Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 1. 2017

Hlasy rodné země (1989?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:26

Marie Majerová. Pásmo z próz. Hudební spolupráce Jiří Váchal. Režie Josef Melč.

Účinkují Miroslav Doležal a Zora Jiráková.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 28. 10. 1989 (Praha, 15:00 – 15:30 h).

V nový život (1989)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:21

Pásmo slova a hudby k 71. výročí vzniku Československé republiky. Verše Antonín Sova. Připravila dr. Jitka Ludvová. Hudební spolupráce Jana Vašatová.

Hovoří Vladimír Ráž a Magdalena Rychlíková.

Natočeno 1989. Repríza 28. 10. 1989 (Praha, 11:20 – 12:00 h).

Studentská knihovna – Rozrušená země (1989?)

Filed under: Literární pásma,Rozhlasové hry — Premek @ 15:10

Michail Šolochov. Dramatická koláž epizody z románu. Pro rozhlas napsal Jan Strejček. Režie Ivan Holeček.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 27. 10. 1989 (Vltava, 19:00 – 19:30 h.).

Galérie humoru – Ion Baiesu (1989)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 15:08

Ukázky z tvorby rumunského satirika a humoristy připravené u příležitosti Dnů kultury Rumunské socialistické republiky připravil Pavel Špirk.

Natočeno 1989. Premiéra 27. 10. 1989 (Vltava, 15:30 – 16:00 h.).

24. 1. 2017

Mamička (2017)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:50

Rozhlasové pásmo o Pavle Kytlicové (1874 – 1932), autorce pětisvazkového románu Rodiče a děti, vydavatelce a hospodyni Jakuba Demla. Připravila Alena Blažejovská s využitím dopisů uložených v Památníku národního písemnictví. Použité texty Michal Mocek a další zdroje. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Jana Kaločová, Martin Sláma, Barbora Goldmannová, Jiří Valušek a Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 29. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 59 min.) v cyklu Schůzky s literaturou.

 Lit.: Blažejovská, Alena: Říkali jí „mamička“ – Pavla Kytlicová. In web ČRo Brno, 27. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). _ Cit.:  Autorka pětidílného životopisného románu Rodiče a děti, přítelkyně a vydavatelka Jakuba Demla zemřela před 85 lety v Tasově ve věku 58 let. Sto let staré dopisy a knihy vyprávějí příběh velké, platonické lásky.

 

Jméno Pavly Kytlicové (1874 – 1932) je známé v různých čtenářských vrstvách. Jedni mají v domácí knihovně její pětidílný životopisný román Rodiče a děti, druzí ji znají jako legendu spojenou s Jakubem Demlem (1878 – 1961). Rodiče a děti (vycházející postupně v letech 1927 – 1931) jsou román čtivý, čtenářsky vděčný, první dva díly vyšly ještě za Demlova života celkem šestkrát. Ale i ti, kteří tento román nikdy nečetli, znají Pavlu Kytlicovou jako nejdůležitější z žen, které provázely básníka a kněze Jakuba Demla. Od roku 1921 až do své smrti 29. ledna 1932 s ním bydlela ve vilce v tasovské části Bosna.

 

Narodila se jako Pavla Balíková v české rodině ve Vídni, a to 8. dubna 1874. Její otec Jan Balík z Benešova byl úředníkem ministerstva obchodu, matka Aloisie pocházela z Kolína. Pavla prožila ve Vídni celé své mládí – s výjimkou několika ozdravných pobytů v Čechách a na Moravě – a v roce 1903 se provdala za lékaře Vladimíra Kytlicu, který pocházel z Kroměříže. Když byl na vojně v Brně, Pavla měla pronajatý byt v Kohoutovicích, ale podle jedné z kapitol jejího románu se jí tam nelíbilo – bála se tam.

 

Jakub Deml v jednom z doslovů k vydání její prózy v roce 1946 napsal: „Kdo se chce dovědět, jak těžký měla život Pavla Kytlicová a jak statečně si v něm počínala, ať čte její Rodiče a děti, které napsala v Tasově. Měla dva bratry, oba zemřeli v mladém věku nešťastně, a její sestra Ludmila zesnula po této válce v Praze.“ Kytlicová ve svém životopisném románu podrobně líčí i předčasnou smrt své matky.

 

Dojem z prvního setkání s manželkou MUDr. Kytlici v roce 1918 na brněnském nádraží popsal Deml takto: „Lidé se u pokladny jen mačkali a mezi tímto obecenstvem vidím paní, která pro Boha prosí za sebou lidi, aby ji pustili zpět. Byli by ji umačkali. Tato paní připadala mně jako dítě, zdálo se mně, že mi sahá jen po ramena, byla v sobě zhroucená, v jedné ruce držela kufřík a obličej byl tak ztracený, že jsem se sám sebe ptal: ‚Chudinka obličej, kam se jen poděl?‛“ Kytlicová trpěla tuberkulózou plic a páteře a nepomáhaly jí ani pobyty v lázních.

 

Na pozvání manželů Kytlicových strávil Deml nějakou dobu u nich ve Šternberku. MUDr. Vladimír Kytlica se působil jako lékař v ústavu pro choromyslné. Manželství však nebylo šťastné, Vladimír si po návratu z války s Polskem přivedl novou partnerku Kazimíru – kterou si po rozvodu s Pavlou nakonec i vzal a měl s ní syna Miroslava.

 

Pavla Kytlicová odešla s Demlem a jeho sestrou na Slovensko do Topolčianek, kde se Deml staral o knihovnu v letním sídle prezidenta Masaryka. Dostal se však do sporu s místními maďarofily, a proto odtud všichni tři odjeli do Vrchbělé pod Bezdězem a nakonec roku 1921 do Tasova. Deml si v tasovské části Bosna postavil vilku podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse a zde mu pak Pavla Kytlicová až do své smrti vedla domácnost a knižní vydavatelství.

 

K literární činnosti se Pavla Kytlicová odhodlala z Demlova podnětu už v roce 1919, kdy vyšla knížečka O dětech, o zvířátkách a o jiných věcech. Míru Demlova podílu na této práci, na vánoční povídce Panenka a zejména na románu Rodiče a děti zkoumal Michal Mocek. Příspěvek na téma Jakub Deml a dílo Pavly Kytlicové přednesl loni na konferenci v Tasově. Vyjde také ve sborníku nazvaném Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? – Jakub Deml a literární tradice, který připravuje k vydání Ústav pro českou literaturu Akademie věd.

 

O všech těchto věcech se podrobněji dozvíte i z rozhlasového pásma s názvem Mamička, které Alena Blažejovská připravila pro stanici Český rozhlas Vltava, kde se vysílá v neděli 29. ledna od 20 hodin. Pořad přinese i ukázky z románu Rodiče a děti a z knih Jakuba Demla, ale především vypráví příběh neobyčejného vztahu mezi ním a Kytlicovou. Je to vlastně román v dopisech. Tyto sto let staré dopisy autorka našla v Památníku národního písemnictví na Strahově a úryvky z nich v pořadu také zazní.

 

V Zelném rynku ale uslyšíte exkluzivní text, který se jinde neobjeví. Je to jeden z velmi raných dopisů, které Pavla Kytlicová psala Demlovi na přelomu let 1918 a 1919. Je zřejmé, že ho psala po Demlově odjezdu ze Šternberka, a z obsahu vyplývá, že Deml zřejmě paní Pavle vyprávěl o Elišce Weisenbergerové, k níž ho vázal bolestný vztah a která zemřela v březnu 1918.

 

Vzhledem k tomu, že se v současnosti přezkoumává, do jaké míry se Jakub Deml podílel na tvorbě knih Pavly Kytlicové, můžeme její dopisy považovat kromě jiného i za důkaz jejího vlastního stylistického umění.

 

… a bolelo nebe (2016)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:43

Literárně-hudební pásmo z obrazů ze života dětí internovaných za druhé světové války v Terezíně. Dismanův rozhlasový dětský soubor vás zavede za zdi terezínského ghetta. Z deníků, básní a textů  připravila a režii má Jana Franková. Použité texty Dagmar Hilarová, Petr Ginz, Hanuš Hachenburg, Eva Ginzová, Eva Erbenová, Kurt Jiří Kotouč a další. Texty písní a hudba Jakub Sejkora. Básně Dagmar Hilarové a Hanuše Hachenburga zhudebnil Jakub Sejkora.

Účinkují členové DRDS.

Natočeno 2016. Premiéra 29. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Souzvuk. Repríza 24. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk; 27. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 56 min.) v cyklu Souzvuk.

Pozn.: Rozhlasové nastudování divadelní inscenace Dismanova rozhlasového dětského souboru. (premiéra /?/ 29. 4. 2016, Vršovické divadlo Mana). Pohybová a režijní spolupráce Jan Hnilička.

Pozn.: Koláž z deníků, básní, článků z časopisů vydávaných dětmi v Terezíně, dopisů, zápisků do památníčků skládá obrazy ze života dětí internovaných za druhé světové války v terezínském ghettu. Podle knih: Dagmar Hillarová – Nemám žádné jméno; Marie Rút Křížková, Kurt Jiří Kotouč, Zdeněk Ornest – antologie Je mojí vlastí hradba ghett?; Chava Pressburger – Deník mého bratra; Hanuš Hachenburg – Hned vedle bílá barva mráčků.

Lit.: Novenková, Hana: Zveme vás – …a bolelo nebe 30.11.2016. In web ČRo, listopad 2016 (článek). – Cit.:  Obrazy ze života dětí internovaných za druhé světové války v Terezíně. Dismanův rozhlasový dětský soubor vás zavede za zdi terezínského ghetta v době druhé světové války. Koláž z deníků, básní, článků z časopisů vydávaných dětmi v Terezíně, dopisů a zápisků do památníčků skládá obrazy ze života dětí internovaných v terezínském ghettu.
Scénář vznikl na základě autentických textů dětí v Terezíně, byl inspirován knihami Dagmar Hillarové Nemám žádné jméno, Marie Rút Křížkové, Kurta Jiřího Kotouče, Zdeňka Ornesta Je mojí vlastí hradba ghett? Chavy Pressburger Deník mého bratra a básnickou sbírkou Hanuše Hachenburga Hned vedle bílá barva mráčků.  (…)

 

23. 1. 2017

Síla stálosti (1998)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 17:08

Josef Topol. Výběr básní z 60. až 80. let. Připravil Rudolf Matys. Účinkují Petr Křiváček a Alfred Strejček. Režie Jan Tůma.

Natočeno 1998. Repríza 28. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava 22:45 h.; 14 min) v cyklu Svět poezie a (77) k 40. výročí dokumentu Charta 77; 30. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Rakousko literární 1/15 (2016-2017)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Premek @ 14:56

František Všetička. Patnáct zastavení v Rakousku, na místech spjatých nejen s českými literáty.  Ze stejnojmenné knihy připravil Jan Sulovský. Mistr zvuku Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Šindler. Režie Tomáš Soldán.

Čtou Petr Kubes a Jan Ťoupalík.  Hovoří František Všetička.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2016-2017. Premiéra 23. 1. – 29. 1., 30. 1. – 3. 2. a 6. 2. – 10. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Rakouský rok a Psáno kurzívou.

Obsah: 1. Daleký hlas /Hanuš Bonn/. – 2. Poutník /Josef Bohuslav Foerster/. – 3. Kierling /Franz Kafka/. – 4. Velitelem Rudé gardy /Egon Ervin Kisch/. – 5. OK /Oskar Kokoschka/. – 6. Druhá strana /Alfred Kubin/. – 7. Tristium Vindobona /Josef Svatopluk Machar/. – 8. Massa /T. G. Masaryk/. – 9. Vlk z Innsbrucku /Jiří Morava/. – 10. Beethoven, Schubert a ona /Božena Němcová/. – 11. Vídeňské nazdařbůh /S. K. Neumann/. – 12. Redaktor Dělnických listů /Ivan Olbracht/. – 13. Žák Skotského gymnázia /Ferdinand von Saar/. – 14. Mezi nejmenšími lidmi světa /Pavel Šebesta/. – 15. Jeden z blanického cechu /Alois Vojtěch Šembera/.

Lit.: anonym: František Všetička: Rakousko literární (2/15). In web ČRo 3 Vltava, leden 2017 (anotace). – Cit.:  Zastavení na místech spjatých nejen s rakouskými spisovateli. Soubor fejetonů, jímž známý olomoucký spisovatel a literární historik informuje nejen o rakouských spisovatelích, ale rovněž o jinonárodních literátech, kteří delší či kratší čas působili na území tohoto státu, z nichž značná pozornost je věnována literátům českým. Fejetony mají kromě portrétů spisovatelů charakter průvodce, který zavede posluchače do míst, kde tvořili a žili.

 

22. 1. 2017

Letokruhy z Dubnice nad Váhom – O rybách a rybároch (O rybách a rybářích, 1970)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 14:53

Jozef Kroner. Připravil Peter Hrnčiar. Zvuk Ĺuboš Klásek, Ivan Kulašík.

Účinkují Jozef Króner a Maja Velšicová.

Připravil Československý rozhlas Bratislava 1970. Repríza úryvku (14 min.) leden 2017 (Rádio Pyramída).

Pozn.: Úryvok pochádza z verejnej nahrávky zábavnej relácie Letokruhy z Dubnice nad Váhom. Jozef Kroner o svojej rybárskej záľube a veselých príhodách z rybárčenia, ako s Oldom Hlaváčkom lovili kaprov, čo musel urobiť, aby ho manželka pustila na rybačku.

Našinec sa nevzdáva (Našinec se nevzdává, 1994)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 14:26

Jaroslav Schut, Ján Grexa. Zábavná relace. Redakce Tamara Chlebová. Hudební spolupráce Dana Reková. Hudba Viliam Meško. Zvuk Ĺuboš Klásek a Ivan Mihál. Režie Igor Hrabinský

Účinkují  Dušan Tarageľ, Ivan Krajíček, Michal Dočolomanský, Marta Sládečková, Ján Kroner, Ĺubo Roman, Viliam Meško.

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava 1994. Repríza leden 2017 (Rádio Pyramída, 30 min.).

Pozn.: Zábavná relácia o dvojici našich zbojníkov – Juraja Jánošíka a člena jeho družiny Rajnohu. Reč bude o tom ako sa zbojníčilo, zbíjalo, bralo a dávalo vtedy a čo z tejto zbojníckej tradície sa zachovalo dodnes. Ich dialógy sa nesú v humoristickej, satirickej a parodickej polohe. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress