Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Luboš Palata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 12. 6. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Lze vzít Ukrajinu do EU i s okupovaným Donbasem? Kypr ukazuje, že to jde. In web ČRo Plus, 12. červen 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nikdo v tuto chvíli samozřejmě neví, jak dopadne válka na Ukrajině. Se západní pomocí je stále naděje, že by se Ukrajincům mohlo podařit vyhnat ruské okupanty ze všech obsazených území Ukrajiny a dostat pod kontrolu celou zemi. Ale jisté to není.

Mnoha lidem by se mohlo zdát, že to, že část mezinárodně uznávaného území Ukrajiny nebude pod kontrolou Kyjeva, představuje zásadní překážku pro vstup země do Evropské unie. Tady je ale třeba připomenout, že už máme v Evropské unii zemi, část jejíhož území je sice de iure územím Evropské unie, ale de facto územím okupovaným cizí mocností. Aby to bylo ještě složitější, tak v tomto případě toto území okupuje stát, který přitom sám vede rozhovory o vstupu do Evropské unie. (…)

Alice Flemrová. Úvaha překladatelky a literární publicistky v autorské interpretaci. Připravila Marina Feltlová.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Před třiceti lety odzvonilo Československu. In web ČRo Plus, 11. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vzepjaté emoce mezi zákonodárci, ale i běžnými občany. Tak vypadaly tyto dny před třiceti lety. Ve dnech 5. a 6. června proběhly parlamentní volby, které znamenaly překreslení zdejší politické mapy a začátek konce společného státu Čechů a Slováků.

Jedno nejde oddělit od druhého. Ještě na jaře 1992 o budoucnosti České a Slovenské Federativní Republiky přátelsky vyjednávali umírnění premiéři pocházející z někdejšího disentu – Petr Pithart a Ján Čarnogurský. Vztahy mezi oběma národy ale již byly nalomené a nikdo nepochyboval, že se něco musí stát. Pod Tatrami měli dojem, že Češi ignorují, ba dusí jejich identitu, nad Vltavou panoval pocit, že si Slováci jenom vymýšlejí a jsou pro západní část federace ekonomickou přítěží. Za této situace Čarnogurský snil o vlastní slovenské hvězdičce na vlajce Evropské unie a Pithart načrtával vizi „dvojdomku“, tedy jakési konfederace. (..)

Iva Špačková. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Špačková, Iva: Iva Špačková: Život bez elektřiny. In web ČRo Plus, 9. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pražany postihl nedávno masivní výpadek proudu. Hodinu byla bez elektřiny téměř čtvrtina odběratelů, tramvaje stály na kolejích asi dvě hodiny a na chvíli se zastavilo i metro. Byla to velmi krátká, ale nepříjemná připomínka toho, že nelze spoléhat na nic, co pokládáme za samozřejmé. Jak těžké je žít delší čas bez elektřiny, jsem si vyzkoušela před časem v naší vesnici, kde nám elektřina vypadla více než na den.

Blackout mě zastihl zcela v nedbalkách, ačkoliv mě před ním mohl varovat už silný vítr, který bičoval do oken a nakonec shodil dráty. Kéž bych si v tu chvíli nabila aspoň powerbanku, abych měla nějaké spojení se světem, až zjistím, že nemohu nahodit počítač a k tomu mi dochází šťáva v mobilu, ale to mě tehdy nenapadlo. (…)

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 6. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Válečné merkelování exkancléřky. In web ČRo Plus, 9. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Za všechno může Schröder a Merkelová, bývá často slyšet na sociálních sítích, když přijde řeč na vinu Německa za válku na Ukrajině. Exkancléř Gerhard Schröder se už k válce několikrát vyjádřil, mezitím stihl i oznámit svůj odchod ze správní rady Rosněftu, i když do vedení Gazpromu ho Putin dál láká.

Bývalá kancléřka Angela Merkelová, která s Putinem pravidelně jednala šestnáct let a garantovala také budování strategického německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, se vyjádřila šířeji k válce až po sto dnech bojů.

Téměř stominutový záznam jejího rozhovoru s novinářem a spisovatelem Alexanderem Osangou, který proběhl v divadle Berliner Ensemble, zachycuje uvolněnou, i když stále intenzivně přemýšlející kancléřku, ve svém tradičním, tentokrát jasně modrém kabátku a černých kalhotách. (…)

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Babišovy trumfy a poklesky. In web ČRo Plus, 9. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezidentská volba elektrizuje veřejnost v míře nebývalé, ačkoliv každý starosta, hejtman či poslanec má daleko větší vliv na život běžného občana než hlava státu. Je to dáno jakousi aurou, která se vznáší nad úřadem českého prezidenta. A též přímou volbou, jež učinila z hradního klání celonárodní záležitost. Lidé chtějí věřit, že si vyberou osobnost, která republiku zbaví všech ran, jež na ni dopadají.

Pochopitelně je to nesmysl, už proto, že prezident k něčemu podobnému nemá potřebné kompetence. Přesto může hrát zásadní roli v tom, jaká panuje ve státě atmosféra.

„Nejde o to, že by se prezident nemohl vyjadřovat popisně, kriticky nebo skepticky, ale pokud dělá jenom to, nedělá to, k čemu ho systém má. I když to z někoho nevyvěrá úplně spontánně, zdá se mi, že se o to hlava státu má pokoušet. O to, čemu se v němčině říká Hoffnungsträger, to znamená nositel naděje,“ míní ústavní právník Jan Kysela. A jde ještě dál, když vymezuje odůvodněnost existence prezidentské funkce. „Prezident tu není od toho, aby realizoval nějakou konkrétní politiku. Pokud se neváže na prvek spojování, vlastně kreslí veliký otazník nad smyslem celého úřadu,“ uvedl v rozhovoru pro Deník.

Poněkud zavádějící je, že současný premiér Petr Fiala vlastně hraje prezidentský part. Vzorně reprezentuje, je zastáncem hodnot liberální demokracie, stojí pevně na straně napadené Ukrajiny i za cenu strádání domácího obyvatelstva. Otázka je, zda to voliči ocení. (…)

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 6. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Pět scénářů vývoje války na Ukrajině. In web ČRo Plus, 8. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: BBC u příležitosti sta dní války na Ukrajině zveřejnila pět nejpravděpodobnějších scénářů vyústění tohoto nečekaného konfliktu. Jsou přirozeně nezaručené, ale přesto velmi zajímavé – už proto, že válečné štěstí se jednou pousměje na jednu stranu, jenže pak se zase přikloní k té druhé. Je opravdu těžké stanovit, který z těchto scénářů má k realitě nejblíže, ale posuďte sami.

Scénář první – dlouhá opotřebovávací válka. Ta může pokračovat ještě celé měsíce, ne-li roky, dokud obě strany budou schopny síly protivníka systematicky semílat. (…)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 8. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Harvardský odkaz Václava Havla. In web ČRo Plus, 8. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Mnoho velkých problémů dneška pramení z toho, že globální civilizace přes svou všudypřítomnost a viditelnost má povahu jen pouhé povrchové slupky… Přičemž to, co je „vespod“, co je zakryto, se souběžně s rozvojem unifikující slupky začíná stále zřetelněji hlásit ke slovu a o své právo na život.“

To jsou slova prezidenta Václava Havla, která pronesl 8. června 1995 na Harvardově univerzitě ve Spojených státech.

Jiří Leschtina. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 6. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: ANO se dál bije za podnikatelské blaho svého předsedy. In web ČRo Plus, 4. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V minulých dnech nabral na obrátkách spor mezi vládními stranami a hnutím ANO kvůli novele zákona o evidenci skutečných majitelů. Jejím urychleným přijetím totiž Evropská komise podmínila vyplácení 180 miliard korun z Národního fondu obnovy. Už tato úctyhodná výše dotací by se měla stát popudem k odložení stranických půtek. Takhle to ovšem v našich politických luzích a hájích pořád ještě nefunguje.

Čas běží, novelu je třeba schválit do konce září, kdy by měly začít z Bruselu proudit první dotační miliardy. Přesto hnutí ANO odmítá projednání novely v urychleném režimu a její odhlasování už v prvním čtení. A leccos se vyjasní po zjištění, co vlastně Babišova formace nabízí jako kompromis k odblokování sporu. (…)