Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dr. Josef Träger. Režie Vladimír Bílý.

Hovoří autor.

Natočeno 1966. Premiéra 14. 6. 1966 (Praha, 6:55 – 7:00 h.; 5 min.).

Alena Mornštajnová. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte herečka Věra Zástěrová.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 2. 5. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Raději mluvím s lidmi z očí do očí, odmítl otec Aleny Mornštajnové telefon. A jak to máte vy? In web ČRo Brno, 2. 5. 2026 (článek) – Cit.: Spisovatelka Alena Mornštajnová se ve svém fejetonu vrací do doby, kdy zdaleka každý ještě neměl telefon. A to ani ten s velkým sluchátkem a rotační číselnicí – jak se prý odborně jmenuje kolečko s otvory, do kterého se při vytáčení strkají prsty. Přiznám se, že jsem ten termín nikdy neslyšela a četla jej až v tomhle fejetonu.

Dnes už scrolluje každý, a to kdykoliv a kdekoliv. Máte představu, kolik času tomu denně věnujete? Alena Mornštajnová ano a ve svém fejetonu vás vyzývá k zamyšlení. (…)

Připravila Lydie Vernerová. Dramaturgie Lydie Vernerová. Režie Josef Melč.

Čte Antonín Zíb.

Natočeno 1966. Premiéra 13. 6. 1966 (Praha – ČS II – RPD, 11:45 – 12:00 h.).

Doc. dr. Jiří Šonka. Přednáška. Dramaturgie Škaloudová.

Natočeno 1966. Premiéra 13. 6. 1966 (Praha – RPD, 6:55 – 7:00 h.; 4 min.).

Ondřej Derek. Dramaturgie Huličníková (redakce propagandy).

Čte Karel Houska.

Natočeno 1966. Premiéra 12. 6. 1966 (Praha, 10:00 – 10:15 h.; 10 min.).

Tomáš Koblížek. Ranní úvaha.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Koblížek, Tomáš: Tomáš Koblížek: Proč odpovídat na nenávist a lhaní na sítích? Filozofie jazyka popisuje fenomén counter-speech. In web ČRo 3 Vltava, 24. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Běžně se stává, že jsme na sociálních sítích svědky pohrdání, ponižování či nebezpečných lží. Je lepší v těchto případech mlčet, tedy „nekrmit trolly“, jak praví známý slogan? Anebo máme odpovídat a případně jakým způsobem?

Podobné otázky spadají do části filozofie jazyka zabývající se takzvanou counter-speech, tedy protiřečí, která spočívá v reagování na lživé či nenávistné příspěvky s cílem umenšovat z nich plynoucí škody. Jelikož větší pozornost často věnujeme útočení a lhaní, je na čase zaměřit se také na tento typ mluvy, která se staví na odpor a která rozhodně nebývá neúspěšná. 

Východiskem této úvahy může být dobře komponovaná kampaň proti online nenávisti, kterou nedávno spustila televize Nova. Známé tváře jako herec Jiří Langmajer, herečka Martha Issová nebo novinářka Zdislava Pokorná před kamerou citují agresivní komentáře, které skutečně obdrželi a které zahrnují věty typu „jsi odpad“ a „přeju ti rakovinu“. Důležité je, že video nekončí jenom citováním nenávistných projevů. Všichni věcným jazykem odpoví a nabídnou útočníkovi schůzku, na což však dotyčný nereaguje a na setkání nedorazí.

Při zběžném pohledu se může zdát, že toto i jiné reagování na online nenávist je nesmyslné. Je přeci jasné, že žádná odpověď nepřijde, a pokud ano, bude možná jen dalším exemplářem agresivity. Z hlediska současných debat o protiřeči však platí, že její úspěch nelze měřit jen tím, zda útočníka přiměje k vnitřnímu obratu. (…)

Dora Kaprálová. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Růžena Dvořáková.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 25. 4. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 5 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Na psaní je něco ryze tělesného, říká Dora Kaprálová oceněná v soutěži Magnesia litera. In web ČRo Brno, 25. 4. 2026 (článek). – Cit.: (…) Spisovatelka a dokumentaristka Dora Kaprálová pochází z Brna a žije dlouhodobě v Berlíně, kde mimo jiné pracuje v knihkupectví. Její jméno si můžete spojit s původně rodinným bytem, nyní Rezidencí Café Kaprál na Údolní ulici v Brně. Dořiným otcem je už zesnulý básník a scenárista Zeno Kaprál. A co je důležité: Dora Kaprálová zvítězila v soutěži Magnesia Litera v kategorii Próza a také převzala ocenění Kniha roku. Oboje v souvislosti s knihou Mariborská hypnóza, kterou vydalo brněnské nakladatelství Větrné mlýny.

Pro Zelný rynk Dora Kaprálová vytvořila fejeton O psaní, který interpretuje herečka z Divadla Husa na provázku Růžena Dvořáková. Spisovatelka se v něm svěřuje: „Vědomě mě vlastně nic nesvádí k tomu fabulovat, mám ráda střízlivost reality, ale polohypnóza procesu psaní, kdy věci víc tuším, než vidím, mě při psaní sama vede k tomu zapisovat si nejrůznější báchorkovité děje, jako by byly holou skutečností.“ (…)

Emanuel z Lešehradu. Esej. Připravil Vlastimil Kaňka. Účinkuje Radúz Mácha. Režie Izabela Schenková.

Natočeno 2026. Premiéra 25. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: Kaňka, Vlastimil: Emanuel z Lešehradu: Hledači skrytých pramenů. In web ČRo 3 Vltava, 25. 4. 2026 (článek). – Cit.: Český básník, prozaik a kritik poukazuje ve svém textu na latentní potenciál české klasické moderny, jenž je bytostně mystický i elitářský. (…)

Petr Vizina. Ranní úvaha.

Natočeno 2026. Premiéra 14. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Jazyk války. In web ČRo 3 Vltava, 14. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pokud platí, že článek v novinách je první náčrtek historie, popová písnička může být jejím prvním zápisem v notách, jestli si někdo dá tu práci. A pokud by prvním draftem ruské války na Ukrajině měla být jediná kniha, pak by to mohl být Jazyk války, reportážní text ukrajinského spisovatele Oleksandra Mycheda, který ve slovenštině vydalo nakladatelství Absynt v edici Prokletí reportéři.

Název knižní řady je v tomhle případě naprosto přesný – autor by nejspíš souhlasil s tím, že ruské násilí a rozsévání smrti v sousední zemi je pro Ukrajince prokletím volajícím po odplatě. V žádném případě není jazykem smíření a pochopení pro rozervanou ruskou duši, pro tendence smiřovat nesmiřitelnost ruské války. (…)