Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 2. 2022 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Minely do státního soukolí. In web ČRo Plus, 17. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Každý občan si přeje, aby jeho stát byl efektivní, uživatelsky vstřícný, korupce prostý a pokud možno levný. V často obdivované Skandinávii se daří pravicovým i levicovým vládám dosahovat především prvních tří požadavků, ne tak čtvrtého. Kvalita se za nízkou cenu pořídit většinou nedá. Přesto lze udělat mnoho kroků, aby obyvatelstvo České republiky jaksi z principu nenadávalo na ty nahoře, ať už ve Strakově akademii či na Pražském hradě sedí kdokoliv.

Stačí se ohlédnout za několika posledními dny. Žhavým tématem je pandemická novela. Předpis, který kabinet Petra Fialy (ODS) sesmolil úplně zbytečně, navíc v tak tristní podobě, že mu ho vlastní senátoři hodili na hlavu.

Možná i proto, že se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) při obhajobě své předlohy neoddával intenzivní debatě, nýbrž virtuálnímu karbanu. (…)

Ludwig Hohl. Úvahy o práci v perspektivě konečnosti lidského života z knihy Zápisky švýcarského spisovatele. Překlad Radovan Charvát. Připravil Petr Šmíd. Účinkuje Hanuš Bor. Režie Vít Vencl.

Natočeno 2022. Premiéra 19. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 14 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Klára Notaro. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Notaro, Klára: Klára Notaro: Konvoje svobody jsou testem Macronovy popularity. In web ČRo Plus, 15. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Koronavirus ve Francii zkomplikoval ekonomickou situaci řadě lidí. Prohloubily se rozdíly mezi venkovem a městem, prohloubila se propast mezi elitou a méně vzdělaným obyvatelstvem. Nedávné vyjádření prezidenta Emmanuela Macrona, že bude otravovat život těm, kteří nejsou očkovaní, bylo asi poslední kapkou pro zkoušené obyvatelstvo, které navíc musí čelit zvyšování cen elektřiny, plynu a nafty.

Na venkově se často topí donedávna levnou naftou a do práce někteří lidé dojíždějí velmi daleko. Hromadná doprava mimo města ve Francii prakticky neexistuje, menší železniční tratě byly zrušeny, a tak každá domácnost musí mít dvě auta. (… )

Iva Pekárková. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Pekárková, Iva: Iva Pekárková: Žijeme v neuronové síti? In web ČRo Plus, 15. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přišel s tím fyzik Vitaly Vanchurin z University of Minnesota Duluth. Totiž že je celý náš vesmír jedna obrovská, možná nekonečná neuronová síť. Pokud je to tak, můžeme přestat pátrat po vytoužené teorii všeho, totiž matematickém vyjádření, které sjednotí obecnou teorii relativity s kvantovou teorií. Naším pobytem v neuronové síti se všechno vysvětlí.

Vanchurin, jak to vypadá, zatím pro svou teorii nemá žádné nevyvratitelné důkazy. To ale ani netvrdí. Říká jen, že veškeré pozorovatelné jevy ve vesmíru mohou být vymodelovány za pomoci neuronové sítě.

Tahle myšlenka se zdá být velmi prostá, i když její pravdivost či nepravdivost nebude snadné dokázat, ať už výpočtem, nebo experimentem. Ale podle Vanchurina neexistuje principiální důvod, proč by se to nemohlo podařit. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Blízký východ sleduje ukrajinské hranice se zděšením. In web ČRo Plus, 15. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Východní Evropa a Blízký východ jsou od sebe zdánlivě daleko, ale není to tak docela pravda. Zvlášť výrazně se to projevuje v těchto dnech a případná válka na Ukrajině by mohla v Orientu vyvolat nevídané otřesy. Důvodů je řada. Ukrajina je obrovským producentem obilí a dalších potravin a ty se z velké části exportují na Blízký východ.

Čtvrtina egyptské spotřeby obilí pochází právě z Ukrajiny, v případě zemí, jako je Libanon nebo Izrael, to je více než polovina. 90 procent těchto produktů Ukrajina vyváží přes Černé moře a tento přísun by se během války zastavil. Rusko by pravděpodobně ukrajinské přístavy zničilo, takže dopad by mohl být dlouhodobý.

V řadě blízkovýchodních zemí žijí masy lidí na hranici přežití a vlády ceny chleba dotují. Jakýkoliv výkyv cen nahoru je pro tyto státy katastrofální zprávou. Část obilí zas pochází z Ruska a to by v případě uvalení sankcí na dolarové obchody také znamenalo omezení dovozu a zvýšení cen. (…)

Jefim Fištejn. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fištejn, Jefim: Jefim Fištejn: Více marasmus, pokud možno! In web ČRo Plus, 14. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ještě nedávno se zdálo, že ti, co tvrdí, že svět se nadobro zbláznil, přece jen trochu přehání. Zprávy z posledních dnů ohledně rusko-ukrajinského konfliktu ovšem hrají ve prospěch tohoto absurdního tvrzení. Přitom nikoho dávno nepřekvapuje, že většina informací si navzájem protiřečí a samy sebe popírají.

Je stanoveno takřka oficiálně, že ruský vpád na Ukrajinu začne nejpozději v polovině týdne, dokud se nerozbahní pověstné bažiny a tanky mohou zaútočit po zmrzlé půdě.

Učené spory se vedou jen o to, zda velká válka započne ve středu 16. února, nebo až ve čtvrtek, tedy o den později. V pátek se okno příležitosti údajně opět zavře. V dovětku k zaručené zprávě se vždy dodává, že o době spuštění operace ruský prezident zatím nerozhodl a nikomu, zdá se, takové sdělení nepřipadá dost protismyslné.

Již tři tucty států provádí urychlený odsun svých občanů a diplomatických zastupitelstev z Kyjeva. Není divu, že také letecké a pojišťovací společnosti přerušují do odvolání jakékoli operace související s územím Ukrajiny. A to znamená zastavení spojení s ohroženou zemí včetně nákladní dopravy, ale také včetně obchodní výměny, protože dnes bez pojištění neobchoduje nikdo. (…)

Ondřej Soukup. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Kdy bude válka na Ukrajině? Světová média přebírají americký narativ, aniž by ho ověřila. In web ČRo Plus, 14. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Asi nejčastější otázkou, na kterou jsem od Nového roku odpovídal, byla: „A bude válka?“ Teď jsem byl týden na Ukrajině a nejvíce se mne lidé od Kyjeva až po Mariupol ptali: „Co tam na Západě blázníte? Jaká válka? Proč my tady o tom nic nevíme?“ Když čtete titulky západních médií, skutečně to vypadá, že válka začne každou chvíli. Nicméně je zarážející, jak rychle jsou i vážená média ochotna přehánět a zveřejňovat věci, které ani od amerických představitelů nezazněly. (…)

Ondřej Neff. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: A je to tady. In web ČRo Plus, 14. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Věřím, že na sebe neprozradím nic intimního, když vám sdělím, že jsem od  počátku bezmezný fanda filmového opusu Hvězdné války. Celovečerních filmů je od roku 1977 celkem devět plus velké množství odvozenin. K nim patří i sedmidílný seriál provozovaný společností Disney. Jmenuje se The Book of Boba Fett, u nás je nedostupný.

V praxi to znamená, že my, co spolu chodíme, ho známe všichni. V předposledním díle vystupuje Luke Skywalker. To je hrdina už vůbec prvního filmu na to téma a v roce 1977 ho hrál Mark Hamill, v roce uvedení mu bylo 26 let.

Koho myslíte, že uvidíte v Boba Fettovi, v epizodě šest? Marka Hamilla v té podobě, jaké je v prvním filmu Hvězdných válek. Je šestadvacetiletý. Není to dvojník. V závěrečných titulcích je uveden Mark Hamill, v září mu bude jednasedmdesát. Statný prošedivělý pán pozdního středního věku. Jak je to možné? (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Odkdy smí Židovky vydávat knihy? Mezinárodní studie zkoumá rasismus, diskriminaci a nenávistné útoky optikou těch, na které dopadají. In web ČRo Plus, 14. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žít nenáviděn. Tak nazval kolektiv autorů a autorek studii, ve které se zaměřují na projevy každodenního rasismu, nenávisti, útoků i diskriminace, a to optikou těch, na které tyto útoky dopadají. Oproti jiným studiím, které bývají často zaměřeny na osoby pachatelů a pachatelek, se autoři a autorky jednoduše rozhodli zkoumat druhou stranu.

Publikace analyzuje rozhovory, které byly uskutečněny v šesti evropských zemích. Projekt vznikl pod vedením Bohuslava Kuříka z Katedry sociální a kulturní antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a za Česko se na něm podíleli i Jan Charvát z Fakulty sociálních věd UK a Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Studie sleduje celou škálu projevů: negativní stereotypy, trestné činy z nenávisti nebo diskriminaci. Mají různé podoby – od verbálních urážek na ulici přes fyzické napadání aktivistů a aktivistek k otevřeným projevům rasismu. To, co mají nenávistné projevy společné, jsou útoky na lidi vyznačující se nějakým typem jinakosti. Studie uvádí, že terčem útoků v Evropě jsou nejčastěji imigranti a uprchlíci, lidé odlišné barvy pleti, muslimové, Židé, LGBTQ+ osoby, Romové či osoby se zdravotním postižením.  (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Nesnesitelná lehkost prezidentské kandidatury. In web ČRo Plus, 14. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Zájem, který naše média projevují s více než ročním předstihem o volbu prezidenta republiky, potvrzuje, jak jsou prezidentské volby mezi voliči oblíbené. I když prezident nemá v českém ústavním systému zvlášť silné postavení, je už od dob Tomáš G. Masaryka vnímán jako jakási náhražka císaře pána a jeho úřad se donedávna těšil automaticky značné důvěře veřejnosti.

Až v poslední době se Miloši Zemanovi podařilo dostat se na přibližně stejnou úroveň důvěry – nebo spíše nedůvěry – veřejnosti, jaké se těšila vláda.

Pokud tedy necháme stranou nároky našich předků na moudrost a mravní integritu hlavy státu, které jsou symbolizovány v hesle Pravda vítězí, vyšitém na prezidentské standartě, můžeme být spokojeni.

Boj o nového prezidenta republiky slibuje docela napínavou podívanou. Zatím se přihlásilo asi třináct kandidátů a další veřejně prohlašují, že o své kandidatuře uvažují. Několik takzvaně těžkých vah, u kterých se účast předpokládá, se jistě ještě přidá. Mohlo by se říct, že budeme mít z čeho vybírat.

Problém ovšem je, že řada z těch, kteří s takovým předstihem ohlásili kandidaturu, nemá skoro žádnou šanci na zvolení a bude obtížně shánět i těch potřebných 50 tisíc podpisů. Co si tedy od své kandidatury slibují? Mají za to, že je už jen kandidatura na prezidenta republiky posune v jejich politické nebo společenské kariéře? (…)