Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 4. 2018

Kdo zabil Snížka? (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:52

Petra Soukupová. Kompletní audiokniha. Detektivní pátrání občas přinese jiná zjištění, než která jsme hledali.

Čte Martha Issová.

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook, duben 2018 (1 CD MP3, celková délka 3 hod. 7 min.).

Pozn.: Když si Martina přála psa, netušila, že se Snížkem budou samé potíže. Z malého bílého štěněte vyrostl pes, kterého skoro nikdo ve vesnici nemá rád. Dokonce i její máma se ho bojí. A tak když Martina jednoho dne najde Snížka mrtvého, hned ji napadne, že nezemřel náhodou.

Opravdu Snížka někdo zabil?

Martina se spolu s kamarády Frantou, Kájou a Viktorem pustí do vyšetřování Snížkovy smrti a jejich dobrodružné pátrání přinese nečekaná odhalení.

19. 4. 2018

Mrtví muži netančí (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:40

Míla Linc. Kompletní audiokniha.

Čte Jiří „Jiřík“ Pobuda.

Natočeno 2018.

Pozn.: Tři muži: Meyrink, který býval nejlepším lovčím, ale smůla se mu lepí na paty; Joachim, který býval žoldnéřem, než přišel o ruku a stal se z něj mrzák; Volkan, který býval člověkem, jenže v okamžik smrti jej třikrát prokleli a on měl na výběr – buď navěky tančit na obloze s kostlivci, nebo kráčet na rozhraní života a smrti jako posel Smrti.
Život na okraji Černého hvozdu je kořeněn smrtí a do jeho nitra by se lidé raději neměli ani snažit pohlédnout. Přesto se tam tito tři muži vydají; každý ovšem s jiným záměrem… (anotace)

Nejlepší pro všechny (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 19:42

Petra Soukupová. Kompletní audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Čte Milena Steinmasslová, Jan Cina a Martina Krátká.

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook 30. 4. 2018 (1 CD MP3; AK191).

Ukázka k poslechu

Pozn.: Desetiletý Viktor jde ve škole z průšvihu do průšvihu. Jeho máma Hana je divadelní herečka, která si s ním už moc neví rady. Když ale dostane nabídku na natáčení seriálu, bere ji jako možné vyústění situace. Přestěhuje nezdárného synka k babičce na venkov – klukovi prospěje změna prostředí a její ovdovělá matka aspoň nebude sama. Každý ze zúčastněných má ale dost rozdílné představy, jak by měl jeho život vypadat.  (anotace)

Lit.:  Špetlíková, Tereza: Audioknihy jsou pro mě jiná forma divadla. In web Naposlech.cz, 19. 4. 2018 (rozhovor). – Cit.: Byli jsme při tom, když se v nahrávacích studiích vydavatelství OneHotBook dokončovala audiokniha podle románu Nejlepší pro všechny české spisovatelky Petry Soukupové. Interpretačně se ho zhostili tři herci: Milena Steinmasslová, Jan Cina a Martina Krátká. A právě poslední jmenovaná souhlasila, že se s námi podělí o své postřehy nejen z natáčení audioknihy.

Koho v Nejlepší pro všechny představujete vy?
V příběhu vystupují tři postavy: babička, matka a syn. Já jsem ta matka, herečka Hana, která je v komplikované životní fázi. Není si jistá, jestli zvládá synovu výchovu, a proto se rozhodne odvést ho ke své matce. Text je rozdělený na tři úhly pohledu – jinak na vše pohlíží ten desetiletý kluk, jinak ta tradiční babička a rovněž odlišně to vidíi  ta herečka a matka Hana.Tento titul je vaší první větší audioknižní prací. Jak probíhala vaše příprava?
Popravdě mě rozsah práce, kterou mi přidělili, velmi překvapil. Když jsem si na vrátnici Švandova divadla vyzvedla krásných 330 stran, tak se se mnou zachvěla zem. Na první natáčecí frekvenci se mi podařilo načíst téměř první třetinu knihy, a v tu chvíli mi došlo, že je pro mě velmi příjemné postupovat příběhem s tou postavou, a že se mi líbí právě to, že ještě nevím, jak ta kniha skončí. Zcela záměrně jsem proto jako přípravu před dalším natáčením přečetla jen další třetinu knihy, protože jsem se chtěla nechat překvapit, jak to dopadne. Ale samozřejmě je příprava předem důležitá, protože i jazyk, jakým Petra Soukupová píše, plyne a věty jsou velmi dlouhé, až hrabalovského typu, takže bez přípravy by to asi nešlo. (more…)

18. 4. 2018

Vraždy v Midsumeru 1 – Mrtví v Badger’s Drift (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:11

Caroline Graham. Kompletní audiokniha. Režie Hynek Pekárek.

Čte Vladislav Beneš.

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook, (1 CD MP3, katalogové č.: AK182; EAN: 859416948XXXX; celková délka nahrávky 9 hodin 18 minut).

Ukázka k poslechu

Pozn.: Pokud oběť znala svého vraha, určitě ho znáte i vy, a on zná vás.

Na smrti postarší slečny Emily Simpsonové neshledá lékař ve vsi Badger’s Drift nic podivného. Její dobrá přítelkyně s ním ovšem nesouhlasí a se svými pochybnostmi se svěří šéfinspektorovi Barnabymu. Od chvíle, kdy se případu se svým asistentem Troyem ujme a zjistí, že šlo o promyšlenou vraždu, se život ve zdánlivě poklidné anglické vesnici změní. Na povrch začnou vyplouvat dávné lásky, staré křivdy a skrytá nepřátelství. A jak už to v hrabství Midsomer bývá, nezůstane u jediné smrti…

První případ ze série VRAŽDY V MIDSOMERU, kterou proslavil rovněž stejnojmenný oblíbený televizní seriál.

Caroline Graham (* 1931)

Spisovatelka, scenáristka a autorka rozhlasových a divadelních her pochází z anglického Warkwickshiru. Svoji první knihu, milostný román Fire Dance, vydala v roce 1982. O šest let později vyšla detektivka Mrtví v Badger’s Drift, ve které se poprvé objevil inspektor Barnaby. Následovalo dalších šest knih (poslední v roce 2004) a podle celé série vznikl úspěšný televizní seriál s názvem Vraždy v Midsomeru. Její knihy byly zařazeny mezi sto nejlepších detektivních románů všech dob.

Vladislav Beneš (* 1956)

Po studiu herectví na DAMU působil ve Středočeském divadle J. Průchy v Kladně a poté v Městském divadle v Mladé Boleslavi, od roku 1983 je členem Činohry Národního divadla, kde dosud ztvárnil více než sedmdesát typově rozdílných rolí. Na filmovém plátně se objevil už jako student gymnázia a pak zejména v 70. a 80. letech, kdy hrál v televizních filmech a inscenacích sebevědomé a temperamentní mladíky (např. Chvíle pro píseň, Nevěsta a Tchyně). V současnosti se objevuje v seriálech (např. Zdivočelá země, Pojišťovna štěstí, Cukrárna, První republika), učí na Pražské konzervatoři a dobře známý je z dabingu – jeho hlasem k českým divákům promlouvají takové hvězdy, jako je Richard Gere nebo Pierce Brosnan.

Lit.:  Tománková, Alena: Mrtví v Badger’s Drift | Vraždy v Midsomeru. In web Knižní banket,  10.8. 2018 (recenze). – Cit.: K Vraždám v Midsomeru mám zvláštní, řekla bych až osobní (či osobitý) vztah. Teď myslím televizní příhody šéfinspektora Barnabyho. Nedělní odpoledne, únava po vydatném obědě, ideálně připraveném starostlivou maminkou, klid, pohoda, pohovka a detektivka. Tedy alespoň prvních deset minut. Potom následuje asi hodinová pauza, po které přichází rozuzlení případu, o jehož obětech nevím vůbec nic. Toto pro mě znamenají Vraždy v Midsomeru.

Dlouho jsem si neuvědomovala, že i tento televizní seriál čítající dnes mnoho sérií, vychází z knižní předlohy. Caroline Graham napsala knih pouze sedm, televizních vyšetřování proběhlo více než sto. A světe, div se, první díl seriálu je natočený podle první knihy!

Seznamujeme se v ní nejen s šéfinspektorem Tomem Barnabym, ale také jeho ženou Joyce, dcerou Cully, seržantem Troyem a spoustou dalších lidí, z nichž někteří skončí mrtví. Celé se to odehrává v místě zvaném Badger’s Drift. Seznamte se s knihou Mrtví v Badger’s Drift.

Pokud znáte seriál, víte, o jaký typ detektivky se jedná. Caroline Graham nasadila poklidné tempo s relativně málo násilnými scénami doplněnými o malebné reálie britského venkova. Ve svém vypravování se však nezaměřuje pouze na to, co mohou vidět a zjistit vyšetřovatelé. Autorka popisuje také historii a souvislosti mnoha dalších postav, potenciálních podezřelých, a tak může čtenář či posluchač v určitou chvíli vědět více, než samotný detektiv. I přes tento drobný hendikep si Barnaby, ostatně jako vždy, dokáže poskládat jednotlivé dílky do jedné velké skládačky a k Troyovu ohromení odhalit pachatele.

Ze seriálu do audioknihy

Podvědomě jsem očekávala, že se z reproduktoru ozve hlas Toma Barnabyho, který znám. I když vznikly celkem dvě dabingové verze a na postu českého hlasu Johna Nettlese se vystřídali celkem tři herci, nejvíce je toto jméno spjaté s Ladislavem Frejem (dalšími jsou Petr Štěpánek a Jiří Hromada). Pro audioknihu však OneHotBook vybralo osobnost zcela jinou – Vladislava Beneše.

Tento herec se také často věnuje dabingu (fanouškům všeho knihovnického připomneňme například Flynna Carsena) a ani v audioknihách není žádným zelenáčem. Vedle několika děl Vlastimila Vondrušky se mimo jiné také přidal do galerie Mistrů slova (viz předchozí recenzi) s audioknihou Volání divočiny.

Mrtví v Badger’s Drift jsou v jeho podání skutečným vypravěčským koncertem. Tempo mluvy přizpůsobuje aktuálnímu vyznění knihy, a tak v kontemplativních chvílích zpomaluje, aby v momentě napětí mohl opět zrychlit. Jednotlivé role od sebe vhodně odděluje, zejména jistá nakřáplost hlasu starších dam je uvěřitelná a snad i rozromilá. Jediné, čím si nejsem jistá, je jeho anglická výslovnost některých místních názvů (už samotné Badger’s Drift mě zarazilo) a Barnabyho dcery Cully. Na jednu stranu její jméno sice pochází z názvu švýcarské vesnice, ve které byli novomanželé Barnabyovi na svatební cestě, na druhou se, vzhledem ke všeobecné známosti, mohli tvůrci snažit přiblížit zažité seriálové výslovnosti.

Znělky přecházejí od jednoduchých klavírních motivů k rozvinutějším hudebním melodiím, ve kterých dominuje klasická kytara, a i když nejsou ohromující, nezaznamenala jsem jejich nadměrné opakování a rozhodně vhodně doplňují atmosféru – jak tajemství, tak i britského venkovského života.

Od audioknihy Mrtví v Badger’s Drift jsem dostala přesně to, co jsem od ní očekávala: oddechovou detektivku, u které konečně budu znát nejen pachatele, ale i jednotlivé oběti zločinů, navíc se dozvím další podrobnosti ze života postav, které znám jen z televize. Věděli jste například, že Joyce je příšerná kuchařka?

Lit.: Macháček, Tomáš: Viděla víc, než měla? In web Naposlech.cz, 5. 9. 2018 (zpráva). – Cit.: Fiktivní hrabství Midsomer je patrně tím nejnebezpečnějším koutem anglického venkova. Na televizních obrazovkách se brzy objeví již dvacátá řada oblíbeného seriálu Vraždy v Midsomeru, v němž se to mrtvolami jen hemží. Rozhlas i audioknižní vydavatelé se ale doposud románovým předlohám z pera Caroline Graham vyhýbali. Nyní si vydavatelství OneHotBook vyhrnulo rukávy a pustilo se s chutí do práce na úvodní audioknize této série, Mrtví v Badger’s Drift. S jakým výsledkem?

I přes značnou televizní popularitu nepatří knižní Vraždy v Midsomeru mezi tuzemské bestsellery. Leckterý divák možná ani netuší, že první díly jeho oblíbeného seriálu vycházejí z detektivních románů. Ostatně ani jméno autorky nepatří k všeobecně známým. Značka Midsomer je ale dostatečně silná na to, aby dokázala zaujmout. Příběh se pak nese v duchu toho nejlepšího, co může klasická anglická detektivka nabídnout.

Na policejní stanici přichází postarší slečna Berlingerová s tvrzením, že s nedávným úmrtím její přítelkyně Emily Simpsonové není něco v pořádku. Případu se ujímá šéfinspektor Barnaby se svým seržantem Troyem a brzy se ukáže, že v ospalé vesničce Badger’s Drift opravdu došlo k úkladné vraždě. Mrtvá zřejmě zahlédla něco, co neměla. Pokud bude policie otálet, mohou další mrtví rychle přibývat. Vrah je totiž ochotný uchránit své tajemství doslova za každou cenu.

Nová audioknižní řada si vyžádala i nového interpreta. Svou premiéru si tak u OneHotBook odbyl herec Vladislav Beneš. Jeho tvář si možná vybavíte z několika televizních seriálů, zato po několika pronesených slovech si jeho hlas bezpečně spojíte s desítkami dabingových rolí. Aby ne, jeho hlasem promlouvá například známý bondovský představitel Pierce Brosnan. Ani audioknihy pro Beneše nejsou neznámou půdou, do interpretace svérázných postav detektivky Mrtví v Badger’s Drift tak vklouznul jako do starých bot. Nutno říct, že pomalejší tempo příběhu mu perfektně sedlo. Tónem hlasu pečlivě odlišuje dialogy od partů vypravěče. Šéfinspektorovy dedukce a úvahy čte klidně s důrazem na podstatné maličkosti, aby posluchači pomohl zorientovat se ve složitém propletenci vztahů a událostí. Kromě zamotaného příběhu ale knize nechybí ani popis venkovského prostředí a humor. Právě v momentech, kdy může Beneš hrát postavu výstřední staropanenské venkovanky nebo se převtělit do detektiva Barnabyho, znechuceného nepoživatelnými kuchařskými kreacemi jeho ženy, působí jeho projev nejpřesvědčivěji. Rovněž slovní přestřelky mezi Barnabym a jeho seržantem tvoří koření příběhu. Nic z toho sice není zvlášť originální, ale to od oddechové anglické detektivky klasického střihu nikdo ani příliš neočekává.

Mrtví v Badger’s Drift se nesnaží zaujmout ani počtem mrtvol, brutalitou zločinů či exotickými kulisami. Stejně tak bez násilně působících výstřelků je i audioknižní zpracování. Kultivovaný hlas Vladislava Beneše, doprovázený několika nenápadnými hudebními předěly, vytváří dobrý předpoklad pro několik příjemně strávených hodin s detektivkou ze staré školy, v nichž můžete s policií soupeřit o to, kdo z předložených stop dříve odhalí totožnost pachatele.

Hlava XXII (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:37

Joseph Heller. Kompletní audiokniha. Překlad Miroslav Jindra.

Čte Vladimír Hauser.
Natočeno 2018. Vydal Plus, duben 2018.
Pozn.: Ve své nejslavnější knize Joseph Heller na základě vlastních zkušeností s armádou píše o světě, v němž je vše postavené na hlavu; a protože absurdita je věčná, zamotal tento skvělý protiválečný román hlavu už několika generacím čtenářů. â€‹Odehrává se za druhé světové války a v sérii absurdních epizod vyprávěných z hlediska několika různých postav satiricky napadá krutost a nesmyslnost válečné mašinérie.

Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, který je se svou bombardovací letkou ze základny na ostrově Pianosa ve Středozemním moři nucen útočit na různá italská města, a stejně jako jeho druhové ve zbrani se snaží udržet si uprostřed válečného šílenství a navzdory absurdním příkazům svých nadřízených zdravý rozum a dostat se domů.

Hlava 22 vyšla česky poprvé pouhé tři roky po anglickém vydání v nestárnoucím překladu Miroslava Jindry, a od počátku se i u nás setkala s vřelým přijetím. Možná i proto, že souzní s místní tradicí švejkování.

17. 4. 2018

Dveře do léta (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:20

Robert A. Heinlein. Kompletní audiokniha.

Čte  Otakar Brousek II.

Natočeno 2017.  Vydal  Walker&Volf v roce 2017 (celková délka 8 hod. 44 min.).

Lit.: Tomanová, Lucie: Robert A. Heinlein – Dveře do léta (Otakar Brousek ml.) . In Dragellin kulturní web, 16. 4. 2018 (recenze). – Cit.: Jaké by to bylo, kdybyste mohli otevřít dveře a za nimi by vás místo deštivého počasí čekal slunný den? A dokáže staré křivdy smazat blízká budoucnost? Však Daniel to díky netradičnímu způsobu cestování časem zjistí.

 Příběh

Daniel Davis je výborným vynálezce, který stojí za velmi průlomovou novinkou Děvče v domácnosti, tedy robota, který se vám bude starat o domácnost. Jenže on se raději pohybuje ve své dílně, a tak nechává vedení firmy na svém dobrém kamarádovi Milesovi a sekretářce Belle, se kterou je zasnouben.

Jenže pak se bohužel stane ona osudná událost, kterou svým dvěma nejbližším lidem nikdy nezapomene. Sedí si tak se svým kocourem v kavárně a hledá cestu, jak jít dál. Ale ona tu přeci jen je, na trhu se objevila možnost uvést se do studeného spánku a probudit se za kolik let jen chcete. Nechat tak všechno za sebou a začít od začátku v lepší době.

Mohlo by vás zajímat
Zvláštností je, že v anotaci k této audioknize najdeme vyprávění o kocourovi, který hledá za každými dveřmi v domě léto, když za těmi prvními prší. Přesto kniha primárně nevypráví o něm a kocour Pet je pouze doprovodným (a velkým) kamarádem hlavní hrdiny a občas se v příběhu mihne. I přesto příběh obsahuje spoustu pozoruhodných informací o soužití s kočkou. (more…)

Ďábel v Bílém městě aneb Vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:12

larsonEric Larson. Kompletní audiokniha. Kritiky oceňovaný bestseller je skutečným příběhem masového vraha H. H. Holmese. Z anglického originálu The Devil in the White City: Murder, Magic nad Madness At the Fair That Changed America, vydaného nakladatelstvím Crown Publishers v New Yorku roku 2003 přeložil Filip Krajník. Odborný poradce Jeff Smith. Režie, střih a mastering Jiří Lukášek. Hudba Dominik Svoboda. Obálka Pavel Růt. Design obalu pro CD Martin Urbánek. Foto autora © Benjamin Benschneider. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.

Čte Miroslav Černý.

Natočeno 2018. Vydalo Tympanum, duben 2018 (2 CD MP3, celková délka 18 hod.).

Ke stažení také na Alza.cz od 20. 4. 2018.

Pozn.:  Píše se rok 1893 a na Chicago se upírají oči celého světa. Nikdo však netuší, že jen o pár ulic dál od bělostné nádhery Světové kolumbovské výstavy řádí jeden z nejstrašnějších vrahů historie. Kritiky oceňovaný román Ďábel v Bílém městě je skutečným příběhem masového vraha H. H. Holmese, který ve svém speciálně zkonstruovaném domě zavraždil během chicagské světové výstavy desítky žen.

Monumentální dílo v žánru beletrizované literatury faktu je precizní koláží střípků vystihující atmosféru doby i pozadí Holmesových zločinů. Důmyslnost a krása labyrintu výstavních pavilonů Bílého města, které se stalo výkvětem amerického ducha a nezdolnosti lidské vůle, kontrastuje s temnotou bludiště piteven, propadlišť  a slepých uliček Holmesova domu.

Vrah, který měl ve svém doupěti dokonce i plynovou komoru, byl nakonec usvědčen a poslán na šibenici, kolem jeho skutečných motivů se však vznáší řada otázek. Audiokniha Ďábel v Bílém městě se na ně pokouší najít odpověď. (more…)

16. 4. 2018

Gustáv Husák 1/9 (2018)

Michal Macháček. Četba na pokračování. Připravila Kateřina Rathouská. Režie Vít Vencl.

Účinkují Aleš Procházka, Martin Veliký a v roli Husáka Martin Matejka.

Natočeno duben 2018. Premiéra 1. dílu 13. 5. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 1. 2. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha; 14. 11. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Vydal Radioservis, září 2018 (1 CD MP3).

Obsah: 1. Mladý radikál. – 2. Studentský aktivista a advokátní koncipient – 3. Pragmatický odbojář – 4. Zápasník o Slovensko. – 5. O monopol moci. – 6. Železný Gustáv – 7. Vězeň a rehabilitovaný. – 8. Normalizátor – 9. Prezident.

Křest audioknihy proběhl 25. 9. 2018 v 16:30 (Palác knih Luxor, Václavské náměstí v Praze). Audioknihu Gustáv Husák pokřtili Petr Šabata, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus; velvyslanec Slovenské republiky Peter Weiss; prof. Zoe Klusáková-Svobodová, dcera prezidenta Ludvíka Svobody; doc. Ivana Čornejková, historička a vedoucí Archivu Kanceláře prezidenta republiky ČR dr. Jakub Doležal. Křest moderovala Kateřina Rathouská.

Pozn.:  Knihu Gustáv Husák psal její autor Michal Macháček skoro deset let. Zpracoval v ní informace z českých, slovenských, amerických i ruských archivů, součástí jsou i rodinná pozůstalost a rozhovory s řadou pamětníků. Vzhledem k velkému rozsahu díla nabídne Český rozhlas Plus od neděle 13. května jen malou část textu.

Jméno Gustáva Husáka (1913-1991) je nejsilněji spojeno s obdobím normalizace 70. a 80. let, kdy přicházela na svět generace „Husákových dětí“. Nová Husákova biografie z pera historika Michala Macháčka sleduje dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa od samých počátků, zaměřuje se na Husákův původ a rodinné zázemí, mládí, studia a vstup do Komunistické strany Československa, jeho působení za války a za Slovenského národního povstání, v poválečné politice, jeho odsouzení v procesu se slovenskými „buržoazními nacionalisty“, úspěšně završené úsilí o rehabilitaci a postupný návrat na mocenské výsluní. Stranou nezůstává ani Husákův osobní život, i zde přináší kniha nová zjištění. Symbol zatuhlosti a stagnace normalizační doby tak v Macháčkově knize vystupuje jako osobnost mnohovrstevnatější, než jak bývá obvykle vnímána. Kniha vychází z výzkumu dosud neznámých pramenů z českých, slovenských a ruských archivů i materiálů ze soukromého archivu rodiny Gustáva Husáka. Je první ucelenou husákovskou monografií nejen v české historiografické produkci. (anotace)

Macháček, Michal - Rozpomínání na prezidenta zapomnění. In Týdeník Rozhlas 19-2018, s. 8 (článek).

Lit.: Macháček, Michal: Rozpomínání na prezidenta zapomnění. In Týdeník Rozhlas 19/2018, s. 8 (článek).

Lit.: Rathouská, Kateřina – Macháček, Michal: Michal Macháček: Gustáv Husák. In web ČRo Plus, 13. květen 2018 (článek) – Cit.: Knihu Gustáv Husák psal její autor Michal Macháček téměř deset let. Zpracoval v ní informace z českých, slovenských, amerických i ruských archivů; v posledním uvedeném se mu dokonce podařilo získat osobní spis, který si Sověti na Husáka vedli.

Součástí je i rodinná pozůstalost a historik též vedl rozhovory s řadou pamětníků. Nechybí bohatá obrazová příloha. Publikace vychází z doktorské disertační práce, která vznikala na Filozofické fakultě Univerzitě Karlovy a za kterou byl Michal Macháček oceněn Cenou Česko-slovenské/Slovensko-české komise historiků. Vzhledem k velkému rozsahu díla nabídne Radiokniha na stanici Český rozhlas Plus jen malou část textu. Pozvánku k poslechu Radioknihy napsal sám autor.

Dozrála generace „Husákových dětí“

Téměř patnáct let zádumčivě pozoroval studenty v třídních učebnách a jejich rodiče i prarodiče na úřadech. Když nyní dozrála přímo po něm pojmenovaná generace, vrací se, ovšem v pozměněné, méně černobílé podobě. Čím dál častěji se na nás usmívá z televizních obrazovek, dokonce i z divadelních prken, která, jak se alespoň říkává, znamenají svět.

O Gustávu Husákovi se začíná více hovořit. Uvědomíme-li si, že s různou intenzitou a v rozličných ohledech vstupoval šest desetiletí do česko-slovenského veřejného prostoru, nelze se divit, že se v něm pohybuje dodnes.

U české veřejnosti je Husák nejčastěji spojován s kunderovskou úlohou prezidenta zapomnění, přičemž vzbuzuje rozporuplné, ale spíše negativní reakce. Slováci svého rodáka pojímají komplexněji a více si také připomínají předcházející s ním svázaná období a kauzy, bez jejichž znalosti lze porozumět jeho životu a našim dějinám velmi omezeně.

Politik, jenž se stal pro Čechy symbolem pro jednu periodu dějin, prožil na události bohatý a zároveň dramatický životní příběh, který je však opředen množstvím nevyjasněných otázek a bílých míst. Navíc v průběhu času vzniklo, jak to tak bývá v případě významných lidí, množství mýtů a polopravd, které byly umocněny měnícím se výkladem dějin – historik je doslova vybízen k reakci.

Měnící se obraz

Když jsem si osobnost Gustáva Husáka zvolil na Univerzitě Karlově jako vysokoškolské absolventské téma, byl zpočátku, když jsem se ještě rozkoukával, přítomen strohý zestárlý muž s robotickou chůzí skrývající se za tlustými dioptrickými brýlemi a floskulovitými projevy pronášenými lámanou češtinou. Trávil jsem čas s představou, kterou evokuje jeho černobílý prezidentský portrét.

Obraz se však postupně měnil a nabýval barev. Starý státník přicházel o své šediny a bohatě se rozhovořil mimo rámec oficiálních projevů. Stanul přede mnou v jedné osobě normalizátor i reformátor, charismatický tribun lidu a plamenný obhájce slovenských národních zájmů, kterého se obával jak Antonín Novotný, tak Alexander Dubček a Vasil Biľak, zpočátku i Sověti.

Politického suveréna vystřídal trefný publicista a vědecký pracovník Slovenské akademie věd. Před pohublým z politiky odstrčeným akademikem se dostával na scénu železný Gustáv, jenž byl spolknut svou vysněnou revolucí, statečný vězeň označovaný za zrádce a nacionalistu. Předtím paradoxně první muž Slovenska, který obratně pomáhal nastolovat po druhé světové válce nový režim založený na monopolu moci KSČ a perzekuci, ovšem rovněž významný aktér Slovenského národního povstání a odboje.

Intelektuál a aktivista

Další nánosy času a zapomnění ukrývaly studenta bratislavské právnické fakulty, levicového intelektuála a zdatného aktivistu doby meziválečné, který fascinoval rozhodnou agitací proti fašismu a vzýváním k zápasu za sociální spravedlnost.

Houževnatý, cílevědomý a ambiciózní mladík z nuzných venkovských poměrů, jenž se pral se životem a nahlas snil sen, že jednou jemu i dalším generacím bude lépe, řečeno s básníkem: „Ten rozprávkový chlapček nerozumne smelý, ten chlapček, ktorý skríkol hlasito, až beda, že kráľ je nahý, že nahý je celý,“ aby se po uplynutí půl století sám stal spoře oděným vladařem…

K tématu jsem se průběžně snažil přistupovat z široké perspektivy a jako k otevřené diskuzi, a pokud jsem se řídil nějakým krédem, pak snad střízlivostí až kritičností k právě vládnoucím ideálům a snahou nenechat se zahnat k přejímání výkladu dějin psaných jak vítězi, tak poraženými.

Jak moc se mi to podařilo, nechávám na uvážení vás laskavých čtenářů a nyní díky Českému rozhlasu Plus i posluchačů, kterým vřele děkuji za zájem a přeji působivý, snad i místy rozpomínající zážitek.

Lit.: Kamberský, Jakub: Husák jako oběť kariérismu? In web Naposlech.cz, 1. 10. 2018 (recenze). – Cit.: Publicistická stanice Český rozhlas Plus připravuje od listopadu 2015 pravidelnou řadu Radiokniha, v níž přináší memoárové četby na pokračování. Vedle repríz už uvedených děl, např. Ferdinanda Peroutky či Pavla Kosatíka, se v ní objevují v hojné míře i premiéry (zmiňme alespoň Obrazy z dějin americké religiozity Martina C. Putny, Magor a jeho doba Marka Švehly, či Putinovy agenty Ondřeje Kundry). Programová řada však přináší i četby o kontroverzních osobnostech našich dějin, jako třeba čtení o Zdeňku Nejedlém nebo četbu z více než šesti set stránkové biografie Gustáv Husák od Michala Macháčka. Tu nyní vydává Radioservis jako audioknihu.

Desetidílnou četbu o celkové délce 4 hodiny a 11 minut, pro rozhlas upravila Kateřina Rathouská v dramaturgii Aleny Blažejovské. Režisér Vít Vencl obsadil Aleše Procházku, slovenské citace pak čte Martin Veliký, Husákovy citace Martin Matejka.Je poněkud kontrastní poslouchat četbu o někom, kdo je představitelem obludného a ostudného období našich dějin, v líbivém podání Aleše Procházky. Ten při své interpretaci otevřel osvědčený herecký šuplík, takže posluchač chvílemi může mít pocit, že naslouchá komentáři k nějakému dokumentárnímu filmu, reklamě na ledničku nebo pračku – Procházka podal profesionální výkon, o tom žádná.

Stejně rozumným, jako volba hlavního interpreta, se ukázalo i přenechání slovenských citací rodilým mluvčím. Méně šťastné ovšem je, že některé citace interpretuje sám Procházka, jiné ostatní hlasy. Za školáckou chybu pak považuji vypořádání se s citacemi uprostřed vět. Snad to tvůrcům připadalo inovativní, já však řešení, kdy část věty čte jeden hlas, druhou část jiný, považuji za nevhodné a velmi rušivé.

Samotný výběr z knihy, který obsáhne maximálně její čtvrtinu, se poctivě snaží postihnout všechna klíčová období Husákova života, stává se tím ale jen čítankovým přehledem, který se daným etapám může věnovat pouze povrchně.

Ke cti autora knihy je třeba podotknout, že studoval všemožné prameny, včetně osobních svědectví. Lze ale všechny, a dost možná právě ta osobní svědectví, považovat za relevantní? Michal Macháček se osobností Gustáva Husáka zabýval devět let, neztratil ovšem za tu dobu potřebný nadhled? Při poslechu jsem se totiž nemohl zbavit pocitu, že Gustáva Husáka až nepatřičně polidšťuje, adoruje jeho silné stránky a místy z něj dokonce dělá oběť. Jistě, Husákovi nelze upřít sociální cítění především v mládí, devítileté utrpení v kriminálech 50. let, ovšem jeho kariéristické přitakávání Moskvě po srpnu 68, dvacetiletá devastace hodnot a inteligence tohoto národa, to je věc zcela neospravedlnitelná.

Kladu si otázku, proč vůbec četba z knihy Michala Macháčka vznikla, když existuje řada relevantních rozhlasových dokumentů o Husákovi a jeho době. A když už tedy vznikla, proč neobsahuje komentáře, které by mohly vše zasadit do patřičného kontextu? V tomto ohledu jsou jiné četby (Kosatík, Švehla, ale třeba i Taberyho Opuštěná společnost) mnohem funkčnější. A proč byla dokonce vydána jako audiokniha na fyzickém nosiči?

Nechci odpírat žádnému dílu právo na existenci ve formě rozhlasového či audioknižního zpracování, jsem ten poslední, kdo by kohokoli ostrakizoval za vydávání čehokoli v digitální podobě, uvědomuji si ale, že ne vše, co snese digitál, snese fyzický nosič. Vydání četby Gustáv Husák na CD tak vnímám jako velký dramaturgický přehmat.

 

15. 4. 2018

Listy od nejkrásnější řeky (1991, 2025)

Ota Pavel.  Pásmo z korespondence. Připravil Jaroslav Havel. Zvukový mistr Karel Nedorost. Natáčecí technik Zuzana Bartáčková. Hudební spolupráce Pavla Schönová. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkují Jiří Ornest, Věra Kubánková, Jiří Samek a Stanislav Zindulka.

Natočeno v roce 1991. Premiéra 2. 9. 1991 (Vltava, 10:30 h.; 60 min.) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 5. 9. 1991 (Vltava, 19:30 h.) v cyklu Schůzky s literaturou; 1. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16.00 h.) v cyklu Repete.

Vydala Radiotéka v roce 2025 (MP3, CR.ES.2025.189, 59 min.). Ukázka k poslechu zde.

13. 4. 2018

Jedlová samota (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:46

jedlova_samotaAndrea Maria Schenkelová. Dramatizovaná četba pro 19 hlasů – thriller podle skutečné události. Překlad Zuzana Sell Jarešová. Námět Lukáš Křišťan. Scénář Pavla Nohýnková. Hudba Daniel Tůma, Ondřej Timpl. Záznam zvuku, střih, mixáž a digitální mastering Dominik Budil. Režie Jindřiška Nováková.

Účinkují Jiří Dvořák, Lukáš Hlavica, Růžena Merunková, Viktor Dvořák, Andrea Elsnerová, Renata Rychlá, Lukáš Křišťan, Dušan Sitek, Jan Meduna, Oldřich Navrátil, Ljuba Krbová, Simona Babčáková, Kryštof Nohýnek, Marcela Nohýnková, Klára Sedláčková Oltová, Daniel Šváb, Petr Vršek, Josefína Bianca Štěpánková, Alberto Tošner.

Natočeno 2018. Vydalo Audiostory, duben 2018 (1 CD MP3).

Pozn.: Baladický, místy až hororově laděný kriminální příběh podle skutečné události.
Námětem pro zdařilý literární debut se autorce stal skutečný případ z počátku 50. let, kdy došlo k surovému vyvraždění obyvatel selské chalupy kdesi na německém venkově. Neznámý vrah tehdy ubil krumpáčem celou rodinu, včetně děvečky a dvou malých dětí. Tragický příběh předkládá autorka čtenáři postupně, s výborně gradovaným napětím a pomocí mnoha střídajících se vypravěčů, respektive ústředních osob. Těmi jsou oběti vraždy, sousedé a chvílemi dokonce sám vrah, jehož identitu zprvu neznáme, postupně se nám ale odkrývá. Právě tak se čtenář postupně seznamuje s motivem a pozadím jeho činu a s celým chmurným příběhem podivínské, uzavřené selské rodiny. (anotace)

Lit.: Kroc, Vladimír: Jedlová samota vás přenese do poválečného Německa. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. červen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hostem je Lukáš Křišťan, autor námětu jednoho z největších počinů na poli letošních audioknih Jedlová samota. Jedná se o napínavý thriller podle skutečné události.

Lit.: Macháček, Tomáš:  Smrt přichází po soumraku. In web Naposlech.cz, 24. 5. 2018 (recenze). – Cit.: V zapadlém venkovském kraji se obyvatelé statku zvaného Jedlová samota chystají ke spánku. Netuší, že se nedožijí příštího rána. Podle místních pověstí se okolními lesy prohánějí po setmění černí lovci, kteří uchvátí toho, kdo se opováží vyjít z domu. Přišla do Jedlové samoty smrt v podobě bájných jezdců v kápích nebo z rukou smrtelníka? Napínavý thriller vychází ze skutečných událostí, které se odehrály v poválečném Německu.

Vydavatelství AudioStory se většinou zaměřuje na jiné žánry, proto letošní thrillerová novinka leckoho překvapí. Jedlová samota se ale běžnému průměru lecčím vymyká a rozhodně si pozornost zaslouží. Zcela v ní chybí postava detektiva, většina knihy je nápaditě komponována z výpovědí sousedů obětí do policejního protokolu. Vypravěč pak tyto pasáže doplňuje o náhled do myslí klíčových postav včetně vraha. Co se stalo, je rafinovaně odhalováno postupně, čímž se autorce podařilo dosáhnout neustále se stupňujícího napětí. Do poslední chvíle není totožnost vraha známá a pachatelem může být takřka kdokoliv.Forma románu si přímo říkala o vícehlasé načtení, obsazeno bylo dokonce devatenáct interpretů, což dělá z Jedlové samoty nejen jeden z největších počinů na poli letošních audioknih, ale především nevšední posluchačský zážitek. Celý příběh rámují modlitby z úst faráře v podání Lukáše Hlavici. Jeho zvučný hlas se pro tuto postavu skvěle hodí, Hlavica dokáže vystihnout rozechvělost i nemalou dávku víry, kterou musí farář v takové chvíli dát svým farníkům. V dalších mužských rolích zaznamenají posluchači třeba Oldřicha Navrátila či Jana Medunu. Neméně šťastnou ruku měli tvůrci při obsazování ženských rolí. Tradičně bezchybný výkon podala Růžena Merunková v roli osamělé stařeny, velký prostor si pro sebe ale přivlastnila například Andrea Elsnerová. Tato prvotřídní rozhlasová herečka bezvadně vystřihla part příbuzné jedné z obětí, v němž kromě smutku nechává vyplouvat na povrch pocity vlastního provinění a výčitek svědomí. Přeslechnout nelze ani Kláru Sedláčkovou Oltovou jako upovídanou služtičku, či Simonu Babčákovou v úloze klevetivé hokynářky.Na výkonech nejen výše zmíněných je znát jejich herecký um a citlivé režijní vedení. O to se postarala sama majitelka vydavatelství AudioStory Jindřiška Nováková. Dokázala z herců dostat to nejlepší, takže se i na malé ploše mohou projevit různorodé charaktery postav. Nade všemi hlasy se ale vznáší až mystický vypravěč Jiřího Dvořáka. Jistě právě díky citlivému režijnímu vedení se Dvořákovi podařilo pracovat především s rytmem četby. Změny tempa a vhodně volené důrazy probouzejí v posluchačích obrazy plné temného až strašidelného nádechu.

Na pocitu tajemna a napětí má svůj podíl i zdařilý zvukový design a hudební doprovod Daniela Tůmy. Dominantní slovo v něm má melancholický klavír, slyšet je ale třeba i zvuk varhan. Nahrávku dokreslují nejrůznější ruchy, které však nejsou samoúčelné a necitlivé. Klapot psacího stroje, či zvuky bouře napomáhají v orientaci v příběhu. Jasně rozlišená jsou i jednotlivá prostředí – jinak zní modlitba v malé kapli, jinak mše ve velké kostelní lodi.

Ačkoliv tomu název nemusí napovídat, Jedlová samota je do posledních vteřin thrillerem nabitým napětím, byť působí tak trochu jako ze staré školy. Zvolená zvuková podoba mu v celkovém vyznění ještě výrazně napomáhá. Kromě příjemného poslechu plného mrazení v zádech může nahrávka sloužit i jako vzor toho, jak může vypadat audiokniha, pokud se nezanedbá pečlivá příprava a dohled nad realizací.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress