Daniel Pastirčák. Glosa.
Natočeno 2023. Premiéra 11. 3. 2023 (SRo Rádio Devín 8:40 h.) v cyklu Ranné ladenie /Ranní ladění/.
Lit.: anonym: Glosa týždňa Daniela Pastirčáka: Trpezlivosť. Reflexia a kritika. In web SRo Rádio Devín, 11. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (….) Do akej miery môžeme ovplyvniť náš život a do akej miery je náš osud ovplyvnený náhodou? Jednu z možných odpovedí ponúka Daniel Pastirčák (…).
Lída Rakušanová. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 10. 3. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Prezident před kvadraturou kruhu. In web ČRo Plus, 10. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fanfáry odezněly, máme prezidenta. Po dvaceti letech prvního, který zasedne na Hrad nikoli až v důchodovém věku. Na rozdíl od Miloše Zemana, který v roce 2013 úspěšně kandidoval na prezidentský úřad v osmašedesáti, ale i Václava Klause, jemuž bylo sice při nástupu do funkce dvaašedesát, ale podle tehdejší úpravy odcházeli jeho vrstevníci do starobního důchodu už o rok dřív, ocitne se Petr Pavel na prahu důchodového věku teprve ve chvíli, kdy mu jeho pětiletý mandát skončí.
A je ironií osudu, že jsou to právě důchody, co jeho proklamace o smiřování rozdělené společnosti podryje dřív, než se mohl pokusit je uskutečnit. (…)
Kateřina Perknerová. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 9. 3. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Na Hrad přichází klid a řád. Ale nejen to. In web ČRo Plus, 9. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Odchod Miloše Zemana a jeho družiny z Pražského hradu a nástup Petra Pavla není jen běžné střídání stráží. Jsme svědky jistého předělu v historii českého prezidentství. Slib složil muž, který byl většinu svého života profesionální voják. Se světem politiky měl co do činění jen okrajově. O nejvyšší úřad v zemi se ucházel coby občanský kandidát.
„Osobnostní předpoklady nového prezidenta se jeví nanejvýš příznivě, zvláště když se povzneseme nad jeho mladistvou kapitolu, kdy byl zřejmě ideologicky ještě pod vlivem otce, dědy a vojenského internátu,“ napsala v tiskové zprávě Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik psycholožka Martina Klicperová.
Petr Pavel je po fyzické i duševní stránce připraven být prvním politikem země. Otázka zní, zda po pěti letech o něm budeme hovořit též jako o státníkovi. Neboli, přinese na Pražský hrad agendy, které mu zajistí víc než jen pár pozitivních vět v učebnicích dějepisu? A hlavně, je to vůbec žádoucí?
Prvním Pavlovým úkolem bude vrátit prezidentskému úřadu důstojnost, respekt a slušnost. Vyvětrat a zabouchnout za veškerými projevy arogance, papalášství a zneužívání funkcí. Sám mnohokrát zopakoval, že svou misi vnímá jako službu. A v podcastu Kecy a politika dokonce prozradil, že podle něj by funkční období hlavy státu mělo být jen jedno, což by vnímal jako jistou pojistku proti nemoci z moci. (…)
Ondřej Soukup. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 3. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Soumrak ukrajinských oligarchů. In web ČRo Plus, 7. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dlouhá léta se o Ukrajině říkalo, že jí vládnou oligarchové. Což byla do značné míry pravda. Stejně jako v Rusku v 90. letech. Rozdíl ovšem je, že naprostá většina ruského bohatství je spojena s těžbou ropy a plynu. Když Vladimir Putin nastoupil v roce 2000 do prezidentského křesla, rozhodl se dostat energetický sektor pod kontrolu Kremlu. Což se mu podařilo.
Třeba takový Michail Chodorkovskij měl deset let v trestaneckých koloniích na přemýšlení, že možná neměl chtít svůj ropný koncern Jukos prodávat zahraničním akcionářům. A tím pluralita v Rusku skončila a zbývající oligarchové přijali svou roli spíše peněženek Kremlu než samostatných hráčů. (…)
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 6. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Putinova síť Catherine Beltonové. In web ČRo Plus, 6. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Putin z knihy nevychází jako zlý, kočky hladící strůjce plánující své kroky dopředu. Spíše se jeví jako bezohledný operátor, připravený nasadit jakoukoli zbraň, porušit jakékoli pravidlo a rozvrátit jakýkoli systém, aby upevnil svou moc, bohatství a mezinárodní prestiž,“ napsal Daniel Beer z The Guardian.
S výňatkem z recenze knihy Putinova síť Catherine Beltonové, která pracovala v Moskvě jako korespondentka Financial Times, lze souhlasit. Autorka v Moskvě navázala kontakty nejen s důležitými státními úředníky, ale i s bankéři, miliardáři i pracovníky tajných služeb, se kterými udržuje kontakt přes šifrovaný Messenger.
Díky systematické práci se Beltonové podařilo vytvořit asi nejdůkladnější obraz Vladimira Putina a popsat jeho talent, kvůli kterému se stal prezidentem. Již v Drážďanech, kde pracoval pro sovětskou tajnou službu KGB, se mu podařilo vytvořit síť zamaskovaných firem, pomocí kterých se pašovaly technologie do Sovětského svazu.
Tak získal kontrolu nad lidmi, kteří ovládali strategické sektory a toky peněz. KGB tyto lidi podporovala a oni se stali na KGB závislí. Putin v této hře prokázal schopnost před lidmi, na kterých mu záleželo, sehrát roli, kterou oni očekávali. Byl dokonalý chameleon. Uměl rozehrát hry a sám zůstat ukryt v pozadí. (…)
Martin Šenc. Fejeton.
Čte Tomáš Bartoněk.
Natočeno 2023. Premiéra 7. 3. 2023 (SRo 8 Rádio Litera, 9:50 h.) k úmrtí Juraje Jakubiska. Repríza 7. – 13. 3. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Druhý týžden literárnej moderny. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 3. 3. 2023 (článek). – Cit.: Aj tento týždeň budeme cez plece nahliadať spisovateľským inovátorom. Dočítame si Woolfovej Orlanda, vrátime sa k bezvýchodiskovosti Kafku, rozoberieme si Joyceov najvýznamnejší román Odyseus. Budeme hľadať stratený čas s Marcelom Proustom a nad vzťahom medzi poznaním a náboženstvom sa zamyslí Robert Musil. Vitajte v druhom týždni literárnej moderny. (…)
Premiérová relácia Martina Šenca v rámci cyklu V skratke bude venovaná režisérovi Jurajovi Jakubiskovi. Nesie názov Slovenský Fellini. Prislúcha mu toto pomenovanie právom? A prečo vlastne vzniklo? Juraj Jakubisko je symbolom či priam až modlou slovenskej kinematografie po niekoľko desaťročí. Jeho tvorba je veľmi špecifická, poetická, bizarná, plná hravosti a fantázie. Prejdime sa spoločne jej vývojom. (…)
Robert Musil. Esej. Režie Michal Náhlík.
Čte Miloslav Kráľ.
Natočeno 2006. Repríza 5. – 9. 3. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Rakúsky prozaik, esejista a dramatik Robert Musil bol analytickým kritikom modernej európskej spoločnosti. Mal českých predkov a od roku 1891 žil vyše desať rokov v Brne. Spolu s Marcelom Proustom a Jamesom Joyceom sa zaradil k inovátorom románovej formy. Jeho román Muž bez vlastností sa radí medzi kľúčové diela literárnej moderny. Na Litere vám na záver týždňa predstavíme R. Musila nielen ako ostrého analytika a mysliteľa, ale aj ako človeka plného túžob i sklamaní. Jeho esej o kríze zábavy, z knihy Duch a skúsenosť, si vypočujete v interpretácii Miloslava Kráľa. (anotace)
Zuzana Bartošová. Glosa.
Natočeno 2023. Premiéra 4. 3. 2023 (SRo Rádio Devín, 8:40 h.; 5 min.) v cyklu Ranné ladenie (Ranní ladění).
Lit.: anonym: Glosa týždňa Zuzany Bartošovej: Za bratislavskými zimnými výstavami. In web SRo Rádio Devín, 4. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Glosa historičky umenia Zuzany Bartošovej je o sile slobody a kurátorskom egu. Číta autorka.
Zimné mesiace nie sú vrcholom výstavnej sezóny. Záver a prelom roka patrí vianočným a novoročným sviatkom, začiatok skôr divadelným premiéram, koncertom či plesom. V tomto čase sa však v Bratislave stretli dve zaujímavé, z Prahy dovezené expozície. Minisalón v Umeleckej besede skončil 22. januára a Svety Jindřicha Chalupeckého v Galérii mesta Bratislavy sú prístupné do 19. marca.
Udalosťou, i keď minimálne medializovanou, bol Minisalón. Dvestoštyridsaťštyri diel, každé vtesnané do drevenej krabičky rozmerov 15 x 15 centimetrov, rámovalo v dvoch líniách nad sebou steny výstavnej siene. Vznikli na podnet Josku Skalníka, grafického dizajnéra Jazzovej sekcie. K organizovaniu podujatia ho inšpiroval orwellovský rok 1984. Už skôr bratia Hůlovci z Kostelca nad Černými Lesy vyzvali umelcov, ktorí z ideologických dôvodov nemohli vystavovať, aby vytvorili diela zo škatuliek na šitie. Skalníka ich myšlienka nadchla. Upresnil formát diela a k účasti na svojom podujatí vyzval umelcov neoficiálnej výtvarnej scény. (…)
Ivan Štern. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 5. 3. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Prezidentská empatie. In web ČRo Plus, 5. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před časem si levicově laděný Lukáš Jelínek posteskl, že nastávající prezident není doleva. Utěšil se ale poznáním, že vládne dostatečnou empatií, aby byl s to rozpoznat svízele lidí, ocitnuvší se v sociální nouzi. Přivedl mě tak k zamyšlení, zda máme vůbec očekávat, že prezident bude konkrétně politicky orientován, anebo zda se toho máme naopak hrozit.
Vzorem, jací podle mého mají být prezidenti v parlamentní demokracii, mi odnepaměti byli a jsou prezidenti němečtí. Jeden vedle druhého, jak se v Belvederu střídali, byli v předchozí politické praxi nějak orientováni. (…)
Petr Fischer. Komentář.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 3. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Cirkus opozice. In web ČRo Plus, 3. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obstrukce patří k demokracii odedávna. I k té české, která se odvolává na tradici první republiky, kdy se obstruovalo často a radostně. Není to nic cizorodého, nic nad čím bychom se měli rozčilovat či pohoršovat.
Dokonce i někteří ústavní právníci soudí, že obstrukční taktika, v angličtině roztomilý filibuster, je legitimní demokratický postup.
I když jiní, jako Jan Wintr, jsou pro pouze v případě, že jde o klíčový spor, který ohrožuje demokracii a znemožňuje jiný opravný prostředek mimo sněmovnu. Pak jde o škodlivé zneužití Jednacího řadu.
K vyřešení sporu – obstrukce ano, či ne? -, moc nepomohl ani Ústavní soud, který před dvanácti lety vydal stanovisko, podle kterého k „nejzákladnějším právům parlamentní opozice anebo jejích jednotlivých členů, která by měla být v demokratickém právním státě ústavně garantovaná,“ patří také „práva umožňující parlamentní opozici blokovat či oddalovat rozhodnutí přijímaná většinou, jakož i o práva umožňující opozici domáhat se ústavního přezkumu většinou přijatých rozhodnutí (zákonů)“.
A teď – babo raď! Kde je tedy hranice mezi vykonáváním opozičních práv a zneužíváním demokratických pravidel? (…)
Powered by WordPress