Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 9. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Konec vládní idyly. In web ČRo Plus, 26. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pětikoaliční idyla končí. Z konstatování tohoto faktu se mohou radovat dva muži: Andrej Babiš (ANO) a Miroslav Kalousek (TOP 09). Ten první vyhrál krajské volby, což vnímá jako předehru velkého vítězství v příštím roce. Tomu druhému se dokořán otevřela cesta k založení strany rozpočtové odpovědnosti. Paradoxně právě exministr financí a kritik vládní politiky zprava, by mohl za příznivých okolností zachránit Fialův antibabišovský projekt.

Premiér si spočítal, že s Piráty po jejich propadu v krajských volbách už nemůže počítat do budoucí koalice.

Po konci Ivana Bartoše jako pirátského lídra čekají stranu rozbroje, nekonečné půtky na internetovém fóru, hledání nového smyslu.

To voliče vždy spolehlivě odradí, takže Piráty zřejmě čeká osud Zelených. Ve středu a na levici se usadí hnutí ANO a koalice Stačilo! s dominantní KSČM.

Tímto směrem tedy trojblok Spolu mířit nemůže. Proto by se mu Kalouskova podpora hodila – přesto, že se dnes podobné spojenectví jeví velmi obtížným. (…)

Pavel Švanda. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Zdeněk Bureš.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 28. 9. 2024 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 21 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena – Švanda, Pavel: Pavel Švanda: Po ránu a po flámu. Co se doopravdy stalo ve Staré Boleslavi, už se nedozvíme. In web ČRo Brno, 28. září 2024  (článek).- Cit.: V magazínu Zelný rynk zazní v Den české státnosti 28. září esej, který pro rozhlas napsal spisovatel a emeritní profesor Divadelní fakulty JAMU Pavel Švanda. Pozornost budí už nepietní název: Po ránu a po flámu.

„Svatý Václav je patronem a duchovním vládcem českých zemí.  Důvodem k takovému povýšení byla mučednická smrt, k níž patrně došlo ve Staré Boleslavi 28. září 935,“ připomíná autor. „Panující kníže se stal obětí spiknutí, jež zosnoval jeho mladší bratr Boleslav spolu s některými předními českými muži. Těm se údajně nelíbila Václavova příliš mírná, příliš křesťanská povaha, a tedy slabý výkon knížecí moci.“ To je podle Pavla Švandy výklad dobových legendistů a později i dalších životopisců a kazatelů. Oficiální hodnocení Václava a Boleslava v 50. letech minulého století se neslo ve stejném duchu.

Jaká existuje další literatura k tématu? „ O alternativní, poněkud méně dramatický výklad tragédie ve Staré Boleslavi nás obohatil Dušan Třeštík. Když si jeho perspektivu trochu zbeletrizujeme, došlo vlastně mezi bratry ke rvačce, jakých kluci snad zažili bezpočet. Jenže tentokrát nebyl po ruce pantáta Vratislav, který by je rozehnal řemenem: ‚Dáte už pokoj, potvory? Chvilka klidu s vámi není!‛ Kníže Václav přijel do Staré Boleslavi na poutní slavnost se svou družinou. Po bohoslužbách se v neděli navečer konala hostina. Zpočátku asi šlo o ryze „pánskou jízdu“. Jedli a hlavně pili přední čeští mužové, Václavovi i Boleslavovi bojovníci. Ta dvě mužstva zabijáků se patrně vzájemně moc nemilovala. Řekněme, že se soumrakem byla přizvána i ženská společnost. Co se dělo v noci a k ránu, o tom se zbožní legendisté nezmiňují. (…)

Jan Bělíček. Ranní úvaha.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Bělíček, Jan: Jan Bělíček: Frustrované lidství na pokraji zhroucení. In web ČRo 3 Vltava, 25. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel David Zábranský má na české literární scéně pověst provokatéra, který jde programově proti proudu. Zvláště ve svých novinářských sloupcích podnikal výpady proti „pražským liberálům“ často až příliš na sílu. I o těchto svých publicistických textech mimo jiné píše ve svém novém románu Jů a Hele, který nedávno vyšel v brněnském nakladatelství Větrné mlýny.

Podle nakladatele se jedná o „román o krizi středního věku i nevyžádanou příručku pro český literární provoz“ a tento popis shrnuje knihu poměrně dobře.

Jedná se totiž o autorův notně stylizovaný deníček z několika měsíců roku 2021. Druhým rokem tehdy svět zažíval globální pandemii koronaviru a vypravěč David Zábranský se svou rodinou pendloval mezi malým bytem na pražské Letné a novým domovem v athénské čtvrti Exarchia. Obklopený anarchisty v alternativní části tohoto řeckého města píše vypravěč na svém mobilu denní záznamy, v nichž se vypořádává se svými úzkostmi, frustracemi, nenaplněnými ambicemi, českým literárním provozem a testuje své konzervativní Já.

V samotném názvu Jů a Hele odkazujícím na slavné plyšové postavičky Studia Kamarád ukrývá uměleckou psychoanalýzu osobnosti vypravěče, která v částečně ironickém a částečně sebedestruktivním stylu povážlivě kopíruje životní události spojené se samotným autorem Davidem Zábranským. (…)

Martin Fendrych. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 9. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: Komunisté se vracejí. Stačilo! má 40 krajských mandátů. In web ČRo Plus, 24. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jedním z uskupení, které ve volbách nepochybně uspělo, je koalice Stačilo!, kterou vede předsedkyně komunistů Kateřina Konečná. Stačilo! se sice tváří jako něco nového, ale v podstatě jsou to přejmenovaní komunisté, kteří na sebe nabalili několik dalších nevýrazných subjektů.

Na kandidátkách v krajských volbách jasně dominovali kandidáti Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Z 692 kandidátů zabrali komunisté 557 míst. Další koaliční strany – jako je Česká suverenita sociální demokracie (ČSSD) s předsedou Jiřím Paroubkem, Česká strana národně sociální (ČSNS), nebo Spojení demokraté – Sdružení nezávislých -, obsadili jen menšinu míst. (…)

Petr Hartman. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 9. 2024 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hartman, Petr: Petr Hartman: Konec Pirátů v Čechách, nebo jen ve vládě? In web ČRo Plus, 25. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Podraz, nebo logický krok? Takto diametrálně rozdílně jde pohlížet na rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat ministra Ivana Bartoše. Má na to právo, které by měli Piráti respektovat. Předseda vlády nese za její chod největší odpovědnost, a proto může zásadním způsobem zasahovat do jejího složení.

Například v momentu, kdy není spokojený s průběhem digitalizace stavebního řízení. V případě koaličního kabinetu by ale měl ke změnám sáhnout až po projednání s příslušným koaličním partnerem.

Petr Fiala se s Ivanem Bartošem osobně sešel, proto měl příležitost danou změnu s ním konzultovat. Z Bartošových výroků pronesených bezprostředně po jejich schůzce ale vyplývá, že o změně na postu ministra pro místní rozvoj vůbec nehovořili.

Z logického kroku se stal de facto podraz, byť v souladu s ústavními pravomocemi premiéra. Ten sice mohl teoreticky svůj pohled na fungování Ivana Bartoše v kabinetu skutečně během pár hodin přehodnotit. Nic mu však nebránilo v tom, aby to s dotčeným ministrem znovu osobně probral.

To se nestalo. Končící ministr byl de facto postaven před hotovou věc prostřednictvím krátkého telefonního hovoru. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 9. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Lež ve volbách a její důsledky. In web ČRo Plus, 23. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V běžném životě hrozí každému občanovi za křivé obvinění ze spáchání trestného činu až dva roky odnětí svobody. A ještě přísnější tresty hrozí tomu, kdo tak učiní v médiích – to pak může být pachatel odsouzen až k deseti letům. Složitější je určení trestu u pomluvy, kde se zkoumá intenzita narušení soukromí a cti.

A podobně třeba zákon o volbě prezidenta republiky v paragrafu 4 říká: „Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje.“ (…)

Tomáš Koblížek. Ranní úvaha.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Koblížek, Tomáš: Tomáš Koblížek: Spor o „hoststvo“. Proč nesouhlasím s profesorem Olivou. In web ČRo 3 Vltava, 23. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Minulý měsíc Česká televize vyvolala bouřlivé reakce, když v jednom z příspěvků na sociálních sítích použila místo slova „hosté“ slovo „hoststvo“.

Jde o genderově neutrální pojmenování, tedy výraz, který přímo neodkazuje k žádnému rodu: nerozlišeně označuje muže, ženy, ale také osoby, které se nevnímají ani jako muži, ani jako ženy. V rámci stručné polemiky vysvětlím, proč argumenty proti používání slova hoststvo selhávají. A proč si toto slovo zaslouží místo v našem slovníku.

Proti používání zmíněného výrazu se postavil jeden z našich nejznámějších lingvistů, profesor Karel Oliva. Ve svém komentáři uvedl, že toto slovo „nepatří do češtiny zaprvé proto, že není součástí běžné slovní zásoby. A zadruhé není pseudoslovo hoststvo utvořeno podle pravidel české slovotvorby. Podstatná jména končící na -stvo nebo -ctvo se tvoří vždy od jmen přídavných. Čeština přitom nezná přídavná jména hostský, hostný nebo hostový. Čili hoststvo není podle pravidel českého jazyka dobře utvořeno.“ (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 9. 9. 2024 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Smrt psychologa a potřeba sdílené intimity. In web ČRo Plus, 9. září 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zřejmě dobrovolná smrt psychologa a psychoterapeuta Radka Ptáčka spustila něco, čemu se říká veřejné truchlení. Sociální sítě od té doby plní moře díků za empatii a citlivost vůči lidem, kterým Ptáček pomáhal jako terapeut.

Nejdůležitější jsou vztahy a láska, nejhorší v životě je samota, napsal psycholog před smrtí, a z reakcí truchlících by si mohl být dnes jist, že milován byl široce a sám rozhodně nebyl a dlouho ještě nebude.

Jenže člověk umírá svou rukou jen sám za sebe, neumírá za druhé ani s druhými, a i sama existence je samota specifického druhu, která se těžko sdílí, to věděl profesor Ptáček velmi dobře.

O to víc stojí za pozornost, co tato osamocená existence zanechala v nás, tedy v dalších jiných osamělých existencích, které dohromady přece jen vytvářejí něco jako společnost.

Předně je to rozumění. Přesněji otevřenost k rozumění. Masivní reakce na smrt oblíbeného psychologa svědčí o tom, jak moc něco takového lidé pozdní moderní doby potřebují.

A jak nesamozřejmé to je, přestože tradiční rady vypovídat se v kavárně nebo v hospodě s přáteli samozřejmě pořád nějak fungují, zvětšuje se potřeba sdílené intimity s někým, kdo slyší jinak. (…)