Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Literární pásmo. Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří hlavní editorka svazku Eva Lauberová a Daniela Iwashita. Z korespondence Jakuba Demla čte Vladimír Krátký.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 24. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Víte, jak správně malovat anděly, nebo aspoň ptáky? Vysvětlení nabízí magazín Zelný rynk. In web ČRo Brno, 24. květen 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Marie Iljašenko Jak namalovat anděla, komentované dopisy Jakuba Demla Václavu Maršíkovi a pokračování četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro. (…)

Malíři se prý učili malovat anděly nácvikem kreseb či maleb ptáků. Kresbičky ptáčků často a rád vytvářel také básník a kněz Jakub Deml. (I od něj se to tedy můžete naučit.) Vůbec ptáky rád pozoroval. A v jednom dopise Františku Bílkovi se zmínil o tom, jak to asi vypadá „na výsostech“ – to je „tam, kde je Ticho a kde zpívají všichni ptáci a andělé“. V Zelném rynku ale tentokrát uslyšíte výběr z Demlových dopisů Václavu Maršíkovi – ty právě vyšly ve svazku nazvaném Tento dopis spalte hned po přečtení!, vydal je Ústav pro českou literaturu AV ČR. Komentovat je budou hlavní editorka svazku Eva Lauberová a Daniela Iwashita, která řídí ediční řadu Korespondence Jakuba Demla. Mimochodem: i Václav Maršík si ve svém zápisu z poslední rozmluvy s Jakubem Demlem v Tasově 28. září 1959 všímá, že „sýkorky si udělaly hnízdo ve džbánu na schodišti v zahradě“. (…)

Kristýna Fantová. Literární pásmo o básnířce Sapfó. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Verše recituje Eliška Dvořáková.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 17. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 11 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: O různých podobách lásky – k Bohu, Zemi, potokům a rybám, ale i k mrtvé básnířce. In web ČRo Brno, 17. 5. 2025 (článek) – Cit.: Poslechněte si fejeton Radka Štěpánka Tvářnost Země, vyznání studentky JAMU Kristýny Fantové starořecké básnířce Sapfó, pokračování četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro a vzpomínku balkanologa makedonského původu Ivana Dorovského na to, jak se v roce 1948 s transportem řeckých dětí dostal do Brna. (…)

Ke studentce Divadelní fakulty JAMU Kristýně Fantové zase od „náctiletého mládí“ promlouvají verše starořecké básnířky Sapfó z ostrova Lesbos. Svůj vztah k ní označuje za „lásku k mrtvé básnířce“. V pásmu zazní Sapfiny verše v podání Elišky Dvořákové, ale i úvaha nad knihou z roku 1924, v níž Ferdinand Stiebitz zpochybňuje Sapfinu lesbickou orientaci. Kristýna vysvětluje, že stejnopohlavní vztahy byly v antickém Řecku tolerovány, nebo dokonce podporovány. (…)

Zdeněk Ornest. Z válečného deníku židovského chlapce Zdeňka Ohrensteina, pozdějšího herce Zdeňka Ornesta. Z rukopisů dětského deníku a korespondence připravil Miloš Doležal. Účinkují Samuel Budiman, Matěj Převrátil a Daniela Kolářová. Hudební spolupráce Jakub Rataj. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 57 min.) v cyklu Souzvuk.

Lit.: Doležal, Miloš: Nenapadlo by mě stydět se, že jsem žid. Z válečného deníku Zdeňka Ohrensteina. In web ČRo 3 Vltava, 12. květen 2025 (článek). – Cit.: (…) Z rukopisů dětského deníku a korespondence Zdeňka Ohrensteina, pozdějšího herce Zdeňka Ornesta připravil Miloš Doležal. (…)

Útlý sešit s černými deskami a spolu s ním žlutá židovská hvězda z dob války – oboje se zachovalo v pozůstalosti herce Zdeňka Ornesta (1929–1990) a před nedávnem oboje vložila Ornestova dcera do rukou spisovatele a publicisty Miloše Doležala.

U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války má teď veřejnost poprvé příležitost zaposlouchat se do klukovských zápisků, které si od začátku roku 1941 vedl čerstvě dvanáctiletý Zdeněk v pražském židovském sirotčinci na Vinohradech, kam ho matka poslala vzhledem ke svízelné situaci kutnohorské židovské rodiny. Dlouhé měsíce měl Zdeněk v Praze zastání nejen v podobě svých strýců, ale hlavně v osobě svého bratra, obdivovaného a milovaného Jiřího Ortena.

Zlom v deníku přichází se zářím 1941 a Ortenovou tragickou smrtí, je tu zaznamenána inkoustem, který rozmazaly slzy. Vedle tragických aspektů válečného období i prostého a palčivého stesku po matce se tu dočteme také o klukovštějších starostech – skoku do výšky, ping-pongových turnajích a první lásce.

Od určité chvíle se ovšem objevují zápisky o cestách všech blízkých do Polska, kde se sám Zdeněk šťastnou náhodou v Osvětimi vyhnul plynové komoře a dožil se osvobození z Dachau. Po válce se shledal opět i se svou milovanou matkou, internovanou v Terezíně, a bratrem Otou, který válku přečkal v anglickém exilu.

Úryvky z dětského deníku Zdeňka Ornesta jsou uvedeny doprovodným textem a také několika úryvky z korespondence.

Vasilios Chaleplis. Tajnosti, krutosti, komedie a lásky tří dekád života. Ze sbírky Flavedo nominované v loňském roce na Cenu Jiřího Ortena připravila Eva Lenartová. Účinkuje Petr Panzenberger. Režie a výběr hudby Tomáš Soldán.

Natočeno 2025. Premiéra 11. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Rafael Alberti. Ze španělštiny přeložil a pořad připravil Pavel Šrut. Hudební improvizace Lukáš Matoušek. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkují Miroslav Moravec, Miroslav Masopust a Vladimír Fišer.

Natočeno v roce 1982. Premiéra 15. 8. 1982 (Vltava, 14:05 h.; 15 min) v cyklu Panoráma zahraniční poezie. Repríza 15. 5. 2001 v rámci pořadu Pražské jaro (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.); 4. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Elli Tiliu Motýlová. Místopis těla a duše. Z jediné sbírky frýdecké rodačky, která v dubnu roku 2024 získala moravskoslezskou Cenu jantar, připravila Eva Lenartová. Verše doplňuje hudba Jegora Zabelova, běloruského akordeonisty a skladatele žijícího v Gdaňsku. Režie Tomáš Soldán.

Účinkují Alena Sasínová-Polarczyk, Petra Kocmanová a Magdalena Kubátková.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.

Jorge Teillier. Básně rozčarovaného chilského nostalgika. Překlad Petr Zavadil. Připravil Jiří Dynka. Účinkují Zdeněk Maryška a Petr Gojda. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2025. Premiéra 27. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 15 min.) v cyklu Svět poezie.