Emanuel z Lešehradu. Esej. Připravil Vlastimil Kaňka. Účinkuje Radúz Mácha. Režie Izabela Schenková.
Natočeno 2026. Premiéra 25. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Lit.: Kaňka, Vlastimil: Emanuel z Lešehradu: Hledači skrytých pramenů. In web ČRo 3 Vltava, 25. 4. 2026 (článek). – Cit.: Český básník, prozaik a kritik poukazuje ve svém textu na latentní potenciál české klasické moderny, jenž je bytostně mystický i elitářský. (…)
Eva Turnová. Komentář.
Napsáno duben 2026, nenatočeno, neodvysíláno.
Pozn.: Text napsáno pro ČRo Plus, redakce jej nepřijala.
Lit.: Turnová, Eva: Glosa: Zrušení koncesionářských poplatků je vlastně skvělá zpráva. Přinese kvalitní programové změny. In web Medium Seznam, 23. 4. 2026 (článek). – Cit.: Napadlo mě, že plánované zrušení koncesionářských poplatků je vlastně skvělá zpráva. Konečně se veřejnoprávní média zbaví nepříjemné závislosti na divácích a posluchačích a přejdou na závislost přehlednější.
Ministr kultury Oto Klempíř oznámil, že financování ze státního rozpočtu přinese stabilitu. Ta se projeví především tím, že rozpočet bude o něco menší, ale zato jistý. Redakční nezávislost zůstává zachována, jen se zjednodušuje.
Zvukaři byli vyhodnoceni jako nákladná položka, takže pořad Události poběží nejdřív bez zvuku. Diváci si tak budou moci konečně utvořit vlastní názor bez rušivých informací. V další fázi se plánuje i omezení obrazu, který se „dopočítá“ představivostí publika.
Diváci budou vyzváni, aby se aktivně zapojili do tvorby vysílání. „Natočte si vlastní Události a pošlete nám je,“ uvedla televize s tím, že nejlepší příspěvky budou odvysílány, pokud nebudou dlouhé. Kvůli elektřině.
Výrazných změn dozná i programová skladba. Byl obnoven legendární pořad TKM. Starší generace pookřála, mladší si ho vygooglila a zjistila, že jde o novou verzi, za jejíž zkratkou se skrývá tvůrčí skupina Turek–Klempíř–Macinka.
Moderuje Oto Klempíř, který v úvodu každého dílu sděluje, že kvalita neutrpěla, pouze se zjednodušila.
Rubrika Módní policie, reprezentovaná Filipem Turkem, hodnotí oblečení nepřítomných politiků na různých akcích. Prezident podle něj „zvolil oblek, který by mohl projít na regionálním autosalonu, ale kdyby chtěl mluvit na summitech, tak NATO nemá“.
Kurz rétoriky vede Petr Macinka, který názorně předvádí, jak vést spor, který nikdy neskončí. (…)
Petr Vizina. Ranní úvaha.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.
Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Jazyk války. In web ČRo 3 Vltava, 14. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pokud platí, že článek v novinách je první náčrtek historie, popová písnička může být jejím prvním zápisem v notách, jestli si někdo dá tu práci. A pokud by prvním draftem ruské války na Ukrajině měla být jediná kniha, pak by to mohl být Jazyk války, reportážní text ukrajinského spisovatele Oleksandra Mycheda, který ve slovenštině vydalo nakladatelství Absynt v edici Prokletí reportéři.
Název knižní řady je v tomhle případě naprosto přesný – autor by nejspíš souhlasil s tím, že ruské násilí a rozsévání smrti v sousední zemi je pro Ukrajince prokletím volajícím po odplatě. V žádném případě není jazykem smíření a pochopení pro rozervanou ruskou duši, pro tendence smiřovat nesmiřitelnost ruské války. (…)
Milan Mundier. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 11. 4. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 9 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Časopis pro ochranu přírody a krajiny Veronica slaví čtyřicátiny a klade si otázky, jak dál. In web ČRo Brno, 11. 4. 2026 (článek). – Cit.: (…) Ve fejetonu se Milan Mundier zamýšlí nad tím, po kom je vlastně pojmenována zastávka tramvaje číslo 1 Ečerova v Brně-Bystrci. Kdo byl Bohuslav Ečer? Asi o tom v běžných dnech moc nedumáme – jací hrdinové a hrdinky jsou za názvy tramvajových zastávek. A je to škoda.
Bohuslava Ečera nazval Mundier „našincem mezi spravedlivými“. Proč? To si poslechněte v našem audiu. Prozradím, že Ečerova činnost se vztahuje k mezinárodnímu vojenskému tribunálu, který v listopadu 1945 začal pracovat v Norimberku. (…)
Josef Svatopluk Machar. Vzpomínky na domov a dětství. Přednáška.
Natočeno 1939. Premiéra 14. 1. 1939 (Praha, 20:10 – 20:30 h.).
Text in: Machar, Josef Svatopluk: První dějství. Domažlice, Josef Hofman, {1939}, soukromý tisk.
Sandra Silná. Fejeton.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 4. 4. 2026 v rámci Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Magazín Zelný rynk přináší velikonoční zamyšlení a terapii venkovem. In web ČRo Brno, 4. 4. 2026 (článek). – Cit.: (…) Sandra Silná – farářka Církve československé husitské, ale i moderátorka Českého rozhlasu Brno – vypráví ve svém fejetonu mimo jiné o francouzské cestovatelce Alexandře David-Neelové, která se na začátku 20. století vydala do Asie, aby poznala svět tibetského buddhismu. Putovala přes hory a pouště, žila v jeskyních – před čím tehdy unikala? „Možná jen nechtěla dál žít v něčem, co už přestávalo být živé,“ odpovídá Sandra Silná, „uprostřed toho, co se zdá být koncem, se rodí něco nového. Vzkříšení.“
A pro obě témata velikonočního Zelného rynku určitě platí farářčina slova: „Možná je vzkříšení právě tohle. Okamžik, kdy člověk přestane utíkat sám před sebou. Kdy se odváží zůstat v pravdě, i když není pohodlná.“
Fejeton čte sama autorka. (…)
Francis Bacon. Anglický renesanční učenec analyzuje ve svém textu podstatu dvou výrazných lidských negativních vlastností a dochází k závěru, že zejména zášť je povahy ďábelské. Překlad Alois Bejblík. Připravil Petr Turek. Účinkuje Karel Halbich. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Lit.: tur (= Turek, Petr): Francis Bacon: O závisti a zášti. Uplynulo 400 let od smrti renesančního učence. In web ČRo 3 Vltava, 4. 4. 2026 (článek). – Cit.: Anglický renesanční učenec analyzuje ve svém textu podstatu dvou výrazných lidských negativních vlastností a dochází k závěru, že zejména zášť je povahy ďábelské. (…)
Řada pozorování, úvah a postřehů o jednotlivých aspektech lidského života, ať již ve formě dopisů, rad, rozprav, či rozhovorů již od antiky a dob raného křesťanství předznamenávala žánr eseje, mezi jehož první autory a mistry patřil anglický renesanční učenec Francis Bacon (1561–1626). Tento řečník, politik a spisovatel se řadil k předním postavám kulturního dění na dvoře královny Alžběty a jejího následníka Jakuba I.
Byl to snad nejvzdělanější muž své doby, důsledný empirik a tvůrce induktivní metody (založené na přísném pozorování a experimentu), jenž vždy zastával a hlásal krédo: moc skrze poznání a vědění. Právě příklonem k praktické aplikaci svých pozorování a úvah se Bacon odlišuje od svého bezprostředního vzoru, francouzského humanisty Montaigne.
Baconovy eseje nejsou pouze pokusem o filozofické zobecnění lidského pohledu na svět, podané ovšem působivou literární formou, ale zároveň, a možná mnohem víc, jsou věrným obrazem své doby: v tomto smyslu tvoří zajímavý doplněk k Shakespearovým dramatům. A protože se dotýkají elementárních otázek lidské existence, hovoří často moudře a podnětně k lidem dodnes.
Eseje začal Bacon psát v době, kdy už dokončil studium v Cambridgi, kdy nabyl užitečné zkušenosti z pobytu ve Francii a kdy se ocitl na prahu dvorské kariéry. Jeho eseje přímo hýří citáty z antických autorů i z Písma. Autor tedy spojil tradici latinskou, řeckou a křesťanskou.
Velkým a bezprostředním předchůdcem mu byl Montaigne, ale od toho se Bacon v jedné základní věci výrazně odlišil: Montaigne psal své eseje především proto, aby poznal sebe sama. Naproti tomu Bacon pojal své úvahy z naprosto odlišného úhlu: ne aby sám hledal, ale aby na základě svých zkušeností radil, jak se v otázkách labyrintu doby orientovat a jaká z nich hledat praktická východiska.
Svůj slohový výraz založil Bacon na římské rétorice, užíval hojně aforismů a sentencí, přesto si však vypracoval vlastní postupy. Stylově nejblíže byl patrně Senecovi. O Senecových Listech ostatně napsal, že „nejsou vpravdě ničím jiným než esejemi, tj. rozptýlenými meditacemi“.
Premiéru pořadu vysíláme ke 400. výročí úmrtí autora: Francis Bacon zemřel 9. dubna 1626 v Londýně.
Rudolf Jordán Vonka. Přednáška.
Natočeno 1932. Premiéra 16. 11. 1932 (Praha, 16:00 – 16:10 h.). Obnovená premiéra fragmentu 28. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava) v rámci pořadu Víkendová příloha – Z Čech až na konec světa a zpět 2026/13.
Pozn.: Fragment rozhlasové přednášky z 16. 11. 1932 o některých divadelních hrách J. A. Komenského podle jeho knihy Brána věcí otevřená, v níž autor zábavným způsobem vykládal základní vědomosti. Hovoří pedagog, komeniolog, překladatel a kronikář Rudolf Jordán Vonka (18. 10. 1877, Křinec – 30. 6. 1964, Praha).
Jiří Pehe. Komentář.
Natočeno 2026. Premiéra 26. 3. 2026 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Po sto dnech u moci vzbuzuje Babišova vláda obavy a rozpaky. In web ČRo Plus, 26. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když byla 15. prosince 2025 oficiálně ustavena vláda Andreje Babiše, nový premiér prohlásil, že vláda nepotřebuje sto dnů hájení, bude prý vládou všech. Po uplynutí sto dnů její existence lze konstatovat, že se Babiš mýlil v obou bodech.
Výsledky činnosti nové vlády jsou zatím spíše rozpačité. A rozhodně to není vláda všech, o čemž svědčí i nedávná obří demonstrace proti ní na pražské Letenské pláni, jakož i dřívější demonstrace v Praze a dalších městech na podporu prezidenta Petra Pavla a na podporu Ukrajiny. (…)
Juraj Kovalčík. Esej.
Účinkuje Andrej Šoltés.
Natočeno 2026. Premiéra 3. 4. 2026 (SRo 8 Rádio Litera, 1:40 h.). Repríza 3. – 10. 4. 2026 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Hajdučíková, Veronika: Keď pučí a kvitne nádej…. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 29. 3. 2026 (článek). – Cit.: Výber aktuálneho vysielania na Litere je venovaný jari a sviatkom obnovy a znovuzrodenia. (…)
Náš týždeň ukončí premiéra autorskej relácie z cyklu V skratke. Juraj Kovalčík do nej prispel zamyslením s názvom Vidieť slona. Účinkuje Andrej Šoltés. Program je z roku 2026.
Powered by WordPress