Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Adam Černý. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Černý, Adam: Adam Černý: Rusko invazí na Ukrajinu testuje své spojence. In web ČRo Plus, 24. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Vladimir Putin se nepokouší svou invazí na Ukrajinu jen násilím měnit hranice v Evropě, ale nepřímo také ověřit, jak a která země je ochotna podporovat jeho nynější politiku. Hrubé porušení mezinárodního práva, které představuje invaze na Ukrajinu nařízená Putinem, se setkala s odsouzením Severoatlantické aliance a Evropské unie, jejichž členové se rozhodli odpovědět novými, mnohem citelnějšími sankcemi.

Pro pozici Ruska ve světě bude stejně závažné, jak na násilně prosazovanou změnu hranic zareagují další státy. A už nyní je zřejmé, že tady jsou postoje mnohem diferencovanější.

Dalo se očekávat, že porozumění vysloví ty státy, které politiku Kremlu podporovaly již v předchozích měsících jako třeba Nikaragua či Venezuela, ty však nemají na nynější konflikt podstatný vliv. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Válka na Ukrajině je naše válka. In web ČRo Plus, 24. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Řada scénářů se mezi politology objevila po pondělním proslovu Vladimira Putina, kterým upřel Ukrajině právo na sebeurčení. Ten nejhorší tam uskutečňuje ruská armáda právě teď. A je jedno, jestli „jenom“ ve dvou ukrajinských separatistických republikách na východě Ukrajiny, nebo i dál ve vnitrozemí. Pokud tam Putinovi žoldáci ještě nejsou, dojdou tam. Je to jen otázka času.

To všechno, co jsme od Putina v pondělí slyšeli, totiž nebyly plané výhrůžky. Všechno, co kremelský vládce říkal, celé to absurdní překrucování historie v rusko-ukrajinských vztazích, myslel doslova. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 22. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Anglosaští váleční štváči… měli pravdu. In web ČRo Plus, 22. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Horké války obvykle předchází propagandistická ofenziva a zatemnění pojmů. K těm aktuálním patří rozlišování na „rozumné“ evropské velmoci a „štvavé“ Anglosasy, kteří chtějí Rusko donutit k válce. Nejdříve se toto dělení objevilo v ruských textech, ale pak ho přijala část autorů v Evropě a šířila ve jménu zachování míru. Potíž je, že anglosaští štváči nakonec měli pravdu.

Celá teze působí dojmem klasického meme, který se někdo, asi někdo z Petrohradu, pokusil úspěšně zasít do hlav na nepřátelskou linii a způsobit tam zmatek, rozkol a dezorientaci. V případě západních států je možné se spolehnout na to, že se vždy najdou lidé, kteří pak tuto práci skvěle odvedou, třeba zdarma. (…)

Petr Holub. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 23. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Důvěra v budoucnost a demokracii se vrátila. In web ČRo Plus, 23. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Důvěra v demokracii posílila v Česku za minulý rok skoro nejvíc v celé Evropské unii, lepší byla jenom Belgie. Také přesvědčení, že se poměry zlepšují, vyrostlo mezi tuzemským obyvatelstvem nejrychleji, tady Čechům patří suverénní první místo. Říká to Eurobarometr, který publikoval první výsledky svého zimního šetření.

Člověka logicky napadne, jestli taková čísla vůbec o něčem vypovídají. V Česku se zlepšila nálada tím, že oslabil covid a že volby přinesly naděje do budoucnosti v podobě nové vlády. To jsme věděli i bez Eurobarometru. Pokud je člověk skeptikem, pak ještě může dodat, že se nálada zase brzy zkazí.

Zpochybňovat průzkumy a vůbec sociologii je legitimní, na druhé straně však není pochyb, že právě sociologické nástroje mohou společnosti přispět, aby porozuměla, co se v ní vlastně děje. Konkrétně nárůst důvěry v demokracii o devět procent, zároveň posílení pocitu, že se poměry zlepšují, o čtrnáct procent, je v Evropě něčím zvláštním. Bylo by dobré tomu rozumět.

Eurobarometr tedy říká, že se během druhého roku pandemie nejvíc zlepšila nálada a důvěra v instituce právě v Česku. Nedošlo by k tomu, kdyby se naopak v prvním roce covidu nálada nezhoršila, a není náhodou, že opět nejvíc v Evropě. Češi zažili nejhlubší šok z toho, jak křehký je jejich soukromý i společenský život a jak omezené možnosti má jejich zdravotnictví i státní úřady. (..)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Rusko-ukrajinská válka o dějiny. In web ČRo Plus, 21. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Válka je pokračování politiky jinými prostředky, zní známý Clausewitzův citát. Totéž se ale dá říci i o sporech o výklad dějin, jak se to projevuje i v současném rusko-ukrajinském napětí. Oba národy a státy historicky mnohé spojuje, ale také rozděluje – a týká se to možná i nejbolestnějšího okamžiku ukrajinské historie, a to velkého hladomoru 30. let.

V letech 1932 až 1933 na území Ukrajiny zahynuly miliony lidí hlady, ironií osudu se to odehrálo na nejúrodnějším území Evropy.

Tajná policie zabavovala obilí, vzpurné vesnice byly obklíčeny a vyhladověny, na řadě míst se popravovalo. Byla to tragédie, které se dalo zabránit?

A nebyla dokonce záměrně vyvolaná? A kdo ji způsobil, proti komu, a proč? To je řada otázek, které zůstávají ve vzduchu, dá se s nimi manipulovat, a také použít v propagandě nebo informační válce. (….)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 20. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Extremisté do slušné společnosti nepatří. In web ČRo Plus, 20. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je pochopitelné, že energie, kterou předváděl Tomio Okamura při své celkem úspěšné snaze blokovat chod Poslanecké sněmovny, vyvolala v hlavách vládních politiků myšlenky na to, se s možností obstrukcí ze strany opozice jednou provždy vypořádat a změnit zákon o jednacím řádu sněmovny. Přesto to není dobrý nápad.

Koalice si na současné problémy zadělala sama snahou protlačit pandemický zákon v režimu legislativní nouze – to ale nedokázala obhájit přesvědčivými argumenty. Navíc nezvládla ani přesvědčit své senátory, aby upřednostnili zájem vlády před vlastními obavami, že hlas pro tento zákon může ohrozit jejich šance na znovuzvolení.

Je třeba také připomenout, že obstrukce ve sněmovně velmi ráda používala i ODS a TOP 09, například v případě schvalování EET, když zpozdily platnost zákona skoro o rok. A když Babišova vláda nakonec zařadila hlasování o novele na pevný čas – obstrukce tím skončily -, stěžoval si dnešní premiér Fiala na „znásilnění jednacího řádu ze strany vládní většiny“. (…)

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 20. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: Opozice musí vládu za pandemický zákon milovat. Takový masakr prostě nevymyslíte. In web ČRo Plus, 20. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Realita v politice často trumfuje i nejhorší fantazii a máloco to ukazuje jako pandemický zákon. Vládní pětikoalice si kvůli němu sama způsobila tolik škod a s takovým uměním, že něco takového prostě nevymyslíte. Na zákonu je totiž špatně téměř všechno a agónie kolem jeho schvalování navíc překročila kritickou mez. Největší ironie ale je, že je to celé vlastně úplně zbytečné.

Vláda totiž pandemický zákon právě teď nepotřebuje, a už vůbec ne takovýmto způsobem. A jestli cítí i od března kvůli doznívající pandemii potřebu „nouze“, může klidně na pár týdnů vyhlásit nouzový stav: ten máme pro potřebu nouze. Jenže ten současná vládní pětikoalice v rámci svého vyhroceného antibabišismu ještě v opozici zpolitizovala tak, že je teď pro ni toxický. A proto ho nechce za žádnou cenu vyhlásit. (…)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Babišovy příští kroky přerýsují politickou scénu. In web ČRo Plus, 17. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na nedávném sněmu hnutí ANO prohlásil jeho předseda Andrej Babiš, kterého sněm zvolil do čela hnutí na další dva roky, že už nebude za dva roky kandidovat na post předsedy. Neprozradil, zda je tomu tak proto, že je politikou už unavený, anebo proto, že má v plánu kandidovat na prezidenta.

Jak víme z minulosti, Babišovi nelze vždy věřit. Již mnohokrát oznámil, že udělá to či ono, aby pak učinil pravý opak. Jenže tentokrát bychom neměli jeho slova brát z dobrých důvodů úplně na lehkou váhu. A pokud tak učiníme, lze konstatovat, že českou politickou scénu čeká v příštích dvou letech něco jako revoluce.

Její současná podoba byla definována právě Babišem. Byl to on, kdo svým vstupem do politiky fakticky rozbil poměrně dlouho existující rozložení politických sil na české politické scéně, v němž hlavní roli hrály dvě velké strany – sociální demokracie a občanští demokraté. (…)

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Když má prezident Zeman pravdu. In web ČRo Plus, 18. únor 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Člověk by neměl promarnit žádnou šanci souhlasit s hlavou státu. Takže ano, je to tu, prezident dokonce i tenhle týden pronesl věty, které lze podepsat – stalo se to v jeho čtvrtečním rozhovoru pro MF DNES, samozřejmě až když došlo na pasáž o obstrukcích, protože úvodní část, v níž český prezident vyjadřuje svou neotřesitelnou důvěru v toho ruského, bylo obtížné vydržet.

„Jsem v zásadě proti změnám jednacího řádu, pokud se na tom nedohodnou vládní strany s opozicí. Protože v opačném případě by hrozilo, že po příštích volbách by se role mohly přeměnit a jednací řád by se tak permanentně měnil,“ prohlásil prezident Miloš Zeman.

Je to přesně tak. Pokaždé, když se ve sněmovně začne obstruovat, zvedne se vlna nápadů, jak ty nekonečné hodiny zkrátit a zajistit klid na konstruktivní parlamentní práci.

Existují dokonce politici, kteří se dokáží mrštně pohybovat mezi oběma názorovými póly, kupříkladu dnešní ministr financí a někdejší předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který už v roce 2011, kdy byla ODS u moci a trápily ji obstrukce sociálních demokratů, navrhoval v podstatě totéž, co Andrej Babiš (ANO) o pár let později: Tedy vyčlenit na debatu přesně vymezený čas, který se pak rozdělí mezi jednotlivé kluby – a hotovo. (…)

Pavel Švanda. Fejeton inspirovaný takzvaným suchým únorem. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Vladimír Krátký.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 19. 2. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Švanda, Pavel: Pavel Švanda: Hrstka dobrých úmyslů. In web ČRo Brno, 18. únor 2022 (článek). – Cit.: Je suchý únor, i když o počasí to úplně neplatí. Lyžaři se na horách mají dobře, tedy ve dne na sjezdovkách. Sníh jim křupe pod lyžemi. Horší je to při večerním posezení v hospůdce a vlastně kdekoliv. Neboť v únoru se má žít na sucho, bez alkoholu. Není to uzákoněno. Zatím je to dost široce propagovaný dobrý úmysl. Zatím. Puritán Cromwel kdysi prohlásil, že když zasedá britský parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem ani životem. Mínil tím, že když se poslanci rozhodnou vytvářet dobro, nikdo jim v tom nemůže zabránit. My k tomu můžeme podotknout, že zrovna Cromwel měl, jak se říká, máslo na hlavě. Má-li někdo údajně v účesu mléčný tuk, pak proto, že si počíná stejně jako ti, které kritizuje. O Cromwelovi to platí. Když se rozhodl konat dobro, podrobil Brity a Iry drezuře, na jakou by si žádný král, natož poslanec netroufl ani pomyslet. Zakázal jim i to divadlo.

My nemáme problém s puritánskými plukovníky. Ale je pravda, že naše životy nechtějí ovlivňovat jen politici, jež si volíme, nýbrž i lidé, kteří se jaksi volí sami. Vybírají se bez výběrového řízení, ovšem s nejlepšími úmysly. Ti, co nám radí, abychom v únoru vůbec nepili alkohol, myslí na to, že my Češi lihu spotřebujeme, jak se říká, na hlavu, hodně. A nejen našim hlavám, ani játrům to nedělá dobře. Lidé dobrých úmyslů chtějí mít na tu spotřebu vliv. Problémem je, že dobré úmysly se umí množit samoplozením. Dobro je svého druhu vášeň. Nad vášněmi občas ztrácíme kontrolu. (…)