Pásmo o díle Miloše Rejnuše k 25. výročí jeho úmrtí připravila Svatava Růžičková. Režie Eva Řehořová.
Účinkují Vladimír Krátký, Zdeněk Junák, Pavel Leicman a Radmila Merličková.
Připravilo Brno v roce 1989. Premiéra 13. 9. 1989 (Vltava, 22:35 – 23.20 h.) v cyklu Chuť domova.
Lit.: Růžičková, Svatava: Chuť domova. Miloš Rejnuš: Étos. In Rozhlas 38/1989 (4. 9. 1989), s. 4 (článek). – Cit.: Když na sklonku padesátých let došlo po mnohaleté pauze k pokusům o probuzení původní české rozhlasové hry, objevila se v rozhlasovém vysílání jména autorů, kteři se později zasloužili o velký umělecký vzestup tohoto žánru. Mezi těmito autory patřil k prvním brněnský dramatik Miloš Rejnuš, který v roce 1956 ziskal první cenu v anonymni soutěži na rozhlasovou hru za drama Kapitánovy bomby. Kolem poloviny šedesátých let dochází ke skutečné renesanci české rozhlasové hry a Rejnušovy práce patří k nejzajímavějšim titulům, které v této době vznikly. Žel, v následujících letech již do vývoje naši rozhlasové dramatiky nezasáhl. Zemřel ve svých dvaatřiceti letech 13. záři 1964 na následky zranění, které utrpěl při autohavárii.
Miloš Rejnuš po sobě zanechal poměrně rozsáhlé a bezpochyby pozoruhodné dílo, v němž hry pro rozhlas mají nejčestnější místo. Po Kapitánových bombách to byl Příběh středního záložníka a pak hry Letos nad Rýnem, Nejkrásnější dny života, Na zemi (drama s okupační tematikou, které později přepracoval pro televizi) a konečně trojice nejúspěšnějších Ovidiův návrat. Život s hudbou a Urhamlet.
Ovidiův návrat nastudoval v brněnském studiu režisér Vladimir Vozák v roce 1963 a v našem pořadu uslyšíte z tohoto nastudováni dvě ukázky, které jsou pro myšlenkové vyznění této hry nejcharakterističtějši. Poznáváme v nich postavu básníka Ovidia jako prosebníka o možnost vrátit se z vyhnanství, v němž se ocitl pro své posměšné verše na adresu vladaře. Ovidiovým partnerem je hrdý řecký sochař Asterios, jehož nekompromisnost pomůže Ovidiovi uvědomit si svoji lidskou cenu a odmítnout nakonec císařovu milost.
»Všude je kámen, ze kterého umím stavět,« říká Asterios jako odpověď na výhrůžky římského mistodržitele. Tato neúprosná slova jako by byla vyjádřením myšlenkového poselství celého Rejnušova díla, jimž prostupuje důraz na důstojnost a odpovědnost člověka, na ctění etických norem lidského společenství za jakýchkoliv okolnosti.
V pořadu nazvaném Étos jsme se pokusili vedle dramatických prací upozornit i na Rejnušovu tvorbu povídkovou a připomenout také jeho rozhlasová pásma, pro která našel zajímavou charakteristickou formu a jichž vytvořil na několik desítek. Šlo nám o to, zachytit základní rysy tvůrči aktivity člověka, který by neměl být zapomenut; autora, jehož dilo zůstává stále inspirující.