Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 18. 5. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Romové, prezident a naše předsudky. In web ČRo Plus, 18. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko je ponořeno do sporů kolem úsporného balíku, zvyšování daní, škrtů a vítězství tichého vína nad kojeneckou vodou či zábavných časopisů nad denním tiskem. V balíčkovém mumraji tak zanikají události, jež by si zasloužily pozornost.

Z vězení byli po uplynutí dvou třetin dvacetiletého trestu propuštěni dva z pachatelů rasistického žhářského útoku na romskou rodinu Sivákových. Dvouletá Natálka tehdy utrpěla těžké popáleniny, přišla o tři prsty a podstoupila desítky bolestivých operací. (…)

Martin Fendrych. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 5. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: Vítkovští žháři na svobodě. In web ČRo Plus, 21. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve čtvrtek 11. května šumperský okresní soud propustil z vězení dva muže odsouzené na 20 let za žhářský útok na domek Romů ve Vítkově na Opavsku. Spolu s dalšími dvěma neonacisty, kteří byli odsouzeni na 22 let, zmrzačili Natálii Sivákovou, které tehdy, v dubnu 2009, byl jen rok a osm měsíců.

Maminka Natálie, Anna Siváková, k předčasnému propuštění řekla: „Jsem z rozhodnutí soudu v šoku. Chce se mi brečet. Chce se mi zvracet. Nesouhlasím s tím. Oni se nezměnili. Naše rodina, hlavně Natálka, budeme trpět celý život.“

Abychom ji chápali, musím připomenout, co se stalo. Všichni čtyři útočníci patřili k neonacistickému hnutí. Útok pečlivě naplánovali. Oběti si vybrali podle jejich romské příslušnosti. Vyvražděním rodiny chtěli oslavit narození Hitlera. Natálka byla popálena na téměř 80 procentech těla, přišla o tři prsty. Při útoku se schovala pod postel, její matka ji slyšela plakat a hledala ji v hořícím domě, i ona měla popáleniny nohou a ležela potom v nemocnici. (…)

Otokar Fischer. Fragmenty ze stati českého literárního vědce, básníka, dramatika a překladatele, v níž autor pojednává o složitých vztazích mezi literární vědou a slovesným uměním. Připravil Petr Turek. Režie Izabela Schenková.

Natočeno 2023. Premiéra 20. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: tur: Otokar Fischer: Na rozhraní. Fragmenty ze stati o složitých vztazích mezi literární vědou a slovesným uměním. In web ČRo 3 Vltava, 20. květen 2023 (článek). – Cit.: Ve svých uměleckých dílech se Otokar Fischer neustále vracel k otázce vztahu jedince k nadosobním hodnotám. Ve své kritické, teoretické a historické práci hledal souvislosti mezi humanistickými hodnotami minulosti a přítomnosti a přitom spojoval kulturní oblast s aktuální sociální problematikou.  (…)

Literární vědec, básník, dramatik a překladatel Otokar Fischer se narodil 20. 5. 1883 v Kolíně, kde také začal studovat gymnázium. Po otcově smrti se rodina přestěhovala do Prahy. Po maturitě se zapsal na pražské české i německé univerzitě. Germanistická studia zakončil doktorátem v Berlíně roku 1905. Po studiích pracoval v Univerzitní knihovně v Praze a připravoval se na univerzitní dráhu.

Roku 1909 se stal docentem, později profesorem dějin německé literatury na Karlově univerzitě.  (…)

Milan Mundier. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Jiří Valůšek.

Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 20. 5. 2023 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.)

Lit.: Mundier, Milan: Milan Mundier: Scalní fanoušek. In web ČRo Brno, 19. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 1929 se toho rozhodně neudálo málo. Ve Spojených státech zemřel legendární šerif Wyatt Earp a došlo ke krachu na newyorské burze. Dopady velké hospodářské krize měli obyvatelé Brna naplno pocítit teprve později, zmíněný rok byl pro největší moravskou metropoli zásadní v jiném ohledu.

V první dubnový den roku 1929 se Ludvíku a Miladě Kunderovým narodil syn Milan, z něhož se o několik desítek let později stal mezinárodně uznávaný spisovatel. A 28. prosince, tři roky před narozením známého komentátora Československého rozhlasu Jana Petránka, zahájilo svůj provoz kino Bio Dopz.

Bio Dopz byl původní název kina Scala. Prvním filmem, který mohli diváci na jeho plátně zhlédnout, bylo romantické drama Bílé stíny. Jednalo se už samozřejmě o zvukový film, neboť Jazzový zpěvák, první celovečerní snímek natočený za použití zvukové stopy, ohromil publikum již o dva roky dříve. Scalou se Scala stala 3. prosince 1935. A byla jí až do roku 1948, kdy byla – z důvodů, jež jsou zcela zřejmé – přejmenována na Kino Moskva. S mojí ženou jsme si před Scalou, hrdou ozdobou Moravského náměstí, často dávali sraz. Téměř vždy, když jsme se na něm domlouvali, jsem se uchýlil k bonmotu: „Sejdeme se před Moskvou.“ Snad Scala již brzy udělá svým návštěvníkům radost uvedením historického velkofilmu Ridleyho Scotta Kitbag, jehož hrdinou bude jistý Napoleon Bonaparte. (….)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 3. 5. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Kilicdaroglu přichází s nabídkou politiky bez nenávisti. In web ČRo Plus, 3. květen 2023  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo je pravý Turek? A může se stát prezidentem Turecka někdo, kdo jím v očích mnoha Turků není? Vrcholící volební debata v této zemi vede k nečekaným tématům. Zatím nikdo neví, jak se projeví na výsledku.

Je lepší Kurd, Arab nebo Alevita? Nejeden obyvatel Turecka prý na takovou otázku odpovídá, že snad raději ten Kurd, protože je to aspoň muslim. Anekdotický příklad ukazuje velký, ne vždy připomínaný problém turecké politiky, totiž přítomnost několika náboženských a etnických lomů uvnitř zdánlivě homogenní společnosti, v níž je nejlepší být turecký sunnita, zatímco ostatní možnosti jsou horší. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Erdogan vede aneb Překvapení bez překvapení. In web ČRo Plus,  15. květen 2023  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo vyhrál nedělní turecké prezidentské volby? Turci budou zřejmě muset jít za dva týdny znovu k urnám, ke druhému kolu, kam postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Už teď se dá říci, že dosavadní prezident vyhrál. Recep Tayyip Erdogan pravděpodobně zůstane těsně pod 50 procenty, i když se při počítání hlasů dlouho držel nad touto linií.

Jenže podle reportáží z místa to vypadalo spíš na jasný úspěch kandidáta opozice Kemala Kilicdaroglua.

Turci tedy půjdou pravděpodobně ke druhému kolu 28. května. Zatím nevíme, co se v mezidobí stane, a také ke komu půjdou hlasy třetího kandidáta, nacionalisty Sinana Ogana. Aby vyhrál Kilicdaroglu, musel by získat téměř všechny jeho hlasy, a to není pravděpodobné. (…)

Karel Čapek. Z fejetonů Muž a krystal a Rozhlas a svět věnovaných fenoménu rádia připravili Eva Kopřivová a Petr Gojda. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2023. Premiéra 13. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: Kopřivová, Eva – Gojda, Petr: Je to prostě zázrak. Z fejetonů Karla Čapka věnovaných fenoménu rádia. In web ČRo 3 Vltava, 13. květen 2023 (článek). – Cit.: Ke stému výročí rozhlasového vysílání na našem území uvádíme esej z fejetonů Muž a krystal a Rozhlas a svět od Karla Čapka, spisovatele, novináře a významného představitele demokratické kultury u nás.  (…)

Karel Čapek se rozhlasovým vysíláním ve svých fejetonech zabýval opakovaně, glosoval jak technickou, až hermetickou zázračnost rozhlasových přístrojů, tak i fenomény spjaté s rozhlasovým vysíláním – příchod světa do domácností, kultury na venkov, snad vedoucí k větší demokratizaci. Na druhé straně si Čapek všímá také faktu, že za touhle rozhlasovou světovostí – koncerty, divadly, rozpravami – se nově bude chodit domů, že půjde o domáckou kulturu. A v neposlední řadě upozorňoval s nástupem nacismu také na nebezpečí německého vysílání. (…)