Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 4. 2024

Vydat se k vidění (2024)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 16:37

Klára Krásenská. Výběr z debutové sbírky Mýtinami nominované na výroční cenu Litera. Připravil a režii má Petr Gojda.

Účinkují Anežka Šťastná, Klára Krásenská a Petr Gojda.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Gojda, Petr: Klára Krásenská: Vydat se k vidění. Výběr ze sbírky Mýtinami nominované na výroční cenu Litera. In web ČRo 3 Vltava, 21. 4. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 2023 vyšla v nakladatelství Viriditas drobná sbírka se zešeřelou obálkou a názvem Mýtinami. Jde o knižní debut básnířky, redaktorky a fotografky Kláry Krásenské, absolventky bohemistiky a historických věd, studentky komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.  (…)

Básně Kláry Krásenské nás zvou do přírody. Jak banálně to zní! Pro autorku je ovšem les či krajina venkova místem, kde se rozpíjejí kontury vlastního vidění. Čas je prostupný, jednotlivé postavy rovněž. Místy jako by krajinu formovalo až dětské vidění světa – les umí být nebezpečný. Zároveň se básnířka vpíjí do světa kolem, splývá s ním a pozoruje, jak je vše prostupné.

„Je to svět rituálního zaklínání, pověr a magie, kdy si nejsme jisti, zda skutečně existuje, přesto jí však s plnou vážností věříme,“ uvádí se v hodnocení sbírky při nominaci v kategorii debut roku na cenách Magnesia Litera.

Možná je v tom místy smutek, pocit ohrožení, určitě fascinace a snad i radost z té prostupné mnohosti. Přitom se obrazy Krásenské také často odvíjejí od běžných, snadno čitelných situací. Jde ale o to, co se autorce podaří z nich vyčíst, zda se jí podaří básnicky rozlousknout svět.

Svätenie jari (Svěcení jara, 1982)

Filed under: Literární pásma,Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 16:18

Viera Režuchová. Dramatické pásmo ze života Igora Stravinského. Redaktorka Zoja Rajčoková. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvukoví technici Ĺuboš Klásek, Dana Nezvedová. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Darina Vašíčková, Vladimír Minarovič, Hilda Michalíková, Ján Valentík, Ĺudovít Ozábal, Jela Lukešová, Marián Gallo.

Natočeno 1982. Repríza 16. – 29. 4. 2024 (SRo Rádio Pyramída).

19. 4. 2024

Svět patří nám (1961)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:01

Velký estrádní koncert na počest 40. výročí KSČ. Přímý přenos ze sálu brněnského Stadionu. Použitá hudba Jaroslav Ježek (Svět patří nám), Ludvík Podéšť (Havířská), Bláha (Všední ráno), Bedřich Nikodém (Nedělní vláček), Dmitrij Šostakovič (Píseň míru), Jan Seidel (Když se dva setkají), Zdeněk Petr (Ten dělá to a ten zas tohle), Vlastimil Pantůček a Vladimír Fux. Použité verše Josef Kainar (Schůze před průvodem), Sedláček (První máj).  Hrají a zpívají brněnské soubory a sólisté s Brněnským estrádním rozhlasovým orchestrem (BERO), řídí Jiří Hudec; Vysokoškolské pěvecké sdružení, sbormistr Libor Coufalík.

Připravilo Brno v roce 1961. Premiéra 26. 4. 1961 (Československo, 20:00 – 22:00 h.).

Lit.: anonym: Svět patří nám. In Čs. rozhlas a televize 17/1961 (18. 4. 1961), s. 6 (článek).
Svět patří nám. In Čs. rozhlas a televize 17-1961 (18. 4. 1961), s. 6

Šest mrtvých písmen (1961)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 14:00

Vyprávění o podivuhodném životě a smrti Tadeáše Peregrina Xaveria Haenkeho, rodáka z Chřibské, cestovatele, vědce a dobrodruha, jenž ve službách španělského krále Carlose IV. veliké slávy a smutného konce došel. Podle starých pramenů napsal I. J. Mansvet. Režie Josef Henke.

Natočeno 1961. Premiéra 2. 4. 1961 (Praha, 17:30 – 18:30 h.) v cyklu Nedělní hodinka.

Lit.: Fi: Nedělní hodinka. Šest mrtvých písmen. In Čs. rozhlas a televize 13/1961 (21. 3. 1961), s. 5 (článek).
Fi - Nedělní hodinka. Šest mrtvých písmen. In Čs. rozhlas a televize 13-1961 (21. 3. 1961), s. 5

17. 4. 2024

Minipásmo Karla Kryla (2024)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 15:26

Připravil Tomáš Bartoněk.

Natočeno 2024. Premiéra 15. 4. 2024 (SRo 8 Rádio Litera, 1:45 h.). Repríza 15. – 21. 4. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Magické cesty i vydavateľské trampoty. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 12. 4. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň sa môžete opäť tešiť na dlho nevysielané hry a pripomenieme si aj nejaké literárne výročia. (…)

Vo vysielaní Rádia Litera si v týchto dňoch pripomíname nedožité osemdesiatiny básnika s gitarou Karla Kryla, ktorý sa narodil 12. apríla 1944 v Kroměříži. Tretieho marca uplynulo aj 30 rokov od jeho úmrtia v Mníchove. Vypočujte si veršované Minipásmo Karla Kryla v ktorom zaznie báseň Tři variace na stejné téma aneb Zbytečná láska v spojení s krátkym cyklom veršov Federalizační poezie. Pásmo je z roku 2024. Zostavil Tomáš Bartoněk. (…)

 

16. 4. 2024

Na básníkovu smrt (2024)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 14:50

Klára Salcmanová. Pásmo o tom, jak porozumět poezii. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Účinkuje Michal Stránský.

Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 13. 4. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 14 min.).

Lit.: Salcmanová, Klára: Existuje něco jako špatná poezie? Klára Salcmanová hledá způsob, jak číst básně a rozumět poezii. In web ČRo Brno, 15. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Porozumět poezii se může mnohým z nás zdát jako pěkně tvrdý oříšek. Rozlousknout se ho pokusila studentka Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na JAMU Klára Salcmanová.

Hledala odpověď na otázky jako: Jak se dají poznat kvalitní verše? Existuje něco jako špatná poezie? Co to vlastně znamená? Hledala je v několika básnických sbírkách, v budově Městské knihovny v Praze i v sobě samé. (…)

Pořad Na básníkovu smrt ilustrují ukázky veršů napříč žánry, styly i formáty. Svůj hlas jim propůjčil student prvního ročníku činoherního herectví na JAMU Michal Stránský. Ilustrují různé přístupy k četbě poezie a komunikují s různými polohami, kterými prochází autorka samotná.

Pásmo Kláry Salcmanové kombinující poezii, humor a hluboké úvahy hledá způsob, jak básně číst a jak se jimi nechat oslovit. Především ale soucítí se všemi, kteří si při četbě poezie říkají: A jak tomu mám rozumět?

Rozjímání nad významem poezie doprovázejí verše Jana Skácela, Jiřího Žáčka, Walta Whitmana, Uedžimy Onicury, Karla Hynka Máchy a Jaroslava Seiferta.

Člověk v šachtě a lidé na zemi (1959)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 13:49

Julius Fučík. Literární pásmo připravil Ivo Emr.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1959. Premiéra 6. 9. 1959 (Praha II, 14:00 – 14:30 h.).

15. 4. 2024

Upíři, vampýři, vlkodlaci (1992)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:29

O reálném základu pověstí a pověr o upírech. Pásmo připravil dr. Josef Havel. Dramaturg Zdeněk Bouček. Režie Jan Fuchs.

Účinkují Milan Neděla, Jan Teplý a Jana Drbohlavová.

Natočeno 1992. Premiéra 30. 9. 1992 (Praha, 13:45 – 14:15 h.). Repríza 17. 8. 2001 (ČRo 3 Vltava, 17:00 – 17:30 h.; 29 min.).

Lit.: bz (= Bouček, Zdeněk): Vampýři existují?! In Týdeník Rozhlas 38/1992 (7. 9. 1992), s. 4 (článek).
bz - Vampýři existují. In Týdeník Rozhlas 38-1992 (7. 9. 1992), s. 4 (článek).

Konec Casanovy (1992)

Filed under: Literární pásma,Rozhlasové hry — Premek @ 10:26

Marina Cvetajevová. Dramatická etuda. Překlad a rozhlasová úprava Jana Štroblová, Hudební spolupráce Petr Mandel. Dramaturg Rudolf Matys. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: vypravěčka (Jaroslava Adamová), Františka (Marta Vančurová), Ciacomo Giovanni Casanova (Jiří Adamíra) a komorník (Bohumil Vávra).

Natočeno 1992. Premiéra 20. 9. 1992 (Vltava, 20:00 h.; 64 min.) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 4. 6. 2000 (Vltava, 15:55 h.); 11. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Pozn.: Tento text realizovala režisérka Kofránková také na scéně Divadlo Viola.

Text in: Konec Casanovy. Z ruš. přel. a doslov napsala Jana Štroblová. Il. předsádky a vazba Josef Novotný. 1. vyd. P., Supraphon 1988. 125 s. barev. obr. – Lyra Pragensis Sv. 86.

Lit.: jš (= Štroblová, Jana): Konec Casanovy. In Týdeník Rozhlas 38/1992 (7. 9. 1992), s. 4 (článek).
jš - Konec Casanovy. In Týdeník Rozhlas 38-1992 (7. 9. 1992), s. 4

Lit.: Matys, Rudolf: Marina Cvetajevová: Konec Casanovy. Hra o setkání slavného, ale již zestárlého svůdce a mladé dívky. In web ČRo 3 Vltava, 11. srpen 2024 (článek). – Cit.:  (…) Na konci dvacátých let se Marina Cvetajevová sblížila s divadelníky z Vachtangova studia. Přivedl ji mezi ně mladičký básník a herec Pavel Antokolskij. Cvetajevová napsala několik veršovaných her, či spíše textů na pomezí hry a poémy.

Při tvorbě velmi pamatovala na mladou talentovanou herečku Sofii Holiday, která ji okouzlila svou bezprostředností. „Začala jsem psát hry – přišlo to zčistajasna jako osud, hlas přerostl verše a pro flétnu bylo v mých prsou náhle příliš dechu,“ poznamenala k této své tvůrčí epizodě. Ač nebyli divadelní tvůrci reálně o mnoho mladší (bylo jí tehdy 27 let), Cvetajevová v nich viděla děti. Nicméně díky setkání s mladou generací tvůrců se v její tvorbě objevily naposledy romantické tóny.

Jen jméno, jméno živým připomenu (1982)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:14

Pásmo o životě a díle anglického romantika lorda Byrona připravila a verše přeložila Hana Žantovská. Hudební improvizace Josef Pech. Režie Josef Červinka.

Účinkuje Pavel Soukup. Průvodní slovo Hana Kofránková.

Natočeno v roce 1982. Premiéra 23. 1. 1983 (Vltava, 21:55 h.; 60 min) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 18. 4. 1984 (Vltava, 11:30 h.); 21. 1. 1988 (Vltava, 13:00 h.); 15. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.

Lit.: anonym: Jen jméno, jméno živým připomenu. In Rozhlas 4/1983 (10. 1. 1983), s. 4 (článek).
anonym - Jen jméno, jméno živým připomenu. In Rozhlas 4-1983 (10. 1. 1983), s. 4 (článek)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress