Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 1. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: A Stříže taky necháme ve funkci. Vláda ruší stále více předvolebních slibů. In web ČRo Plus, 29. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když předchozí vláda Andreje Babiše vloni udělala bývalého vojenského prokurátora Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem, slíbil tehdejší šéf poslanců ODS a současný ministr financí Zbyněk Stanjura: „Hanebná personální politika vlády Andreje Babiše a Jana Hamáčka. Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci… Po volbách ho odvoláme.“

Teď jeho kolega z ODS a ministr spravedlnosti Pavel Blažek pro změnu oznámil, že Stříž ve funkci zůstane. „Neplánuji odvolání Igora Stříže. Naopak bych byl rád, kdybychom spolupracovali na rychlém přijetí novely zákona o státním zastupitelství,“ řekl serveru Novinky.cz. A v Partii v televizi Prima dodal: „Ono se hezky odvolává, ale musíte mít člověka, kterého ta soustava respektuje… Zatím jsem neslyšel jediné jméno, které by mi někdo řekl ze soustavy, kdyby tam nebyl Igor Stříž.“ (..)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 1. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Návraty šibenic pro vlastizrádce. In web ČRo Plus, 30. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na demonstraci proti novele pandemického zákona, která má umožnit vládě omezovat v době pandemie některá základní práva a svobody, se objevila maketa dřevěné šibenice s oprátkou, kterou její majitel doprovodil heslem: „Všichni vlastizrádci a jejich přisluhovači skončí na šibenici.“

Tuto kombinaci odsoudilo několik vládních politiků, policisté naopak takovou formu protestu jako protiprávní nehodnotili. Vedle toho se demonstrace zúčastnila i žena, která vytáhla repliku samopalu, tedy dětskou hračku, a začala předstírat střelbu na budovu sněmovny. Pak začala „střílet“ i na novináře. Sedm policistů za ní stálo se založenýma rukama, jak dokládají novináři fotografií.

Vyhrožovat někomu smrtí rozhodně nepatří ve slušné společnosti k nástrojům politického boje ani občanského protestu. Podobně je to s předstíráním střelby na zákonodárce, i kdyby z atrapy zbraně. Pokud by se něco takového odehrálo například v USA, mohla by dotyčná paní být v tuto chvíli také už po smrti. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: „Výchovná facka pomůže vymezit mantinely,” prohlašuje Jurečka. Ministr zaklínající se rodinou bagatelizuje násilí na dětech. In web ČRo Plus, 28. leden 2022 (článek + Nahrávka k poslechu). – Cit.: Když před Vánoci sdílela blogerka Zdeňka Šíp Staňková výzvu, aby se její fanoušci podělili o nejlepší hlášky okolí na adresu jejich výchovy dětí, nečekala, že se strhne lavina komentářů přinášejících šokující zážitky s domácím násilím. Šíp Staňkové se do této chvíle ozvalo více než šest stovek lidí a jejich příběhy přinášely řadu velmi bolestných a traumatizujících zkušeností.

Fyzické násilí používají jako „výchovný prostředek“ dvě třetiny rodičů a sami přitom fackování a bití ani nepovažují za fyzický trest. Násilí v rodině pak zažije každé desáté dítě. To dokládá, jak akceptované a normalizované násilí na dětech v Česku je.

Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí, má ale odlišný názor. Alespoň to se dá soudit z rozhovoru, který poskytl pro server Aktuálně.cz. Jurečka v něm násilí na dětech bagatelizuje. Stejně jako mnozí další lidé mluví o tom, že nějaká ta výchovná facka nebo, jak on říká, „lepnutí na zadek“ pomáhají dětem vymezit si mantinely. A sám dodává, že jemu občasné profackování ze strany jeho rodičů jednoznačně pomohlo. K čemu? To už neuvedl. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: 45. výročí Anticharty v Národním divadle. In web ČRo Plus, 28. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V roce 1977, tuším 28. ledna, když bylo v Národním divadle odsouhlaseno, že jsme renegáti a zrádci národa, jsem seděl ve Slavii, pil jsem myslivce, samozřejmě na dluh, tenkrát málokde ode mě chtěli peníze, a cestou do kavárny jsem potkal na mostě Mildu Kopeckého a říkám: ‚Kam jdeš?‘ A on říká: ‚Neboj, mě tam nedostanou.‘ Večer jsem ho viděl v televizi, byl tam.“ To jsou vzpomínky herce Pavla Landovského.

„Ve Slavii jsem potkal i režiséra Miroslava Macháčka, kterej se mi den před tím velice dušoval, že tam nepůjde, tak jenom tak pokejvám hlavou a on mě seřval: ‚Víš, jakej nátlak na nás dělali! To si nedovedeš představit.‘ ‚Jakejpak nátlak,‘ opáčil jsem. ‚No, rozesílali pozvánky, telefonovali‘.“ (…)

Michel Houellebecq. Svébytná tvůrčí metoda v eseji provokativního francouzského spisovatele. Překlad Alan Beguivin. Připravil Vlastimil Kaňka. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Luboš Veselý.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha. Repríza 18. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 1. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Opozice nechce korespondenční hlasování. A ví proč. In web ČRo Plus, 27. leden 2022 (článešk + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vládní koalice chce ve sněmovně schválit návrh zákona o korespondenčním hlasování, který už vloni na podzim prošel Senátem. Pokud by ho sněmovna schválila, mohl by český občan, který z různých důvodů pobývá v době konání voleb v cizině, odeslat svůj hlas v hlasovací obálce spolu s identifikačním lístkem zastupitelskému úřadu země, v níž se nachází.

Technické detaily korespondenčního hlasování se mohou při projednávání ve sněmovně ještě měnit, zejména na základě doporučení ministerstva vnitra, ale základní parametry korespondenční volby, tak jak ji schválili senátoři, jsou zhruba stejné jako v celé řadě jiných zemí, kde se běžně používá. (…)

Alice Masaryková. Přednáška.

Natočeno 1937. Premiéra 24. 3. 1937 (krajanské vysílání).

Lit.: Pánek, Tomáš: Téma Auditoria: Velikonoce a rozhlasové vysílání ve 30. letech. In web ČRo Témata, 26. březen 2021 (článek + nahrávky k poslechu) –  Cit.: (…) Z iniciativy Alice Masarykové, dcery Prezidenta Osvoboditele, byl v Československu od roku 1921 každoročně na Velikonoce vyhlašován třídenní Mír Červeného kříže. Cílem bylo, aby (alespoň na tři dny) občané zanechali všech vzájemných sporů a zdůrazňování toho, co je navzájem rozděluje, a naopak zaujali kladné, smírné a konstruktivní stanovisko k veřejným záležitostem. Vše bývalo – zpravidla na Bílou sobotu – spojeno s mírovými slavnostmi v různých koutech republiky, doprovodnými osvětovými akcemi a také s velkou slavnostní schůzí Československého Červeného kříže, která se často konala přímo na půdě parlamentu. Ke konci třicátých let se Alice Masaryková dokonce pokoušela rozšířit tuto tradici i do ostatních zemí. Právě z této doby se v rozhlasovém archivu zachovalo mnoho projevů, které různé osobnosti pronesly u příležitosti velikonočního Míru Červeného kříže do mikrofonu. Jednalo se například o ministra zahraničí Kamila Kroftu či prezident Edvarda Beneše, kteří promlouvali nejen v češtině, nýbrž i anglicky, francouzsky či německy. Typická je totiž pro tuto dobu internacionalizace celé otázky, a to volání po nutnosti celoevropského míru a smírného řešení národnostních a územních sporů, jež měly zajistit zachování územní celistvosti Československa. Určité náznaky tohoto trendu lze koneckonců zaznamenat i v dochovaném projevu samotné Alice Masarykové z 24. března 1937, který byl určen pro uši zahraničních krajanů a jejž si čtenář může níže poslechnout. (…)

Otokar Fischer. Přednáška.

Natočeno 1936. Premiéra 12. 4. 1936.

Lit.: Pánek, Tomáš: Téma Auditoria: Velikonoce a rozhlasové vysílání ve 30. letech. In web ČRo Témata, 26. březen 2021 (článek + nahrávky k poslechu) –  Cit.: (…) Nedílnou součástí rozhlasového programu byly od přelomu dvacátých a třicátých let odborné přednášky, přičemž vzdělávací odbor Československého rozhlasu zval s oblibou k mikrofonu univerzitní profesory. Velikonočních témat se dotkli především literární historikové. Miloslav Hýsek z Univerzity Karlovy ve své nápadité přednášce z dubna 1936 sledoval způsoby, jakými čeští básníci nadějeplně propojovali symbol Kristovy smrti a vzkříšení s Bílou horou („na níž byl ukřižován český národ“) a českým národním obrozením. Již o den dříve přednášel Otokar Fischer z téže univerzity o podobném tématu, když ovšem jeviště svého proslovu, věnovaného motivu Golgoty a Vzkříšení v dějinách (převážně literárního) umění, rozšířil oproti Hýskovi na celou Evropu. (…)

Miloslav Hýsek. Přednáška.

Natočeno 1936. Premiéra 13. 4. 1936.

Lit.: Pánek, Tomáš: Téma Auditoria: Velikonoce a rozhlasové vysílání ve 30. letech. In web ČRo Témata, 26. březen 2021 (článek + nahrávky k poslechu) –  Cit.: (…) Nedílnou součástí rozhlasového programu byly od přelomu dvacátých a třicátých let odborné přednášky, přičemž vzdělávací odbor Československého rozhlasu zval s oblibou k mikrofonu univerzitní profesory. Velikonočních témat se dotkli především literární historikové. Miloslav Hýsek z Univerzity Karlovy ve své nápadité přednášce z dubna 1936 sledoval způsoby, jakými čeští básníci nadějeplně propojovali symbol Kristovy smrti a vzkříšení s Bílou horou („na níž byl ukřižován český národ“) a českým národním obrozením. Již o den dříve přednášel Otokar Fischer z téže univerzity o podobném tématu, když ovšem jeviště svého proslovu, věnovaného motivu Golgoty a Vzkříšení v dějinách (převážně literárního) umění, rozšířil oproti Hýskovi na celou Evropu. (…)