Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Josef Hraše. Přednáška.

Natočeno 1934. Premiéra 12. 3. 1934 (Praha I, 13:35 – 13:45 h.) v cyklu Rozhlas pro průmysl, obchod a živnosti.

František Buzek. Přednáška.

Natočeno 1934. Premiéra 12. 3. 1934 (Praha I, 12:00 – 12:10 h.) v cyklu Zemědělský rozhlas.

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: Vrací se stará dobrá ODS? In web ČRo Plus, 6. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za někdejšího manažerství šéfa ústecké ODS a poslance Karla Krejzy zmizely dvě miliardy korun. Kvůli plzeňskému lobbistovi ODS Romanu Jurečkovi, jehož strana s pomocí TOP 09 protlačila do vedení klatovské nemocnice, odešli Piráti z krajské koalice. A někdejší ministr dopravy i zemědělství a osobní přítel Iva Rittiga, poslanec Petr Bendl, zase může usednout v dozorčí radě Lesů ČR. Vrací se „stará dobrá“ ODS?

Krejza, který nyní v ODS vede „sever“, pronikl i do Reportérů ČT. Jeho kauza je totiž jak případová studie: až doteď celkem neznámý politik seděl ve vedení Českého holdingu, za kterým zbyla téměř dvoumiliardová díra.

A zatímco se drobní akcionáři fondu domáhají aspoň drobných, firma rozprodává majetek. Majitelem několika nemovitostí se stal i Krejza, který v pořadu ČT neuměl vysvětlit, kde na ně vzal peníze. Premiér a šéf ODS Petr Fiala ho ovšem během interpelací ve sněmovně hájil tím, že prostě nevyšel podnikatelský záměr. (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Svobodní, nebo sobečtí? In web ČRo Plus, 6. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ačkoli premiér Fiala sliboval daty podloženou a předvídatelnou strategii v boji s covidem, poslední kroky jeho vlády připomínají spíše zmatená a nepředvídatelná opatření jeho předchůdce. Patří sem i náhlé zrušení kontroly osvědčení o očkování nebo prodělání covidu, které bylo dříve potřeba pro vstup do restaurací a na různé akce.

Premiér tvrdil, že se vláda neřídila verdiktem Nejvyššího správního soudu, který takové opatření ten den zrušil, protože podle něho nemělo oporu v zákoně, a jednala s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji. Většina imunologů, virologů a epidemiologů pokládá ale takové rozhodnutí za přinejmenším předčasné.

Nejde se ubránit pocitu, že vláda podlehla jak tlaku veřejného mínění, tedy demonstrací proti novele pandemického zákona, tak i rozhodnutí soudu, i když dostala čas své rozhodnutí opravit. Soud sice nezkoumal epidemiologickou situaci, ale literu zákona, vzhledem k opakovanému rušení vládních omezení, která měla bránit šíření epidemie, to ale vypadá, že i soudci jsou lidé, kteří vnímají nálady veřejnosti.

V jiných evropských zemích, které rozhodně nemůžeme podezírat z deficitu demokracie, se na práva neočkovaných ohlížejí mnohem méně. Kupříkladu v sousedním Rakousku mohou neočkovaní od 11. ledna chodit jen do práce, pro základní potraviny, do kostela a na procházku do přírody. Jinak nikam. Předtím pro ně dva měsíce platil tvrdý lockdown. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Jádro ano. Ale jinak. In web ČRo Plus, 4. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se Česku podařilo díky Francii prosadit u Evropské komise nálepku takzvané zelené energetiky i pro energii z jádra, prezentovali to zdejší politici svým voličům málem jako výhru v loterii. Zda to znamená i zelenou pro stavbu jaderného reaktoru v Dukovanech, je ale otázka.

Z Bruselu totiž automaticky žádné dotace na jeho výstavbu nepoplynou. Takže případné financování bude nejspíš kompletně na bedrech českých daňových poplatníků.

Účelem takzvané taxonomie, kterou Komise tento týden předložila, totiž je nasměrovat soukromý kapitál do ekologické přestavby hospodářství. Je to vodítko pro investory, kteří budou smět propagovat své fondy a investice jako „udržitelné“, jen za předpokladu, že budou investovat do projektů, které prospívají klimatu a nepoškozují životní prostředí.

V případě jádra a plynu je plnění obojího akceptovatelné jen s přimhouřením obou očí. Proto je v taxonomii i řada konkrétních a časově omezených podmínek. Včetně takových, s nimiž bude mít Česko značné potíže. Konečné úložiště jaderného odpadu, které má být podle taxonomie konkrétně naplánováno nejpozději do roku 2040, hledá například zdejší příslušný úřad marně už přes třicet let. Sice je v Česku téměř každý pro atomové elektrárny, ale jaderný odpad nechce mít za humny nikdo. (…)

Luboš Palata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Bitva o Turów nešla vyhrát. To, že je Turów zločin na krajině, musí totiž pochopit sami Poláci. In web ČRo Plus, 4. únor 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Polský premiér Mateusz Morawiecki měl ve čtvrtek svému českému protějšku Petru Fialovi (ODS) líbat ruce. Česko totiž zachránilo Polsku miliardy, které nebude muset dál platit za to, že nedodržuje předběžné opatření Evropského soudu. Toto opatření už před mnoha měsíci zakázalo Polsku pokračovat v těžbě v dole Turów.

A už nyní se pokuty, které naskakovaly každý den o 50 milionů, dostaly přes jeden a půl miliardy korun. Protože je varšavská vláda odmítala platit, strhne si je Evropská unie z peněz na polské eurofondy.

Praha vyšla v dohodě o Turówu Varšavě přátelsky vstříc. Rozhodla se nečekat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie. A uzavřela s Polskem dohodu, v níž finančně nechtěla víc než před podáním žaloby.

Jediné, na co zatlačila a co snad dostala, jsou silnější polské záruky, že Varšava a vedení dolu dodrží to, co slíbily. Tedy že bude v dole postavena funkční stěna bránící odtoku vody z českého okolí dolu do stovky metrů hluboké těžní jámy. Že omezí prašnost, světelný smog a zlepší kvalitu ovzduší kolem dolu. Pět let bude na plnění dohod dohlížet Soudní dvůr Evropské unie jako arbitr. Česko původně požadovalo let deset. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Je možné srovnávat Putina s Hitlerem? In web ČRo Plus, 1. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Americký právník a publicista Mike Godwin si všiml, že s narůstající délkou debaty roste pravděpodobnost, že někdo vytáhne Adolfa Hitlera jako argument. Nyní se hitleruje i v souvislosti s debatou nad ruskými hrozbami Ukrajině. Je to namístě?

Historici poukazují na to, že dříve měli západní debatéři k dispozici pestrý výběh zloduchů, k nimž mohli přirovnávat jiné zloduchy. Třeba Caligulu, Hannibala, Čingischána, a bylo-li potřeba, bylo možné sáhnout i po Satanovi a Antikristovi. Jenže to se změnilo s nacismem.

Hitler se stal univerzální jednotkou absolutního zla a nikdo si na Čingischána ani nevzpomene. Mluví se proto také o „reductio ad hitlerum“. K Hitlerovi byl přirovnáván kdekdo včetně Angely Merkelové nebo Ariela Šarona. Pamětihodný je výrok Miloše Zemana, který právě před dvaceti lety ještě coby premiér k Hitlerovi přirovnal palestinského vůdce Jásira Arafata.

Srovnávání s Hitlerem neminulo ani Vladimira Putina. Dopustila se ho v minulosti nejen Hillary Clintonová, Boris Johnson, Karel Schwarzenberg nebo princ Charles, ale také krajané Putina, historik Andrej Zubov a bývalý šachista a nyní exilový politický aktivista Gari Kasparov. Učinili tak poprvé už před několika lety, v souvislosti s ruskou okupací ukrajinského Krymu. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 1. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Děti a dospívající se potýkají s duševními problémy, příjmy na dětských psychiatriích narůstají. Je třeba to brát vážně. In web ČRo Plus, 31. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká televize odvysílala reportáž, ve které se věnuje nárůstu duševních problémů u dětí a mladých dospívajících. Skokově rostou deprese, úzkosti, sebepoškozování a dokonce i sebevražedné chování. Přibylo případů anorexie nebo naopak přejídání. „Od podzimu je ten nárůst enormní: tří až pětinásobně zvýšený počet dětí, které mají tyto závažné těžké psychické problémy,“ líčí v příspěvku ČT vedoucí adiktologické ambulance pro děti a dorost ADA+ v Kladně Michaela Štáfková.

V pandemii žijeme už více než dva roky. A zatímco o dopadech na naše fyzické zdraví se diskutuje od začátku, otázka zdraví duševního zůstává upozaděná. Je přitom naprosto zásadní a na to, jak drtivé dopady koronavirus má na naši psychiku, upozorňují odborníci opakovaně. Navíc je nutné zmínit, že míra dopadu se liší. Největší problémy postihly jednak ženy-matky a pak také právě zmiňované děti a mladé dospívající. (…)

Břetislav Rychlík. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 29. 1. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Rychlík, Břetislav: Fejeton Břetislava Rychlíka: Lidstvo, tu větev Boží lásky… In web ČRo Brno, 28. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Lidstvo, tu větev boží lásky shnilou, odřízne ďábel motorovou pilou.“ Myslím na tu báseň zvěčnělého kamaráda Andreje Nikolaje Stankoviče často, začíná fejeton, který Břetislav Rychlík napsal a načetl pro magazín Zelný rynk. K poslechu jej nabízíme na týden.

Na světě umřelo za dva roky pět a půl milionu lidí na pandemii covidu a člověk nestačí žasnout, kolik příslušníků našeho druhu Homo sapiens, čili člověka rozumného či moudrého, vykazuje znaky boží prostoty, jak se slušně říkalo normální blbosti či debilitě. Díky těmto gigantům ducha jsem se dozvěděl, že ten, kdo onemocní, nebo dokonce zemře na covid, je covidkolaborant.

Covid totiž prý vůbec neexistuje, je to podvod na ovládnutí lidstva. Nastolení totalitní světovlády, covid nebo coronafašismus. Jako bychom měli třeba rakovinokolaboranty či rakovinofašisty. Před několika dny mi dva vysokoškolsky vzdělaní občané tvrdili, že očkovaní lidé vyvolávají v blízkosti neočkovaných vnitřní krvácení a u dětí nebezpečné průjmy. Měl bych se podle všeho bát cestovat městskou hromadnou dopravou. Tramvaje by mohly být plné krve, a co by to dělalo s dětmi, netroufám si domyslet. (…)