Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Miloš Doležal. Reportážní esej básníka, spisovatele a publicisty o kraji Kašpara z hor Henriho Pourrata. Připravil Petr Gojda. Účinkuje Miloš Doležal. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2023. Premiéra 8. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: Gojda, Petr: Miloš Doležal: Francouzská Auvergne je kraj hor, kapradí a románských kostelů. In web ČRo 3 Vltava, 8. červenec 2023 (článek). – Cit.:  Francouzská hornatá krajina Auvergne je s naší Vysočinou spřízněná žulovým podložím a spojnicí mezi spisovatelem Henri Pourratem, autorem slavného románu Kašpar z hor, a manželi Reynkovými. Do krajiny své oblíbené knihy se vydává odečítat její povahu někdejší rozhlasový autor a dramaturg. (…)

Miloš Doležal (1970) je básník, publicista, spisovatel, editor. Nejen ve svém básnickém díle se hojně zabýval rodnou Vysočinou – nejznámější je patrně jeho dokumentární práce kolem osudu pátera Josefa Toufara z Číhoště (mj. kniha Jako bychom dnes zemřít měli). V roce 2023 se jeho dílu dostalo dvo dvojí ocenění, jednak převzal Cenu PEN klubu Vlastní cestou, jednak se jeho zatím poslední básnická sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ stala Knihou roku ve výroční anketě Magnesia Litera. V Petrkově je přes léto k vidění výstava autorových fotografií z popisovaného putování.

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 2. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Prozření premiéra Fialy? In web ČRo Plus, 2. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Trochu to trvalo, než premiér Fiala nahlédl, že spojenectví s autoritářským maďarským vůdcem Orbánem i nacionálně sebestředným režimem v Polsku nám asi štěstí nepřinese. Ještě počátkem týdne se zúčastnil setkání premiérů Visegrádské skupiny v Bratislavě. Bylo to krátce poté, co Viktor Orbán poskytl rozhovor německému deníku Bild, ve kterém mimo jiné tvrdil, že „Putin není válečný zločinec a Ukrajina není suverénní stát“.

Petr Fiala si s ním nejenom s milým úsměvem sedl ke stolu, ale – aspoň podle dostupných informací – se ani slůvkem neohradil vůči Orbánovým výrokům, za které by se nemusel stydět ani Putinův mluvčí Peskov. Totéž platí samozřejmě o polském premiérovi. Přitom jak Česká republika, tak Polsko si zakládají na své podpoře Ukrajinců v jejím boji s ruským agresorem.

Zlom v uvažování premiéra přinesla až vidina peněz z Evropské unie, které bychom mohli dostat, kdyby by nám to naši přátelé z Visegrádské 4 nepřekazili. Do kapitoly závěrečného komuniké evropského summitu o migraci totiž čeští zástupci prosadili závazek Unie pomoci finančně zemím, na jejichž území se nachází velký počet uprchlíků z Ukrajiny, což je právě náš případ.

Polský a maďarský premiér se – evidentně z vnitropolitických důvodů – postavili proti, čímž peníze, které bychom mohli dostat, zablokovali. To českého premiéra rozčílilo natolik, že vypustil z úst dříve nepředstavitelnou větu o tom, že „kroky Polska a Maďarska nejsou v souladu s českými zájmy.“ (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 7. 2023 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Většina Čechů manželství pro všechny chce, poslanci řekli ne. Je to záhada a tady je vysvětlení. In web ČRo Plus, 1. červenec 2023 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to záhada. Voliči v Česku manželství pro všechny chtějí pro je 65 % Čechů, ale poslanci se k možnosti, aby stejnopohlavní páry mohly uzavírat manželství za stejných podmínek jako páry heterosexuální, staví bokem.

Zákon sice v prvním čtení prošel, ale paralelně s ním, mnohem jasnější většinou, prošel návrh, aby se do ústavy dostalo ustanovení, že manželství je výhradně svazek muže a ženy. Takže je zjevné, že touto sněmovnou nakonec manželství pro všechny projde jen ztuha. A jsme u oné záhady. Proč jdou poslanci proti většině společnosti? Jaký to má smysl?

První, co člověka napadne, je to, že je to otázka hodnot. Jenže to by znamenalo, že poslanci zcela nereprezentují českou společnost, respektive že jejich hodnoty jsou radikálně jiné než hodnoty většinové populace. Poslanecká sněmovna by v tom případě musela být z většiny tvořená směsicí náboženských fundamentalistů, zestárlých skinheadů a graduovaných zabedněnců.

A to tedy například takových jako poslanec SPD doktor Síla, který prohlásil, cituji, že čtyřprocentní menšina chce přenést na společnost náklady své biologické anomálie. Jaké náklady, jaké anomálie, řekne si racionálně uvažující člověk. Takto kolektivně zabedněná česká poslanecká sněmovna snad není. Takže oněmi hodnotami poslanecký odpor k manželství pro všechny zdůvodnitelný zřejmě nebude. (…)

Henrik Svensen. Výňatek z knihy Uhranuti výšinami. Z překladu Jarky Vrbové připravila Vladimíra Bezdíčková.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Marek Hudema. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 6. 2023 (ČRo Plus, 2 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hudema, Marek: Marek Hudema: Vliv Prigožinovy vzpoury na válku proti Ukrajině. In web ČRo Plus, 29. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaký vliv bude mít vzpoura soukromé armády známé jako Wagnerova skupina v Rusku na válku na Ukrajině? Vojenští analytici odhadují, že pramalý. Politicky a propagandisticky to je ale něco úplně jiného a může to zvýšit naději, že Ukrajina jednou dosáhne obnovy kontroly nad celým svým územím obsazeným Ruskem.

O co jde? Z vojenského hlediska byla vzpoura oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho soukromé armády známé jako Wagnerova skupina pouhou epizodou.

Ruské bojové operace na Ukrajině nebyly přerušeny a Rusko nestáhlo z fronty žádné vojenské síly. Vzpoura trvala příliš krátce a konec konců asi všichni doufali, že se to vyřeší „po dobrém“.

Prigožin měl sice sílu dojít do Moskvy, ale těžko by ji dlouhodobě udržel s pár tisíci bojovníků. Navíc on sám zdůrazňoval, že vlastně není proti systému a ani proti vrchnímu vládci, prezidentu Vladimiru Putinovi. Zřejmě mu šlo jen o záchranu svého života a nějakého majetku, ne o změnu v Rusku.  (…)

Petr Vizina. Ranní úvaha.

Natočeno 2017. Premiéra 5. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Vizina, Petr: Festivalová cyklojízda. In web ČRo 3 Vltava, 5. červen 2017 (článek). – Cit.: Říká se v mé generaci, že kdo si pamatuje 90. léta, neprožil je naplno. Přesto si ten moment vybavuji přesně. Píše se červenec 1990, první svobodné léto nové doby. Filmový festival v Karlových Varech čeká na své hlavní hvězdy. Čekám na ně i já, na ty dva Čechy, kteří posbírali Oskary za fenomenální snímek o nadaném spratkovi Mozartovi, možná historicky ne zcela přesný portrét geniálního hudebníka, zato zajímavý komentář o vztahu mezi talentem a charakterem umělce. Ten ze dvou kamarádů o pět měsíců starší navíc natočil Přelet přes kukaččí hnízdo, tedy snímek, při kterém jednomu vrtalo hlavou, co je to vlastně ta lidská svoboda. Na autory těch obrazových slabikářů pro dospívající, na své tehdy největší filmové oblíbence, čekám, až konečně budou moci objevit na televizní obrazovce.

Nebyla to limuzína ani kolona nablýskaných vozů, čím Miloš Forman s Theodorem Pištěkem tehdy přijeli na karlovarský festival. Ze zatáčky za hotelem Thermal se vynoří dva muži na kolech, oblečeni v propocených dresech, na hlavě plátěnou čepičku. Do Karlových varů dorazili cestou na kolech z Francie přes Německo a Theodor Pištěk mi po letech vyprávěl, že jim v tom devadesátém u hotelu Thermal mnozí nevěřili, že dvě celebrity velkého světa nenasedly na bicykly někde za městem jen proto, aby udělaly dojem. Realita byla o něco drsnější, pro Pištěka se jednalo o jeden z nejhorších sportovních zážitků v životě. „Byli jsme po cestě Francií a Německem zvyklí, že automobilisti vzdávají čest cyklistům a pouštějí vás,“ vzpomíná po letech. „Poslední kilometry před Vary jsme jeli ve stoupání vedle stojedenáctky Tatry, která do nás hustila černý kouř, takže když jsme přijeli, ani jsme nevnímali okolí.“ (..)

Dr. Albert Pražák. Vzpomínka na Terézu Novákovou. Přednáška.

Natočeno v roce 1935. Premiéra 12. 10. 1935 (Praha I, 10:50 – 11:00 h.).

Major Karel Kavena. Přednáška.

Natočeno v roce 1935. Premiéra 12. 10. 1935 (Praha I, 17:40 – 17:50 h.).

Připravila a hovoří herečka Růžena Nasková.

Natočeno v roce 1935. Premiéra 12. 10. 1935 (Praha I, 19:45 – 20:00 h.).

Pozn.: Ukázky k této přednášce budou vysílány ve čtvrtek 17. 10. 1935 v 17:15 h. (anotace)

Ing. Jaroslav Valášek. Přednáška.

Natočeno v roce 1935. Premiéra 12. 10. 1935 (Praha II, 14:05 – 14:15 h.).

Alternativní verze názvu: Nejlepší anténa