Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Radko Kubičko. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 7. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kubičko, Radko: Radko Kubičko: Strany tradiční a velké, i ty malé. In web ČRo Plus, 6. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nevídaný skandál a už druhé klopotné hledání nového ministra odhalily nejen obecné prostředí české politiky, ale také slabiny vládního hnutí Starostové a nezávislí. Ze všech současných vládních stran se nejvíce svou nestandardností přibližuje těm, které jsou nyní v opozici. Ale zatímco v jejich případě jde o fankluby silných osobností, hnutí STAN připomíná spíše neformální sdružení.

Vzniklo jako hnutí úspěšných starostů a dalších komunálních politiků kolem několika sympatických osobností, které se vypravily i do velké politiky, zprvu pod křídly vznikající TOP 09, která také byla spíše spontánní formací, bez regionálního zázemí, které STAN přinesl. Po rozchodu se STAN chtělo transformovat v plnohodnotnou stranu, vzniklou zdola, která si vybuduje své centrální struktury.

Nebyl ale čas, hnutí zažilo další pozoruhodné peripetie. Nejprve se chtělo spojit s KDU-ČSL, obě strany do kampaně investovaly mnoho potenciálu a financí, ale skončilo to na tradičním strachu KDU-ČSL z pětiprocentní klauzule. STAN už leckdo odepisoval, padal až na procento volebních preferencí v předminulých volbách. (..)

Einar Kárason. Text islandského spisovatele. Přeložila Martina Kašparová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Otakar Brousek II.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba u příležitost Měsíce autorského čtení s čestným hostem Islandem.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Zchlaďte se pěti povídkami z Islandu – země sopek a ledových bouří. In web ČRo 3 Vltava, 6. červenec 2022 (článek). – Cit.:  (…) Spisovatel a scenárista Einar Kárason ve své tvorbě dle vlastních slov tíhne k zachycování extrémních poloh a momentů života. O tom svědčí i jeho nejznámější dílo, trilogie o bratrech živořících po druhé světové válce na okraji společnosti, která se do širšího povědomí dostala díky filmové podobě režiséra Fridrika Thóra Fridrikssona pod názvem Ďáblův ostrov. V českém překladu Marty Bartoškové vyšel autorův román Ptáci bouře, dramatické vyprávění o střetu islandského trauleru s ledovou bouří, založené na reálné historické události z roku 1959. V textu To jediné, co umím, se autor zamýšlí nad tím, čím jsou ostrované ojedinělí. Vysíláme jej u příležitosti konání Měsíce autorského čtení s tématem Island.  (…)

Halldór Armand Ásgeirsson. Text islandského spisovatele. Přeložila Martina Kašparová. Účinkuje Marek Holý. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Zchlaďte se pěti povídkami z Islandu – země sopek a ledových bouří. In web ČRo 3 Vltava, 4. červenec 2022 (článek). – Cit.: (…) Halldór Armand Ásgeirsson se narodil roku 1986 v Reykjavíku. Vystudoval práva na Islandské univerzitě, v posledních letech se však věnuje hlavně psaní. Jeho rukopis Vince Vaughn v oblacích získal v roce 2013 grant Islandského literárního centra udělovaný každoročně několika nadějným začínajícím autorům, aby mohli publikovat své prvotiny. O rok později vyšel román s názvem Dron. Zas a zas je autorova v pořadí již třetí kniha. Halldór Armand píše také fejetony, v nichž reaguje na aktuální společenské a politické dění. Text Sen o zahradním nábytku vysíláme u příležitosti Měsíce autorského čtení s tématem Island. (…)

Petr Šabata. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Solidarita s Ukrajinou je v Česku obdivuhodně stálá. In web ČRo Plus, 4. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko vtrhlo na Ukrajinu před 130 dny a ochota občanů České republiky pomáhat uprchlíkům sice klesla, ale je stále vysoká.

Agentura STEM/MARK ji zkoumala v březnu, dubnu a v červnu a výsledek shrnuje: „Přestože je většina Čechů stále přesvědčena, že je pomoc ukrajinským uprchlíkům užitečná, snížila se ochota jejich osobního a finančního zapojení.“

V březnu hodnotilo jako nejužitečnější způsob pomoci materiální podporu 54 procent dotázaných, v červnu už jen 42 procent. Osobní pomoc jednotlivcům si pohoršila ze 42 na 32 procent. „Žádnou“ pomoc preferovalo v březnu 8 procent, v červnu 18 procent.

Agentura zjistila, že se ve společnosti začíná výrazněji projevovat obava ze zhoršující se ekonomické situace. Promítla se do odpovědí na otázku, jakou měrou by se na pomoci Ukrajině měla podílet Česká republika jako stát. Zatímco v březnu podporovalo finanční pomoc 40 procent lidí, v červnu to bylo už jen 25 procent. (…)

Andri Snaer Magnason. Text z knihy islandského spisovatele O času a vodě, věnované znepokojivému obrazu našeho mizejícího světa. Překlad Marta Bartošková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Dimitrij Dudík.

Čte Miroslav Táborský.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Andri Snaer Magnason: Loučení s bílým obrem. In web ČRo 3 Vltava, 2. červenec 2022 (článek). – Cit.: (…)  Islandský spisovatel Andri Snaer Magnason má zkušenost s různými žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když ho ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok v západním Islandu, zaskočilo ho to. Právě na tomto ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy, v 50. letech 20. století, byli přesvědčeni, že ledovce jsou věčné – existovaly přece dávno před příchodem člověka a také jej přetrvají.

Také výzvě k sepsání knihy o klimatické krizi se Magnason nejdřív bránil, ale posléze se do psaní pustil. Výsledkem je kniha O času a vodě, ve které autor kombinuje prastaré mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého a znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe, mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí proměnit slova v činy.

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Novela služebního zákona je krokem zpátky. In web ČRo Plus, 3. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vládní poslanci připravili novelu služebního zákona, která už prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Nejzásadnější změnou, s níž novela přichází, je zrušení pozic odborných náměstků na ministerstvech a jejich nahrazení politickými náměstky, jejichž počet není stanoven.

Novela také stanovuje pětileté funkční období pro vedoucí státní úředníky, na jejichž pozice se má následně vypisovat výběrové řízení. Státní správa se tak má prý více otevřít lidem zvenčí a má se zrychlit přijímání nových státních úředníků. (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Komu Dozimetr ublíží a komu ne? In web ČRo Plus, 3. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou z jedenácti hlavních priorit, které si ve svém programovém prohlášení vytyčila Fialova vláda, je zlepšení politické kultury v zemi a odpovědnost vlády vůči voličům. Zklamání, které nyní propojení některých politiků s mafiány vyvolá, je závislé na míře očekávání nebo – chcete-li – naděje, kterou voliči do svých favoritů vkládali.

Nejvíce zklamalo hnutí STAN, které patří k novým subjektům a které voliči volili, protože byli přesvědčení, že starostové jsou pracovití a poctiví lidé. Kauza Dozimetr poznamená jistě i tradičnější TOP 09, jakkoli se její vedení snažilo dopady neutralizovat. (…)

Daniel Kroupa. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Nový primas český Jan Graubner. In web ČRo Plus, 1. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Nejvyšším představitelem české katolické církve je pražský arcibiskup, jemuž přísluší čestný titul primas český. Už jenom čestný, protože jedinou pravomoc, kterou byl oproti ostatním správcům diecézí obdařen, totiž korunováním krále, již jaksi nevykonává. Stačí mu však k tomu, aby byl veřejností vnímán jako ten nejdůležitější z biskupů, což již delší dobu bývá spojeno s další úřední hodností, s titulem kardinála, jehož nejznámější pravomocí je právo volit papeže.

Z hlediska ryze náboženské hierarchie jsou ovšem tyto funkce a tituly druhotné vůči tomu, co katolíci nazývají svátostí kněžství, u níž se rozlišují pouze tři stupně – jáhen, kněz a biskup. Dokonce i papež je „jenom“ první z biskupů. S kněžstvím jsou pak spojeny tři dary: posvěcovat, učit a vést. Biskupům by se měly dostávat v plné míře. (…)

Nebude snadné představit veřejnosti jiný obraz církve než jako spolek hašteřivců o potratech, o homosexuálních manželstvích a o adopcích. Jistěže i o těchto tématech se musí mluvit, nikoli však formou nátlaku spojeného se snahou protlačit na politické rovině vlastní náboženské představy, ale dialogem otevřeným argumentům oponentů a s vůlí k hledání společně poznané pravdy. Někdy se to nepodaří, ale ani to nesmí vést k vnímání protivníků jako nepřátel. (…)

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: České předsednictví Radě EU se musí zdařit! In web ČRo Plus, 1. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jakkoli je název tohoto komentáře ambiciózní, má k němu Česká republika vzhledem k válce na Ukrajině, hlavnímu tématu těchto a bohužel i budoucích dnů, předpoklady jako málokterý stát v unii: má ještě v genech, jaké to je, když rašící výhonky svobody a demokracie brutálně zničí ruský agresor.

Došlo k tomu v této zemi sice už před 54 lety, ale pamětníci ještě žijí. Ještě se tu narodila minimálně jedna ne-li dvě generace do doby, kdy byla celonárodní deprese z převálcování pražského jara ruskými tanky a ponížení z následné „normalizace“ pod taktovkou Moskvy přímo hmatatelné, ačkoliv se o tom v rodinách třeba ani nemluvilo. (…)

Bára Šichanová. Komentář.

Natočeno 2013. Premiéra 25. 7. 2013 (ČRo Rádio Wave, 3 min.).

Lit.: Šichanová, Barbora: Prolomit vlny: Jón Gnarr s Moskvou nemluví. In web ČRo Radio Wave, 25. červenec 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruští poslanci letos rozhodně nezahálí. Schválili zákon o nevládních organizacích, normu o náboženském cítění, homosexuálům zakázali adopce a protože homosexualismus je v Rusku populární téma – neheterosexuální projevy postavili mimo zákon. Jaký je postoj zahraničních politiků k „teplé otázce“ v Rusku?

Zákon zakazující propagaci neheteroseuxálních vztahů a materiálů, které by tyto vztahy obhajovaly, prošel ruskou Dumou suverénně koncem června bez jediného hlasu proti. Za porušení normy hrozí pokuty až do výše milionu rublů, cizince by mělo kromě peněžité hrozby „umravnit“ vězení či vyhoštění. A minulou neděli poprvé spadla klec, čtyři Nizozemci si teď kvůli filmování života gay komunity v Murminsku pobudou až dva týdny ve vězení. Jsou obviněni z propagace homosexuality mezi mladistvými.

Za porušování lidských práv kritizují putinovský moloch nevládní a neziskové organizace včele s Amnesty International, američtí sportovci se dokonce šikují k bojkotu Olympiády v Soči. Proti kontroverzní normě protestují i populární umělci jako Tilda Swinton, kterou za pózování s gay vlajkou na Rudém náměstí naštěstí trest minul. Zato zahraniční politické garnitury z většiny mlčí. Je za tím jen opatrné diplomatické našlapování, nebo jasný oportunismus? Bez ohledu na ekonomické zájmy a rétoriku zahraničních politik řekla svoje „nein“ kancléřka Angela Merkel, pod otevřený dopis prezidentu Putinovi se podepsalo spolu s LGBT organizacemi také několik irských poslanců, kritikou nešetřilo ani americké ministerstvo zahraničních věcí.

Zatím nejdál ale došel exot evropské (nejen komunální) politiky, někdejší komik a současný starosta islandského Reykjavíku, Jón Gnarr. Potom co loni orodoval u moskevského protějšku za povolení Pridu a – hádejte co? – neuspěl, se rozhodl rozvázat partnerství Reykjavíku s Moskvou. Razantní krok ještě musí posvětit ministr zahraničí, který neskrýval údiv nad Gnarrovým záměrem. O výsledku nakonec stejně rozhodně městská rada. (…)