Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Robert Schuster. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 3. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Schuster, Robert: Robert Schuster: Nedávný úspěch Alternativy pro Německo nebude jejím posledním. In web ČRo Plus, 3. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už několik dní se Německo vzpamatovává ze šoku v podobě vítězství kandidáta protimigrační Alternativy pro Německo (AfD) při volbě přednosty okresního úřadu ve východoněmeckém Sonnebergu, ve spolkové zemi Durynsko.

Ve veřejném prostoru se to od tohoto okamžiku hemží výčitkami, kdo za úspěch populistů může. Bohužel, podobně jako už mnohokrát v minulosti, objevují se i nyní paušální odsudky voličů na východě Německa.

Platí to hlavně pro sociální sítě, které přejí rychlým a zkratkovitým soudům. Takže se zase bylo možné dočíst, že prý ani po více než třiceti letech od pádu komunismu a sjednocení Německa občané bývalé komunistické Německé demokratické republiky údajně nepřijali za svůj koncept demokracii.

Opak by byl z pohledu hodnotitelů pravdou zřejmě jedině tehdy, jestliže by při volbách uspěla kterákoli jiná strana, jenom ne Alternativa pro Německo.

Podobné hodnotící soudy, které se v souvislosti s novými spolkovými zeměmi opakovaně objevují, odjakživa působí jako obzvlášť účinná vitamínová injekce pro pravicové populisty – nejdřív v průzkumech, posléze i ve volebních místnostech. (..)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 21. 7. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Demokracie v ohrožení? In web ČRo Plus, 21. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přehodnocováním hodnot by se dal nazvat nedávný návrh Thorstena Freie z parlamentního klubu německých křesťanských demokratů zrušit v EU individuální právo na azyl a nahradit ho každoročním přijímáním stanoveného kontingentu uprchlíků z mimoevropských zemí.

Podávat žádost o azyl v EU – a čerpat tím pádem i finanční podporu – by tudíž už nebylo možné.

Co s pronásledovanými lidmi, kteří se do Evropy přesto ilegálně dostanou, Thorsten Frei neřeší. Že by to ale znamenalo postavit na hlavu celou evropskou konstrukci lidských práv i ženevskou konvenci na ochranu uprchlíků z válečných zón, ví nepochybně i on sám. A jak poznamenal, chtěl svým návrhem především rozvířit debatu. Což se mu zřejmě povedlo.

Faktem na druhé straně je, že je to strategie, která má do jisté míry šanci vzít vítr z plachet populistům z německé Alternativy pro Německo, parlamentní strany, srovnatelné co do rozdmýchávání protiuprchlických nálad a národoveckých vášní jen s českými okamurovci. Ovšem s tím zásadním rozdílem, že zatímco AfD posiluje, až z toho německým demokratům přechází zrak, Okamurova SPD už tradičně stagnuje pod deseti procenty. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 20. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Pavel Kohout, pilný kmet. In web ČRo Plus, 20. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „20. července 1928, nejúspěšnějšího roku republiky československé, porodila Ludvíka, rozená Tálská, manželu Otomaru Kohoutovi synka Pavla, zde zkráceně zvaného Pako, jenž za čtyřiadevadesát let sepíše tyto zprávy v době jedenáctého prezidenta, ve vlasti s devátým názvem.“

To jsou slova Pavla Kohouta z jeho poslední knihy s názvem Letorosty samomluv, který letos oslaví 95. narozeniny. Za svůj život napsal 37 dramat, 21 knih a řadu dalších textů včetně několika básnických sbírek.

Starší ročníky si ho převážně pamatují jako přesvědčivého, akčního komunistu, oženil se ostentativně na den narozenin Josefa Vissarionoviče Stalina, a nejen zpíval, ale i skládal revoluční písničky a psal hry jako Zářijové noci, na které museli chodit povinně žáci základních škol.

Když byl Václav Havel na vojně, jak mi sdělil v Dálkovém výslechu, nastudovali tam z legrace tuto hru a sám v ní hrál zápornou roli nadporučíka Škovránka. Václav Havel pak měl kvůli tomu malér a zbavili ho funkce pancéřovníka. (…)

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 20. 7. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Okamurova malůvka čerta na zdi. In web ČRo Plus, 20. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už 22 měsíců nesedí v Poslanecké sněmovně komunisté, a kdo ví, jestli se tam ještě někdy vrátí. Dost možná ne, a postupně zapadnou do bažiny zapomnění jako jejich někdejší plamenná recitátorka Jiřina Švorcová ve filmu Král Šumavy.

Nicméně je v dolní parlamentní komoře občas celkem zdatně zaskočí zástupci strany ze zcela opačného konce názorového spektra, byť mnohdy s týmž dodatkem extrémní.

Řeč je samozřejmě o SPD, která ve středu – sice jen „pro forma“, respektive pro své voliče, ale přece -, několik hodin oddalovala schválení česko-americké dohody o obranné spolupráci, známé pod zkratkou DCA. (..)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Nový make-up ANO: jako ODS. In web ČRo Plus, 16. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Opoziční ANO vede předvolební průzkumy posledních pět let, takže nikoho nepřekvapí, když jeho dominanci další pravidelně sbíraná čísla potvrdí. Podstatné jsou ale ve statistice trendy, a ty jsou dnes velmi hodné bližší pozornosti.

Zatímco Babišovo hnutí mírně nabírá a blíží se ke hranici 35 procent, vládní koalice ztrácí. A protože lze jen stěží spoléhat na to, že v příštích volbách vydrží takové pětikoaliční spojení pohromadě a že milion hlasů nebude mít kvůli hranici pěti procent pro vstup do parlamentu opět ve Sněmovně žádné zastoupení, je na čase přemýšlet o tom, jak po příštích volbách sestavit smysluplnou vládu.

ANO to má vymyšlené poměrně dobře. Andrej Babiš jako lídr strany dělá otevřeně populistickou politiku a nahání ANO voliče ze všech koutů. Stínový premiér za ANO, Karel Havlíček, vystupuje uměřeně a nabízí laskavější tvář. Jeden křikloun, s velkým charismatem pro starší dámy a pány, druhý upovídaný analytický technokrat. Jeden zlý, druhý přece jen spíše hodný, s vcelku milou a lidově vystupující paní Alenou Schillerovou v zádech. (…)

Karel Klostermann. Čtveřice portrétů hajných z cyklu fejetonů Veselé i smutné ze Šumavy, které vycházely mezi lety 1885-1887. Překlad Vlasta Reittererová. Připravil Petr Gojda. Účinkuje Jaromír Meduna. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2023. Premiéra 15. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 14 min) v cyklu Esej a Víkendová příloha ke 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna.

Martin Fendrych. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 12. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: Šetřící balíček – potřebujeme se vyhrabat ze srabu. In web ČRo Plus, 12. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V úterý začali poslanci projednávat konsolidační balíček vlády. Měl by vést k nižším výdajům státu, šetřit. Celkem chce vláda změnit 63 zákonů. Je to balík, navíc balík nepřehledný a nedůvěryhodný.

Prezident Petr Pavel ho pro Reflex popsal takto: „Čísla jsou matoucí dokonce pro ekonomy, kteří v tom jsou celý život, každou chvíli dostávají od ministerstva financí jiné podklady. To přispívá ke zmatku, rozhodně to nepřispívá k důvěryhodnosti vlády.“ (….)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 9. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Soumrak etnicky čistého státu. In web ČRo Plus, 9. červenec 2023 (článek +nahrávka k poslechu). – Cit.: Násilné konflikty mezi ukrajinskou a romskou komunitou, které si už vyžádaly i lidský život, obrátily pozornost veřejnosti k dosud neznámému problému, jakým je soužití dvou – pro nás Čechy zcela okrajových – etnik.

V seriózních médiích se objevily úvahy pokoušející se vysvětlit, proč se Romové, kteří často sami žijí na okraji společnosti, obávají, že je ukrajinští uprchlíci připraví o práci a proč se domnívají, že zatímco se Ukrajincům poskytuje podpora, oni jsou už ze společnosti vyloučeni. Z vládních míst se ale objevila se i varování před nelegálními projevy nespokojenosti, jejichž tolerance by mohla eskalovat až do dění, které vídáme ve Francii. Vláda bohužel začíná přistupovat k uprchlíkům z Ukrajiny podobně jako k Romům, čímž z nich vytváří další segregovanou skupinu.

Česká neschopnost integrovat do společnosti jiné komunity, má kořeny v našem pojetí státu jako etnicky jednolité pospolitosti. Zajímavé je, že jsme přitom ve své moderní historii měli možnost vytvořit společnost založenou na občanském základě, dokonce jsme našim spojencům slibovali, že budeme „středoevropským Švýcarskem“. Československo v roce 1918 začínalo jako mnohonárodnostní stát, ve kterém bylo 50 % Čechů, 23 % Němců, 15 % Slováků, asi 5,5 % Maďarů a něco přes 3 % Rusínů. Žilo v něm i 180 000 Židů a 75 000 Poláků. Postupně jsme se ale – i za cenu značných územních ztrát – zbavili skoro všech ostatních národností a dnes žijeme ve svém – sice malém, ale našem – státě sami. Zbyli nám tu jen Romové, kterých je podle odhadů asi 240 000, což je něco přes 2 % obyvatel. (..)

Miloš Doležal. Reportážní esej básníka, spisovatele a publicisty o kraji Kašpara z hor Henriho Pourrata. Připravil Petr Gojda. Účinkuje Miloš Doležal. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2023. Premiéra 8. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: Gojda, Petr: Miloš Doležal: Francouzská Auvergne je kraj hor, kapradí a románských kostelů. In web ČRo 3 Vltava, 8. červenec 2023 (článek). – Cit.:  Francouzská hornatá krajina Auvergne je s naší Vysočinou spřízněná žulovým podložím a spojnicí mezi spisovatelem Henri Pourratem, autorem slavného románu Kašpar z hor, a manželi Reynkovými. Do krajiny své oblíbené knihy se vydává odečítat její povahu někdejší rozhlasový autor a dramaturg. (…)

Miloš Doležal (1970) je básník, publicista, spisovatel, editor. Nejen ve svém básnickém díle se hojně zabýval rodnou Vysočinou – nejznámější je patrně jeho dokumentární práce kolem osudu pátera Josefa Toufara z Číhoště (mj. kniha Jako bychom dnes zemřít měli). V roce 2023 se jeho dílu dostalo dvo dvojí ocenění, jednak převzal Cenu PEN klubu Vlastní cestou, jednak se jeho zatím poslední básnická sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ stala Knihou roku ve výroční anketě Magnesia Litera. V Petrkově je přes léto k vidění výstava autorových fotografií z popisovaného putování.