Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Eliška Kubečková. Fejeton studentky Divadelní fakulty JAMU. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autorka.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 14. 6. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Za kulturou do Brna. Studentský fejeton i reportáž z konference Bílá místa židovské Moravy a Vídně. In web ČRo Brno, 14. 6. 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton studentky Divadelní fakulty JAMU Elišky Kubečkové, reportáž Evy Schulzové z konference Bílá místa židovské Moravy a Vídně a další díl četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

Proč putuje studentstvo ze severních Čech na jih? Studující Divadelní fakulty JAMU Eliška Kubečková tvrdí, že za kulturou. Největší divadelní událostí Libereckého kraje je totiž podle ní Jizerská padesátka. Spíše než šaty a lodičky proto v Liberci uplatníte legíny a pohorky. A v lese nezpívá Adam Plachetka, ale puštík obecný. A tak Eliška pobývá a studuje v Brně, kde o kulturu není nouze, ale jako by prý všichni cítili zbytek smůly ze smrkových šišek v jejích kapsách. Navíc v Brně řeší zásadní problémy. Jaké? Poslechněte si její autorské čtení fejetonu Kulturní šok ve vlastní zemi. (…)

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 10. 6. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Eva Decroix? Talentovaná politička ve špatnou chvíli a na špatném místě. In web ČRo Plus, 10. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Měla tam být hned po volbách,“ řekla reportérce Novinek.cz ke jmenování Evy Decroix ministryní spravedlnosti jedna z obyvatelek obce Horní Dubenky, kde političčina rodina podniká v gastronomii. Umí prý uklízet nepořádek i dotahovat věci. Potvrzuje se tím dojem řady pražských kolegů paní Decroix, podle nichž je pracovitá, rázná, ale i vstřícná a komunikativní. Prostě takový Mirek Dušín v sukni.

Členkou ODS je 11 let, ovšem rychlý spád dostala kariéra někdejší zastupitelky z Jihlavy a kraje Vysočina teprve po roce 2021. Přestože ve Sněmovně zasedla poprvé, občanští demokraté si ji vybrali za první místopředsedkyni svého klubu, kde se stala liberální protiváhou konzervativního šéfa Marka Bendy. (…)

Barbora Bílková. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 7. 6. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.) a v cyklu Letní festival studentských fejetonů.

Lit.: Blažejovská, Alena: Hořká komedie i pivo. Zelný rynk zve na Kuchyňské porno a k poslechu studentských fejetonů. In web ČRo Brno, 7. 6. 2025 (článek). – Cit.: (…) Poslechněte si fejeton studentky Divadelní fakulty JAMU Barbory Bílkové O panence Komedii, reportáž o feministické divadelní inscenaci souboru Nebojsy Kuchyňské porno a četbu z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

V magazínu Zelný rynk zahajujeme čtyřdílnou sérii fejetonů, jejichž autory a interprety jsou studující Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU. Znamená to, že ani letos vám nezůstaneme dlužni Letní festival studentských fejetonů, který každoročně představuje nové rozhlasové autory. Studující se s vámi podělí o témata, která je zajímají, o své prožitky, postoje i emoce. Jako první přečte Barbora Bílková svůj fejeton O panence Komedii. (…)

Josef Kroutvor. Historik umění, básník a esejista píše v osobitě pojatém eseji o významu velkého francouzského básníka pro formování moderní světové poezie a na několika příkladech dokládá hloubku originality autorova díla. Ze stejnojmenného knižního svazečku připravil Petr Turek. Účinkuje Dušan Sitek. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: tur (= Turek, Petr): Josef Kroutvor: Apollinaire a škola moderní poezie. Vydejte se na dobrodružství ducha. In web ČRo 3 Vltava, 7. červen 2025 (článek). – Cit.: (…) Historik umění, básník a esejista píše v osobitě pojatém eseji o významu velkého francouzského básníka pro formování moderní světové poezie a na několika příkladech dokládá hloubku originality autorova díla. (…)

Josef Kroutvor (nar. 30. března 1942 v Praze) od roku 1961 studoval na FF UK filozofii, historii a dějiny umění; absolvoval v roce 1967 diplomovou prací Jazyk, řeč a existence. Na podzim 1970 začal pracovat v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze jako odborný muzejní pracovník. Publikuje od r. 1969, píše o literatuře, výtvarném umění, o krajině a městech, vydal řadu publikací v samizdatu, je autorem i mnoha výtvarných děl.

Zpočátku Kroutvor uplatňoval ve svých pracích odborně věcnou slovesnou dikci, od konce sedmdesátých let se – z odporu k pozitivistickým tradicím české uměnovědy i kabinetní povaze poznání – stále více přikláněl k esejistickému stylu.

Mnohostrannost vzdělání a tvůrčích dispozic mu umožnily pochopit a realizovat esej jako „dobrodružství ducha“, jako tvar na pomezí několika oborů a několika způsobů vyjádření, s akcentem na osobní zaujetí tématem. V tomto úsilí o renesanci zanedbávaného žánru dosáhl zvlášť přesvědčivých výsledků v esejistické sbírce Praha, město ostrých hran (1992) a v eseji Benátky (1992, 2013).

Ondřej Konrád. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 6. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Turek jde do toho. In web ČRo Plus, 2. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tak už obě hvězdy loňských eurovoleb míří k boji o křesla v českém Parlamentu. Zatímco předsedkyně KSČM  Kateřina Konečná nenechávala o tom, že stane na čele kandidátky Stačilo!, nikoho na pochybách, Filip Turek, čestný prezident strany Motoristé sobě, i když není jejím členem, vyhlížel v této věci až do pátku přinejmenším nerozhodně. Jakob y se mu z „vyšího patra“ Evropského parlamentu, lukrativnějšího a internacionálně reprezentativního, na domácí dvoreček nechtělo.

Což mohlo mít jistý vliv na nevalný vývoj volebních preferencí Motoristů v posledních týdnech. I když větší roli v tom zřejmě hrála Turkova potřeba dělit se s veřejností o video dokládající, že jezdí extrémně rychle v autě. A doprovází to tvrzením o legálním počínání na německé dálnici. I když je to ve skutečnosti nejspíš v Čechách. (…)

Petr Janyška. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 6. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Janyška, Petr: Petr Janyška: Polským prezidentem byl zvolen Karol Nawrocki. In web ČRo Plus, 2. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Polské prezidentské volby v neděli vyhrál národovecko pravicový kandidát Karol Nawrocki nad liberálem Rafałem Trzaskowskim. Oba dostali přes deset milionů hlasů, Nawrocki o 370 tisíc více než jeho soupeř. Co to bude znamenat pro Polsko? 

Především politické turbulence a chaos. Už rok a půl se tam odehrává střet mezi vládou Donalda Tuska a prezidentem Andrzejem Dudou, který její kroky často blokuje. Nawrocki je ovšem daleko bojovnější člověk a lze čekat, že se bude s vládou potýkat ještě daleko tvrději. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 1. 6. 2025 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Hrdá a odvážná Milada Horáková. In web ČRo Plus, 1. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Neplačte – neteskněte moc – je mi to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír. Dejte mi ho – bylo toho tolik, co bylo nutno překonávat – chci už jít. Už se zase vidím nově na světě…

Cítím, stojíte tu se mnou. Teď ještě pevný stisk. – Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. To není hanba. I nepřítel nepozbude úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše Milada.“

To je úryvek z posledního dopisu národní socialistky, doktorky práv Milady Horákové, který napsala 27. června 1950 v půl třetí ráno v pankrácké cele, tedy tři hodiny a 35 pět minut před popravou. Rozsudek smrti nad ní v nezákonném a protiprávním procesu vynesl takzvaný státní soud 8. června 1950 a 24. června téhož roku ho potvrdil tehdejší prezident Klement Gottwald. Zcela ignoroval žádosti o milost i protesty ze zahraničí, který podepsal i Albert Einstein.

Dnes tento zrůdný proces připomínáme nejen proto, že proces s Miladou Horákovou začal právě 31. května, ale hlavně proto, že ona věděla, že svobodu nemůže nikdo získat darem, že za ni je třeba neúnavně bojovat, bránit ji a v krajním případě i obětovat za ni svůj život. Pokud z člověka či z národa toto přesvědčení nevyzařuje, stane se lehce obětí každé zvůle. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 5. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Trumpův ješitný boj s Harvardem. In web ČRo Plus, 30. květen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politické anekdoty mají své kouzlo. Ta o Harvardu a Trumpovi sice moc vtipná není, ale leccos o prezidentově vztahu k nejlepší univerzitě světa vypovídá. „Kdyby se jeho syn Barron na Harvard dostal, byl by teď býval klid…“ Vypadá to jako bulvární primitivismus, ale ten je u prezidenta Trumpa, jak se bohužel ukazuje, vždy nějak na místě. Pomsta vůči škole, která je symbolem kvalitního vzdělání, je ale vedena i z jiných směrů.

Tou hlavní linií přitom nemusí být odpor k výběrovému vzdělání jako symbolu nenáviděného elitářství. Stačí, že se škola vzepřela prezidentově vůli a odmítla perzekvovat studenty, kteří demonstrovali proti izraelské vojenské demolici pásma Gazy.

Eduard Freisler: Harvard má ve válce s Trumpem pravdu i máslo na hlavě

Není to poprvé, co se v Americe jde tvrdě proti studentům, je to ale poprvé, kdy je to z ješitnosti a nikoli čistě z ideologických konzervativních důvodů. Ty jsou tu jen zástupné, krocení neposlušných je na prvním místě. (…)

Jan Krejčí. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Lukáš Rieger.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 31. 5. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Sto let? Větší problém než krátký život je život beze smyslu, soudí magazín Zelný rynk. In web ČRo Brno, 31. 5. 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Jana Krejčího O těch, co by tu mohli žít ještě sto let, rozhovor se spisovatelkou Markétou Hejkalovou nad knihou Století na vlnách a pokračování četby z knihy Bogdana Trojaka Brněnské metro.

Fejetonista Jan Krejčí uvažuje o zpěvácích, kteří předčasně zemřeli – a my se tak můžeme už jen zpětně ohlížet za jejich životem a připomínat si je poslechem nahrávek. Týká se to také talentovaných zpěvaček – například Patricie Janečkové a Zuzany Navarové.  Ale i David Stypka nebo Karel Kryl tu mohli žít ještě sto let, přemítá autor. A připomíná si písně kroměřížského rodáka, který se stal symbolem odporu proti komunistickému režimu, proroka, který v roce 1994 zemřel „na žal“ v Mnichově ve věku necelých padesáti let. (…)