F. V. Foit (1) a dr. Jiří Baum (2). Přednáška.
Natočeno 1932. Premiéra 1. dílu 3. 1. 1932 (Praha, 17:45 h.), 2. dílu 6. 1. 1932 (Praha, 17:45 h.).
Lit.: Baum, Jiří: O podivné vysilačce Ekibonda, krále černochů. In Radiojournal 1/1932 (9. 1. 1932), s. 3-4 (článek).
Jan Švankmajer. Připravil Jiří Kamen. Účinkují Libor Hruška a Hana Marie Maroušková. Režie Izabela Schenková.
Natočeno 2024. Premiéra 7. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha k 90. narozeninám Jana Švankmajera.
Valéria Juričková. Esej. Režie Jozef Palaščák.
Účinkuje Lucia Hrašková.
Natočeno 2021. Repríza 4. – 10. 9. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Rozhlasový pozdrav (nielen) do školských lavíc. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 1. 9. 2024 (článek). – Cit.: Začiatok septembra býva akýsi nostalgický. Prázdniny a dovolenky sú za nami a mnohí naši verní poslucháči si sadajú opäť do školských či študentských lavíc. Tento týždeň chceme byť v Rádiu Litera s nimi. S témou školy, s maturitnými autormi, ale nezabúdame ani na tých poslucháčov, ktorí už netrpezlivo očakávajú ďalšie dlho nevysielané hry a pásma. Vo vysielaní sa objaví 5 častí z Hesseho knihy Narcis a Goldmund. Z dlho nevysielaných hier to budú Miláčik (od G. de Maupassanta), Kto je tu zanedbaný, miláčik? (od T. Kusej) a Šimona (od W. Weidlerovej a L. Feuchtwangera). Nebude chýbať rozprávka (Malá morská víla) či pásmo o Andersenovi ako básnikovi. Z vysielania sa ozve i hlas Kláry Jarunkovej (v pásme Príbehy o jedinečnosti) a na svoje si prídu aj milovníci dobrej poézie – tento týždeň J. Keats a H. Gavlovič. (…)
Pridávame esej Valérie Juríčkovej Umenie na kolesách. Píše o svojej práci vo výtvarnej škole, ktorá sa od tých bežných líši tým, že učitelia dochádzajú za žiakmi. Píše o periférii – aj ekonomickej – to je jeden dôvodov, prečo sa učitelia za žiakmi vydali. Existuje však aj periféria sociálna, emocionálna. Ale hendikep svojich žiakov sa rozhodla táto škola premeniť na devízu. V réžii Jozefa Palaščáka účinkuje Lucia Hrašková. Program je z roku 2021. (…)
Tomáš Dimter. Modernita romantického malíře Caspara Davida Friedricha v úvaze germanisty a překladatele. Účinkuje Tomáš Dimter. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2024. Premiéra 31. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 12 min) v cyklu Víkendová příloha a Esej.
Petr Šabata. Komentář.
Natočeno 2024: Premiéra 26. 8. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: V čem je vývoj na Slovensku poučný pro všechny vlády v Česku. In web ČRo Plus, 26. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příští volby do sněmovny budou v říjnu 2025 a zbývající čas bude velmi důležitý nejen pro vládu Petra Fialy, ale pro demokracii jako takovou. Populisté a autokrati ve východní Evropě, tedy například Viktor Orbán, Jaroslav Kaczynski a Robert Fico se totiž k moci nedostali vojenským převratem, ale v regulérních volbách. V nichž porazili demokraty.
Nebo ti jim dokonce vládu přinesli na stříbrném podnosu, jako se to stalo nedávno na Slovensku a zatím s nejhoršími následky před lety v Maďarsku.
Proto bude práce Fialova kabinetu v následujících třinácti měsících důležitá nejen pro pět koaličních stran a jejich výsledky ve volbách. Významně také ovlivní kvalitu demokracie a solidnost vlády pro občany v Česku na roky, možná desetiletí.
Viktor Orbán získal v parlamentních volbách v roce 2010 ústavní většinu, což mu umožnilo změnit základní pravidla včetně těch volebních a vybudovat v Maďarsku autoritářský režim oligarchů propojených s mocí. Klíčové volby přitom nevyhrál díky geniálnímu programu, ale kvůli naprostému selhání do té doby vládnoucích socialistů. „Lhali jsme ráno, lhali jsme večer,“ přiznal jejich šéf Ferenc Gyurcsány. Především ale vlády socialistů přivedly Maďarsko do hrozivé ekonomické situace. (…)
Iva Pekárková. Glosa.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 8. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Iva Pekárková: Já zírám! In web ČRo Plus, 27. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se teď i v Česku hodně hovoří o tom, že upřeně na někoho zírat může být jednou z forem obtěžování, kriticky jsem se nad sebou zamyslela. A zastyděla jsem se.
Vím, že propagátoři a propagátorky nezírání mají na mysli spíš upřené – a hladové – zírání muže na ženu, než objektivně vzato žádnou sexuální žádostivost neprojevující zírání ne už tak docela mladé dámy na osobu jakéhokoli věku a pohlaví.
I tak jsem šla do sebe a pokouším se nezírat. Bohužel je zírání podvědomá záležitost – oko prostě hledá něco zajímavějšího než ono „blbo“, do kterého skelným zrakem zíráváme, když jsme duchem někde jinde. Případně než rychlostí rozmazanou temnou zeď tunelu za oknem podzemní dráhy.
Nezírat – to vyžaduje určité soustředění. Mě navíc, jako zvědavého jedince, lidi kolem dost zajímají a vizuální aspekt zkoumání světa je pro mě hodně důležitý. A tak holt občas zírám.
A blahořečím Přírodě nebo náhodě nebo Bohu, zkrátka čemusi, co mě učinilo ženou. Žena si i v dnešní době může dovolit obtěžovat muže daleko horšími věcmi, než je zírání, a obyčejně jí to projde. (…)
Klára Vlasáková. Esej – longread.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo Plus, 19 min.) v cyklu Chyba systému.
Lit.: Vlasáková, Klára: Esej Kláry Vlasákové: Feministická témata nejsou „cizí“. Řešily je naše prababičky, babičky, matky. In web ČRo Plus, 23. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Na co potřebujeme gender, když jsme montovna Evropy? Na co gender, když polovina pracujících nedosáhne na minimální důstojnou mzdu?“ popisuje část debaty o českém feminismu publicistka a spisovatelka Klára Vlasáková v eseji pro podcast Českého rozhlasu Plus Chyba systému. „Jsou to přitom právě genderové nerovnosti, které se s tématy jako práce, zdraví nebo chudoba neoddělitelně spájí,“ zdůrazňuje.
„Je snazší přitáhnout nabroušené publikum ke kulturním válkám (či spíše k jednotlivým malým bitvám) než řešit genderované ekonomické problémy jako feminizaci chudoby nebo situaci samoživitelek,“ upozorňuje ve svém eseji Vlasáková.
„Ať už se člověk označuje za feministu, feministku, termín nesnáší, provokuje ho, je mu jedno nebo je to pro něj synonymem všeho cizího a elitářského, faktem zůstává, že feministická témata řeší současné generace žen a řešily je naše matky, babičky, jejich matky a jejich babičky…“ je přesvědčená publicistka.
„My všichni jsme výsledkem řetězce žen, které žily v době větších či menších omezení a které třeba nedostaly šanci svůj potenciál rozvinout tak, jak by mohly. My všichni jsme vzešli z jejich těl, z jejich buněk, z jejich bolesti.“
V jakých fázích života byla vaše matka finančně nezávislá, pokud vůbec? Jak prožívala vaše babička ranou péči o prvního potomka? Jakou zdravotní péči měla za život vaše prababička? Která žena z rodiny zažila domácí násilí? Znásilnění? To jsou podle Vlasákové životní příběhy, které máme společné napříč roky, zeměmi nebo politickým zřízením. (….)
Bianca Bellová. Longread. Esej. Uvádí Jan Pokorný.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo Plus, 21 min.) v cyklu Chyba systému.
Lit.: Bellová, Bianca: Esej Biancy Bellové: Současný český feminismus. In web ČRo Plus, 23. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Společnost Morgan Stanley přišla se studií, podle které bude v roce 2030 45 procent žen ve věku 25 až 44 let svobodných a bezdětných. Dobrá zpráva? Pro výrobce krmiva pro kočky a luxusní kosmetiky určitě. Je to ale dobrá zpráva i pro ženy?“ ptá se ve svém eseji pro podcast Chyba systému Českého rozhlasu Plus spisovatelka Bianca Belllová. „Ještě nikdy si muži s ženami nebyli tak odcizeni jako dnes,“ varuje.
„Celé armády feministů s titulem a dveřmi do mainstreamových médií víc než otevřenými formují veřejné mínění a sebeuvědomění dívek a mladých žen, ale i mužů, kterým odhalují nejrůznější mechanismy útlaku a dominance, které na nich páchá patriarchát,“ píše Bellová.
„Ženu už neobdivujeme za to, že je silná a rovnoprávná, či že dokáže darovat život, ale litujeme za to, že je utlačovaná oběť,“ myslí si Bellová. (…)
Julio Cortázar. Hravé vyznání proslulého povídkáře a romanopisce, jednoho z ústředních představitelů tzv. Boomu hispanoamerické literatury. Překlad Martina Mašínová. Připravil Vratislav Färber. Účinkuje Libor Hruška. Režie Izabela Schenková.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Petr Fischer. Komentář.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 8. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Protestní cunami – už i východní Německo na prvním místě. In web ČRo Plus, 21. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: To, čeho se všichni báli, se kvapem blíží. Už 1. září proběhnou v Německu zemské volby, které zřejmě pohnou poválečnou republikou jako doposud žádné jiné. K moci v Durynsku se s největší pravděpodobností dostane Alternativa pro Německo (AfD), hnutí dnešního evropského populistického typu. Původní protimigrační a antimuslimská vlna se proměnila v kritika liberální demokracie, toužícího po změně zřízení ve směru předválečného národního socialismu.
Německá hrdost (Deutschland, unser Land, zuerst – Německo, naše země na prvním místě) spojena se starostí silného státu o všechny, kdo se cítí v novém Německu materiálně ochuzeni.
Mimo jiné i proto, že Německo živí Evropskou unii. Když už to dělá, říkají populisté, ať tedy Evropě opravdu vládne – v zájmu Němců, samozřejmě!
Tento národně-socialistický étos spojuje AfD s novým Společenstvím Sahry Wagenknechtové (BSW), aliancí levicové političky, která na východě Německa sbírá protestní hlasy zleva, kde doposud dominovala postkomunistická Levice dlouhodobého předsedy durynské vlády Boda Ramelowa. Po deseti letech levicové vlády chtějí durynští zkusit něco jiného.
AfD a BSW mají pár dní před volbami dohromady bezmála polovinu hlasů, celkově 46 křesel z 88, tedy těsnou většinu. Národně-socialistická platforma ke shodě je jasně dána, včetně jisté vstřícnosti ke starým geopolitickým spojením.
Sahra Wagenknechtová by například pro dobro německého byznysu neváhala obnovit dodávky levných energetických surovin z Ruska. AfD, která měla vždy blízko k Putinově kritice západní liberální demokracie, není vůbec proti. (…)
Powered by WordPress