Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Josef Barchánek. Dvě scénky Divadla Spejbla a Hurvínka.

Osoby a obsazení: Spejbl a Hurvínek (Josef Skupa).

Natočeno 1953. Premiéra 25. 7. 1953 (Praha, 17:00 – 17:30 h.) v rámci pořadu Sobotní odpolední beseda.

Hudebně literární pořad o prostých lidech — hrdinech práce. Použité texty Jarmila Glazarová, Vítězslav Nezval a Václav Káňa. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1953. Premiéra 20. 1. 1953 (Praha, 20:00 h.).

Seán Hewitt. Bezostyšně lyrické básně irsko-anglického postmodernisty i tradicionalisty. Překlad a průvodní text Daniela Theinová. Připravil Petr Gojda. Báseň V Bodeho muzeu přeložil Martin Světlík. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují Helena Dvořáková a Ondřej Novák.

Natočeno 2025. Premiéra 9. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Literární pásmo o vzniku a tradicích krkonošské báje připravil Josef Rodr. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1971. Premiéra 14. 2. 1971 (Třetí program, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Lit.: db: 500 let Krakonošových. In Rozhlas 7/1971 (1. 2. 1971), s. 15 (článek). – Cit.: Různé hory a různé kraje mají své bájné bytosti. Jsou to rozmanití rozobáblové, plivníci, šotci, plejtváci, pučinelové, kaziváci, hejkalové, bubáci, klekáníčci, nemodlenci, ježibaby, korduly, sudičky, skalní mužíci a permonícl i bezhlaví jezdci, kostlivci a bazllišci, pidižvíci i Kobři — železní obři, ale sotva se některý přelud a přízrak může rovnat krkonošskému pánu hor — Krakonošovi.

„Na horách českých krkonošských začasté se ukazuje mnich, kterýž Rubical sluje“ — píše v roce 1618 Havel Želenský ve spise „O zlých anjelích aneb ďáblích“. — „Ten se k lidem přes hory jdoucím přitovaryšuje, k nim se vlídně má, aby dobré mysli byli, napomíná, že jim přes ty hory cestu ukázati a je sprovoditi chce. Potom, když je na místa nepřístupná, mezi doly a skály přivede, že nevědí, kam se obrátiti, tu na dřevo nebo na strom nějaký skočí a jim se tak jasně a nemotorně směje, že se to po všem lese rozléhá…“

Také Bohuslav Balbín, když před třemi staletími pozoroval dalekohlednou rourou Obří důl a Sněžku, byl upozorněn horskými lidmi na přízrak čili strašidlo, které prý na vrcholu Sněžky „v podobě lidské sedává, nohama visícíma přes sráz hory tluče a klátí a strašlivě křičí“. A podobně jako Bohuslav Balbín i jiní autoři si během staletí všímali té romantické a podivuhodné bytosti z krkonošských hor, ale především to byla lidová tvořivost, která Krakonoše opředla nesčetnými příběhy a bájemi. Poskytla bohatý materiál i pro rozhlasové pásmo „Pět set let Krakonošových“, které si můžete poslechnout v neděli ve 20.00 v pravidelném pořadu „Schůzky s literaturou“ na Třetím programu.

Isabel Allendová. Setkání s románem chilské autorky. Ukázky ze španělštiny přeložil a pořad připravil Miloš Dokulil. Režie Petr Dufek.

Účinkuji Jan Fiala a Sylva Talpová.

Nastudovalo Brno v roce 1988. Premiéra 4. 9. 1988 (Vltava, 20:00 – 21:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Lit.: rs: Isabel Allendová: Posedlý dům. In Rozhlas 36/1988 (22. 8. 1988), s. 4 (článek). – Cit: Román Isabely Allendové Posedlý dům (v originále La Casa de los Espiritus) vyšel poprvé v Barceloně roku 1982. Hned v následujících třech letech se dočkal 18 vydání. Zájem, který tato kniha vyvolala, souvisí mimo jiné se zájmem světové veřejnosti o události v Chile před patnácti lety, o nichž autorka v posledních kapitolách své knihy podává očité svědectví. Posedlý dům však není cenný jen jako dokument o boji chilského lidu proti Pinochetově diktatuře. Svým způsobem nazírání na reálné děje ztělesňuje tato kniha nejlepši tradice latinskoamerické literatury. Časově román zahrnuje dobu od počátku století až po stabilizaci vojenské diktatury a představuje vlastně osudy čtyř generací jedné rodiny. Proměny a pohyby společenského a politického života se ke čtenáři dostávají prostřednictvím pozoruhodných životních zážitků žen tohoto rodu — od prababičky po pravnučku.

V epilogu románu si čtenář potvrdí, že tato pravnučka, Alba, jejíž příběh je svědectvím o době Allendovy vlády, o jejím svrženi a nastoleni vojenské dikutury v Chile, je vlastně autorka sama.

Isabel Allendová je adoptivní dcerou bratra zavražděného chilského prezidenta Salvadora Allenda. Narodila se roku 1942 v Peru. Od dětství však žila v Chile a tuto zemi také nepřestala pokládat za svoji vlast, i když ji po vítězství Pinochetova režimu byla nucena opustit a nyní žije s rodinou ve Venezuele. K setkáni s jejím románem vás v cyklu Schůzky s literaturou zve brněnská literámědramatická redakce.

Připravil Zdeněk Milt. Použité texty Ivan Kraus. W. Brudzinski, Antonín Kachl, I. Rehák, A. Buchwald a L. Gans.

Nastudovala Ostrava v roce 1967. Premiéra (?) 13. 5. 1967 (Československo I, 8:05 – 8:35 h.).

Literární pásmo z díla anglického básníka George Gordona Byrona sestavili Pavel Šoltész a Hana Slavíková. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1953. Premiéra 17. 6. 1953 (Praha, 17:00 – 17:30 h.).

Gramofonová revue z hudby exotických národů. Sestavil V. Sýkora.

Konferuje Miloš Nedbal.

Nastudovala Moravská Ostrava v roce 1935. Premiéra 23. 3. 1935 (Moravská Ostrava, 17:50 – 18:25 h.).