Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 12. 2018

Kocour v botách (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:42

Jörg Schneider. Úprava Petra Parvoničová a Petr Markov. Hudba Jan Neckář. Texty Eduard Krečmar. Hrají Bacily. Zpívají Bronislav Kotiš, Petr Ryšavý, Jan Kopečný, Sagvan Tofi, Josef Vágner, Josef Vojtek a další.

Vypravuje Ivan Vyskočil.

Natočeno 2018 (studio Chevaliere Řevnice, studio Sorea Solopysky). Vydal LL Production, s.r.o., 30. 11. 2018 (1 CD MP3; 8590233024246).

Pozn.: Výpravný dětský muzikál vypráví o přátelství vychytralého Kocoura v botách a mlynářského syna Honzy.

Mladý mlynář Honza po smrti tatínka, jako třetí syn, zdědí kocoura. Netuší však, že Kocour je kouzelný, mluví, tančí, kouzlí, je mlsný a také vychytralý. Díky velkému přátelství, které mezi oběma vznikne, slíbí Kocour Honzovi pomoc v cestě za štěstím. Honza se při náhodném setkání u jezera zamiluje do princezny Anežky, kterou záhy unese ze zámku zlý čaroděj Megalodon. Honza se rozhodne princeznu najít a zachránit. Mezitím Kocour svou lstí na královském zámku uvádí svého kamaráda jako Knížete Fabregase, který se nabízí zachránit princeznu a poté si ji vzít za ženu. Při společném putování na hrad Megalodona potkávají nevšední pohádkové bytosti a překonávají tři nelehké překážky. Setkávají se s panem Peřinkou, který je odvádí od cesty za záchranou princezny a uspává je svou písní, s Mc Friťákem, který láká oba hrdiny na svá chutná nezdravá jídla, Don Feferon jim nabízí ohřát se u svého ohníčků. Oba hrdinové odolávají statečně všem svodům, mají totiž po celou cestu za dobrodružstvím na pomoc malé roztomilé kamarády – myšky. Při závěrečném boji s čarodějem přichází na řadu opět vychytralost Kocoura, který chytře poradí Honzovi, ať nabádá Megalodona k přeměnám do různých druhů zvířat. Čaroděj se promění do lva, supa a nakonec do myšky, kterou mlsně Kocour sní a tím vyhrají nad čarodějem. Princezna Anežka je zachráněna, myšky se radují, chystá se svatba a vše dobře dopadlo.

Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:21

Martin C. Putna. Kompletní audiokniha.

Čte autor.

Natočeno 2018. Vydal Vyšehrad 3. 12. 2018 (1 CD MP3, EAN 978807601).

Pozn.:  Země Visegrádu, tohoto současného dědice Střední Evropy, už zase zápasí o demokracii a o to, „kam patří“. Při promýšlení toho, „kam patříme“, je tedy zase třeba jít ke kořenům: v tomto případě k rakouské Střední Evropě. Je třeba zase promýšlet, tentokrát bez sentimentu a bez idealizace, jaká jsou kulturní a duchovní specifika tohoto regionu, této tradice potkávání a utkávání mnoha národů a mnoha náboženských vyznání, mnoha tradic a mnoha vzpour.

Lit.: Gregor, Lukáš: Raději zůstat s perem. In web Naposlech.cz, 8. 2. 2019 (recenze). – Cit.:  Martin C. Putna patří mezi výrazné osobnosti české literární historie a kritiky. Zvláštní pozornost si zaslouží i jeho osobitý a působivý triptych Obrazů. Po dvojici pohledů na kulturní dějiny americké a ruské religiozity se Putna podíval i na Obrazy kulturních dějin Střední Evropy. A právě ty vydavatelství Vyšehrad vydalo i coby audioknihu.

Už jsem si zde kdysi ve spojitosti s cestopisy Ladislava Zibury posteskl, nyní musím znovu – číst svůj vlastní text může bohužel vést k oslabení jeho účinků. To, že někdo vládne perem neznamená, že vládne i svým hlasem tak, aby posluchač chtěl poslouchat. V případě Putny mne toto varování dostihlo hned v prvních minutách audioknihy. Co naplat, že jsou Obrazy kulturních dějin Střední Evropy podnětným textem, když jejich autor svou interpretací ztěžuje posluchačům jejich vnímání.

Abych vysvětlil. Zatímco tehdy Ziburu spíše „poškodilo“ sevření „rozhlasové“ formy a vlastního stylu, kdy najednou vtip už nevyznívá vtipně, u Putny dochází ke zvláštnímu posunu žánru. Kniha, kterou čte, rozhodně nepředstavuje žádné snadné sousto. Očekává znalost historie a ochotu se i na leckteré dějinné pochody podívat z jiného úhlu pohledu (a také vybočit ze zažitých komfortních zón). Cílovou skupinou jsou tedy spíše studenti historie, nebo lidé, kteří se o ni seriózně zajímají. Chtělo by se mi použít pojmu intelektuálové, ale budu s tím opatrný. Tak či onak, Putna čte svůj hutný text způsobem, který navozuje dojem, že jsme někde na besídce Jára Cimrman Revival. Jako by se snad teze knihy měly stát pouze intertextovým odkazem, někdy dokonce podkladem pro mystifikaci až parodii. Putna chvílemi vypráví pohádku, chvílemi na nás pomrkává. Což o to, možná by se díky takovému netradičnímu způsobu čtení mohlo dát snadněji vypořádat se všemi těmi fakty, jenže to by nás nemohl Putna dostat až za hranici – tedy do prostoru, kdy už nejde o zatraktivnění přednesu, ale expresi, která ruší.

Vážně jsem se snažil poslechu opakovaně dát šanci. Soustředit se na text a tak nějak chápat, že Martin C. Putna zkrátka sám sebe asi nebere tolik vážně a hodlá nám kulturní dějiny podat přívětivě. Jenže nepřesvědčil mě. Působí spíše jako výsměch vůči sama sobě a v neposlední řadě devastuje text, který se horko těžko dostává v mysli ke zpracování. A to je velká škoda.

Většinou mám ve zvyku při svých recenzích dodat, že jsem rád, že danou knihu jsem (i) slyšel. Zde toto rozhodně neplatí. Obrazy kulturních dějin Střední Evropy si zaslouží být (jen) čteny.

13. 12. 2018

Příběh Ježíškových vnoučat (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:49

Martin Ondráček a Olga Šrejbarová.

Natočen 2018. Vydal Radioservis, prosinec 2018 (MP3).

12. 12. 2018

Neviditelný 1/3 (2018, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Seriály — Premek @ 15:30

Jaroslav Havlíček. Dramatizace Marie Nováková a Renata Venclová. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Lukáš Hlavica.

Osoby a obsazení: Petr Švajcar (Petr Lněnička), Soňa Švajcarová – Hajnová (Klára Suchá), Hugo Hajn (Jaromír Meduna), teta Karolína (Libuše Švormová), Katy (Eliška Zbranková), doktor Milde (Jan Vondráček), Holzknecht (Igor Bareš), řidič Filip (Jakub Svojanovský), farář (Aleš Vrzák), fotograf (Libor Vacek), Čermák (Ondřej Brousek), sanitář 1 (Lubor Šplíchal), sanitář 2 (Miloš Mazal), kolotočář (Jiří Knot), primář (Jaroslav Someš), číšník (Petr Mančal), Péťa (Vojtěch Suchý) a Cyril – Neviditelný (Lukáš Hlavica).

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 16. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.), 2. dílu 23. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.), 3. dílu 30. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.). Repríza 2. dílu 12. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 3. dílu 19. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Hra na neděli; 1. dílu 2. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.) v cyklu Repete; 1. dílu 1. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli; 1. dílu 21. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.), 2. dílu 28. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.!) v cyklu Radioseriál.

Vydal Radioservis v roce 2019 (2 CD).

Lit.: Venclová, Renata: SERIÁL. Jaroslav Havlíček: Neviditelný. In web ČRo 3 Vltava, 16. prosinec 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: S vidinou společenského vzestupu se přiženil do bohaté rodiny zatížené rodovým prokletím. Příběh ctižádostivého racionalisty, který naráží na temná zákoutí lidské psychiky. Třídílný rozhlasový seriál podle románu Jaroslava Havlíčka napsaly Marie Nováková a Renata Venclová. Režisér Lukáš Hlavica obsadil do hlavních rolí Petra Lněničku a Kláru Suchou. Hudebně-zvukovou realizaci si vzal na starost Filip Veret. Poslouchejte on-line do 6. ledna 2019.

Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to beze zbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ambiciózního selfmademana.

Inženýr chemie Petr Švajcar se, tak jako mnoho mladých mužů před ním, touží povznést nad poměry, ze kterých vzešel. Pro uskutečnění svého životního plánu se rozhodne výhodně se oženit. Jako bytostný racionalista odmítá přikládat váhu zjištění, že jeho bohatá snoubenka pochází z rodiny zatížené psychickou poruchou. S postupujícími událostmi však opakovaně shledává, jak se jeho plány hroutí. Jako by marně vzdoroval neviditelné, ničivé síle, pro kterou ve svém rozumovém světě jen obtížně nachází jméno, natož vysvětlení.

Temný spodní proud Neviditelného

Děj Neviditelného zasadil Havlíček do fiktivního městečka Jesenice, které odkazuje na autorovu rodnou Jilemnici v Podkrkonoší. Také mnoho dalších motivů a postav vychází z jeho vlastních zkušeností. Motiv „neviditelného“ Havlíčka údajně napadl během vlastních zásnub, když mu novomanželka Marie ukázala obraz svého prapraděda a vyprávěla o svých předcích. Den, kdy Petr Švajcar poprvé přijíždí k Hajnům, má datum 3. února, což byl den Havlíčkova narození. Do podoby Soni promítl Havlíček fyzickou podobu své ženy Marie. Když popisuje Soninu důvěrnici a služku Katy, odkazuje na rodinnou známou a skutečnou Mariinu přítelkyni… Snad právě spojením detailů z vlastního života a nevysvětlitelných či nadpřirozených jevů se Havlíčkovi daří budovat ten nesmírně působivý svět svých románů – důvěrně známý a děsivě odcizený zároveň.

Zvláštního účinku dosahuje Havlíček také zvolenou vypravěčskou perspektivou. S rekapitulací uplynulých deseti let se na čtenáře obrací sám hlavní hrdina, jehož pragmaticky přezíravý postoj k okolí budí pramalé sympatie. Přesto jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí a koncem Švajcarova vyprávění není otřesen, navzdory tomu, že hlavní hrdina z příběhu tvrdošíjně odmítá vyvodit jakékoliv poučení… Překvapivé dějové zvraty, tísnivá až hororová atmosféra, zajímavá psychologie postav to všechno tvoří dobré východisko pro třídílný seriál, kterým uzavřeme letošní Československý rok na Vltavě.

Jaroslav Havlíček

Narodil se 3. února 1896 v Jilemnici v Podkrkonoší do rodiny místního učitele. Vystudoval jičínskou reálku, kde roku 1913 maturoval. Přesto, že rád kreslil a chtěl se přihlásit na uměleckoprůmyslovou školu, absolvoval na žádost rodičů jednoroční kurz na obchodní akademii v Chrudimi. Poté nastoupil na ČVUT v Praze. Roku 1915 však musel jako jednoroční dobrovolník narukovat do rakouské armády. Za války byl třikrát na frontě.

Od roku 1919 působil jako úředník Živnostenské banky v Praze. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou, dcerou jilemnického mydláře, narodily se jim dvě děti – syn Zbyněk, pozdější surrealistický básník, a dcera Eva. V roce 1929 se Jaroslav Havlíček s rodinou přestěhoval na pražský Spořilov, kde po nocích, ve volném čase vedle zaměstnání, napsal většinu svých děl. Zemřel po nemoci, v důsledku fyzického vyčerpání 7. dubna 1943.

Na počátku se věnoval zejména poezii, až postupem času přešel k psaní románů, novel a povídek. Na konci 20. let vydal celou řadu povídek s rozmanitou tematikou (Cesta loutek, Vavřínek, Trest smrti). Asi nejznámějším povídkovým souborem, který však vyšel později, jsou Neopatrné panny (1941). Brzy však začal psát i rozsáhlejší prózy, např. Sekera u kořene, Jaro v domě, Muž sedmi sester nebo Holanovy děti. Za nejvýznamnější Havlíčkovy romány jsou považovány Petrolejové lampy (vychází pod názvem Vyprahlé touhy, 1935), Neviditelný (1937), Helimadoe (1940), Ta třetí (1939) a novela Synáček (1942).

Lit.: Doubrava, Ondřej: Neviditelný, přesto podmanivý. In web Naposlech.cz, 17. 4. 2019 (recenze). – Cit.: Dílo Jaroslava Havlíčka, předního představitele psychologické prózy třicátých let minulého století, sice není adaptováno často, zato je však zpracováváno velmi výrazně. Snad nejznámější Petrolejové lampy můžeme znát v mnoha formách: filmové, zvukové, velmi populární jsou v současnosti činoherní i baletní divadelní inscenace. Nyní se k nim přidává další Havlíčkův významný román s drobnými autobiografickými vsuvkami – Neviditelný.

Můžete jej už znát coby působivou televizní inscenaci Jiřího Bělky nebo film Prokletí domu Hajnů Jiřího Svobody. Nedávno měla na prknech pražského Divadla Rokoko premiéru první divadelní adaptace Neviditelného v režii Martina Františáka. Do edice Mistři slova román v roce 2017 zařadila Bookmedia v podmanivé, rozvážné interpretaci Jiřího Schwarze, jako nezkrácenou dvacetihodinovou četbu. Nyní pod křídly Radioservisu přichází vydání bezmála tříhodinové dramatizace, která měla premiéru loni v předvánočním čase na stanici Českého rozhlasu Vltava.Zodpovězme hned na úvod otázku, zda tak výrazná komprimace literární předlohy příliš neočesává děj knihy. Rozhlasová dramatizace Marie Novákové a Renaty Venclové se z velké části zbavila drobné archaičnosti jazyka. Zároveň zcela vynechala úvodní, trochu bohémskou seznamovací linku a redukuje vnitřní monology hlavního hrdiny, či počet vedlejších postav na minimum. Místo toho nás hned vrhne do Hajnovy vily, účinně nastaví tepající temporytmus a atmosféru. Zachovává také většinu dialogových scén, z děje se tudíž neztrácí téměř nic.V sugestivním vyprávění Petra Švajcara sledujeme s desetiletým odstupem jeho cestu za promyšleným plánem vydobýt si skvělé postavení výhodným sňatkem s dcerou jesenického továrníka. Brzy jej však začne pronásledovat hned několik prokletí rodu Hajnů – to nejbližší je symbolizováno „neviditelným“ strýčkem. Ačkoli na první pohled vypadá problém až dětinsky, působí na své okolí ve výsledku zcela fatálně.Petr Lněnička vypráví osud svého hrdiny s neustálou, až těkavou tenzí staršího zahořklého muže, bravurně však v dialozích přepíná do příjemného, ale chladného gentlemana. Pečlivě vybraný je i zbytek obsazení. Klára Suchá představuje Soňu jako příjemnou, velmi křehkou dívku, u níž se rodinná anamnéza projevuje postupně, ale s velkou razancí a dobře vystavěným střídáním nálad. Jaromír Meduna obdařil továrníka Hajna laskavou, ale starostlivou povahou. Libuše Švormová je přesným opakem. Její teta Karolína je nelaskavou paní domu s celoživotním tajemstvím.Režisér Lukáš Hlavica, který herecky obstaral i party strýčka Cyrila, navíc díky fantastické práci s ruchy a hudbou Filipa Vereta (+ několika citacemi) nakládá s tématem až filmově. Vodí si posluchače obratně z jedné scény do druhé. Každou z nich dokáže naservírovat na podnose, ať už jsme ve vile, na pouti, v zahradě, nebo v továrně. Není moc chvil, kdy by posluchač dostával pouze dialogy, vždy slyší minimálně jemnou meluzínu v povzdálí. Prakticky neustále doplňují takřka thrillerovou atmosféru ambientní prvky, vysoké tóny smyčců a naléhavý klavír.Menší výtku musím směřovat k pojetí Sonina skonu v závěru. Tento moment je totiž, jakkoli sugestivně, zcela ponechán na posluchačově fantazii, což v rámci jinak výborně přehledného celku působí lehce zkratkovitě, přestože román nabízí poměrně detailní popis všech okolností.

V rozhlasovém zpracování Neviditelného se podařilo vytvořit událost strhující hned po nasazení sluchátek. Troufám si tvrdit, že při poslechu ani nebudete potřebovat obligátní „divadelní“ přestávku, přesto se ani náhodou nejedná o jednohubku. Zážitek z Neviditelného je plnohodnotný, silný a zůstane ve vás po dlouhou dobu.

Lit.: Čípek, Martin: Havlíčkův Neviditelný… In Facebook, 16. 5. 2019 (status). – Cit.: Havlíčkův Neviditelný je mimořádným dílem, románem hrdinova vzdoru proti krutosti osudu i uměleckou vzpourou proti konvencím a všednosti. Střídmým a věcným způsobem je v něm popsána tragédie mezi dvěma krajními rovinami: téměř diagnostickou analýzou duševního onemocnění a intelektuální introspekcí. Rozhlasová dramatizace v režii Lukáše Hlavici se navíc vyznačuje působivou atmosférou a až naturalistickou syrovostí, umocněnou ještě zneklidňujícími tóny klavíru. Adekvátní výběr hereckých představitelů potom poskytuje ideální prostor pro rozehrání jednoho z nejděsivějších příběhů moderní české literatury; od vynikajícího portrétu ziskuchtivého „dravce“ Švajcara v podání Petra Lněničky, přes vyzrálé výkony Jaromíra Meduny a Libuše Švormové, až po strhující kreaci Kláry Suché, která v průběhu hry svou Soňu rozmanitě modeluje od sympatické, ale přehnaně senzitivní dívky k šílenstvím ovládanému stínu sebe sama. Nelze než doporučit.

Starý sad (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:13

CoverNaděžda Munzarová. Kompletní audiokniha. Režie Jan Jiráň.

Čte Viktor Preiss.

Natočeno 2018. Vydal Radioservis 12. 12. 2018 (1 CD MP3, CR0978-2; EAN  8590236097827; celková délka 2 hod. 46 min.).

Pozn.:  Za devaterým kopcem, devaterým kamenem a sedmerým potokem byl jednou jeden sad… Příběhy pro nejmenší vypravuje Viktor Preiss.

Navštivte s námi půvabné místo mezi starými stromy. V trávě pod jabloní objevíte červené jablíčko a s ním i zdejší zvířátka, která vás vtáhnou do svého malého království velkou silou vzájemného přátelství a nenápadné moudrosti.

Loutkoherečka a animátorka Naďa Munzarová vytvořila ve své knize okouzlující ilustrovaný minisvět plný jazykových hříček, ve kterém se dětská fantazie rozletí jako motýl.  (anotace)

Američtí bohové (2018, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:26

Neil Gaiman. Kompletní audiokniha.    Z  amerického  originálu American  Gods:  The  Tenth  Anniversary  Edition  přeložila  Ladislava  Vojtková.  Hudba  Kittchen.  Design  obálky  Neil  Johnston.  Grafická  úprava  obalu  pro  CD  Jan Mottl.  Střih  Irma  Králová.  Remastering  Tympanum,  s.  r.  o. Odpovědná  redaktorka  Tereza  Melicharová.

Čte Kajetán Písařovic.

Nahrávku  vytvořila  Knihovna  a  tiskárna  pro  nevidomé  Karla Emanuela  Macana  v  roce  2018.  Vydalo Tympanum, květen 2019 (2 CD MP3).

Edice Načteno

Pozn.: Probouzí  se  síly  staré  jako  lidstvo  samo.  Schyluje  se  k  bouři,  jakou  Amerika dosud  nepoznala…

Stín  se  dostává  po  třech  letech  z  vězení.  Milovaná  manželka  Laura  je  po  smrti  a  všechny  jeho vyhlídky  se  rázem  smrskly  v  chladnou  prázdnotu.  Cestou  na  pohřeb,  v  letadle  zmítaném  bouří, Stína  osloví  postarší  muž  jménem  Středa  a  nabídne  mu,  aby  vstoupil  do  jeho  služeb.  Stín  nejprve odmítne,  ale  po  noční  pijatice,  krvavé  rvačce  se  Středovým  přítelem  Mákem  Sweeneym  a  poté,  co se  stane  svědkem  několika  neuvěřitelných  kousků,  které  nebezpečně  připomínají  skutečná kouzla,  nakonec  na  Středovu  nabídku  kývne.  A  stává  se  součástí  toho  nejpodivnějšího  poselstva, jaké  kdy  křižovalo  Ameriku.  I  Nový  Svět  má  své  bohy.  A  ti  rozhodně  –  alespoň  prozatím  –  nejsou mrtví…

Neil  Gaiman  (1960)

Neil  Gaiman  se  narodil  v  Porchesteru  do  britské  rodiny  s  polsko-židovskými  kořeny.  Vášnivým čtenářem  se  stal  prý  už  ve  čtyřech  letech,  po  studiích  se  živil  jako  žurnalista  a  proslavily  jej scénáře  ke  kultovnímu  komiksu  Sandman.  Kromě  románů  a  povídek  je  například  autorem scénáře  k  televizním  seriálům  Pán  Času  (Doktor  Who)  a  Nikdykde  (Neverwhere),  podle  něhož vznikl  později  také  stejnojmenný  román.  Jeho  pohádky  Hvězdný  prach  (Stardust)  a  Koralína (Coraline)  byly  zfilmovány  s  předními  holywoodskými  hereckými  osobnostmi  v  hlavních  rolích a  román  Američtí  bohové  se  stal  předlohou  úspěšného  amerického  televizního  seriálu.  Spolu  s Terrym  Pratchettem  napsal  humoristický  román  o  apokalypse,  Dobrá  znamení.  Jeho  manželkou je  nonkonformní  hudebnice  Amanda  Palmer.

Kajetán  Písařovic (1978)

Po  studiu  na  Janáčkově  konzervatoři  v  Ostravě  působil  na  mnoha  divadleních  scénách  po  celé republice,  mimo  jiné  v  Divadle  Petra  Bezruče,  Těšínském  divadle,  Divadle  Komedie,  Divadle  na Zábradlí,  Divadle  Minor,  Švandově  divadle,  Činoherním  studiu  Ústí  nad  Labem  a  ve  Venuše  ve Švehlovce.  Na  televizní  obrazovce  se  objevil  ve  snímcích  Jan  Hus,  Zádušní  oběť  nebo  v  seriálech  Až  po  uši  a  Pustina.  Spolupracuje  s  Českým  rozhlasem.

Lit.: Smolíková, Klára: Vzpoura zapomenutých bohů. In web Naposlech.cz, 24. 6. 2019 (recenze). – Cit.: Nakladatelství Tympanum představilo téměř současně tři tituly Neila Gaimana, a tak samo sebe vystavilo nutnému srovnávání. U tak exponovaného autora, jakým Gaiman je, se dá předpokládat, že na audioknihy čekají stovky uší jeho věrných uctívačů. Nelze si tedy nevšimnout, že Nikdykde připravila přímo pro Tympanum režijně Alexandra Bauerová, stejně tak se režisérka Zuzana Burianová ujala Koraliny. Jenže Američtí bohové jsou remastrovanou rok starou nahrávkou Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana.

Nemít plnou kontrolu nad bohy je audiovydavatelská hra se sirkami. Kniha z žánru fantastické fikce šmrncnutá městskou fantasy není snadným soustem. Gaiman ji koncipoval jako potměšilou fresku americké religiozity. Číst se dá i jako deník umanutého britského spisovatele, který v Novém světě vidí, co ostatním zůstalo skryto. Popisuje archetypální sny jako pavučiny pokrývající rušná americká velkoměsta i ospalé zapadákovy. Nikdo z těch, kdo vstoupili na tento kontinent, ať už jako dobyvatelé, zvědavci, otroci či zoufalci, nepřijeli bez víry. Bez ní se nedá přeplout moře, bez bohů nelze přežít kruté zimy, samotu, odtržení od krajanů. Jenže časem jsou bohové domoviny na obtíž, směšní ve své důležitosti.

V jednohlasé nahrávce se Kajetán Písařovic sám vydává na téměř čtyřiadvacetihodinovou road movie, aby nám popsal, co v Americe z těch kdysi tak mocných bohů živících se krvavými obětinami zbylo a kdo je nahradil. Není jen Stínem, vypravěčem a nedobrovolným prostředníkem bohů, promlouvá též hlasy božstev s kořeny skandinávskými, východoevropskými, africkými či indickými. Je konfrontován s duchy indiánských kmenů i s novodobými modlami Američanů. A každý z nich mluví jinou angličtinou, často lámanou, s těžkým přízvukem.

V překladu Ladislavy Vojtkové se z angličtiny stává čeština, ve které se obtížněji odlišují jazykové nuance. Nejsme zvyklí poslouchat Indy či Islanďany, jak se trápí se záludnostmi češtiny. Oporu máme snad jen pro ruštinou podbarvené promluvy slovanského boha temnoty Černoboga a trojice sester. Jenže tady se nám zas do mysli vkrádá podezření, zda by Zorja Jutrenjaja, Zorja Večernjaja a Zorja Polunočnaja neměly být spíš Jitřenkou, Večernicí a Půlnočnicí.

Nakonec to však není výslovnost, co narátora nechá na holičkách, ale charaktery postav. Písařovic disponuje lehce zastřeným hlasem, který umí zdrsnět, sarkasticky se odpíchnout nebo stařecky zpomalit. Propůjčí tak příhodný hlas Stínovi, propuštěnému vězni s nejasným posláním, ale i jeho novému zaměstnavateli Středovi, podvodníkovi mytických rozměrů. Gaiman však modeluje další a další figury, které vstupují Stínovi do cesty, a každá z nich si nárokuje vlastní nezaměnitelné entrée. To se však nepodařilo dodržet a publikum se tak může v pestrobarevném panteonu ztrácet.

Jenže bohové tu nejsou od toho, aby se každému odkryli, vyložili na stůl karty a ukázali své ID. Skrývají se a mlží, proplouvají časem, zkracují si vzdálenosti po pěšinách ležících za horizontem lidského vnímání. Chaos je jejich průvodním znakem a audiokniha, podobně jako kniha, nemá svolení předčasně je demaskovat. Gaimanův jazyk je opojný, plný překvapivých obrazů, přirovnání a trefných postřehů. A i na popleteného posluchače čeká okouzlení z rafinovaných odkazů a iluzionistických triků.

Mýty se překrývají, občas si dokonce protiřečí a z obdobně zmatečných trajektorií povstávají i Američtí bohové. Nechtějí být usvědčeni, identifikováni a zařazeni, touží být uctíváni. Pro setkání s božským připravuje půdu doprovodná hudba od Kittchen – hymnická, proměnlivá, propletená kvílením větru a vzdycháním duší zemřelých. Nespoléhejte na televizní seriál, síla bohů je ukrytá v magii správně vyslovených slov.

Záhada tří čtvrtin (2018, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:21

Sophie Hannah. Kompletní audiokniha. Výtečný a výjimečný Hercule Poirot v novém případu. Z anglického originálu The Mystery of Three Quarters vydaného nakladatelstvím HarperCollins Publishers v Londýně přeložila Veronika Volhejnová. Režie, zvuk a mastering Pavel Štěpánek. Hudba Kryštof Marek. Foto autorky Philipa Gedge. Úprava obalu pro CD Emil Křižka. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.

Čte Vasil Fridrich.

Natočeno 2018. Vydalo Tympanum, s. r. o., 11. 1. 2019 (1 CD MP3; TYM394-0).

Pozn.:  Výtečný a výjimečný Hercule Poirot v novém případu.

Londýn 1930. Hercule Poirot se spokojeně vrací z oběda, když ho před domovními dveřmi  překvapí rozzlobená žena a domáhá se vysvětlení, proč jí detektiv poslal dopis, v němž ji obviňuje z vraždy Barnabase Pandyho, když nikoho toho jména ani nezná. Hercule Poirot netuší, o čem je řeč. Jde snad o nějaký omyl či nejapný vtip? Kolik stejných dopisů, odeslaných jeho jménem, ještě koluje po Londýně? A kdo je Barnabas Paddy? Žije, nebo byl skutečně zavražděn? Nejslavnější postava z pera královny zločinu je zpět a jeho šedé buňky mozkové opět dostanou pořádně zabrat.

Sophie Hannah (1971)

Mezinárodní bestsellerová autorka psychothrillerů. Její knihy byly publikovány ve více než dvaceti zemích, adaptovány pro televizi a ovenčeny  mimo jiné britskou National Book Award za krimi roku. Píše rovněž poezii, za niž byla nominována na cenu T. S. Eliota. Po více než 40 letech vrátila na literární scénu legendárního belgického vyšetřovatele Hercula Poirota. Její nové příběhy o nejslavnějším dektivovi všech dob vychází ve více jak čtyř desítkách zemí světa a navazují na tradici těch nejlepších detektivek Agathy Christie.

Vasil Fridrich (1976)

Narodil se v Uherském Hradišti a po maturitě na Gymnáziu J. A. Komenského v Uherském Brodě byl v roce 1995 přijat na DAMU. Už během studií účinkoval v divadelním spolku Kašpar a v divadle J. K. Tyla v Plzni. V roce 1995 se stal členem generačního divadelního spolku CD 94 v Divadle v Celetné. Po absolutoriu získal angažmá ve Švandově divadle, v letech 2002-2005 působil ve Středočeském divadle Kladno. Po 12 letech angažmá v Městských divadlech pražských odešel v roce 2017 na volnou nohu. Na Dvojce Českého rozhlasu moderuje talkshow Noční Mikrofórum a věnuje se také práci na poli rozhlasové činohry či natáčení audioknih. Zahrál si  ve dvoudílném televizním filmu Metanol (2018), v surrealistických snímcích Davida Jařaba Vaterland – Lovecký deník (2004) a Hlava-ruce-srdce (2010) nebo ve filmech Hodinový manžel (2014), Teorie tygra (2016) či v seriálech Specialisté (2018) a Svět pod hlavou (2017).

Krev prvorozených (2018, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:18

Juraj Červenák. Kompletní audiokniha.  Režie  Alexandra  Bauerová.  Zvuk  Jiří  Pochvalovský.  Hudba  Kittchen.  Grafická  úprava  obalu  pro  CD  Jan  Mottl.  Odpovědná  redaktorka  Tereza  Melicharová.

Čte Marek Holý.

Natočeno 2018. Vydalo  Tympanum,  s.  r.  o.,  8. 2. 2019 (1 CD MP3).

Pozn.: Tajemné  spiknutí  v  labyrintu  rudolfinské  Prahy!

Kapitán  Stein,  notář  Barbarič  a  kaprál  Jaroš  přijíždí  do  Prahy  z  povolání  samotného  císařova  bratra,  arcivévody  Matyáše.  Zatímco  za  denního  světla  se  nové  císařské  sídlo  rozrůstá,  bohatne  a  vzkvétá,  v  noci  se  mění  v  labyrint  zločinu  a  podezřelých  přivandrovalců  z  celé  Evropy.  A  mistr  ostrého  meče  rozhodně  nezahálí.  Když  se  však  objeví  muž  v  černé  kápi,  který  vraždí  prvorozené  děti  významných  katolických  hodnostářů,  i  ostřílený  kapitán  Stein  stojí  před  nelehkou  hádankou.  Mystické  znaky,  vyřezané  do  těl  obětí,  zavedou  vyšetřovatele  do  Židovského  města.  Jedná  se  snad  o  pomstu  bohatých  Židů?  Nebo  se  jen  kdosi  pokouší  odvést  pozornost  od  skutečného  pachatele?  Brzy  se  ukáže,  že  v  královské  Praze  nemusí  být  všechno  tak,  jak  se  na  první  pohled  zdá.  Kapitán  Stein  se  ocitá  na  stopě  rozsáhlého  spiknutí,  které  sahá  až  na  panovnický  dvůr…

Juraj  Červenák  (1974)

Slovenský  redaktor,  filmový  recenzent,  spisovatel  fantasy  a  historických  románů,  tvořící  také  pod  pseudonymem  Thorleif  Larssen.  Od  svého  literárního  debutu  v  roce  1993  vydal  na  dvě  desítky  knih,  většinu  z  nich  v  češtině.  Jeho  fantasy  tvorba  je  charakteristická  motivy  čerpajícími  ze  slovanské  mytologie,  proslul  knihami  o  barbaru  Conanovi,  černokněžníku  Roganovi,  staroruském  bohatýrovi  Iljovi  Muromcovi  a  o  českém  legendárním  hrdinovi  Bivojovi.  Je  držitelem  mnoha  žánrových  ocenění  včetně  Ceny  Fantázie  a  Ceny  o  nejlepší  fantasy  a  třikrát  obdržel  Cenu  Akademie  sci-fi,  fantasy  a  hororu  v  kategorii  Nejlepší  česká  a  slovenská  kniha  roku.

Marek  Holý  (1979)

Vystudoval  brněnskou  konzervatoř.  Před  studiem  JAMU  dal  přednost  angažmá  v  Národním  divadle  moravskoslezském  v  Ostravě.  V  Praze  poté  působil  několik  let  v  Divadle  Na  Fidlovačce.  V  současnosti  je členem  hereckého  souboru  Divadla  na  Vinohradech.  Je  držitelem  Ceny  Thálie  2013  v  kategorii  Muzikál  -Opereta  za  titulní  roli  v  muzikálu  Zorro  uváděného  v  Divadle  Hybernia.  Pro  Tympanum  načetl  kultovní  distopii  Aldouse  Huxleyho Konec  civilizace.

Lit.: Smolíková, Klára: Uherský zvěd v rudolfínské Praze. In web Naposlech.cz, 4. 3. 2019 (recenze). – Cit.: Nabídka zvukových knih otevírá širokou náruč. Pravačkou přivine slibné novinky i s vysokou pěnou. Levačkou na hruď přitáhne klasiky, kteří trpělivě vyčkávali, až chytí druhý dech. A stále zbývá dost prostoru pro opomenuté tituly posledních let, kdy nakladatelé jen opatrně vybírali své audioknižní koně. Takovou knihou je i Krev prvorozených, slovenská historická detektivka, kterou českým čtenářům v překladu Roberta Pilcha představilo před pěti lety nakladatelství Argo.

Prodělat kalhoty v audioknihách je i dnes nebezpečně snadné, zvláště vzhledem k neomalenému nelegálnímu stahování. Přesto přibývá nahrávek, na kterých se nešetřilo nadšením, tvůrčími nápady a profesionálním nasazením. Nakonec má tedy spisovatel Juraj Červenák vlastně štěstí, že svůj vstup na český audioknižní trh neuspěchal. Těžiště jeho tvorby sice leží ve fantastice, nakladatelství Tympanum ale vybralo detektivní příběh Krev prvorozených, druhý případ kapitána Steina a notáře Barbariče. Oprávněnou zvědavost vzbuzuje zasazením děje do kypící pražské metropole, kam se i s císařským dvorem přestěhoval Rudolf II.

Kulisy rudolfínské Prahy má nejeden Čechoslovák spojené s filmem Císařův pekař a pekařův císař. Oblíbená veselohra vycházející ze starší hry Osvobozeného divadla nese řadu podprahových sdělení, které dodnes neumíme od historických faktů oddělit. Rudolfovy záliby jsou jen neškodnou kratochvílí rozšafného panovníka, cizáky a především císařova bratra Matyáše je třeba zbavit vlivu, prostý lid předčí zkažené šlechtice a golem má spravedlivě sloužit všem. Červenák všechny tyto figury vhodil jako kostky do kalíšku, pořádně s ním zatřepal a bez sentimentu na stůl vysypal zcela novou hru.

Na odlehčené pojetí legendárního filmu tak nakonec víc odkazuje herec Marek Holý, kterému se občas do ženských partů vloudila až werichovská rozšafnost. Osobně si na toto odlehčení nestěžuji. Narátor má příběh, kde je postav víc než na orloji, od první vyslovené věty sebejistě pod kontrolou. Netlačí na pilu, rozvážně ukrajuje větu za větou, aby nevystřílel veškerou munici hned na začátku. Přestože v úvodní scéně se na město žene bouře téměř apokalyptických rozměrů, Holý šetří hlas. Je to jen předzvěst daleko vypjatějších scén.

Posluchače čeká nezkrácená verze knihy. Možná budete mít v závěru pocit, že to trvalo ještě méně než avizovaných deset hodin. Režisérka Alexandra Bauerová umí udržet v audioknihách tempo a dodat jim patřičnou šťávu. Nemohu soudit, zda brilantní interpretaci z Holého vymámila za sladký úsměv či brutálním nátlakem, každopádně publikum na jejich spolupráci vydělalo. Tři jezdci z Horních Uher pověření vyšetřováním samotným arcivévodou Matyášem Habsburským vtrhnou do Prahy jako povodeň a nenechají kámen na kameni. Jak předepisuje detektivní žánr, karty jednotlivých postav několikrát v mysli převrátíme. Nikdo nevypadává ze hry a okruh podezřelých z vražd prvorozených dětí významných katolických rodin se neustále rozšiřuje.

Červenák důkladně nastudoval pražské reálie a historické souvislosti a jen hnidopich bude hledat kazy. Ve chvíli, kdy jste zabraní do poslouchání, nemáte na ověřování náladu. Až bude jasno, kdo je vrah, můžeme se vrtat v minulosti do aleluja. Navíc je v příběhu stále přítomný zcizující prvek. Praha je s nedůvěrou nahlížena zvenčí jako podivný, snad i nakažený organismus. V audioknize k tomuto pocitu přispívá hudební doprovod bez historických aluzí, občas kvílivý, jindy dunící, protknutý cinkotem mečů. Kittchen, tedy hudebník Jakub König, si pečlivě vybírá audioknižní projekty. Jeho scénická hudba neplní roli zaměnitelného ornamentu, ale plnohodnotné ilustrace udržující posluchače ve střehu.

V Krvi prvorozených nám zkrátka golem housky za zpěvu písně Ten dělá to a ten zas tohle nenapeče.

Jiný T. G. M. (2018, 2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:12

Pavel Kosatík. Kompletní audiokniha. Hudba  Dominik  Svoboda.  Režie,  střih  a mastering  Pavel  Kadlec.  Typografie,  obálka  a  sazba  Martin  Pecina.  Grafická  úprava  obalu  pro  CD Emil  Křižka.  Odpovědná  redaktorka  Tereza  Melicharová.

Čte Pavel Batěk.

Natočeno 2018.  Vydalo  vydavatelství  Tympanum  ve spolupráci s nakladatelstvím  Paseka, leden 2019 (2 CD MP3; EAN 8594072274114; celková délka 45 hod. 40 min.).

Pozn.: Jiný TGM. Masaryk  pro  20.  21.  století. Masarykův  plastický  obraz  pojmenovává  jeho  imponující  vlastnosti  a  polemicky  se  vyrovnává  sjeho  omyly.  Líčí  prezidenta   Masaryka  jako  ideového  rváče  na  cestě  za  vizemi,  o  jejichž  mravní oprávněnosti  je  přesvědčen.  Výsledkem  zápasů  je  sporné  pozitivní  dílo:  stát,  o  kterém  snily generace  předků.  Zároveň  zakladatel  paradoxně  zatížil  stát  břemeny,  která  se  časem  ukázala neúnosná.  Audokniha  Jiný  TGM  v  podání  Pavla  Batěka  je  pro  všechny,  kdo  přemýšlejí  o  české provinčnosti  demokracii  a  o  tom,  jak  ji  udržet.  Zároveň  přináší  víc  života  a  pochybností  než pomníků  a  svatých  obrázků.

Pavel  Kosatík  (1962)

Spisovatel  a  scenárista,  autor  řady  monografií  význačných  osobností  české  historie  a  kultury (například  Olga  Havlová,  Pavel  Kohout,  Ferdinand  Peroutka,  Pavel  Tigrid  a  další),  televizních scénářů  a  originálních  sond  do  české  historie,  jako  jsou  knihy  České  snění  (2010)  nebo  České okamžiky  (2011).  Bestsellerem  se  stala  i  Sběrná  kniha  (2017),  jeho  knižní  rozhovor  s  Helenou Třeštíkovou.  Autor  získal  mnohá  ocenění,  mj.  Cenu  Toma  Stopparda  (2001) či  Cenu  Ferdinanda  Peroutky  (2009).

Pavel  Batěk  (1975)

Ještě  před  závěrečnými  zkouškami  na  DAMU  se  stal  členem  souboru  Divadla  na  Vinohradech.  Zde ztvárnil  například  titulní  roli  v  inscenaci  Vojcek  v  režii  Daniela  Špinara,  Malcolma  v Shakespearově  Macbethovi  a  další  významné  role  v  inscenacích  Donaha!,  Transit,  Cyrano!!  Cyrano!!  Cyrano!!  nebo  Věc  Makropulos.  Od  sezony  2015/2016  je  členem  Činohry  Národního divadla.  Spolupracuje  také  s  filmem  a  televizí.  Mohli  jste  ho  vidět  například  ve  filmech  Swingtime (2006),  Stín  smrtihlava  (2012),  Zejtra  napořád  (2014)  nebo  Dukla  61  (2018)  a  v  seriálech  První republika,  Labyrint,  Ohnivý  kuře,  Mordparta  nebo  Bohéma.

Lit.: Gregor, Lukáš:  (Tak trochu) jiný TGM. In web Naposlech.cz, 20. 2. 2019 (recenze). – Cit.: U příležitosti stého výročí založení republiky se na pultech knihkupců objevila řada historických publikací obracejících se k naší minulosti. Jedna z těch nejprobíranějších se o několik měsíců po svém knižním vydání dočkala i převedení do audio podoby. Napsal ji Pavel Kosatík a načetl Pavel Batěk.

Už samotný název, Jiný T.G.M., slibuje, že tentokrát se bude pohled na „tatíčka“ ubírat odlišnými cestami. Pavel Kosatík mnoha svými texty potvrdil, že ačkoliv se nebojí demytizovat či upravovat/napravovat zažité soudy, ani v nejmenším neinklinuje k bulvarizaci. Totéž lze napsat i o charakteru jeho Masarykova životopisu. Vlastně to hezky dokládá už úvodní kapitola, kdy se dostáváme do polemiky, kdo vlastně byl tím Masarykovým otcem? Jelikož však neexistují řádné důkazy a není možný test DNA, Kosatík se hypotézami (až spekulacemi) odmítá více zabývat. Jeho tvrzení totiž musejí mít faktickou oporu.

Vedle tohoto přístupu, nazvěme jej historickým, však dokáže Kosatík jako málokterý jemu podobný autor nadstandardně zvládnout jazyk i coby vypravěč, vlastně beletrista. Netvrdím, že by snad měl takový vtah, s jakým pracuje expert na životopisy Walter Isaacson, přesto je místy až fascinující, kterak jednotlivé pasáže z minulosti Masaryka (a našeho státu) mohou být v rukou Pavla Kosatíka čtivé. Napínavé. Nebo zkrátka tak dobře podané, že knihu jen tak neodložíte, poslech nepřerušíte.

Ačkoliv název možná o něco více slibuje onu jinakost, osobně si myslím, že originalita či novost tohoto díla spočívá spíše v koncepci a struktuře knihy, než v množství oněch demytizací a nových objevů. Kosatík například nevypráví Masarykův život chronologicky, ale volí cestu, kdy se sice vydává (více méně) postupně na časové ose, ale kapitoly dělí tematicky. V zorném úhlu se tak objevuje řada klíčových témat, oblastí a problémů, jimž Masaryk čelil a k nimž se vyjadřoval. A které doprovázely jako určující hybatel i naše dějiny. „Rezignace“ na držení se chronologie (a de facto i svým způsobem biografičnosti jako takové) má za následek mnohem působivější text. Pavel Kosatík zpracovává například problematiku Čechů a Slováků (nebo Němců), a to nejen skrze postoje samotného Masaryka – vše zachycuje v mnohem širším kontextu. A navíc nejen jakožto popis, ale jako výklad, jako názor, komentář, v největší míře coby dílčí eseje. I proto má Jiný T.G.M. potenciál fungovat v rámci několika rovin a přežít i několik desetiletí.

Způsob Kosatíkova psaní a vůbec důležitost (a atraktivita) knihy si říkala o audio podobu. Text posluchače nezahlcuje daty a poznámkami, a plyne do uší „přirozeněji“ než třeba mimořádné historické texty Tymothy Snydera. Interpret tak měl o něco snazší práci – tempo četby nemuselo být tolik uvážlivé, neboť na pozornost posluchače audiokniha neklade takové nároky. Pavel Batěk o něco více vypráví než čte, jeho práce s hlasem nevykazuje žádné nedostatky, dobře artikuluje (ale ne s nijak nápadnou opatrností), rytmus četby je vhodně zvolen. Přesto jsem si mnohokrát říkal, že by Kosatíkovu textu slušel jiný hlas, možná starší, jakoby zkušenější. Barva Baťkova hlasu, jeho zacházení s intonací mi pro tento typ literatury přišla jaksi nezajímavá, mnohem lépe vyzní při četbě beletrie než texu o českých dějinách.

Možná ale, že volba na Baťka padla v souladu s tím, že grafické zpracování tištěné knihy má v sobě mladistvost, provokaci (o ilustrace se postaral Alexey Klyukov), a tak vydavatelství Tympanum chtělo omladit i audioknihu. Nedokáži říct, že by mi i ono grafické řešení souznělo s duchem textu, proto asi má rozpačitost i ze zvukové interpretace. A nejen té hlasové. I hudba, která tvoří předěly mezi kapitolami, postrádá zajímavost. Někdy je na tolik krátká, že jde spíš o jakýsi nepovedený jingl, jindy se o něco více rozezní, čímž se ale jen odkryje její fádnost. Vlastně mě mnohokrát při poslechu napadlo, že bez ní by to vše vyznělo lépe.

Zmíněné vady na kráse audioknihy by vás však neměly odradit od poslechu. Už kvůli všem těm výše uvedeným důvodům, jež se pojí s obsahem publikace.

11. 12. 2018

Obchod na korze (2018, 2019)

Audiokniha Obchod na korze  - autor Ladislav Grosman   - interpret více herců

Ladislav Grosman. Rozhlasová dramatizace novely. Dramatizace Klára Novotná. Dramaturgie Renata Venclová a Klára Novotná. Odborná spolupráce Petr Jan Vinš. Hudba Hanuš Axmann. Režie Petr Mančal.

Osoby a obsazení: Tono Brtko, truhlář (Jaroslav Plesl), Evelína, jeho žena (Petra Špalková), Markus Kolkocký, velitel gardistů, Brtkův švagr (Jiří Vyorálek), Růžena, jeho žena, Evelínina sestra (Andrea Elsnerová), Rozálie Lautmanová (Zdenka Procházková), Imro Kucharský (Miroslav Hanuš), Piti, bubeník (Jiří Štrébl), Katz, holič (Viktor Preiss), Gejza, trafikant (Luboš Veselý) a Čarný, gardista (Martin Písařík).

Natočeno 2018. Premiéra  29. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava,  14:00 h.; 90 min.) v cyklu Rozhlasové jeviště. Repríza 13. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 6. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama; 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydal Radioservis v roce 2019 (1 CD).

Lit.: anonym: Čapkovské Vánoce na Vltavě nabídnou dvě rozhlasové premiéry a další bohatý program. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2018 (článek). – Cit.: Závěr ČeskoSlovenského roku na Vltavě patří jednomu z hlavních představitelů meziválečné kultury – od jehož úmrtí uplyne na Boží hod vánoční 80 let. Poslední letošní osmičkové výročí si připomíná kulturní veřejnost a v rozhlasovém vysílání nepůjde o žádnou tichou vzpomínku. Dílo Karla Čapka i jeho bratra Josefa zaplní adventní a sváteční dny a dovede nás až k novému roku.  (….)

Kromě bratří Čapků nás kolem Vánoc čeká řada vánočních pořadů (například o dvoustém výročí písně Tichá noc, nebo o moravské Vánoční mši) a také poslední velké premiéry ČeskoSlovenského roku. Od poloviny prosince uvádíme seriál podle Neviditelného Jaroslava Havlíčka – celý zůstane k poslechu na našem internetu až do Tří králů. Poslední sobotu v roce pak přineseme Obchod na korze, rozhlasovou premiéru podle novely Ladislava Grosmana, kterou proslavil film Jána Kadára a Elmara Klose. Do hlavních rolí obsadil režisér Petr Mančal Jaroslav Plesl a Zdena Procházková.

Lit.: Doubrava, Ondřej: Obchod na korze v naléhavém pojetí. In web Naposlech.cz, 10. 5. 2019 (recenze). – Cit.: Novela Ladislava Grosmana Obchod na korze získala domácí i světovou proslulost díky filmové adaptaci režisérů Jána Kadára a Elmara Klose z roku 1965. Jejich snímek s Josefem Kronerem a Idou Kamińskou v hlavních rolích získal Oscara coby nejlepší cizojazyčný film. Nová dramatizace z pera Kláry Novotné měla v Českém rozhlase premiéru na konci prosince 2018 v cyklu Rozhlasové jeviště. Nyní vydání téměř osmdesátiminutové nahrávky připravil Radioservis.

Příběh truhláře Tona Brtka, zasazený do kulis Slovenského štátu v roce 1942, začíná v den, kdy na usmířenou dostane od svého švagra, velitele Hlinkových gard, Markuse Kolkockého, galanterii staré Rozálie Lautmanové. Obchod má převzít do svých rukou, arizovat jej. Před chamtivou manželkou hraje Tono roli opatrně postupujícího, leč důsledného správce, ve skutečnosti ale bezbranné ženě v chudě zásobeném krámku vypomáhá a je mu proti mysli jakákoli křivda. Brzy se však situace zostří, nastává datum prvního transportu Židů do pracovních táborů a s ním i životně důležité rozhodnutí.Je logické, že pokud nějaké předloze během let vtisknete všeobecně známou, ba vlastně definitivní podobu, což políčka kinofilmu umí dokonale, je téměř nemožné ubránit se srovnání s novým nastudováním. I proto na to jde rozhlasová dramatizace novely trochu jinak. Režisér Petr Mančal v ní podstatně utlumil drobné filmové momenty vybízející k mírnému pousmání. Naprostou prioritu mají v jeho nastudování soustředěné výkony a výrazné figury. Nechává městečko, jeho hospůdky a krámy čile ožít. Díky zvukovému designu Ondřeje Gáška a Dominika Budila vytváří plastický a přehledný obraz, kdy naprosto pohodlně, ve výborně vystavěných situacích, můžete sledovat počínání jak hlavních hrdinů, tak velmi zásadního druhého plánu v pozadí, ať už hlášení z tlampačů nebo hovory obyvatel. Minimalistická hudba Hanuše Axmanna s narůstajícím nádechem klezmeru zase příjemně kontrastuje s dobře nastudovanými lidovými písněmi.Jaroslav Plesl vnáší do Tonova charakteru v základu zklamání a hořkost, zároveň však nikterak nesnižuje jeho laskavost a důvěru k lidem. Ani v nejmenším nekopíruje svůj slavný předobraz, což, jak už předchozí řádky naznačují, zde platí všeobecně. Zdenka Procházková ztvárňuje Rozálii Lautmanovou s uchvacující živoucí jiskrou, bohatou zkušeností, zároveň umí zapojit až dětskou naivitu. Není zde vlastně ani stopy po vetché stařence a její souhra s Pleslem je báječná. Však také byla právě za tuto roli nedávno oceněna rozhlasovou Thálií na mezinárodním festivalu Prix Bohemia Radio. Stejným nositelem životní moudrosti je zde i Viktor Preiss v menší roli holiče Katze, při jehož replikách často zamrazí v zádech.

Výrazný prostor si pro sebe zabírá Jiří Vyorálek jako Markus – není líčen jako explicitně záporná postava, přesto však jasně vycítíme vypočítavého kariéristu. Stejně tak je třeba zmínit Petru Špalkovou, která Tonovu ženu postupně prokresluje a umí svůj výkon patřičně vygradovat. Síla nahrávky by však nebyla úplná bez Miroslava Hanuše, Andrey Elsnerové nebo Jiřího Štrébla, kteří dokreslují kolorit v menších, ne však nedůležitých postavách. Zkrátka na rozsah partu se zde opravdu nehraje – všichni účinkující využili svůj prostor na maximum a každá postava je zapamatovatelná. Což jen podtrhuje pečlivost při vzniku výborně pojatého zpracování. Rozhlasový Obchod na korze jistě bude v mnoha chvílích na posluchače působit až tísnivě, ale o to naléhavěji.

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress