Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Antonín Bajaja. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 12. 7. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Víte, kteří známí spisovatelé jsou spojeni s brněnským rozhlasem? Tipli byste si aspoň tři? In web ČRo Brno, 12. červenec 2025 (článek) – Cit.: Ať už víte, či nevíte, poslechněte si fejeton Antonína Bajaji Marketing a kobylince, druhou část záznamu vystoupení Ludvíka Němce v brněnské Rezidenci Café Kaprál a předposlední část četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

Určitě vám to ale teď vrtá v hlavě: kdo všechno tedy píše knihy a současně připravuje rozhlasové pořady? Upřesníme to: autorů, kteří píší externě pro rozhlas – a teď mluvíme o brněnském rozhlasovém studiu – je spousta. Přispívají svými fejetony, povídkami, adaptacemi novel a románů, básněmi, seriály, pásmy nebo rozhlasovými hrami. A bylo tomu tak vždycky.

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 13. 7. 2025 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Proč bitcoinové kauza nepohnula s voliči ani o milimetr. In web ČRo Plus, 13. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O bitcoinové kauze se mluvilo jako o megaskandálu, opozice dokonce tvrdila, že jde o největší aféru od vzniku samostatného Česka. Člověk by instinktivně očekával, že kauza miliardového daru odsouzeného organizátora prodeje drog a zbraní ministerstvu spravedlnosti vedenému tehdy Pavlem Blažkem z ODS bude mít odpovídající vliv na preference stran před volbami.

Ovšem stalo se to, co očekával málokdo. Nic. Podpora stran je prakticky stejná jako před kauzou. Takže je dobré pokusit se odpovědět na otázku „proč”. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 8. 7. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Otevřená okna do ložnic politiků aneb Tvrdý návrat Turkovy minulosti. In web ČRo Plus, 8. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čestný lídr Motoristů Filip Turek, jaký to paradox, má problém: Dle zjištění serveru Page Not Found na něj bylo podáno trestní oznámení za sexuální násilí, k němuž mělo dojít před 15 až 20 lety. Ve zprávách z údajného Turkova osobního emailu se toto chování na řadě míst potvrzuje, doprovázené přitom sebelítostivými poznámkami a různými citovými manipulacemi, jakých bývají intimní roztržky plné. Co teď s tím?

Případ se do voleb nevyřeší, Turek mluví o předvolební účelovosti, machistická skupina na sítích Turka brání nechutnými útoky na autorku článků, feministé a feministky předem odsuzují, násilník a misogyn do politiky nepatří. Motoristé, kterým padají preference, hrozí soudním protiútokem.

Objevuje se ale i obecnější otázka: Do jaké míry se intimita stává politikou? Pozdně moderní doba, charakterizovaná globální medializací všeho a všech, smazala rozdíl mezi soukromým a veřejným. Soukromí se mění ve veřejný majetek, dokonce ve zboží, které se prodává na sítích. (…)

Antonín Přidal. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Nastudovalo Brno v roce 1996. Repríza 5. 7. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Kolik fejetonů odvysílal rozhlasový Zelný rynk od května 1996? Moc! Některé z nich si připomeneme. In web ČRo Brno, 5. červenec 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Antonína Přidala Záhada. V roce 1996 jej pro Zelný rynk napsal i načetl. (…)

Zelný rynk vysílá od počátku května 1996, tedy od svého vzniku, fejetony renomovaných spisovatelů a publicistů, ale i začínajících tvůrců a studentů. Řada textů se ve své době účastnila v Brně pořádané mezinárodní soutěže. Ta se nejprve jmenovala Evropský fejeton, poté byl její záběr zúžen na země Visegrádu a nakonec na Česko a Slovensko. Podle Alexe Königsmarka (jednoho z vítězů soutěže) je fejeton beztak ryze středoevropský žánr. Fejetony odvysílané v magazínu Zelný rynk v soutěži pravidelně obsazovaly pěkná místa (včetně prvního, které si v roce 2001 odnesl fejeton Jiřího Oliče Krásná hesla zůstávají) a byly publikovány ve sbornících.

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 6. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Co nestihl Zeman, možná teď klapne. In web ČRo Plus, 30. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: I když se dá porozumět obavám vůdčího tandemu sociální demokracie Maláčová-Zaorálek z fatálních následků druhého volebního období mimo Poslaneckou sněmovnu, přesto šlo ve středu večer minulého týdne o šokující krok. Když bylo náhle zveřejněno oslovení hnutí Stačilo! ke společnému postupu do voleb. Na které lídrům kývlo předsednictvo, z jehož internetového rokování se ovšem údajně část členů postupně odpojila a o přesvědčivém souhlasu asi hovořit nelze.

Nicméně nějaký byl. A pominul, že po prvé neúspěšné snaze o propojení označila rozčarovaně odmítnutá Maláčová počátkem roku Stačilo! za antisystémové. Právě to je na nejnovější otočce nejnehoráznější. (…)

Kamila Pešeková. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 3. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pešeková, Kamila: Kamila Pešeková: Je vzácná busta ze Spiše v ohrožení? In web ČRo Plus, 3. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O tom, že ze Slovenska, které je už řadu měsíců zmítáno politickou krizí, přicházejí i dobré zprávy, svědčí nedávná událost z východoslovenské Levoče. Před několika dny tam medializovali informaci, že se v místním muzeu nachází busta od slavného italského renesančního sochaře Donatella, který působil v 15. století.

Busta má nevyčíslitelnou hodnotu, a proto si ji veřejnost nemůže aktuálně z bezpečnostních důvodů prohlédnout.

Na východní Slovensko se toto mimořádné dílo dostalo před mnoha lety díky působení nadnárodní šlechty, konkrétně rodu Csákyových. Ti pravděpodobně dostali bustu darem od aristokratické rodiny Gonzaga z italské Mantovy. (…)

Kamila Pešeková. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 29. 6. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pešeková, Kamila: Kamila Pešeková: Levočská Donatellova busta ukazuje metody slovenské ministryně kultury. In web ČRo Plus, 29. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Slovensku nebyla nikdy věnována taková pozornost renesančnímu umění, jako je tomu v poslední době. Veřejnost se už pár měsíců zabývá tzv. Donatellovou bustou. Ta se donedávna nacházela ve Spišském muzeu v Levoči a jejím autorem je podle odborníků italský renesanční sochař Donatello. Jeho autorství se potvrdilo teprve nedávno, po dlouholetém výzkumu spišských kunsthistoriček.

Busta pochází ze 14. století a na území dnešního Slovenska se dostala prostřednictvím šlechtického rodu Csáky. Ti měli bustu jako součást interiéru zámečku ve Spišském Hrhově.

Unikátní osud busty podtrhuje ještě ten fakt, že v dobách komunistického režimu zůstala v zámku, kde byl mezitím zřízen výchovní ústav pro dívky. Ty měly s mramorovým předmětem hrát fotbal nebo vylepšovat obličej malováním očních linek.

Nový zájem o starou bustu vyvolala ministryně kultury Martina Šimkovičová. Z jejího rozhodnutí byla vzácná skulptura v doprovodu policistů v kuklách za přísných bezpečnostních opatření odvezena na místo, které mělo být bezpečnější a více vyhovovat speciálním požadavkům vzácného uměleckého artefaktu. (…)

Miloslav Topinka. Esej českého básníka a esejisty z roku 1971 hovoří o tom, co je samou podstatou poezie. Z esejistického souboru Hadí kámen připravil Vratislav Färber. Ve vlastní režii účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Klára Klocová. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 21. 6. 2025 v cyklu Letní festival studentských fejetonů a v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 5 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Zelný rynk vás zavede do Vyškova a Tišnova – a pak ještě do brněnského metra. In web ČRo Brno, 21. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si fejeton studentky JAMU Kláry Klocové Zkouška dospělosti, rozhovor s předsedkyní tišnovské Společnosti Anny Pammrové Helenou Pernicovou a pokračování četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

Do Vyškova jezdívá autorka tohoto pořadu z Brna autobusem, zatímco do Tišnova vlakem. A studentka Divadelní fakulty JAMU Klára Klocová taky ve svém fejetonu popisuje svou cestu autobusem z „malého městečka asi třicet kilometrů od Brna“ – právě do Brna. A co víc: popisuje svou vůbec první samostatnou cestu, která se jí – jako tehdy desetileté holčičce – jevila daleká a strašidelná. Podobně se prý asi Kolumbovým mořeplavcům jevila plavba na druhý konec světa, kam ještě lidská noha nevkročila. Byla to vlastně Klářina „zkouška dospělosti“. A co vy? Jezdíte rádi autobusem? (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 15. 6. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Josef Topol a jeho zápas s magií slov. In web ČRo Plus, 15. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nebe je rozbouřeno, hvězdy prší, lučištníci zmateně pobíhají, kosti nebeského lva se třesou,“ to jsou verše starých Egypťanů, které v jedné ze svých esejí citoval Josef Topol, protože byl přesvědčený, že báseň a mýtus mají společné předky: instinkt a magickou moc a dodával, že na samém počátku nejsou od sebe k rozeznání.

V české básnické krajině je nejspíš právě proto Josef Topol, který zemřel před deseti lety 15. června 2015 v osmdesáti letech, nepřehlédnutelný. I když po sobě zanechal jen torzo, publikovat mohl z politických důvodů jen do svých 37 let, jeho práce vždy měla zmíněnou magii: vnitřní nebe, které přitahovalo čtenáře i diváky.

Po brutálním zrušení jedinečného Divadla za branou v době normalizace na počátku 70. let a zákazu jeho premiéry Dvě noci s dívkou v roce 1972, se již k soustavnému psaní nikdy nevrátil, ač rozepsal asi pět her.

Josef Topol mi v naší knize Sezóny srdce Josefa Topola. Collage in adagio, řekl: „Po velkém úsilí jsem napsal ještě tři hry: Sbohem, Sokrate, Stěhování duší a Hlasy ptáků.“ Poslední z nich měla premiéru v Divadle na Vinohradech v roce 1989.

Další hru o svatém Vojtěchovi taky dopsal, původně ji slíbil Anastázi Opaskovi, ale nenašel divadlo ani lidi, s nimiž by ji chtěl inscenovat. Dvojí šok, okupace Varšavskou smlouvou pod vedením Sovětského svazu a sametová revoluce po 17. listopadu 1989 změnila publikum k nepoznání. A zaskočila i Josefa Topola. Tvrdil: „Nejde mi vykročení!“ (…)