Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Pavel Řezníček. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Pavel Zatloukal.

Připravilo Brno v roce 2001. Repríza 9. 8. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 4 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: O mindrácích i převzetí medaile z rukou Václava Havla vyprávějí nahrávky z archivu Zelného rynku. In web ČRo Brno, 9. srpen 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton spisovatele Pavla Řezníčka O komplexech, archivní vyprávění básníka a kunsthistorika Jiřího Kuběny, který 28. října 1998 převzal od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy, a třetí díl dramatizovaného cyklu Marcela Peterky Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví.

Slangové slovo mindrák, označující komplex méněcennosti, je prý odvozeno od německého slova Minderwertigkeitskomplex. Pavel Řezníček (1942-2018) ve svém fejetonu z roku 2001 tvrdí, že slovo mindrák vynalezla ve 20. letech 20. století herečka Jarmila Svatá a že ji Karel Teige vodil po kavárnách, aby bavila lidi svými slovními eskapádami. Zamindrákovaní lidé nasazují ostatním „psí hlavy svých komplexů“, soudí Řezníček, a co trápí je, to naopak připisují ostatním. Řezníčkův fejeton na toto téma načetl pro Zelný rynk číslo 292 herec Pavel Zatloukal. (…)

Apolena Rychlíková. Esej.

Natočeno 2025. Premiéra 9. 8. 2025 (ČRo Plus, 11:21 h.; 14 min.) v cyklu Chyba systému.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Největší úkol pro novou vládu znovu vytvořit důvěru mezi lidmi napříč bublinami. In web ČRo Plus, 8. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké největší výzvy čekají na příští vládu? Nad tím se ve svých esejích zamýšlí oba pravidelní hosté Chyby systému Apolena Rychlíková a David Klimeš. „Zvnějšku se zdá, že opozice musí vždy kritizovat vládu a vláda vždy opozici. Způsob, jakým k tomu dochází poslední dekádu, je ale daleko za hranou snesitelnosti,“ upozorňuje Rychlíková a dodává: „Pokud existuje šance, že se politici přestanou  bát složitosti a začnou znovu mluvit k lidem jako k dospělým občanům, pak právě teď.“

Už za pár měsíců bude mít Česká republika novou vládu. Nemá smysl spekulovat, kdo v ní zasedne, volby jsou přeci jen ještě daleko a i výzkumy ukazují, že se nálady voličské obce mění a vyvíjejí. Poslední roky se více než kdy předtím potýkáme s vyostřenou kampaní, která štěpí už tak dost polarizovanou společnost.

Na protivládních demonstracích se to naštvanými projevy vždy jen hemží. V jednom balíčku se tu mele všechno od ruské agrese na Ukrajině, po cenu potravin, energií, nedostupné bydlení či strašení jakousi novou totalitou, ve které podle části politiků a političek máme dnes údajně žít. (…)

David Klimeš. Esej.

Natočeno 2025. Webová premiéra 8. 8. 2025 (ČRo Plus, 13 min.) v cyklu Chyba systému.

Lit.: Klimeš, David: David Klimeš: Obnova ekonomické státnosti bude těžká – horší erární služby za vyšší daně. In web ČRo Plus, 8. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké největší výzvy čekají na příští vládu? Nad tím se ve svých esejích zamýšlí oba pravidelní hosté Chyby systému David Klimeš a Apolena Rychlíková. „I po takzvané konsolidaci veřejných financí státní rozpočty zůstávají ve stamiliardových schodcích,“ upozorňuje Klimeš. „Pokud i další vláda bude nadále podporovat rozval financí, bude už taková třetí v řadě a staneme se předluženou zemí, která kvůli splátkám není schopna bez zápůjčky zajistit základní výdaje státu.“

Před 120 lety Tomáš Garrigue Masaryk vydal knížečku s názvem Problém malého národa, ve které na tehdejší stesky o malosti a nemohoucnosti českého národa odpovídá tím, že národ je malý tak, jak se malým cítí. A upozorňuje, že touha po národní velikosti se nedociluje jen vojensky, ale především kulturně, vzdělanostně, a hlavně hospodářsky.

Ač Masaryk nebyl žádný ekonom, velmi dobře pochopil, že státní samostatnost je k ničemu, když se nepojí s hospodářskou samostatností a prosperitou. (…)

Zdena Zábranská. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 1997. Premiéra 1. 2. 1997 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno) k 75. výročí narození básníka Jana Skácela. Repríza 26. 7. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jaromír Marek vypráví o liškách pod Big Benem i cestování po Británii bez turistických značek. In web ČRo Brno, 26. 7. 2025 (článek). – Cit.: (…) Tři různé příležitosti si tento týden řekly o zařazení tří různých příspěvků, k jejichž poslechu bychom vás rádi pozvali. První příležitostí je cyklus letních repríz, které vybíráme z bezmála třicetiletého archivu kulturního magazínu Zelný rynk. Po fejetonech Antonína Přidala, Antonína Bajaji a Jana Trefulky přichází na řadu text básnířky a nakladatelské redaktorky Zdeny Zábranské (1940-2022). Od jejího narození v Uherském Hradišti uplyne letos 1. září 85 let. V příspěvku, který se vysílal 1. února 1997, připomněla tehdejší 75. výročí narození básníka Jana Skácela a výrok Milana Kundery: „Poezie Jana Skácela byla tím nejkrásnějším, co mi dala česká literatura za posledních několik desetiletí.“ (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 20. 7. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Problémy v oblasti duševního zdraví u dětí jsou stále více alarmující, místo podpory hází stát renomovaným organizacím klacky pod nohy. In web ČRo Plus, 20. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Situace v oblasti duševního zdraví českých dětí je alarmující. Podle pilotního Národního monitoringu, který v říjnu 2023 provedl Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí, vykazuje 40 procent žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese a 30 procent středně těžké až těžké úzkosti. Co to reálně znamená? Že v běžné třídě o dvaceti dětech je přibližně osm žáků s depresivními příznaky a šest s úzkostnými poruchami.

Duševními poruchami (například úzkostmi, ADHD nebo autismem) v Česku podle Svazu zdravotních pojišťoven trpí přibližně 13 procent dětí, tedy každé osmé. Odborníci a odbornice ale varují, že jsou tato čísla podhodnocená a značně konzervativní, i protože Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že až pětina všech dětí a dospívajících během života zažije nějakou formu duševního onemocnění. (…)

Jan Trefulka. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 199?. Repríza 19. 7. 2025 v rámci pořadu (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 5 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Spisovatel Jan Trefulka radil v devadesátých letech mladé generaci, jak ulovit mamuta. In web ČRo Brno, 19. červenec 2025 (článek). – Cit.: (…) V magazínu Zelný rynk přes léto reprízujeme staré fejetony – to znamená staré skoro třicet let. Je zajímavé potěžkat si témata a názory, které zaznívaly v 90. letech a podívat se na ně dnešníma očima. Podat si pomyslně ruku napříč časy a generacemi – pokud to ovšem jde. Co myslíte?

Spisovatel Jan Trefulka (1929-2012) v devadesátých letech uvažoval, zda nepatří „do starého železa“, a svěřoval se, že pořád čeká něco nového a objevného od mladých. „S každým jarem vyhlížím generaci, která přijde s novými myšlenkami, novými koncepcemi a samozřejmě taky s nevybitou životní energií,“ říkal. A co s tím má společného mamut?

Mladá literatura tehdy podle Trefulky dělala dojem anarchie a nesrozumitelnosti. „Budiž, tedy anarchie, nebo jak jinak se to teď chce jmenovat,“ povzdechl si. „Jenomže extrémní vzývání jedinečnosti a suverenity individua není zas tak nic moc nového. A hlavně: je to v rozporu se skutečností, že člověk se stal pánem světa ne jako osamělec, ale proto, že se naučil dorozumět se a spolupracovat. Jinak by mohl lovit hmyz a myši, ale ne mamuty.“ (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 9. 7. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: „Energeťáky“ opravdu nejsou pro děti. Hrozí poruchy spánku, úzkosti, srdeční problémy i obezita. In web ČRo Plus, 9. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Těsně před schválením se v Poslanecké sněmovně zasekl zákon, který měl upravit prodej energetických nápojů dětem. Podílela se na něm především poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), ale návrh zákona získal podporu napříč politickým spektrem, vláda ho schválila v listopadu 2024. Už od počátečních debat vyvolává v Česku ale rozsáhlé diskuze, proti se pochopitelně staví prodejci „energeťáků“.

Není se co divit: Počet dětí a dospívajících, kteří nápoje konzumují na pravidelné bázi, stále stoupá. Vždyť kdo z nás někdy náhodou ve večerce nebo supermarketu nenarazil na děti, kupující si křiklavě barevné plechovky? (…)