Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Gita Zbavitelová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Zbavitelová, Gita: Gita Zbavitelová: Amnesty International obviňuje z apartheidu Izrael, kde je ve vládě arabská strana. In web ČRo Plus, 6. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidskoprávní organizace Amnesty International vydala agresivně kritickou zprávu o údajné situaci v Izraeli. Není sama ani to není její první kritika židovského státu, ale tato zpráva je ze všech nejpozoruhodnější – označuje Izrael za stát „apartheidu a krutý režim nadvlády, který se dopouští zločinů proti lidskosti“.

Izrael podle Amnesty utiskuje Palestince, vyřazuje je ze společnosti a vyvlastňuje jim majetek. Násilně je odsunuje, mučí a vraždí a brání palestinským uprchlíkům v návratu do vlasti. O demografickou hegemonii prý usiluje už od roku 1948, takže vznikl jako koloniální stát apartheidu.

Amnesty tím naznačuje, že už samotný vznik Izraele byl nezákonný a takový stát by neměl existovat. Izrael údajně apartheid uplatňuje nejen na Palestince, ale i na Araby žijící na jeho území. Diskriminační je podle Amnesty i Zákon o návratu z roku 1950, který všem Židům umožňuje se do Izraele přistěhovat a získat občanství. Součástí politiky apartheidu jsou i dohody z norského Osla, které za řešení izraelsko-palestinského konfliktu považují vznik dvou samostatných států vedle sebe. Amnesty kritizuje i nejnovější smlouvy o normalizaci vztahů Izraele se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem. (…)  (more…)

Petr Holub. Komentář.

Natočeno 2020. Premiéra 27. 10. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: EET končí, ať žije šedá ekonomika. In web ČRo Plus, 27. říjen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Největší daňový experiment skončil a pohřeb se odbyl bez smutečních fanfár. Sněmovna minulou středu odhlasovala zákon, podle kterého se daňový systém, známý jako elektronická evidence tržeb či prostě EET, odstavuje z provozu do konce roku 2022.

Přesněji řečeno, z provozu se odstavuje EET pro restaurace a obchody, zatímco v provozovnách řemesel a služeb se vůbec zavádět nebude. Poslanci tak rozhodli s vědomím, že v roce 2022 bude u moci jiná vláda, která politické náklady spojené s obnovením kontrolního systému nebude chtít platit.

Elektronické pokladny online napojené na finanční úřady byly tím nejdůležitějším, co vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Andreje Babiše (ANO) prezentovaly v oboru daňových reforem. Zřejmě to nebyl úspěch, protože výnosy z této operace se nepodařilo prokázat.

Přesto dnes už nedává valný smysl kritizovat de facto zrušený projekt. Zajímavější je jiný rozměr, který zmínila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) při rozlučkové řeči ve sněmovně. (…)

Luboš Palata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Slavkovský trojúhelník zaskočil na Ukrajině za rozhádaný Visegrád. A překvapivě dobře. In web ČRo Plus, 9. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cesta českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) na Ukrajinu byla sice chvályhodné gesto. Ale v dnešní době, kdy si v Kyjevu podávají západní státníci kliku, nebyla zas až tak pozoruhodná. A to přesto, že šéf české diplomacie vážil cestu až na východní Ukrajinu téměř přímo na linii dotyku. I to už je ale takový diplomatický rituál.

Dobře to vypadá a fotky v helmě a v neprůstřelné vestě v zasněžené doněcké krajině jsou lepší než ty v obleku a s kravatou. Bez ohledu na to, jak dobře, či špatně si zrovna nasadíte helmu.

„Ukrajinci musí mít právo se rozhodnout, zda budou patřit k Západu a přiblíží se Evropské unii a Severoatlantické alianci,“ prohlásil Lipavský na Ukrajině a dodal, že mu dnešní situace na Ukrajině připomíná tu Československou před srpnem 1968. To nejsou zrovna pozoruhodné myšlenky, ale přesto je cesta Lipavského do Kyjeva velmi výjimečná. (…)

Daniel Kroupa. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Jak dlouho ještě bude pan Putin zneužívat naší trpělivosti? In web ČRo Plus, 8. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stále čekám na evropského politika, který prezidentu Vladimiru Putinovi jako první zopakuje s malou obměnou výrok Marca Tullia Cicera: Quo usque tandem abutere Catilina patientia nostra – Jak ještě dlouho budeš, Catilino zneužívat naší trpělivosti? Pravda, historicky to příliš nesedí, protože Catilina byl domácí spiklenec, zatímco pan Putin stojí v čele státu, který dotírá na Evropu, ale s tou trpělivostí je to podobné.

Ten výrok však v ústech Ciceronových vyjadřoval odhodlání problém řešit. A právě to mi chybí u našich politiků.

Odpověď na otázku jak dlouho je, myslím, jasná. Dokud bude Evropská unie vojensky slabá. Jediný, kdo volá po vytvoření evropské armády, je francouzský prezident Emmanuel Macron, ale zdá se, že do prázdna. Evropané si zvykli, že od druhé světové války se o jejich bezpečnost starají Američané, s výdaji na svou obranu šetří, užívají sladkého života a pokrytecky kritizují svého ochránce za jeho vojenská dobrodružství ve světě. Jako by to nebyl jejich problém.

Z dřímoty je na chvilku probral prezident Donald Trump, když pohrozil stažením amerických vojsk z Evropy, pokud členské státy NATO nebudou plnit své závazky přispívat na svou obranu dvěma procenty HDP. Pouhými dvěma procenty. S nástupem nového prezidenta Joea Bidena se naši krajané opět ponořili do snů. (…)

Radek Štěpánek. Fejeton k 100. výročí narození Jana Skácela. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 5. 2. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Pozn.: „Pravidelně jezdívám přes vesničku s názvem Nestánice, odkud je výhled na nedaleký kostel Jména Panny Marie a slavné poutní místo Lomec. Pocházel odtud můj děda a praděda. A pocházel odtud také tatínek Jana Skácela. Někde jsem se kdysi dočetl, že právě sem Jan Skácel na otcovský statek často jezdíval. A já si básníka představuju v místech, která dobře znám, přemýšlím, kudy asi chodil, jak moc ho tamní krajina inspirovala a jestli se mohl někdy setkat i s mými předky. Je to tajemství. Tajemství, kterého má Skácel ve svých verších také požehnaně…“ (citace)

Ondřej Neff. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: S vnučkou v muzeu. In web ČRo Plus, 7. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Moje vnučka mě velice potěšila, když se ukázalo, že se začala zajímat o novodobé dějiny. Dávné příběhy ji zajímaly vždycky, byli jsme spolu na Karlštejně a mockrát na Pražském hradě, než ho proměnili v pevnost a všude možně, jenže teď jí je patnáct a víc než o Rabi Löwa se zajímá o Gustáva Husáka. Takže kam jinam zamířit než do Muzea komunismu. Najdete ho v centru Prahy v ulici ve Staré celnici, v podstatě tedy na náměstí Republiky.

V muzeu komunismu jsem byl brzy po jeho otevření v roce 2001 v paláci Savarin. Měl jsem ho v dobré paměti, jak inteligentně a vtipně je muzeum řešené. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Po čem uklouzla Whoopi Goldbergová. In web ČRo Plus, 4. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedna z nejúspěšnějších amerických televizních osobností má problém. Americká televize ABC stáhla Whoopi Goldbergovou na dva týdny z obrazovky kvůli nevhodným výrokům o holokaustu. Případ je v řadě ohledů ilustrací toho, jak se v dnešní Americe složité věci zbytečně stávají ještě složitějšími.

Whoopi Goldbergová během moderování své talk show The View nahlas zauvažovala o podstatě holokaustu a vyslovila názor, že se nejednalo o pronásledování rasy, protože pachatelé i oběti byli běloši. Goldbergová vychází z představy, že rasa je něco, co je vidět, třeba podle barvy pleti.

Ironií je, že Goldbergová je sice Afroameričanka, ale ze sympatií k židovství přijala židovsky znějící pseudonym. Její výrok není antisemitský a holokaust nepopírala, ani nezesměšňovala. Ale dotkla se citlivého nervu současné americké debaty o rasách, identitách, statusu obětí a vůbec interpretaci historie.

V této debatě je do jednoho propletence svázáno vše, dobrá vůle, nejrůznější americká traumata, všelijaká tabu, nedostatek citu pro nuance, ale také svatouškovství a občas i ideologie. (…)

Petr Šabata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Slovenská politika vysílá do Prahy dvě vážná varování. In web ČRo Plus, 7. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politický vývoj těchto dní na Slovensku nabízí analogii, jak by se mohla v příštích letech vyvíjet politika česká. Takže představme si, že je podzim 2023, dva roky po volbách do sněmovny, a koaliční vláda Petry Fialy (ODS) je v rozkladu. Nepodařilo se jí ani srozumitelně a účinně vyrovnat se s dalšími vlnami epidemie, ani pomoct firmám a domácnostem zvládnout vysoké ceny energií, ani začít s reformami, ani bezbolestně snížit zadlužení státu.

Pětikoalice je neustále na pokraji rozpadu. Nejpopulárnější stranou je s velkým náskokem hnutí ANO Aleny Schillerové, následuje strana Tomia Okamury, pak dlouho nic a – ODS. Předčasné volby a vláda ANO s SPD visí ve vzduchu.

Tak nějak by se dal přeložit vývoj na Slovensku do českých reálií. Volby do Národní rady před dvěma lety suverénně vyhrál opoziční lídr Igor Matovič a sestavil čtyřčlennou koaliční vládu. Společnost po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky naléhavě volala po změně. Nová vláda měla především rozbít to, co exprezident Andrej Kiska nazval mafiánským státem, vybudovaným garniturou Robert Fica. (..)

Jan Němec. Ranní úvaha.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Němec, Jan: Jan Němec: Není spolehnutí na tmu. In web ČRo Plus, 7. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jestliže města občas mají potíže se svými slavnými občany, zapomínají na ně, nebo se k nim rovnou nehlásí, v případě Brna a Jana Skácela to rozhodně neplatí. Přímo na Náměstí Svobody, zvaném Svoboďák, trůní velká bronzová kašna pečlivě osázená Skácelovými verši, o kus dál z úbočí Špilberku shlíží dvoumetrová básníkova hlava ze čtyř a půl tisíce ocelových trubek.

Mně je však nejdražší místo nejnenápadnější, totiž Skácelova pamětní deska na Kotlářské 35a. A že je to dnes od Skácelova narození právě 100 let, řeknu vám proč.

Ve čtyřverší číslo 82 ze sbírky Oříšky pro černého papouška Skácel rýmuje: a není pravda, že nám život lže / osud je mince, která dlouho padá / teprve na zemi se ukáže / padne-li orel nebo hlava. Podle mě by se tedy alespoň v básních nemělo nárokovat, co je a co není pravda, a taky si myslím, že obrazy není třeba dopovídat úplně do konce. Takže z toho čtyřverší mě zajímá vlastně jen ten druhý verš, jen z něj jímá mě závrať: osud je mince, která dlouho padá.

Jde o toto: Když jsem končil gymnázium, byl jsem důkladně zamilovaný do Evy. A tahle Eva bydlela na Kotlářské o několik domů výš, než žil Skácel. Dokážete si to představit: pokaždé, když jsem za ní šel a míjel básníkovu pamětní desku s rytinou v bronzu, rozhořelo se kolem léto ze čtyř stran, voda si rozpustila vlasy a podobně. Chci říct: když je vám osmnáct a čicháte literaturu jako vaši vrstevníci toluen, jste Skácelovým světem něhy, viny, ticha a zásadně pravdomluvných studánek pěkně sjetí. Všechno je na chvíli navždy. (..)

Dr. R. Mudroch. Přednáška.

Natočeno 1934. Premiéra 12. 3. 1934 (Praha, 17:05 – 17:15 h.).