Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Julie Hrstková. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 24. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hrstková, Julie: Julie Hrstková: Policejní ochrana konflikt mezi Ukrajinci a Romy nevyřeší. In web ČRo Plus, 24. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rvačka v Brně, dusno v Krupce. Titulky médií popisující soužití Romů s Ukrajinci mají hodně daleko k popisu vzájemné tolerance a láskyplného vztahu. Ukazuje se ovšem, že tento vzájemný vztah plný nesnášenlivosti je do velké míry důsledkem dezinformací.

Demonstrace Romů v Krupce byla reakcí na zvěsti o sexuálním obtěžování dětí, které se nepotvrdily. Rvačka v Brně se nakonec neodehrála mezi Romy a Ukrajincem, jak tvrdilo video, které se jak smršť šířilo sociálními sítěmi. Utnula jej až vysvětlující zpráva policie.

Neznamená to, že se nic nestalo. Smrt mladého Roma v Brně se přičítá Ukrajinci, národnost však policie dosud nepotvrdila. K náhodným potyčkám pak dochází všude, těžko říci, zda s větší četností než s většinovou populací.

Sociologický popis, proč k růstu napětí ve společnosti dochází, je v zásadě jednoduchý. Ekonomika stagnuje, inflace se drží vysoko, řada kdysi běžných věcí a služeb se stává pro méně vydělávající nedostupnou.

Dlouhodobě frustrované sociální skupině Romů, kteří vidí, že je většinová společnost dodnes nepřijala, se přílivem uprchlíků z Ukrajiny přidal další stresový faktor. Ukrajince vidí jako soupeře ve špatně placeném zaměstnání i v bydlení, vyčítají jim vysokou podporu, a to jak finanční od státu, tak i společenskou od běžné populace. Oni sami se vidí jako oběť systému. Jejich převaha ve speciálních školách i v mizerně placených zaměstnáních to do značné míry potvrzuje. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 25. 7. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Tady všude je Rhodos. In web ČRo Plus, 25. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hic Rhodus, hic salta, chtělo by se říct při pohledu na hořící řecký ostrov Rhodos, z něhož prchají nejen turisté z celé Evropy, ale i místní obyvatelé, kteří přišli v plamenech o bydlení a o obživu. Populární věta, patřící dříve k výbavě absolventů gymnaziálních hodin latiny, pochází z Ezopovy bajky, v níž se doporučuje, aby lidé místo chvástání, co by kdy byly schopni všechno udělat, raději jednali tady a teď a hned.

Jistě lze na Rhodu skočit deset metrů do dálky, bude ale úplně stačit, skočit je zde a nečekat, až jak by se to bývalo udělalo na proslulém ostrově, který kdysi bůh Helios (Slunce) proměnil v nejkrásnější místo Egejského moře.

Západní země, jejichž turisté převážně ostrov živí, teď pracují na Rhodu, posílají zvláštní letadla, intenzivně komunikují s řeckou vládou. Všichni přece teď pracují tam, kde mají, tedy na Rhodu, v čem je potom ona paralela s antickou anekdotou, pořekadlem, příslovím: Tady je Rhodos, tady skákej, tady a teď předveď, co umíš!?

V tom, co předcházelo. Desetiletí chvástání, že zabráníme růstu teploty na planetě, že zachráníme rovnováhu klimatu, že uděláme jako lidstvo vše, protože už víme, že je to jediná záchrana před velkými civilizačními nepříjemnostmi. Požáry na Rhodu nejsou nějakým vrcholem klimatické krize, v sérii s dalšími posuny a požáry jinde jen dost razantně připomínají, k čemu všechny ty řeči a sliby byly. (…)

Karel Barták. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 23. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Barták, Karel: Karel Barták: EU se pokouší několika způsoby najít odpověď na příliv migrantů. Migrace bude jedním z hlavních témat kampaně před eurovolbami. In web ČRo Plus, 23. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Migrace je nejkontroverznější a nejnepříjemnější téma, kterým se musí Evropská unie zabývat. Vyvolává značné emoce, je snadno zneužitelné národoveckými populisty a vzbuzuje kontroverze na každém kroku.

O to víc těší, že se ministři vnitra 27 členských zemí na neformální schůzi ve španělském Logroňu posunuli kupředu směrem ke konečnému schválení nové a přísnější migrační a azylové legislativy, která by po osmi letech paralyzujících sporů měla nastavit pravidla a tudíž odstranit aspoň část toxické zátěže.

Eurokomisařka Ylva Johanssonová na tiskové konferenci uvedla, že debata ohledně krizového režimu na vnějších hranicích EU byla „slibná“ a otevřela cestu k dohodě o tomto posledním otevřeném bodu zmíněné legislativy, a tudíž také k jejímu projednání v „trialogu“ s Evropským parlamentem.

Smyslem operace je, aby migrační a azylový „pakt“ byl definitivně schválen do eurovoleb, které se budou konat začátkem června 2024. Ani poslední etapa však nemusí být snadná – europoslanci mají většinově podstatně jiný názor na mnoho bodů, na kterých se členské státy už dohodly. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 23. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Konzervativní fetiše české. In web ČRo Plus, 23. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už několik let probíhá neoficiální soutěž o symboly českého konzervatismu, rozuměj svobodného pěkného ČESKÉHO života svázaného jen přirozeným řádem věcí. Pochopitelně, české společnosti chybí vztah k Bohu, ale i k půdě a rodu či majetku, což jsou tradiční konzervativní kotvy, a tak se musí hledat jinde.

Zprvu se zdálo, že konzervativci bude stačit vlastenecky vztyčená vlajka na domácí zahradě, pak se ale ukázalo, že je k tomu potřeba ještě velké auto na dieselový motor, které se nebude vyhýbat cyklistům jeden a půl metru. Samozřejmě je nejlepší, když v takovém velkém autě vezete svou manželku a děti a ne nějaké podivné gendery, ohrožující základy společnosti. To je NÁŠ tradiční způsob života… (…)

Martina Vacková. Glosa.

Natočeno 2023. Premiéra 19. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Vacková, Martina: Martina Vacková: Cesta na Ukrajinu. In web ČRo Plus, 19. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdybych řekla před deseti lety, že pojedu na Ukrajinu, každému by to bylo jedno. Kdybych to řekla před dvěma lety, možná by se pár lidí ozvalo, kam přesně, že se tam někde asi válčí, ne? Když jsem to řekla před pár dny, všichni okamžitě zpozorněli a začali dávat rady počínaje „Nikam nejezdi“ přes „Kam přesně jedeš“ po „Dávej na sebe pozor“.

Moje obavy z návštěvy země ve válce nebyly tak velké, protože jsem jela se skupinou umělců na několik kulturních večerů, s lidmi, kteří Ukrajinu znali, a jela jsem do Lvova, který byl obecně považován za klidné místo.

A obavy české literární skupiny z toho, zda má vůbec smysl v této situaci, kdy Ukrajina potřebuje pomoc především vojenskou a politickou, nechat recitovat ve Lvově básníky ze zemí, které válku znají jen z historie nebo z umění, se po chvíli rozplynuly.

Ukrajinští umělci i publikum byli upřímně potěšeni z přítomnosti českých a slovenských kolegů. A nebyli to jen umělci, i prodavači v obchodech a lidé v pouličním hemžení s radostí kvitovali, když viděli a slyšeli cizince, nota bene Čechy a Slováky. Bylo to až překvapivé zjištění, jakou radost měli ze sousedů, kteří je nepřijeli rabovat a denacifikovat. (…)

Jana Kořínková. Fejeton.

Čte autorka.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2009. Premiéra 10. 6. 2009 (ČRo Plzeň, 4 min.).

Lit.: anonym: O čiperných dámách. In web ČRo Plzeň, 10. červen 2009 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dnešní babičky se často neomezují na vyváření vnoučatům a pletí zahrádek. Řada žen zůstává aktivních do pozdního věku. V následujícím fejetonu vysloví obdiv dvěma takovým dámám Jana Kořínková.

Mám slabost pro dámy, které už překročily sedmdesátku, ba osmdesátku a pranic jim to nepřekáží v tom, aby se dál věnovaly pestrým aktivitám a radovaly z toho, co jim život i v tomto věku přináší. Ale to víte, že je tohle a támhleto bolí, ale bědovat je neuslyšíte. Ani nad tím, že se s nimi život věru často nemazlil.

Jedna z nich, paní Helena, stále učí němčinu, jezdí do lázní, sama si myje okna a když jsem ji doprovázela na její zahrádku pro jablka, měla jsem co dělat, abych jí stačila. Pokud se ohlásím na návštěvu, má nejen přichystané pohoštění, ale i seznam otázek z nejrůznějších oblastí domácího i světového dění, na které ji zajímá odpověď. Některé z nich poté ještě doma dohledávám v knihách či na internetu. No jestlipak byste uměli zfleku vysypat z rukávu, jak to bylo v roce 1967 s Šestidenní, respektive Třetí arabsko-izraelskou válkou? Pětaosmdesátiletá paní profesorka, jak jí říkáme, stále sleduje současnost a dává si ji do souvislosti s minulostí. Vzpomíná, ale netráví hodiny pláčem nad tím, kam ten svět spěje a že ji mnozí blízcí opustili. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 19. 7. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Lidovci se snaží změnit vládní plány na legalizaci konopí. Měli by to nechat odborníkům. In web ČRo Plus, 19. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se národním koordinátorem pro drogovou politiku stal Jindřich Vobořil, přivítala to odborná veřejnost jako krok dobrým směrem. S pomocí Vobořilova expertního týmu vzniklo hned několik podstatných návrhů, mezi ty nejzásadnější patří snaha o legalizaci konopí.

Na léčebné účinky konopí totiž odkazuje celá řada expertů a expertek a zmiňují, že potenciál kanabisu by třeba u léčby depresí, úzkostí či dalších nemocí bylo dobré využívat a především: že pro to, aby k tomu došlo, je konopí nutné dekriminalizovat.

Návrh, na kterém Vobořil se svým týmem pracuje, si klade za cíl větší přehled o uživatelích a uživatelkách, ale také konec kriminalizace nechvalně známých případů „domácích pěstitelů“, kteří u nás dostávali vysoké tresty třeba i za to, že z konopí vyráběli léčebné masti nebo jiné podobné přípravky. (..)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 19. 4. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Česko, Německo a de-risking Číny. In web ČRo Plus, 19. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čína představuje čím dál větší nebezpečí pro Spojené státy, EU a tedy i pro nás. Na to upozorňoval i bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Řekl: „Čína se chová stále asertivně a prosazuje změnu mezinárodního řádu.“

Podobně hovoří i předseda vlády Petr Fiala, který chce klást důraz na dodržování lidských práv a spojenectví s Tchaj-wanem, kde ovšem právě v těchto dnech eskaluje napětí.

Zároveň ministerstvo zahraničí pozorně sleduje, jak se Čína chová k ruské agresi na Ukrajině. Za úspěch ministra zahraničí Jana Lipavského lze považovat zákaz účasti Ruska a Číny v tendru na dostavbu Dukovan, který vyjednal již v roce 2021, a prosazení zákona o posuzování zahraničních investic do citlivých oblastí mimo EU.

Na začátku března Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před instalací a používáním čínské aplikace TikTok kvůli shromažďování dat a předávání je Pekingu. A již před dvěma lety byly uvaleny sankce na Huawei. Jenže, jak ukazují německé studie, to nestačí. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 7. 2023 (ČRo Plus 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Proč AfD vyhrála v Durynsku. In web ČRo Plus, 1. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V poslední době stoupají v Německu preference krajně pravicové straně Alternativa pro Německo, zkráceně AfD, která byla založena 6. února 2013. Tato strana je od samého počátku euroskeptická a postavila se tehdy hlavně proti snahám zachraňovat euro.

Její název reagoval na tehdejší výroky kancléřky Angely Merkelové, která v krizových situacích používala termín Alternativlos, kterým lidem sdělovala, že za současné situace není jiné řešení, že neexistuje jiná alternativa. V nedávném průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní televizní stanici ARD strana AfD získala 18 procent stejně jako sociálnědemokratická strana SPD. Podle politologů však nejde o žádné překvapení.

Například Karl-Rudolf Korte týdeníku Die Zeit řekl: „AfD je typická deficitní strana, která má minimálně přesvědčených voličů, ale soustřeďuje kolem sebe velký počet lidí, kteří ztratili důvěru v sebe i ve stát.

To víme. Otázka je, co je na této situaci nového? Odpověď zní: Ztráta důvěry v jednání vlády, protože neexistuje žádné řešení současných problémů, na kterých by se většina dokázala shodnout.  Je to možné ukázat na detailech: Klimatická krize se přesunula do každého sklepa, v němž se topí. Putin má řadu lidí, kteří mu rozumí a chápou a ti očividně jsou i u nás ve východním Německu: Vidí Rusko jako oběť. A ve městech a městečkách jsou zřetelně vidět uprchlíci.“ (..)