Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 11. 6. 2019 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Sudetoněmecký sjezd jako zakázaný elixír. In web ČRo 3 Vltava, 11. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Jezdívám se sem nadechnout. Ta úžasná atmosféra přátelství, vstřícnosti a porozumění, která tu panuje, mě nabíjí optimismem.“

To mi řekla asi padesátiletá paní Věra z Plzně, Češka bez jakýchkoli německých kořenů, když jsme v sobotu dopoledne vycházely ze sálu Donau-arény v Řezně, kde právě skončilo slavnostní zahájení druhého dne 70. sudetoněmeckého sjezdu.

V uších nám doznívala evropská hymna, závěrečná věta Beethovenovy Deváté, z jejíž melodie bývám naměkko nejen já. Tentokrát to vzalo i západočeské symfoniky z Mariánských lázní, kteří se starali o slavnostní rámec. Při závěrečné děkovačce bylo pohnutí v jejich obličejích patrné zcela zřetelně.

V předchozích projevech řečníků, bavorské ministryně Kerstin Schreyerové, jejíž úřad se o vyhnance tradičně stará, spolkového ministra vnitra a donedávna šéfa bavorského kabinetu Horsta Seehofera, i mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta zaznívala na adresu odsunutých českých Němců slova obdivu za to, jak se zasloužili o rozkvět Bavorska. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 26. 5. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Smiřování na splátky. In web ČRo Plus, 26. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vstřícná slova z úst významných politiků na adresu sudetských Němců, vyhnaných po válce z Československa na základě v právním státě nepřípustné kolektivní viny, nejsou v posledních letech na české politické scéně naštěstí už ničím neobvyklým.

A přesto měl prezident Pavel nedávno v bavorském Selbu premiéru, když při zahájení přeshraničních česko-bavorských týdnů poděkoval za „posun v Sudetoněmeckém krajanském sdružení“ směrem ke zlepšení vzájemných vztahů jmenovitě Berndu Posseltovi.

Evropanovi nonplusultra, který se o sblížení Čechů a sudetských Němců zasloužil jako nikdo jiný. A do něhož zdejší manipulátoři přesto – nebo spíš právě proto – neváhají dodnes promítat obraz tradičního sudeťáckého nepřítele. Jak to okamžitě po prezidentových slovech předvedl na obrazovce CNN Prima News údajně „pobouřený“ Václav Klaus.

Ve skutečnosti ale prosadil Bernd Posselt, narozený v roce 1956 v Německu do rodiny s česko-rakouskými kořeny, traumatizované z otcovy strany vyhnáním z Jablonce nad Nisou, v roce 2015 jako představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení změnu stanov vyškrtnutím pasáží o „znovunabytí domova“ a tím i nároku na vrácení sudetoněmeckého majetku, zkonfiskovaného po roce 1945. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 2. 6. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Nepřiznané masakry. In web ČRo Plus, 2. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Už podruhé se letos konal v Postoloprtech vzpomínkový pochod středoškolských studentů, připomínající největší masakr na českých Němcích, k němuž po skončení druhé světové války na území osvobozeného Československa došlo.

Kdyby byla Česká republika vyspělým demokratickým státem, musely by se v ní touto dobou konat oficiální pietní akce, připomínající její temnou minulost, hned na celé řadě míst.

Děje se tak zatím pouze v Brně, kde tamní zastupitelé vyjádřili už v roce 2015 svou „Deklarací smíření a společné budoucnosti“ lítost nad jedním z největších excesů divokého odsunu: nad brněnským pochodem smrti, kdy z nařízení tehdejšího národního výboru muselo na konci května 1945 opustit město ze dne na den kolem 20 tisíc brněnských Němců, převážně žen a dětí. Na 1700 jich brutální zacházení na cestě do Rakouska nepřežilo.

Od roku 2015 se od hromadného hrobu v Pohořelicích koná každoročně do Brna Pochod smíření. V průběhu let se z něj stala renomovaná událost, které se účastní osobnosti veřejného života z České republiky, z Rakouska i Německa. A ve svých projevech ji zpravidla nazývají „historickým milníkem v procesu vypořádávání se zdejší společnosti s touto temnou kapitolou českých dějin“. (..)

Jan Němec. Ranní úvaha.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Němec, Jan: Jan Němec: Metafyzická sbíhavost. In web ČRo 3 Vltava, 1. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nechci tu mluvit o nedávném sporu výtvarnice Toy Box a spisovatelky Aleny Mornštajnové. Ten se týká románu Les v domě a toho, že druhá jmenovaná mělo údajně využít osobního příběhu první. Jednak o tom už bylo řečeno ažaž, jednak je to nedokazatelná záležitost.

Ta kauza mi však připomněla, že před dvěma lety se v literárním světě řešila podobná záležitost, jen v daleko menším měřítku, neboť šlo o poezii.

Jednalo se o básně opavského básníka Ondřeje Hložka ze sbírky Mirčevovy oči z roku 2021, které se údajně podezřele podobaly básním daleko známějšího ostravského básníka Petra Hrušky ze sbírky Auta vjíždějí do lodí z roku 2007. Mluvilo se o inspiraci, která možná přechází v plagiát, a zřejmě vás nepřekvapí, že bylo obtížné udělat jednoznačný závěr.

Stala se však jiná, tentokrát skutečně překvapivá věc: Ondřej Hložek vydal o rok později sbírku Slezský nonstop, do níž – a teď se podržte – zařadil básně, které se opět podobaly básním Petra Hrušky, tentokrát ze sbírky Darmata. Podobnosti se týkaly motivů, situací, struktury básně, a pokud si člověk konkrétní texty položil pěkně vedle sebe, skutečně působily zarážejícím, nenáhodným způsobem. (…)

Tereza Šimůnková. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 30. 5. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šimůnková, Tereza: Tereza Šimůnková: Americká transgédie. In web ČRo Plus, 30. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Kansas se stal prvním americkým státem, který přijal definici genderu. Nový zákon říká, že pro váš pohyb ve společnosti je relevantní vaše biologické pohlaví a nikoli to, kým se cítíte – tedy ženou, mužem nebo čímkoli mezi tím.

Reaguje tak na sílící hlasy americké veřejnosti, a dlužno říct, že republikánské i demokratické jakbysmet, která se po několika letech zaraženého mlčení začala výrazně ohrazovat proti pronikání takzvaných trans žen, tedy biologických mužů, na místa, kde jsou ženám nepříjemní nebo kde ženy vyloženě ohrožují, ať už fyzicky jako mužští vězni v ženských věznicích, nebo profesionálně.

Což je případ ženského sportu, který se v posledním roce a půl bohužel stává odkladištěm druhořadých mužských sportovců s nejasnou identitou, ale touhou vyhrát za každou cenu.

Startovat v mužské nebo ženské kategorii totiž státy dosud dovolovaly sportovcům čistě podle pocitu ve smyslu nedávno upravené české legislativy; že prakticky jakýkoli dospělý muž porazí prakticky jakoukoli dospělou ženu, a že tak obloukem vyhodí do koše talent a roky poctivé práce dívek a žen, nikoho odpovědného nedojímalo, anebo dojímalo, ale báli se veřejně ozvat, protože nechtěli být za bigotní transfoby. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Poslední generace – ze špatného svědomí veřejný nepřítel. In web ČRo Plus, 29. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidé pozdní moderní společnosti se denně setkávají s desítkami tisíc sdělení, která se je snaží k něčemu přimět či o něčem přesvědčit, tvrdí odborníci na marketing. Proto se musí ve veřejném prostoru hodně a viditelně „křičet“, používat přetažená tvrzení a všelijak posunuté obrazy nebo se uchylovat k extrémním akcím, přičemž je úplně jedno, zda prodáváte deodoranty, kola, terapeutické kurzy nebo politické programy.

Všechno je jenom zboží, nehmotný znak, který se má významově rozsvítit v mozku konzumentů.

Hnutí Poslední generace, které se snaží západní společnosti přimět k tomu, aby se vážně zaobíraly negativními klimatickými změnami a začaly se podle toho také chovat, vlastně neprovádí během svých akcí nic jiného. Řídí se pravidly z příručky, jak vést dobrou marketingovou kampaň. Dělá tedy dostatečný rozruch, aby nebylo přeslechnuto. A to opravdu není.

Z marketingového hlediska se to velmi daří. Polévání slavných obrazů či lepení na vozovky se o známost hnutí postaralo velmi rychle. Aktuální útok špinavým uhlím na slavnou římskou Fontánu di Trevi pozornost ještě zesílil. Západní společnosti však neposilují svou činnost na záchranu klimatu, jejich reakce je čistě alergická a obranná. (..)

Jan Bělíček. Ranní úvaha.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Bělíček, Jan: Jan Bělíček: Žalozpěv za mizejícím analogovým světem. In web ČRo 3 Vltava, 29. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francouzské spisovatelce Virginii Despentes její český vydavatel, nakladatelství Garamond, připsal přídomek „Houellebecq v sukních“. Ona sama je na porovnávání se slavným nihilistickým kolegou zvyklá a ráda říkává, že Houellebecq píše operu, zatímco ona dělá metal. Na tomto jejím zvolání něco je. Virginie Despentes by skutečně mohla být ženskou odpovědí na Houellebecqa, pokud by Houellebecq byl levičák a feminista. A to se samozřejmě nikdy nestane.

Českému čtenáři se teď do rukou dostává asi nejslavnější román této autorky, který vychází pod názvem Život Vernona Subutexe 1 ve skvělém překladu Petry Zikmundové. Jde totiž o první díl trilogie ze života zhýralého čtyřicátníka Vernona Subutexe a popisuje také poslední záchvěvy bohémské scény současné Paříže, na níž tvrdě dopadají opatření pozdního kapitalismu. (…)

Adam Černý. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 28. 5. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šerný, Adam: Adam Černý: Evropský parlament nestojí o maďarské předsednictví. In web ČRo Plus, 28. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Půlroční předsednictví v čele Rady Evropské unie bývá pro každou členskou zemi příležitostí, jak předvést své diplomatické schopnosti. V případě Maďarska, které se má této role ujmout od začátku července příštího roku, však rostou obavy, že se může proměnit v šestiměsíční černou můru.

Česko se mohlo v závěru loňského roku těšit, že si mezi členy Evropské unie získalo všeobecný respekt, jak zvládlo šest měsíců v čele sedmadvacítky. Podařilo se to mimo jiné proto, že se dařilo dojednávat společná stanoviska v mnohdy komplikovaných otázkách, a to navíc v obtížné době, kdy nebylo jasné, zda a jak Evropa zvládne dopady ruské války proti Ukrajině, zvláště ty v oblasti energetiky. (…)

Luboš Palata. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 22. 5. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Poláci Američany chtějí, Češi ani náhodou. Naivně si myslíme, že jsme na tom lépe, než Polsko. In web ČRo Plus, 22. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to jen padesátka mužů a možná také žen, které americká armáda trvale umístila na základně u polské Poznaně. Jejich úkolem není přitom žádné bojové nasazení, ale logistická podpora asi deseti tisícům amerických vojáků, kteří jsou v současnosti nasazeni v Polsku. Přesto oficiální umístění amerických logistů uprostřed Polska slavil náš severní soused jako velký mezník v dlouholetém úsilí Varšavy.

Jeho cílem není nic menšího než právě vznik trvalé vojenské základny Spojených států v Polsku. (…)