Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: Kolem Rakušana je stále husto. Po policejním šéfovi si vyšlápl i na další špagáty moci. In web ČRo Plus, 12. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministr vnitra a šéf STANu Vít Rakušan se s tím po volbách nemaže, začíná kolem něj být dost husto. Po schůzce s ním, kam přišel ještě jako nejmenovaný ministr vnitra, skončil policejní šéf Jan Švejdar. A před týdnem jsme se dozvěděli, že se šéf České pošty Roman Knap sešel s mecenášem STANu Michalem Redlem, aby prý probrali „špagáty moci“. Teď Rakušan rozprášil dozorčí radu České pošty.

Šéf STANu, kterého po volbách stihla série reputačních flastrů, vysvětlil odvolání osmi členů dozorčí rady České pošty tím, že v ní „místo politických trafikantů“ potřebuje „schopné odborníky“.

Proč ne, v radě byli pohodlně zaparkováni politici, kteří si ve veřejných firmách tímto způsobem tradičně vylepšují vlastní, a případně i partajní rozpočet. Česká pošta se potácí ve ztrátě a na politické „trafikanty“ za desetitisíce korun měsíčně určitě nemá.

Jenže Rakušan náhle ukončil radní ČSSD a KSČM, zatímco „koaliční“ Martin Kuba z ODS dostal šanci rezignovat důstojně pár dnů předtím sám. Ironie je, že Rakušan v dozorčí radě nechal vlastního „trafikanta“, šéfa Svazu měst a obcí ze STANu Františka Lukla. Někdo by si proto kacířsky mohl myslet, že je to jen díky jeho partajní legitimaci. A nejen to. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Pseudodisidentství pandemických demonstrantů. In web ČRo Plus, 12. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Více či méně radikální akce proti proticovidovým opatřením se rozšiřují na Západě. Od okupace kanadského města Ottawa kamioňáky přes protesty proti covid pasům ve Francii až po demonstrace proti pandemickému zákonu v ČR. Řada lidí utrpěla ekonomické ztráty. Vlády chybovaly – ta česká přijímala opatření, která soudy rušily jako nezákonné. Ve vzduchu létá spousta dezinformací z účtů, které replikují narativy vyhovující Rusku, pro které neklid v západních zemích znamená výhodu. (…)

Čímž se falešné disidentství liší od disidentství skutečného? To falešné je jednak levné, protože ve srovnání s dobou komunistického režimu protestujícím nic nehrozí. Ale hlavně, zatímco disidenti bojovali s režimem kvůli pocitu odpovědnosti za celou společnost, pseudodisidenti bojují jen za sebe. Za to, aby si mohli dělat, co chtějí bez ohledu na to, co to způsobí ostatním. Není to samozřejmě možné aplikovat na všechny protestující proti covidovým opatřením. Demokratické vlády mají másla na hlavě také dost. (…)

Zuzana Válková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Válková, Zuzana: Zuzana Válková: Rámuj, nebo skončíš v rámu, který se ti nebude líbit. In web ČRo Plus, 13. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je tomu právě osm dní, co skončil provoz očkovacího centra na pražském hlavním nádraží, ale prostor, ve kterém měsíce sídlilo, se člověku překvapivě špatně hledá. Bylo tam vůbec? Otrhaný polep a prosklené dveře, za kterými úřadovala usměvavá dobrovolnice a mladý lékař na vozíku, vypadají, že jimi přinejmenším 20 let nikdo neprošel.

Čas se v pandemii natahuje, zastavuje i trhá. Někdo už tu a tam opatrně vyhlásí finále – a nám nezbývá než vyhodnotit, jak velkou taktickou chybu uděláme, když mu budeme věřit.

Pokud však na myšlenku o konci více než dvouletého martyria přistoupíme, dá se ve fantazii udělat ještě krok dál: představit si, jak si o ní jednou budeme vyprávět. Je-li historie způli umělecká disciplína, jak tvrdí někteří klasikové, můžeme si s příběhem, který máme v živé paměti, zkusit trochu hrát. I s vědomím, že opravdovým historikům z toho bude tikat v oku.

Není to totiž samoúčelné duševní cvičení. Praktická zkušenost praví, že obvykle stačí počkat přibližně půl roku od chvíle, kdy se ve veřejném prostoru něco stalo, a pak je možné tvrdit o té události naprosto cokoliv. O tom, jestli se nová verze ujme, rozhoduje u nezanedbatelné části publika jen to, jak nahlas ji opakujeme a jestli nám u toho rudnou uši. Pokud by tedy pandemie skončila zrovna dnes, jak se za ní budeme ohlížet 13. srpna roku 2022? (…)

Cesare Pavese. Úvahy italského spisovatele. Překlad Kateřina Vinšová. Připravil Petr Šmíd. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Igor Bareš.

Natočeno 2022. Premiéra 14. – 18. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Obsah:  Část první: O poezii. – Část druhá: O utrpení a sebevraždě. – Část třetí: O spisovatelích a jejich řemesle. – Část čtvrtá: O mládí a dospívání. – Část pátá: O divošství a dějinách.

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Česko jako laboratoř. In web ČRo Plus, 11. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Vláda Petra Fialy (ODS) má odvahu: Jako jediná v Evropě odstranila naprostou většinu proticovidových opatření, aniž by to odůvodnila vysokou proočkovaností obyvatelstva nebo nastolením opatření, které by k ní zaručeně vedly. Konkrétně například zavedením očkovací povinnosti alespoň pro některé skupiny lidí.

Směrodatné pro zdejší vládu je, že se nemocnice údajně dokáží s počtem nově nakažených vyrovnat, aniž by tím utrpěl jejich běžný provoz.

Ministr zdravotnictví sice doprovodil rozhodnutí vlády drastickými slovy o chmurné perspektivě pro všechny neočkované, ale de facto nepřímo naznačil, že pandemie je u konce. V evropském měřítku se tak Česko stalo svého druhu laboratoří, ve které se zkouší, co to udělá.

Zajímat to nejspíš bude sousední Německo, ač je tam proočkovanost asi o 10 procent vyšší než u nás. Přesto jeho spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach, povoláním epidemiolog, před překotným rozvolňováním naléhavě varuje. Zdůvodňuje to vývojem v Izraeli, kde je momentálně úmrtnost tak vysoká, že kdyby se to přepočítalo na počet obyvatel v Německu, umíralo by tam podle Lauterbacha na covid či s covidem 400 až 500 lidí denně. Momentálně jich v 80milionovém Německu zemře 100 až 150. U nás jich je mezi 30 až 50, tedy v přepočtu na obyvatele víc než dvakrát tolik. (…)

Pavel Sladký. Lid vs. Larry Flint a jeho rozporuplnost v rámci odkazu světového filmaře. Připravil Petr Gojda. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Pavel Sladký.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha. Repríza 15. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 16. 12. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Zemanova éra je u konce. In web ČRo Plus, 16. prosinec 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jmenováním vlády pětikoalice v čele s Petrem Fialou (ODS) končí období, kdy byl prezident Miloš Zeman jedním ze dvou hlavních hráčů na české politické scéně a někdy tím hlavním. Tím, že Zeman jmenuje vládu tak, jak ji navrhl Fiala, tedy i s Janem Lipavským (Piráti) na postu ministra zahraničí, se v podstatě vzdal jedné z posledních možností, jak uskutečňovat vlastní politiku.

Na cestě k dominanci na české politické scéně po svém zvolení prezidentem v roce 2013 Zeman nejprve využil pádu vlády Petra Nečase (ODS) k vytvoření vlastní prezidentské vlády.

Po ustavení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), vzešlé z předčasných voleb, si byl pro změnu schopný udržovat značný vliv na vládní dění s pomocí páté kolony v sociální demokracii a také s pomocí nadstandardních vztahů s Andrejem Babišem (ANO), který byl v Sobotkově vládě ministrem financí.

Po vítězství Babiše ve volbách v roce 2017 Zeman nejprve umožnil Babišově menšinové vládě vládnout více než půl roku v demisi, čímž si pojistil Babišovu podporu ve své prezidentské kampani.

Zároveň pracoval na tom, aby Babišova druhá vláda měla dostatečnou podporou ve sněmovně, což se po Zemanově znovuzvolení do funkce prezidenta nakonec podařilo s pomocí sociální demokracie a komunistů. (…)

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Jak se bránit vlastnímu prezidentovi. In web ČRo Plus, 5. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vlastně je naprosto neuvěřitelné, když moderátor veřejnoprávní televize může položit svému hostovi otázku: „Není Hrad bezpečnostním rizikem pro Českou republiku?“ A když dostane bez váhání odpověď „zcela nepochybně ano“, což v tu chvíli zní skoro banálně, protože, ano, samozřejmě, to přece tušíme už dlouhou dobu všichni.

Interview Martina Řezníčka s publicistou Janem Urbanem ve čtvrtečních Událostech, komentářích bylo výstižnou ilustrací stavu, do kterého jsme se za posledních devět let dostali.

Kancelář prezidenta republiky, což má být celkem obyčejný státní úřad poskytující běžný servis jednomu ústavnímu činiteli, se změnila v organizaci, u které jsou na místě otázky, pro který stát vlastně pracuje – nebo alespoň někteří její zaměstnanci, samozřejmě s vědomím hlavy státu. A ty otázky si nekladou pouze novináři, ale evidentně i některé bezpečnostní složky. (…)

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 2. 2022 (ČRo Plus 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Proč to Miroslav Kalousek vzdal. In web ČRo Plus, 10. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Není sporu o tom, že z politického hlediska život společnosti i každého jednotlivce nejvíc ovlivňují vláda a zákonodárci. Rozhodují o výši a struktuře daní, nastavení maturitní zkoušky, rychlosti na dálnicích nebo tuzemských dotacích pro zemědělce. Prezident republiky je v tomto rozstřelu daleko za nimi.

Jak ve středu potvrdil kabinet Petra Fialy (ODS), vůle toho současného nestačí třeba k tomu, aby zabránila instalaci Michala Koudelky řádným ředitelem Bezpečnostní informační služby. Generálem ho sice neudělá, ale to vrchnímu zpravodajci v práci překážet nebude. Na zaslouženou hodnost si v klidu počká, až bude Miloš Zeman opět prostým důchodcem.

Prezident má zajisté důležité pravomoci, jako jsou dvojnásobný výběr premiéra po volbách, jmenování členů a funkcionářů Ústavního soudu, guvernéra České národní banky a členů její rady. Jeho slovo je zásadní při vysílání velvyslanců do zahraničí. Uděluje milosti, vyhlašuje amnestii a může vetovat zákony, jež pak musejí poslanci přehlasovat stojedničkou. (…)

Gita Zbavitelová. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 28. 12. 2021 (ČRo Plus, 6 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Zbavitelová, Gita: Gita Zbavitelová: Izrael a Palestinci v roce 2021. In web ČRo Plus, 28. prosinec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Izrael v uplynulém roce zažil významnou politickou změnu. Přestože čtvrté předčasné volby od jara 2019 opět vyhrál Likud, jeho předseda a premiér Benjamin Netanjahu nesestavil vládu. Na spolupráci se však dohodly pravicové, nacionalistické, středové i levicové strany, poprvé přizvaly i jednu arabskou a vytvořily koalici. V červnu vznikla první vláda, v jejímž čele nestál po dvanácti letech Netanjahu.

Premiérem kabinetu, který má v Knesetu většinu jediného hlasu, se stal předseda Nové pravice Naftali Bennett, jehož má v září 2023 vystřídat ve funkci nynější ministr zahraničí Jair Lapid.

Ještě před vznikem vlády vyprovokoval v květnu další válku s Izraelem teroristický Hamás. Trvala jedenáct dní a připravila o život tucet Izraelců a přes 250 Palestinců, včetně dvou stovek ozbrojenců Hamásu.

Konflikt posílil jeho popularitu mezi Palestinci, ale nová izraelská vláda vůči němu přitvrdila postoj. Podmínila obnovu rozbombardovaného Pásma Gazy vydáním ostatků dvou mrtvých izraelských vojáků a dvou civilistů, kteří tam zabloudili před šesti lety. Hamás to dodnes odmítá, ale jinak je zdrženlivý a po zbytek roku nedošlo mezi Pásmem Gazy a Izraelem k žádnému vážnějšímu incidentu. (…)