Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

George Orwell. Esej z knihy Uvnitř velryby. Překlad Kateřina Hilská. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Jiří Ornest.

Natočeno 2003. Repríza 4. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 12 min) v cyklu Víkendová příloha a Esej.

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 24. 2. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: První výročí ruského útoku na Ukrajinu. In web ČRo Plus, 24. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 24. únor 2022 je datum, které zejména v Evropě bude rok co rok připomínáno ještě hodně dlouho. Právě v tento den ruská vojska překročila hranici a zahájila tzv. zvláštní vojenskou operaci proti Ukrajině. Oficiálním cílem tohoto tažení byla údajná „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.

Úvodem si připomeňme malý paradox: těsně před ruským vpádem na vysokou pravděpodobnost podobného vývoje upozorňovaly Volodymyra Zelenského americké tajné služby.

Ten Američany tenkrát umravňoval a žádal je, aby podobnými výstrahami zbytečně nejitřili beztak zneklidněné Ukrajince. Jenže americké rozvědky měly bohužel pravdu.

A je tu paradox druhý: kdyby se místo vleklých bojů, jež neskončily dodnes, dostavil plánovaný Putinův blitzkrieg, mělo vše skončit během pouhých čtyř dnů a my bychom si tak dnes připomínali nejen okupaci, ale i malou vítěznou válku.

Bloud Putin se na základě jasně prabídné práce ruských tajných služeb opravdu domníval, že v Kyjevě budou jeho vojáci vítáni náručemi kytic, a Moskva měla připravené dokonce i hned dvě garnitury kolaborantských vlád. Na nic takového ovšem nedošlo – zatím se válčí dál. (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Rok ruské válečné propagandy. In web ČRo Plus, 1. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během roku války na Ukrajině se neustále modifikovala rétorika oficiální ruské propagandy – často tak, že její výroky si navzájem přímo fatálně protiřečily. Jak se ale zdá, nikomu v Rusku to nikterak nevadí: ani státní moci, ani obyčejným občanům.

Ruské mocipány a jejich hlásné trouby dnes ani tolik nezajímá, jak se vyvíjí situace na téměř tisíc kilometrů dlouhé frontě, jako spíš to, jak o ní doma referovat a jak ji řadovým Rusům propagandisticky prodávat.

Za rok od propuknutí plnokrevné a plnoformátové války na Ukrajině, tedy největšího ozbrojeného konfliktu na evropském území od roku 1945, se významně proměnily základní propagandistické narativy nejen v ruských médiích, ale i ve veřejných prohlášeních samotného ruského prezidenta.

Putin osobně totiž 24. února loňského roku Západ nadutě varoval slovy „nepokoušejte se nám bránit“, aby se letos 23. února musel dopustit výroku vskutku mlhavého, až fatalistického – „obráncem naší vlasti se stal všechen ruský lid“. (…)

Ondřej Soukup. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 2. 3. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Jak se mění vztah Rusů k válce. In web ČRo Plus, 2. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od začátku ruského vpádu na Ukrajinu uběhl již celý rok. Původní plán Kremlu obsadit Kyjev během maximálně jednoho týdne a dosáhnout hranic s Polskem během tří týdnů vzal za své hned během prvních dnů. Ruské ztráty se pohybují od nejkonzervativnějších odhadů 35 tisíc po ty odvážnější, hovořící o 140 tisících padlých a těžce zraněných.

Ať již je tomu jakkoliv, jedná se jednoznačně o největší ztráty ruské armády od druhé světové války.

Přesto údaje sociologů, včetně těch nezávislých, hovoří o tom, že podpora války je v ruské společnosti stále většinová. Už není na úrovni 85 procent z prvních týdnů, ale stále kolem 60 procent Rusů prohlašuje, že podporuje Kreml v jeho rozhodnutí na Ukrajinu zaútočit. A co hůře, ta zhruba čtvrtina dotázaných, která válku odmítá, je tvořená v drtivé většině lidmi, kteří ještě před vpádem odmítali režim Vladimira Putina. A dokonce asi pět procent z nich dnes válku podporuje.

Přitom podle ředitele sociologického Levada centra Denise Volkova jestřábů, kteří chtějí jen bezvýhradné vítězství, je jen asi 15 až 20 procent. Zbytek má k válce výhrady, ale stejně má nejrůznější důvody, proč Putina v jeho rozhodnutí podporovat. (…)

Jan M. Heller. Ranní úvaha.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Heller, Jan M.: Jan M. Heller: A kam se teda chodí kouřit? In web ČRo 3 Vltava, 28. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Posuzoval jsem pro jedno pražské nakladatelství rukopis nového, původního románu českého autora. Tématem bylo neporozumění mezi generacemi z pohledu pětačtyřicátníka, který pociťuje nesoulad mezi tím, jak vnímá svět jeho stárnoucí otec, on sám a jeho dvacetiletá dcera.

Jistě, generační rozpory byly už za časů Čapkova pračlověka Janečka, jsou a budou. Tato próza však přináší něco nového: postřeh, že z rodičů se dnes stávají dezorientované děti dřív, než tomu bylo v minulosti, kdy starého člověka vystrkovaly ze světa až na sklonku života nemoci a úbytek sil. Dnešní svět se mění tak rychle, že mu přestáváme rozumět už v mnohem nižším věku. (…)

Jan Bělíček. Ranní úvaha.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Bělíček, Jan: Jan Bělíček: Jak se Evropa stala svým vlastním netvorem. In web ČRo 3 Vltava, 1. březen 2023  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Vyhlaďte všechny ty netvory!“ – píše ve svých zápiscích obchodník se slonovinou Kurtz v dnes již kanonické novele Srdce temnoty. Tyto dokumenty pročítá po jeho smrti Charles Marlow, který se vydal šílícího Kurze najít do džunglí na řece Kongo. Joseph Conrad vydal tento text v roce 1899 a působivá próza se stala jednou z prvních literárních kritik kolonialismu a imperiálního běsnění evropských států.

Právě z této věty udělal švédský novinář a spisovatel Sven Lindqvist titul své asi nejslavnější knihy z roku 1992, která nyní v překladu Petry Hesové vychází také česky. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 6. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Na českých vysokých školách se začínají řešit problémy spojené se sexuálním obtěžováním. Konečně. In web ČRo Plus, 4. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během uplynulého roku se do českého veřejného prostoru dostala celá řada skandálů, které odhalovaly sexuální obtěžování, nebo dokonce i násilí ve veřejných institucích. Případ Dominika Feriho ukázal, jak je možné zneužívat moc z pozice známé osobnosti a oblíbeného politika. Děsivé skutečnosti o sexuálním násilí, které měl údajně, podle poškozených, páchat psychiatr Cimický zase odhalily extrémní zranitelnost pacientek a pacientů. A to nejen těch psychiatrických.

V poslední době se také čím dál tím víc mluví o tom, jak zamezit sexuálnímu obtěžování a sexismu obecně na českých vysokých školách.

Poslední takový případ přinesl Deník N a popsal v něm sexuální napadení studentky, které měl spáchat jeden z pedagogů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Předtím tentýž deník odhalil sexuální predátorství jednoho z vyučujících hudební vědy na pražské filozofické fakultě.

O negativních zkušenostech promluvily už také studentky Divadelní akademie múzických umění a na jejich protest, nazvaný „Nemusíš to vydržet“, navázaly před necelým měsícem i studující na FAMU – filmové fakultě. Obě skupiny mluvily především o přítomnosti sexismu, obtěžování, genderově podmíněném či jinak komentovaném hodnocení a nedůstojných podmínkách pro studium. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 11. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Realizace návrhu NERVu na zavedení školného by znamenala další ránu pro nerovné vzdělání v Česku. In web ČRo Plus, 5. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Národní ekonomická rada vlády představila před časem soubor opatření, která by mohla České republice pomoct s rozpočtovými problémy, do kterých se země v posledních letech neudržitelně propadá. Svůj podíl na tom má hned několik faktorů, kromě krizí samozřejmě i zrušení superhrubé mzdy, které podle mnohých odborníků a mnohých analýz pomohlo nastartovat jak pádivou inflaci, tak rychlost a výši zadlužování.

Najít ročně více než sto miliard není jen tak, k takové částce se nedá ani úplně jednoduše „proškrtat“.

Mezi několika radami se nachází i jedna, která vzbudila zatím největší diskuze. Jedná se o možnost zavedení školného na vysokých školách. Důraz se klade na to, aby školené bylo tzv. „odložené“, jenže hra se slovíčky v tuto chvíli nemá smysl. V zemi, kde jak podle OECD, tak podle dlouhodobých výzkumů, dat a čísel PAQ Research představuje nerovný přístup ke vzdělání a dědičnost chudoby jeden ze základních společenských problémů, by i odložené školné znamenalo další významnou bariéru ve snaze dosáhnout vysokoškolského vzdělání. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Duševní problémy dětí a dospívajících jsou téma, kterému je nutné věnovat pozornost. Ve hře je i naše budoucnost. In web ČRo Plus, 2. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když výzkumníci a výzkumnice z PAQ Research začali během koronavirové pandemie zkoumat dopady covidu na duševní zdraví, jedna skupina pozorovaných jim z toho vyšla opravdu špatně. Byli to mladí dospělí. Úzkosti a deprese se u nich projevovaly v mnohem větší míře než u ostatních skupin – vyjma matek, na které pandemie dolehla také s velkou razancí. Jenže zatímco terapeutů pro dospělé je v České republice poměrně hodně, odborné pomoci pro mladé lidi je u nás akutní nedostatek.

Problémy, které mladí dospělí mají, jsou různé. Často se jedná o úzkostné stavy, do kterých se promítá obava o vlastní budoucnost. (…)