Zbyněk Hejda. Literární pásmo. Připravil Jean Gaspard Páleníček. Účinkují Klára Suchá, Ivan Řezáč a Jean-Gaspard Páleníček. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2025. Premiéra 29. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 43 min.) v cyklu Souzvuk.
Lit.: Páleníček, Jean-Gaspard: Zbyněk Hejda: Bylo po bolesti. In web ČRo 3 Vltava, 29. 12. 2025 (článek). – Cit.: Malé, blízké smrti i smírná intimissima v poezii básníka z okruhu Revolver Revue. (…)
Sylvie Richterová. Radost z vyslovování a magie slov v malé rozhlasové antologii české básnířky. Připravil Vratislav Färber. Režie Petr Gojda.
Účinkují Sylvie Richterová a Petr Gojda.
Natočeno 2025. Premiéra 28. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 11 min.) v cyklu Svět poezie.
Kurt Tucholsky. Literární .pásmo o díle německého básníka Kurta Tucholského, jehož knihy byly spáleny. Připravil a verše přeložil Jindřich Flusser. Hudbu k šansonům napsali Hans Eisler a Henry Krtschil. Hudební úprava a nastudování Petr Kaňka. Režie Vladimír Tomeš.
Recitují a zpívají Laďka Kozderková a Miroslav Masopust, dále účinkují Miroslav Moravec a Josef Velda.
Natočeno 1984. Premiéra 8. 1. 1985 (Vltava, 11.30 h.) k 95. výročí narození německého básníka Kurta Tucholského.
Lit.: his: Setkání s Tucho. In Rozhlas 2/1985 (28. 12. 1984), s. 4 (článek) – Cit.: »Pokud si vzpomínám, narodil jsem se v Berlíně 9. ledna 1890 jako zaměstnanec „Weltbühne“. Moji předkové seděli podle „Mtesbachského oznamovatele“ na stromech a dloubali se v nose. Já sám žiji tiše a poklidně v Paříži, denně po jídle hraji s Doumerguem a Briandem vole lehni, což mi nepřijde zatěžko, a mám v životě už jen jediné drobné přání! Vidět, jak němečtí političtí vězni a jejich soudci si vymění role.»
Autor této krátké »autobiografie« Kurt Tucholsky byl, podobně jako jeho o sto let starší předchůdce a učitel Heinrich Heine, »velkým žurnalistou mezi básníky a velkým básníkem mezi žurnalisty«. Naši čtenáři znají především jeho knižní prvotinu, sbírku fejetonů a esejů Rheinsberg — obrázková kniha pro zamilované — a dílo poslední, román Zámek Gripsholm.
Mezi první a poslední knihou však leží rozsáhlé literární dílo, u nás téměř nebo vůbec neznámé. Kurt Tucholsky byl autorem sžíravě ironických a satirických veršů, které čekaly na přetlumočení do češtiny celé půlstoletí. Nyní je uslyšíte v překladu Jindřicha Flussera, který je zároveň autorem pořadu.
Jistě bude vhodné, dříve než se zaposloucháte do Tucholského veršů, seznámit se v krátkosti s životní dráhou tohoto pokrokového německého umělce. Jeho vlastní životopis, otištěný na začátku tohoto článku, je sice vtipný, leč přece jen neúplný. Tucholsky byl synem berlínského ředitele obchodní společnosti. Že nepůjde v seriózních šlépějích svého otce, dávala tušit již posměšná básnička na Jeho Veličenstvo císaře Viléma II., kterou jako sedmnáctiletý otiskl v časopise Simplicissimus. Když vypukla první světová válka, dostal »pro jistotu« do rukou místo pušky krumpáč a lopatu. Hned po válce začal pracovat v redakci Weltbühne. Na ostré útoky proti nepravostem výmarské »republiky bez republikánů« mu nestačí vlastní jméno a píše pod pěti dalšími pseudonymy. Od roku 1924 působil jako dopisovatel v Paříži.
Vzmáhající se nacistické hnutí bylo stále více terčem satirického pera Tucholského. Není tedy dlvu, že jeho knihy vzplály mezi prvními při Goebelsově ohňové parádě na berlínském Operním náměstí v roce 1933. To už ale byl naštěstí jejich autor ve švédské emigraci. Jindřich Flusser píše: »Básníka stále více souží bolesti hlavy, zánět čelních dutin, které nebylo možné ničím vyléčit, žádnou kúrou zmírnit. Navíc už ví: nezahradí cestu válce svým psacím strojem. A co je ještě horší: narůstá v něm nezvratné přesvědčení, že v nadcházející válce se nakonec ocitne Sovětský svaz osamocený tváří v tvář přesile spolčených kapitalistických mocností včetně fašistických. V tomto nejtěžším období života, kdy se s ním rozešla i žena, zůstal Tucholsky sám.«
Básník přestal věřit v účinnost vlastní práce a přestal psát. Dne 21. prosince 1935 přestal věřit, že se svět a především jeho vlastní národ vzpamatuje, a sáhl si na život. Je pochován ve Švédsku na hřbitově Martefred poblíž zámku Gripsholm.
Jiřina Hauková. Unikající chvíle v prudkých záblescích. Ze sbírky, za kterou básnířka obdržela Cenu Jaroslava Seiferta, připravil Vratislav Färber. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkují Helena Dvořáková a Lukáš Hlavica.
Natočeno 2025. Premiéra 14. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 15 min.) v cyklu Svět poezie.
Lidská práce v zrcadle světového a českého písemnictví. Připravil Karel Mráz. Režie Josef Melč.
Účinkují Jiřina Petrovická, Zdeněk Buchvaldek, Karel Höger, Ladislav Boháč, Karel Hlušička, Josef Velda, Jaromír Spal, Luděk Munzar, Bořivoj Navrátil, Václav Mareš, Martin Růžek, Radka Fidlerová a Jaroslava Drmlová.
Premiéra 2. dílu 11. 1. 1976 (Vltava, 11:35 – 12:05 h.); 3. dílu 18. 1. 1976 (Vltava, 11:35 h.); 4. dílu 25. 1. 1976 (Vltava, 11:35 h.); 7. dílu 15. 2. 1976 (Vltava, 11:35 h.); 10. dílu 7. 3. 1976 (Vltava, 11:35 h.).
Repríza 1. dílu 1. 10. 1976 (Vltava, 19:00 h.); 26. 1. 1987 (Vltava, 11:30 h.); 2. dílu 15. 10. 1976 (Vltava, 19:00 h.); 3. dílu 29. 10. 1976 (Vltava, 19:00 h.); 5. dílu 26. 11. 1976 (Vltava, 19:00 – 19:30 h.); 23. 2. 1987 (Vltava, 11:30 h.); 6. dílu 21. 1. 1976 (Vltava, 19:00 – 19:30 h.); 10. 12. 1976 (Vltava, 19:00 – 19:30 h.); 7. dílu 7. 1. 1977 (Vltava, 19:00 h.); 8. dílu 21. 1. 1977 (Vltava, 19:00 – 19:30 h.); 9. dílu 4. 2. 1977 (Vltava, 19:00 – 19:30 h.); 10. dílu 18. 2. 1977 (Vltava, 19:00 – 19:30 h.).
Obsah: 1. Antika – 2. Středověk. – 3. Renesance – 4. Měšťan – 5. Klasická ruská literatura – 6. Česká literatura 19. století – 7. Dělník a stroj – 8. Země robotů – země lidí – 9. Socialistická naděje – 10. Literatura velké iniciativy.
Lit.: m: Ta práce, matka pokroku. In Rozhlas 2/1976 (1. 1. 1976), s. 4 (článek). – Cit.: »Práce a slovo – dvě mocnosti, které slují na kameni počátku lidského času. První z nich učinila člověka člověkem, druhá mu dala jeho jméno. Srostenci, kteří vznikli ve stejném okamžiku, aby se v trvalé symbióze vzájemné oplodňovali a rozvíjeli. Jejich dějiny jsou dějinami našeho rodu, jsou dějinami lidské kultury.«
Těmito slovy začíná literární cyklus, který jsme nazvali Ta práce, matka pokroku a který ve svých deseti částech přinese pozoruhodný průřez dějinami světového (i českého) písemnictví z hlediska vývoje a proměn jednoho z jeho centrálních, osnovných motivů. totiž právě motivu lidské práce.
(more…)Eva Bernardinová. Z lyriky spisovatelky, která se proslavila svou dětskou literaturou, připravila Zuzana Gabrišová. Účinkují Dana Černá a Zuzana Gabrišová. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2025 Premiéra 7. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 13 min.) v cyklu Svět poezie.
Porad věnovaný velkým i malým dětem, těšícím se na Mikuláše. Pořad až do rozdávání dárků, včetně mikulášské scény napsal Jan Dubský, znalec mikulášských zábav. K tanci hraje orchestr, který řídí Jožka Karen. Zpívá Věra Háčková.
Natočeno 1948. Premiéra 5. 12. 1948 (Brno I, 20:00 – 20:50 h.).
Trochu neoficiálního rozjímání o Werichově šedesátce. Připravil Jaroslav Pipek.
Hovoří Jiřina Šejbalová a Bohumil Bohuš Záhorský a ještě někdo (= Jiří Voskovec).
Natočeno 1965. Premiéra 6. 2. 1965 (Praha, 20:30 – 21:30 h.). Repríza 11. 2. 1965 (Československo I, 21:40 – 22:40 h.). Obnovená premiéra 13. 2. 2025 (ČRo Pohoda, 10:00 h.; 20:00 h.) v cyklu Rozhlasové úsměvy.
Lit.: anonym: Náš Werich. Méně známé nahrávky z archivu Českého rozhlasu ke 120. výročí narození Jana Wericha. In web ČRo Pohoda, 13. 2. 2025 (článek) – Cit.: Už 120 let uplynulo od narození Jana Wericha. Dobrá příležitost ohlédnout se za méně známými nahrávkami s hlasem tohoto skvělého herce, šiřitele moudrého humoru a ctitele krás našeho jazyka. Nový pořad Rozhlasové úsměvy připravuje s využitím nahrávek z archivu Českého rozhlasu Jiří Hubička. Poslouchejte ho tuto sobotu 15. února od 10:00 anebo v repríze ve stejný den od 20:00 na stanici Český rozhlas Pohoda.
Pokud slovo archiv v někom vyvolává představu čehosi starobyle nudného, zaprášeného a dávno neživého, pak pořad Rozhlasové úsměvy s Jiřím Hubičkou, který přináší Český rozhlas Pohoda, přesvědčí podobné nedůvěřivce o omylu. (…)
Rainer Maria Rilke. Šestá píseň z básnického cyklu jednoho z nejvýznamnějších básníků středoevropské moderny. Překlad filosof Ivan Chvatík. Připravil Vratislav Färber. Účinkují Lukáš Hlavica a Renata Venclová. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 10 min.) v cyklu Svět poezie při příležitosti 150. výročí Rilkova narození.
Hans Carl Artmann. Novela současného rakouského autora. Přeložila a úvod napsala Bohumila Grögerová. Výběr hudby Jiři Žižka. Režie Miroslav Buriánek
Účinkují Monika Švábová, Pavel Pavlovský a Tomáš Šolc.
Nastudovala Plzeň v roce 1992. Premiéra 4. 10. 1992 (Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: hu: Jak skolit vlkodlaka. In Týdeník Rozhlas 40/1992 (21. 9. 1992), s. 4 (článek). – Cit.: Když jsme v červnu tohoto roku upozorňovali na tituly, které připravila literární redakce Českého rozhlasu pro měsíc rakouské kultury, zdůrazňovali jsme, že nejde o jednorázovou programovou kampaň, ale že tato redakce hodlá pozornost dílům rakouských autorů věnovat i nadále. Skutečně: v srpnu zazněla premiéra dramatizované četby z novely Franze Werfla Sjezd abiturientů. Nyní je připraven do vysíláni pořad z cyklu Schůzek s literaturou, který je zasvěcen dílu svérázné osobnosti rakouské poezie (ale i prózy a dramatu) — dílu Hanse Carla Artmanna.
Ti z posluchačů, kteří sledují literární pořady Českého rozhlasu pravidelně, se nesporně s Artmannovým uménim již setkali. Slyšeli buď drobnější ukázky z jeho experimentátorské poezie, mohli se dozvědět i zajímavé podrobnosti o jeho osobě — to v případě, pokud poslouchali pořad Sympozion, v němž nám Artmanna představili lidé nejpovolanějši, totiž překladatelé jeho dila Bohumila Grögerová a Josef Hiršal.
Artmannův literární projev je založený na objevitelské práci s jazykem, využivajici prvky četných dialektů, inspirovaný tu lidovým popěvkem, tu rytířským románem, jinde triviální literaturou, zjemnělý projevy surrealismu, dadaismu a manýrismu … Převést tento složitý a promyšlený jazykový projev do jiného jazyka je úkol nesmírně obtížný. Bohumila Grögerová a Josef Hiršal se s nim vyrovnávají s obdivuhodnou invenci a básnickou lehkosti. Obsáhlý výbor z Artmannova díla byl v jejich interpretaci připraven k vydání již v roce 1968 v nakladatelství Mladá fronta. Tehdy však (v atmosféře tzv. normalizující se kultury) již nevyšel; revidován a doplněn o další básné a prózu vyjde však snad ještě v tomto roce v nakladatelství Odeon. Výbor ponese název Drákula, Drákula, tedy titul, který sám o sobě odkazuje k jednomu z inspiračních zdrojů Artmannovy tvorby — k parodii pokleslých literárních žánrů.
Přiběh, který překladatelé vybrali pro rozhlasové Schůzky s literaturou, je odlit z podobného kadlubu. Leccos napovídá již jeho celý, značně bizarní titul — »Tök ph’rong süleng aneb Návod, jak skolit vlkodlaka«. Artmann nás v nmě zavádí do přízračné atmosféry himálajských velehor a prostřednictvím kaskády absurdit, parodii, nonsensů a poetismů rozvíjí příběh, který … který nelze převyprávět, který je třeba vyslechnout.
Powered by WordPress