Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Fialovy spanilé jízdy to nezachrání. In web ČRo Plus, 16. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na vládní strany se to hrne ze všech směrů. Premiér Petr Fiala sice podniká spanilé jízdy po Evropě včetně Vatikánu, ale to má na domácí politiku pramalý vliv. Pochopitelně před předsednictvím České republiky v Radě EU je logické, že se šéf vlády představuje jako státník, který zvládne být půl roku unijním lídrem. Pohříchu poklepávání po ramenou, úsměvy a společné proklamace nejsou zárukou úspěchu.

Agendu bude diktovat ruský agresor, situace na frontě a ceny energií. To vše je velká neznámá. Kupříkladu poslanci ve výborech Evropského parlamentu odmítli označit jádro a plyn za ekologické zdroje. A nedávno celé toto těleso odhlasovalo, že do roku 2035 skončí v Unii prodej automobilů se spalovacími motory. (…)

Gilbert Keith Chesterton. Z knihy esejů klasika anglické literatury vybral Jiří Hubička. Přeložil Jan Čulík. Režie Petr Adler.

Účinkuje Stanislav Oubram.

Natočeno 1993. Repríza 16. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 12 min) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: Hubička, Jiří: Gilbert Keith Chesterton: Obrana nonsensu. In web ČRo 3 Vltava, 16. červen 2022 (článek). – Cit.: Neotřelý pohled na paradoxy života a laskavý smysl pro humor. I to jsou důvody, proč Gilbert Keith Chesterton stále patří k nejcitovanějším autorům světa. Jeho esej z výboru Ohromné maličkosti čte Stanislav Oubram. (…)

Gilbert Keith Chesterton (1874-1936) pocházel ze zámožné londýnské rodiny. Nedokončil studium malířství a živil se jako novinář. Jeho dílo je velmi rozsáhlé, zahrnuje všechny literární žánry, psal romány, detektivky, byl zároveň literárním a společenským kritikem, novinářem, psal básně a eseje. Ve svých textech vždy obhajoval tradiční hodnoty, neváhal komentovat svět, vládu, politiku, ekonomiku, filozofii, teologii a o mnoha dalších tématech často a rád debatoval.

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Kdo pomůže Evropě s plynem? Egypt. A naopak. In web ČRo Plus,  14. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropané horečně hledají způsob, jak se dostat ze závislosti na ruském plynu, a vracejí se k dříve zavrhovaným řešením. Evropská komise v těchto dnech sama iniciovala trojstrannou dohodu s Egyptem a Izraelem o dovozu tamního plynu. Plán na import z východního Středomoří měl vášnivé zastánce jen v Řecku a na Kypru, nepřátele v Turecku a vlažné příznivce v Izraeli.

Izrael chtěl omezeně vyvážet jen do okolních států, protože plynovod do Evropy by byl drahý. Egypt dosáhl samozásobitelství plynem teprve v roce 2018 a chystal se na pomalou expanzi svých obchodů se zkapalněným plynem. (…)

Robert Schuster. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Schuster, Robert: Robert Schuster: Mezi konspirátory a proruskými živly aneb Zpráva o extremismu v Německu. In web ČRo Plus, 14. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy, neboli civilní kontrarozvědka, zveřejňuje každoročně zprávu mapující vývoj extremismu v zemi. Za předchozí rok konstatovala 33500 politicky motivovaných trestných činů, což bylo o něco víc než v předchozích letech. Necelé tři tisícovky z toho byly doprovázeny násilím.

Zpráva také konstatovala zvýšené aktivity zahraničních tajných služeb a rostoucí objem dezinformací. Počet pravicově-extremistických zločinů oproti předchozímu roku sice poklesl, přesto ho sociálnědemokratická ministryně vnitra Nancy Faeserová nadále považuje za hlavní nebezpečí pro německou demokracii. Přitom statistiky naopak spíš naznačují, že přibylo útoků s levicově-extremistickou motivací.

Bez ohledu na to se dá konstatovat, že na bilanci extremismu se silně podepsaly minulé dva roky, které byly poznamenány koronavirovými omezeními. Podobně jako jinde v Evropě, postupovala i v Německu vláda spíš metodou pokus-omyl, než aby sledovala nějakou konzistentní linii. Takže míra frustrace u občanů mohla v důsledku toho narůst do nebývalých rozměrů.

Popírači covidu, případně šiřitelé nejrůznějších alternativních pohledů na pandemii, sice nikdy netvořili jednolitý blok. Někteří z nich ale vyzývali nejenom na protestních shromážděních, ale i na sociálních sítích ke svržení stávajícího politického uspořádání v Německu.

Petr Vizina. Úvaha.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 4 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Vizina, Petr: Petr Vizina: Depeše zůstává v módě. In web ČRo 3 Vltava, 14. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na pódiu býval vždycky trochu stranou. Nebo tak alespoň vždycky působil. Vedle rtuťovitého zpěváka vždycky do půl těla a kytaristy s vizáží padlého anděla vypadal nenápadně. A kdo ví, jestli není pravda, co se vždycky říkalo; že na rozdíl od těch dvou nemá ani zajímavý hlas a jeho mikrofon je vždy vypnutý.

Zpětně mám slabost pro tu zdánlivě jednoduchou hudbu, která mě ve své době míjela. Pro to, co se jeví zdánlivě až triviální, syntetizátory hrané jedním prstem a rovné beaty. Nikdy jsem nebyl vášnivý fanoušek Depeche Mode, ale zdá se mi, že jako kapela skvěle stárnou.

Mohl za to ten třetí vzadu, vlastně nejmíň výrazný a trochu nudný patron. Teď, když klávesák Andy Fletcher v pouhých šedesáti zemřel, si z YouTube pouštím klipy a prohlížím černobílé fotky, které s kapelou na turné po východním bloku koncem 80. let nafotil v Praze Anton Corbijn. Jako by si Depeche Mode a magické město, přesně řečeno perón s kioskem na smíchovském nádraží nebo otlučený průjezd na Malé Straně, vyšly vstříc. Praha měla podobné kouzlo, jako ta zdánlivě jednoduchá, přitažlivá hudba nových romantiků. Setkání baroka s papundeklem.    (…)

Miloš Šenkýř. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 6. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šenkýř, Miloš: Miloš Šenkýř: Síla čtyřicet let starého rychlovlaku projet i do hospod. In web ČRo Plus, 13. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  I negativní reklama je reklama. A platí to i o cestě rychlovlaku TGV Českou republikou. Je sice hrozné, že za ty miliony mohlo jet mnoho jiných pravidelných vlaků. Ale o stavu železnic se diskutuje mnohem více než dřív, a to je úspěch.

Čtyřicet let starý rychlovlak dokázal to, co by jeho novodobá verze možná neuměla. Vyvolat diskusi. Příjezd oranžového TGV stál víc než deset milionů korun. A stálo to peníze nás všech. Protože i když Správa železnic sehnala příspěvky od svých partnerů, pomohli většinou ti, kteří dostávají od stejné státní instituce veřejné zakázky. A peníze k nim jdou z veřejných prostředků.

Přesto můžeme hledat i pozitiva. Neoficiálně to přiznávají i na Správě železnic – i negativní reklama je reklama. A o takové publicitě, jakou oranžová souprava vyvolala, se může jen zdát i supermoderním vodíkovým vlakům, které jely po tuzemsku o nějaký čas dříve. Byť v tomto případě s jiným financováním. Výrobce propagoval vlak, ne stavitel infrastruktury její myšlenku. (…)

Petr Šabata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 13. 6. 2022 (ČRo Pus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Co se stalo s Visegrádem? Viktor Orbán ho zničil. In web ČRo Plus, 13. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejpozději od začátku dubna musí být i zarytým obhájcům užší spolupráce zemí Visegrádu jasné, že ztratili půdu pod nohama. Když byly nalezeny stovky mrtvých civilistů u ukrajinského města Buča nedaleko Kyjeva, na adresu Ruska se snesla jednotná tvrdá kritika západních politiků. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že u Buči byly spáchány válečné zločiny a vyzval k přijetí dalších protiruských sankcí.

Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl: „Tyto krvavé masakry spáchané Rusy, ruskými vojáky, si zaslouží, aby byly pojmenovány pravým jménem. Je to genocida a musí být souzena.“ (…)

Daniela Fischerová. Esej v autorské interpretaci. Režie Hana Kofránková.

Natočeno 2011. Repríza 13. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 13 min)  v cyklu Dopolední četba.

Lit.: anonym: Daniela Fischerová: Tvář světa aneb Maceška. In web ČRo 3 Vltava, 13. červen 2022 (článek). – Cit.: Je duševní rozpoložení příčinou průběhu události, nebo naopak?  (…)

Všichni známe květinu, jež se latinsky jmenuje viola tricolor. Jjí tvar a kresba čímsi připomíná lidskou tvář, je antropomorfní, člověku podobná. V každém jazyce má název toho kvítka antropomorfní význam, ale v každém jiný. Co je u nás maceška, je třeba v Číně „starcův ksicht“ a ve francouzštině la pensée, tedy myšlenka. Každý duch národa, duch každého jazyka si do toho kvítka promítá své vlastní představy. Rozhlasovým posluchačům dobře známá spisovatelka a dramatička Daniela Fischerová rozvíjí ve své eseji úvahu nad tím, zda duševní rozpoložení je příčinou průběhu události – nebo naopak.

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: A bude hůř. I pro Petra Fialu a spol. In web ČRo Plus, 11. červen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Přesně to platí pro současné zdražování. Inflace přelezla šestnáct procent, ale podle ekonomů vůbec není vyloučené, že se přehoupne přes dvacet, což ještě nedávno bylo považováno za příběh z lexikonu ekonomických dystopií. Teď už je ale jisté, že nás čeká mimořádně těžké léto a hlavně podzim. Nejen s ekonomickými, ale i se sociálními a politickými důsledky. (…)