloš Hrma, který se zaškoluje na výpravčího. Malé privátní osudy Miloše i osudy dalších postav ovlivňují a určují dramatické události války. Miloš umírá ve chvíli, kdy překonal problémy s láskou, kvůli nimž se pokusil v minulosti o sebevraždu, a kdy se i hrdinským činem osvědčí jako muž. Zde se autor inspiroval skutečnou událostí z období okupace, kdy partyzáni vyhodili do povětří německý muniční vlak nedaleko stanice Stratov. 

Podle novely natočil Jiří Menzel stejnojmenný film (1966), který získal v roce 1968 Oscara, cenu Americké filmové akademie. 

Weiss, Tomáš:  Elév Hrma Miloš se hlásí přednostovi stanice. In web Radiotéka, říjen 2015 (booklet). – Cit.:  Novela Ostře sledované vlaky vznikla podle vlastních slov autora rozepsáním motivů dvou dřívějších povídek – Kaina a Fádní stanice – a vyšla poprvé v roce 1965. Hrabal v té době zcela okouzlil českou literaturu vším svým padesátiletým talentem, který si pracovitě rozvíjel v předchozích letech četbou, psaním do šuplíku a jakousi českou variantou beatnického života na cestách mezi dělnickými zaměstnáními a pražskými pivnicemi. Jeho texty byly najednou nedílnou součástí uvolněných šedesátých let a vlastně je v literatuře přímo spoluvytvářely. Hrabal byl na svoji hvězdnou hodinu dobře připravený a tahal na scénu povídkové soubory a novely závratnou rychlostí dobře trénovaného eskamotéra. Tak se objevily na knihkupeckých pultech i Ostře sledované vlaky. Suverénní text, kde se malé dějiny proplétají s velkými, kde se válečný svět, plný nejrůznějších smrtihlavů, potkává s mladým nádražákem, který si neví rady se svými prvními sexuálními bitvami a podřezává si kvůli tomu žíly, kde se přednosta stanice trápí ve stínu projíždějících vlaků s německými tanky s kujebáckou náturou živočišného výpravčího a kde přetržené kanape po milostném rodeu je velkým lidským vítězstvím života nad hnusnou dobou, která na všechno vrhá nebezpečné stíny. To všechno popsáno tím neopakovatelným stylem made in Hrabal, tedy bez patosu, bez velkých gest, poetickým jazykem, který z každodennosti dělá sled malých etud lidských grotesek, a kde se z banality stává jemným pootočením sledujícího periskopu zázrak. I hrdinství se u Hrabala projeví spíš jako náhlá srdeční příhoda než jako nějaké promyšlené heroické bubnování na oltáři ctností. Není náhodou, že se ve světě Hrabalových textů dá čtenářsky spočinout, jako v nějakém fyziologickém roztoku. Autorovou filozofií je totiž pozorování světa s maximálním soucítěním. Je až neuvěřitelné, jak se přitom Bohumil Hrabal dokázal vyhnout takovým pastem, jako je kýč, moralizování a pokušení tesat svoje teze do mramoru. A přestože Hrabal není rozhodně autor lidový, čtenář se v rytmu jeho slov opakovaně cítí nějak v bezpečí před tupostí hesel a praporů všeho druhu. I proto se Hrabalovi rozumí i ve světě, kde mu k popularitě jistě pomohl i oscarový film Jiřího Menzla. Mimochodem: víte, jak se jmenuje jedna z řek, která protéká německým Mannheimem, kde v roce 1967 získal film Ostře sledované vlaky Velkou cenu? Neckar.

28. 4. 2015

Hustej nářez (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:26

František Kotleta. Nezkrácená audiokniha.

Čte Richard Fiala.

Natočeno 2015. Vydalo nakladatelství Walker a Volf v roce 2015 (1 CD MP3) v cyklu Bratrstvo krve #1

Obsah: 1. Poklidná česká kotlina roku 2020 – 2. Bratrstvo – 3. Veronika – 4. Kateřina – 5. Petra – 6. Sangot – 7. Gerhard

Pozn.: Zemi obsadili mimozemští agresoři, tzv. kartani. Invaze proběhla hladce, takže se emzáci domnívají, že mají situaci pod kontrolou. Netuší, jak hluboce se mýlí. Tahle modrá planeta má totiž už pěknou řádku staletí své vlastní pány. Jen se většinou drží v pozadí… Říkají si Bratrstvo krve – tajná organizace upírů, tvorů o dost rychlejších, silnějších a nemilosrdnějších než kterýkoliv člověk, takže zabít je není vůbec jednoduché. Pročež kartani mají velký problém, Houstone. A tak, zatímco obyčejní lidé dál prožívají své obyčejné životy, emzáci a Bratrstvo si jdou po krku. A běda tomu, kdo se jim připlete do cesty. A tak začíná šílená jízda plná krve, utrhaných končetin a mrtvých těl všeho druhu. Prostě Hustej nářez… Kotletův román je nabitý akcí a adrenalinem. Jeho děj uhání zběsilým tempem, takže hlavní hrdina skoro ani nemá čas, aby se pořádně napil (krve). Musí sebou totiž pořádně mrsknout, pokud chce stihnout všechna dobrodružství, která na něj autor nastražil.

Richard Fiala
Vystudoval herectví na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze, v ateliéru Miroslava Krobota. Od roku 2006 je na volné noze, hostuje v pražských i mimopražských divadlech (Dejvické divadlo, Národní divadlo, Klicperovo divadlo v Hradci Králové atd.). Je zakládajícím členem divadla Letí a členem divadelního souboru Masopust. Od roku 2009 klaunuje pod hlavičkou organizace Zdravotní klaun pro děti v nemocnicích a pro seniory v geriatrických zařízeních. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem a studiem Soundsquare, účinkoval v mnoha rozhlasových hrách a spotech. Ztvárnil několik rolí v televizních filmech a seriálech. Objevil se ve filmu Don’t Stop Richarda Řeřichy. Zpívá a hraje na baskytaru v rockové skupině Legendary Buccaneers. Ovládá i kytaru, ukulele, bicí nástroje a akordeon. Miluje historii, hokej a vysokohorskou turistiku. Vždy byl, je a bude skautem a dobrovolným hasičem na Moldavě v Krušných horách. Je ženatý, má dvě dcery.

Lit.: Horák, Jakub: Osm a tři čtvrtě hodiny. Můžu to nechat?. In web Naposlech, cz, 23. 4. 2015  (recenze).  – Cit.: Za průkopníka české audiofantastiky je všeobecně považováno vydavatelství Walker & Volf a rozhodně nelze tvrdit, že neprávem.  Před rokem se odvážně pustilo do dosud nezčeřených vod a nabídlo fanouškům jejich oblíbená, ba často kultovní díla ve zvukovém provedení. A i když v několika případech odbočilo od vytyčené linie žánru, nelze mu upřít zásluhy o rozšíření povědomí o české fantastice mezi audioknižními posluchači. Wolker s Volfem ovšem nejsou sami, kdo zásobuje trh žánrovými audioknihami. (more…)

27. 4. 2015

Dobývání vesmíru ve zprávách a reportážích Československého rozhlasu v letech 1957-1989 (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:16

Rozhlasové dokumenty 1957-1989. Připravil Tomáš Černý.

Natočeno 1957 – 1989. Vydal Radioservis, květen 2015 (1 CD/mp3; CR0759-2 – EAN 8590236075924; délka 5 hod. 41 min.).

Obsah:
01 Meteor rekapituluje kosmické lety od Sputniku po Gagarina 9:21
Hovoří Dagmar Sedláčková a Josef Kleibl (11. 4. 1981)
02 Let Jurije Alexejeviče Gagarina očima pražských pionýrů (12. 4. 1961) 4:49
03 Oceláři v Hrádku u Rokycan komentují Gagarinův let (12. 4. 1961) 3:18
04 Reportáž z manifestace před velvyslanectvím SSSR v Praze (12. 4. 1961) 3:07
05 Amerika zaspala – příspěvek zpravodaje Ludvíka Čermáka z USA (12. 4. 1961) 3:05
06 Reportáž z příletu J. A. Gagarina do ČSR a přijetí na Pražském hradě (28. 4. 1961) 8:52 07 Předání nahrávky s písničkami o Gagarinovi (29. 4. 1961) 2:16 08 Reportáž z odletu J. A. Gagarina z Československa (29. 4. 1961) 3:46
09 Zpráva o letu Germana Titova, záběr z kosmické lodi s hlasem kosmonauta (6. 8. 1961) 2:11
10 Dělníci z vítkovických železáren Kl. Gottwalda reagují na let G. Titova (6. 8. 1961) 2:37 11 Zahraniční zpravodajové o letu Germana Titova 4:27
Dušan Ruppeldt – Dillí, Květoslav Faix – Bonn, Miloslav Pátek – Londýn, Jiří Ruml – Stockholm (7. 8. 1961)
12 Záznam startu prvního kosmonauta USA Johna Glenna 2:37
pracovní záběr bez překladu z angličtiny (20. 2. 1962)
13 Zvukový deník Karla Kyncla – odložení startu Scotta Carpentera (21. 5. 1962) 2:02
14 Zvukový deník Karla Kyncla – start Scotta Carpentera (24. 5. 1962) 1:58
15 Vostok 3 a 4 – přistání kosmických lodí, reakce Otomara Korbeláře (15. 8. 1962) 9:14
16 Vostok 3 a 4 – reakce cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda 10:2816 Vostok 3 a 4 – reakce cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda 10:28 natočená Jurijem Jakovlevem při jejich pobytu v Sovětském svazu (15. 8. 1962)
17 Kosmonaut Pavel Popovič zpívá píseň Modrá planeta (15. 8. 1962) 2:21
18 Rozhovor s Pavlem Popovičem v Praze při jeho cestě na Kubu (29. 12. 1962) 4:54
19 Lidé, život, doba – Příhoda, která se nestala 20:29 Rozhovor s mimozemšťanem, propagandistická hříčka Věry Horké (1963)
20 Zpráva o letu Valerije Bykovského a Valentiny Těreškovové (16. 6. 1963) 4:25
21 Zahraniční zpravodajové o letu Valentiny Těreškovové 9:15 Jan Petránek – Moskva, Miloslav Pátek – Londýn, Karel Kyncl – New York, Květoslav Feix – Bonn (16. 6. 1963)
22 Pionýrky Stáňa Ježková, Helenka Krejčová a Vlaďka Adámková z Prahy 2:19
reagují na let Valentiny Těreškovové (16. 6. 1963)
23 Reakce československých žen na let Valentiny Těreškovové 2:34 mistryně světa ve skoku padákem Dagmar Kuldová-Jarkovská, lidová básnířka Marie Kratochvílová z Holic (16. 6. 1963)
24 Hlas Valentiny Těreškovové zachycený amatéry v Tesle v Pardubicích (17. 6. 1963) 3:13
25 Rozhovor Jana Petránka s matkou Valentiny Těreškovové (19. 6. 1963) 3:09
26 Herečka Otýlie Beníšková v reakci na let Valentiny Těreškovové (19. 6. 1963) 1:58
27 Část reportáže Josefa Merunky z příletu Valentiny Těreškovové do Prahy (15. 8. 1963) 3:06
28 Valentina Těreškovová hovoří o místech, která v Praze navštívila (16. 8. 1963) 0:38
29 Část reportáže z pionýrského tábora v Boněticích na Tachovsku, 3:41
který navštívila Valentina Těreškovová (17. 8. 1963)
30 Zpráva o letu Voschodu 1 (12. 10. 1964) 1:17
31 Radiotelegram z paluby Voschodu 1 (12. 10. 1964) 3:13
32 Informace o posádce Voschodu 1 – Vladimir Komarov, Konstantin Feoktistov, 3:56 Boris Jegorov a vzkaz Jegorovova otce do kosmu (12. 10. 1964) 33 Telefonát Karla Kyncla o reakci USA na let Voschodu 1 (12. 10. 1964) 2:46
34 Zpráva Jana Petránka o letu Voschodu 2 2:36
Alexej Leonov vystoupil do volného prostoru (19. 3. 1965)
35 Rozhovor Jana Petránka s kosmonautem Pavlem Popovičem 5:07 v reakci na výstup Alexeje Leonova do volného prostoru (19. 3. 1965)
36 Zajímavosti ze světa – Karel Kyncl 18:17
start rakety Rangers 9/Gemini 3 (27. 3. 1965)
37 Zpráva Jana Petránka z Moskvy o letu Vladimira Komarova (23. 4. 1967) 3:16
38 Úvahy Jiřího Mrázka v souvislosti s letem Vladimira Komarova (23. 4. 1967) 2:35
39 Jan Petránek o smrti Vladimira Komarova 4:05
se zmínkou o tragédii Apolla (24. 4. 1967)
40 Jiří Mrázek o skonu Vladimira Komarova (24. 4. 1967) 2:00
41 Reportáž ze startu Apolla 8 k obletu Měsíce 15:18
Jan Petránek, Ivo Budil, Miloslav Pátek (26. 12. 1967)
42 Beseda po startu Apolla 11 – pilotované vs. bezpilotní lety vesmírem 10:47
Jan Petránek, Ivo Budil, Rudolf Pešek, Jiří Mrázek , Petr Lála (16. 7. 1969)
43 Reportáž o přistání Apolla 11 na Měsíci 27:00
Jan Petránek, Ivo Budil, Rudolf Pešek, Petr Lála, Milan Morávek, Josef Sadil, Vladimír Gut, František Kadavý (20. 7. 1969)
44 Reportáž o výstupu Neila Armstronga a Edwina Aldrina na povrch Měsíce 24:35
Jan Petránek, Ivo Budil, Petr Lála, Rudolf Pešek, Milan Morávek, Jaroslav Švenek, Jiří Mrázek (21. 7. 1969)
45 Reportáž o spojení Sojuzu a Apolla 22:46
Stanislav Kužel, Jan Kolář (17. 7. 1975)
46 Vzpomínky Miroslava Vavřičky a Milana Marka, učitelů Vladimíra Remka (5. 3. 1978) 4:38
47 Tisková konference v řídícím středisku letu Sojuz 28/Saljut 6 13:24 z vesmíru hovoří Vladimír Remek, Alexej Gubarev, Jurij Romaněnko, Georgij Grečko (5. 3. 1978)
48 Magazín Sputnik – rekapitulace československých experimentů 13:03
na palubě letu Sojuz 28/Saljut 6 po uplynutí jednoho roku (2. 3. 1979) 49 Magazín Sputnik – československá družice Magion 1 (21. 11. 1978) 9:43
50 Zpráva o družici Magion 2 (3. 10. 1989) 1:00
BONUSY
51 Vlado Príkazský vzpomíná na „kosmonauta Ivana Gračeva“ (2011) 2:04
52 Josef Gaja, tlumočník J. Gagarina při návštěvě v ČSR v roce 1966 (2009) 4:50
53 Vzpomínka Jana Petránka na vysílání o Apollu 11 (2003) 5:33

Lit.: Černý Tomáš: Dobývání vesmíru. In booklet CD (text). – Cit.: Tři, dva, jedna… vítejte na palubě a připravte se na průlet jednou z mnoha dimenzí naší historické paměti. Počínaje rokem 1957, kdy Země získala svou první umělou družici, vysílal Československý rozhlas mnoho relací týkajících se tohoto atraktivního odvětví vědy a techniky. Zejména počáteční fáze kosmických letů po roce 1961 však byla prezentována výhradně (a často velmi agilně) v souladu se socialistickou propagandou. Přestože později se neskrývaná uštěpačnost, ironie, nebo dokonce posměch vůči „druhé straně“ poněkud zjemnily a autoři zpráv i reportáží volili věcnější tón, až do roku 1989 na rozhlasové vlně samozřejmě dostávaly více prostoru sovětské kosmické počiny. Přesto mají zpravodajské pořady o dobývání vesmíru svou hodnotu jako nedílná součást rozhlasové historie.

Docela jinou dimenzí jsou v této oblasti populárně-vědecké programy. Jejich autoři (kupříkladu v Meteoru, ale i jinde) se zpravidla drželi seriózního vědeckého přístupu, vysílali informace pravdivé, ověřené a odborně fundované, prezentované často s vytříbeným autorským stylem a vkusnou hravostí účinně sloužící obsahu sdělení. Tyto pořady a jejich úctyhodná tradice trvající desítky let si však zaslouží vlastní reprezentativní výběr autentických dokumentů a na tomto CD se proto s drobnou výjimkou neobjevují. Totéž lze říci o výjimečném období konce šedesátých let, kdy Apollo 11 vítězně ukončilo závod o Měsíc. I této kapitole je záhodno věnovat samostatnou kompilaci rozhlasových nahrávek a zde tudíž najdete jen sestřih nejzásadnějších okamžiků. Nuže teď už tedy… zážeh motorů a START

Lit.: Kamberský, Jakub: Nová záruka míru, Sověti jsou ve vesmíru! In web Naposlech, 7.7.2015 (recenze). – Cit.: Nelekejte se, nehodlám vás zatěžovat žádnou propagandou, pouze mi jako nadpis recenze posloužila citace z nově vydaného CD s názvem Dobývání vesmíru. Disk ve formátu mp3 s pečlivostí sobě vlastní připravil redaktor Českého rozhlasu Tomáš Černý a v květnu vydal Radioservis.

Pro pochopení významnosti tohoto počinu je třeba malý exkurz: Tomáš Černý působí v rozhlasu přes dvacet let. Za tu dobu natočil sám či s kolegy řadu reportáží a dokumentů, má na svědomí mnoho komponovaných archivních pořadů v programové řadě Fonogramy. Bezmála pět let loví v archivech rozhlasové poklady a předkládá je v pořadu RozHraní, resp. Studio Retro. Krom dalšího je podepsán pod několika pozoruhodnými kompaktními disky např. Volá první republika, Na křídlech RAF, či Rozhlasová historie 1923-2013. Tato CD obsahují mnoho dobových snímků, které Černý stručně komentuje.

Tak je tomu i u nového disku Dobývání vesmíru, který na ploše zhruba šesti hodin předkládá posluchači úspěchy (a tu a tam i neúspěchy) amerického a sovětského vesmírného programu, jak o nich referoval Československý rozhlas od počátku 60. až do konce 80. let. CD otvírá pořad Meteor z roku 1981, rekapitulující kosmické lety od Sputniku až po prvního člověka ve vesmíru. Následně se ale už rozbíhá proud reportáží o letu Gagarina, Titova, Těreškovové, Armstronga, Remka a dalších, rozhovorů s pionýry, dělníky, herci Otomarem Korbelářem a Otýlií Beníškovou, cestovateli Zikmundem a Hanzelkou, příspěvků zahraničních zpravodajů, z nichž nejvíc zaujmou postřehy Jana Petránka či Karla Kyncla, a dalších pozoruhodných nahrávek. Tento můj stručný průlet má přiblížit, jak obšírně a z kolika úhlů je na dobývání kosmu nahlíženo, přičemž je pochopitelné, že referování o sovětských letech převažují.

Disk obsahuje několik nechtěně dojemných situací, které reprezentují zejména emotivní výpovědi herců Korbeláře a Beníškové. Evidentní je to zejména u druhé jmenované, která se zapáleně dojímá nad sílou a odvahou ženy v socialistické společnosti a vyzývá dramatiky, aby napsali divadelní hru o Valentině Těreškovové. Posluchač tu nalezne i nečekané momenty, kterým se dnes můžeme pousmát, ale které jistě ve své době smích nebudily. Za všechny zmíním propagandistickou hříčku – fiktivní rozhovor s mimozemšťanem z cyklu Lidé, život, doba nazvanou Příhoda, která se nestala. Redaktor se v ní snaží obyvateli jiné planety vysvětlit, která část světa je dobrá a která je stále ještě špatná. Netřeba více dodávat.

Jsou ale i místa, u kterých zamrazí i dnes. Víme, že Karlu Kynclovi bylo za normalizace znemožněno působit v rozhlasu, ví se také, že byl v 60. letech zpravodajem v New Yorku. Odtamtud mohl mírně referovat a ještě mírněji chválit úspěchy amerických kosmonautů, nutnou úlitbou režimu ovšem byla ostrá uštěpačnost vůči Vietnamu. Lze si tedy představit, že když například roku 1965 referoval o startu rakety Rangers 9/Gemini formou silně propagandistického příspěvku, nebylo mu jistě do smíchu.

Prostřednictvím Dobývání vesmíru lze sledovat i nečekané obraty, například když Jan Petránek ostošest referoval z Moskvy. Uplyne několik let a tentýž redaktor se vší erudicí a zapálením referuje nejprve o obletu Měsíce a pak, roku 1969 – v době, kdy je mu jasné, že spadla klec, o výstupu prvního člověka na Měsíci. Nutno ovšem ke cti Petránkově dodat, že se za všech okolností snažil o co možná nejobjektivnější pohled a zůstával pokud možno rozhlasákem na svém místě.

Když zůstanu u reportáže z letu na Měsíc, jejíž zkratka má zhruba hodinu a dostává se jí tedy největšího prostoru, musím smeknout pomyslný klobouk. Tolik entuziasmu, odborných znalostí, které předkládají redaktoři Budil a Petránek spolu s přizvanými odborníky, tolik nepředstíraného nadšení nemá v tehdejším vysílání obdoby. Je zde patrný „dojezd“ nadšení z pražského jara, odhodlání dané srpnem a následnými událostmi divokého roku 69, kdy bylo zřejmé, že jde o jednu z posledních příležitostí, kdy bude možno v éteru referovat zcela svobodně. Navíc, celá reportáž je natolik emotivní, že i po letech budí dojem reálného prožitku této události.

Na CD jsou zastoupeny i události z doby tzv. normalizace, v čele s letem prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka. Byť šlo v pravdě o tuzemský mezník v dobývání kosmu, normalizační rozhlas byl koncem 70. let natolik sešněrovaný, že jakákoli radost a jakékoli referování působí nadmíru strojeně. Nutno podotknout, že byť zcela propagandisticky, tak o mnohem uvolněněji a upřímněji referoval rozhlas o úspěších Sovětských kosmonautů.

Dobývání vesmíru je skutečně pozoruhodným CD, při jehož poslechu poznáme nejen dějiny kosmického programu, ale i jak se vyvíjela společnost a politická situace vůbec.

Lit.: anonym: Historie dobývání vesmíru ve zprávách československého rozhlasu. Poslechněte si je. In web IDnes, 1. 5. 2022 (článek). – Cit.: Poznávání vesmíru fascinovalo už několik generací. V dobách tuhého socialismu o kosmických misích referoval i Československý rozhlas, jehož dobové zprávy dnes tak trochu vzbuzují úsměv na rtech. Uživatelé iDNES Premium si mohou audioknihu Dobývání vesmíru, složenou právě z těchto dochovaných materiálů, pořídit zdarma.

Počínaje rokem 1957, kdy Země získala svou první umělou družici, vysílal Československý rozhlas mnoho relací týkajících se tohoto atraktivního odvětví vědy a techniky. Zejména počáteční fáze kosmických letů po roce 1961 však byla prezentována výhradně (a často velmi agilně) v souladu se socialistickou propagandou.

Přestože později se neskrývaná uštěpačnost, ironie, nebo dokonce posměch vůči „druhé straně“ poněkud zjemnily a autoři zpráv i reportáží volili věcnější tón, až do roku 1989 na rozhlasové vlně samozřejmě dostávaly více prostoru sovětské kosmické počiny. Přesto mají zpravodajské pořady o dobývání vesmíru svou hodnotu jako nedílná součást rozhlasové historie.

Docela jinou dimenzí jsou v této oblasti populárně-vědecké programy, které se obvykle držely seriózního vědeckého přístupu. Tyto pořady a jejich úctyhodná tradice trvající desítky let si však podle vydavatele audioknihy zaslouží vlastní reprezentativní výběr autentických dokumentů.

Totéž lze říci o výjimečném období konce šedesátých let, kdy Apollo 11 vítězně ukončilo závod o Měsíc. I této kapitole je podle vydavatele záhodno věnovat samostatnou kompilaci rozhlasových nahrávek. V tomto výběru posluchači najdou jen sestřih nejzásadnějších okamžiků.

Audiokniha Dobývání vesmíru, kterou připravil Tomáš Černý, obsahuje celkem 50 dobových zpráv a reportáží z let 1957 – 1989. Součástí kompletu jsou dále tři bonusy z let 2003 – 2011.

Příběhy památných stromů (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:59

Marie Hrušková. Režie Jan Jiráň.

Čtou Josef Somr, Jan Vlasák, Barbora Hrzánová, Michal Pavlata, Naďa Konvalinková, Jiří Lábus, Zdeňka Volencová – Žádníková a Petr Rajchert.

Vydal Radioservis 5. 5. 2015 (1 CD, 80 min.; CR0758-2 ; EAN 8590236075825).

Obsah:  1. O dubu svatého Václava ve Stochově, čte Josef Somr – 2. O dubu karlštejnského havrana, čte Jan Vlasák – 3. O čertovské lípě v lese u Tupadel, čte Bára Hrzánová – 4. O Husově lípě v Úklidu, čte Josef Somr – 5. O lípě z Horní Moravice, čte Michal Pavlata – 6. O svídnické borovici, čte Naďa Konvalinková – 7. O buku ve Lhotách u Potštejna, čte Jiří Lábus – 8. O čertovu dubu v Třeboni, čte Michal Pavlata – 9. O dobříšských zámeckých stromech, čte Zdeňka Volencová Žádníková a Petr Rajchert.

Lit.: Hrušková, Marie: Příběhy památných stromů. In booklet CD, květen 2015. – Cit.:  „ Na počátku bylo slovo…“A kdo jiný, než člověk zabývající se psaním, by měl souhlasit. Jenže – není slovo jako slovo… O tom jsem se sama přesvědčila, když při nahrávání pověstí jsem tiše poslouchala slova mnou před časem poskládaná do příběhů, slova, o kterých jsem si myslela, že je znám a že mě poslouchají. Ta slova byla známá – a přece jiná. Prostě – jako zázrakem se proměnila. Proměnila a začala si žít. Text s mými slovy vzali do práce ti, kteří si s nimi porozuměli, půjčili jim svůj hlas a moje slova náhle dostávala sytější barvu, jinou naléhavost, plastičnost, ale i něhu a hloubku. Příběhy ožily… Už nečekají jen na stránkách knížek, ale mluví – hned napomínají, jindy poučují a hned zase baví. Víte, že i čert se splete? O tom něco ví pan Pavlata. A víte, že paní Hrzánová má pochopení pro babku klepající se před čerty v koruně lípy a jak ta čertiska skučí? A znáte ty hrdiny z hospody, co se pak leknou psíka – ovšem po noci u buku se zakletými pannami? Ale pan Lábus se jim nevysmívá, jen v hlase je slyšet pobavení. Naopak jinak tu zní hlas pana Somra. Dokáže nadčasově připomínat, že vládnout, ale taky říkat naslouchajícím lidem pravdu, je zavazující.

A tak bychom mohli uvádět jednu pověst vedle druhé, protože díky hercům příběhy stromů ožívají a stromy prozrazují svá tajemství. Nic zlého, takové stromy nejsou – dovíte se třeba, z jakého semínka vyrostly nebo proč je kníže nechal vysadit. Vždyť stromy žijí o tolik déle než lidé a mnohé dodnes zůstávají živými svědky událostí, které my známe z dějepisu.
A díky hlasům herců můžete příběhy stromů uslyšet i vy…

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress