Ivan Sviták. Úvaha.
Natočeno 1990.
Lit.: Pečinka, Bohumil: Bolševismus do nebe volající. In Studentské listy 10/1990 (květen), s. 4 (polemika).
Ivan Sviták. Úvaha.
Natočeno 1990.
Lit.: Pečinka, Bohumil: Bolševismus do nebe volající. In Studentské listy 10/1990 (květen), s. 4 (polemika).
Petr Šabata. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 11. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Platové sliby nového ministra školství nemají oporu v rozpočtu. In web ČRo Plus, 11. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude mít perné prázdniny i září nejen proto, že do nového školního roku nastoupí až sto tisíc ukrajinských dětí. Jsou to týdny, kdy se bude rozhodovat o státním rozpočtu na rok 2023, který by měla vláda sněmovně poslat právě na konci září. A se školstvím to nevypadá dobře.
Klíčovou položkou budou platy učitelů. Balaš zatím v rozhovorech ujišťuje, že vláda dodrží svůj programový slib o 130 procentech průměrné hrubé měsíční mzdy pro pedagogické pracovníky. Jinde mluví o růstu deset procent, pro Český rozhlas si Balaš dokonce řekl o víc: „A je otázka, jestli to stačí, protože doba se mění, inflace je poměrně razantní, ale průměrné platy jsou pořád stejné a měly by inflaci kopírovat.“ (…)
Jindřich Šídlo. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 10. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Vláda nejmenšího zla už nestačí. In web ČRo Plus, 10. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V životě každé vlády přijdou okamžiky, které sice můžete při sestavování katastrofických scénářů očekávat, ale těžko můžete vědět, kdy přesně nastanou.
Třeba první vládní skandál a s ním spojené první změny ve vládě. Neočekávaná komplikace v mezinárodních vztazích. První setkání s realitou, která vám zásadně nabourá předvolební sliby, díky kterým jste vůbec dostali šanci ujmout se moci.
Vláda Petra Fialy to všechno zažila během prvních šesti měsíců své existence, což není až tak výjimečné -â třeba přesně před dvaceti lety změnily povodně plány vlády Vladimíra Špidly. Sestava Petra Nečase odstartovala v létě 2010 s velkolepým sloganem o „vládě práva, rozpočtové zodpovědnosti a boje proti korupci“, aby ještě do Vánoc musela kvůli prvnímu skandálu vyměnit ministra životního prostředí Pavla Drobila a z následných otřesů a permanentní politické i ekonomické krize se už nikdy nevzpamatovala až do svého tragikomického konce. (…)
Petr Honzejk. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 9. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Vládu už kritizují i její vlastní voliči. In web ČRo Plus, 9. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Strach z budoucnosti v Česku roste stejně rychle jako ceny energií a číslovky na cenovkách v obchodech. Slyšíme to v debatách v hospodách, vnímáme to na sociálních sítích a nyní pro to máme i sociologická data. Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM se už osmdesát procent lidí muselo začít omezovat a šedesát pět procent se obává, že by mohli upadnout do chudoby. To jsou sama o sobě varovná čísla, která jsou zálohou na společenské napětí. (..)
Jiří Rak. Kapitolu z knihy Bývali Čechové…: české historické mýty a stereotypy pro rozhlas připravil Petr Šmíd. Režie Vít Vencl.
Účinkuje Luboš Veselý.
Natočeno 2022. Premiéra 9. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Lit.: Šmíd, Petr: Jiří Rak: Národ božích bojovníků. Obraz husitství v české historiografii. In web ČRo 3 Vltava, 9. červenec 2022 (článek). – Cit.: V návaznosti na den české státnosti 6. července uvádíme úryvek z knihy Bývali Čechové věnovaný husitství a jeho obrazu v naší historiografii. Zahajujeme tak letní esejistický cyklus zamyšlení věnovaný české kulturní identitě. (…)
Historik Jiří Rak se v knize o českých stereotypech a historických mýtech zabývá zásadními momenty našich dějin z hlediska jejich pozdějších výkladů. Nepřekvapí, že obraz bojovného emancipačního husitství přichází až v 19. století a ústí ovšem do ahistorického výkladu 50. let. 20. století. (…)
Silvester Lavrík. Glosa týdne.
Natočeno 2022. Premiéra 9. 7. 2022 (SRo Rádio Devín, 8:40 h.). Repríza 13. 7. 2022 (SRo Rádio Devín, 7:40 h.) v cyklu Ranné ladenie.
Lit.: Lavrík, Silvester: Glosa týždňa Silvestra Lavríka: Prečo píšem XX. Reflexia a kritika. In web SRo Rádio Devín, 8. 7. 2022 (text glosy). – Cit.: Spisovateľ Silvester Lavrík pravidelne prichádza s úvahami na tému – prečo píšem. (…)
Moja prvá naozaj obľúbená kniha bola popularizačno náučná encyklopédia s názvom Poľovníctvo a rybárstvo. Medveď, vlk, jeleň, líška a ostatné lesné tvory môjho detstva. Odfotografované, opísané a doplnené vernými kresbami ich siluety, stopy a trusu. Donekonečna som v nej listoval a sníval o tom, aké by to bolo pekné, keby som mal doma skroteného rysa. Alebo vlka. Počas vyučovania ma bude čakať pred školou a cestou domov mi ponesie školskú tašku. Pôjdeme horou a jelene, srny, zajace a kuny urobia popri úvoze vedúcom na hrebeň Kozích chrbtov, rozvodia dvoch oceánov, hustý špalier. Tá čierno-biela publikácia u mňa vypestovala návyk hľadať únik z reality v knihách. (…)
Alena Scheinostová. Glosa.
Natočeno 2022. Premiéra 7. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Scheinostová, Alena: Alena Scheinostová: Věci pro nikoho. In web ČRo Plus, 7. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Možná je to přežitek doby socialistické, protože tehdejší člověk tu byl proto, aby budoval vlast, posílil mír a neupustil ani zrno nazmar, ne však proto, aby se mu žilo příjemně a spokojeně. Možná – a toho se obávám víc, protože socialismus je už přes třicet let za námi – je to jen setrvačnost, lenost a nedostatek představivosti. Suď Bůh.
Tak či tak, je s podivem, na kolika místech narážíme denně na cosi, co nefunguje, chybí, komplikuje život, ačkoli k nápravě by stačil nepatrný detail. Nepohodlná města, nevstřícný veřejný prostor a nelaskavé přepravní prostředky jako by poťouchle šepotaly: tuž se, sokole – nebo padni. (…)
Jiří Pehe. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 7. 7. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Fiala představil v europarlamentu priority českého předsednictví EU, neřekl ale, jak je chceme realizovat. In web ČRo Plus, 7. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Premiér Petr Fiala představil ve svém projevu v Evropském parlamentu pět priorit českého předsednictví v Radě EU. Po formální stránce to byl projev, jaký bychom očekávali od státníka evropského formátu.
Po vystoupeních Fialova předchůdce v úřadu premiéra Andreje Babiše nebo prezidenta Miloše Zemana na půdě Evropského parlamentu bylo téměř úlevné sledovat vystoupení českého politika, které obecně nevzbuzovalo určitý pocit trapnosti a nebylo konfrontační do té míry, že vyvolávalo zjevnou nevoli v řadách přítomných europoslanců.
Pokud jde o obsah projevu, Fiala sice přehledně seznámil europoslance s českými prioritami, ale bohužel řekl jen velmi málo k tomu, jak je hodlá Česká republika prosazovat. Naše země má přitom v tomto směru několik hendikepů. (…)
Ondřej Houska. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 7. 7. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Houska, Ondřej: Ondřej Houska: Pozice České republiky v Evropské unii. In web ČRo Plus, 7. červenec 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko je z hlediska počtu obyvatel v první desítce států Evropské unie. Rozhodně tedy není malou zemí, ale středně velkou. Přesto bychom asi jen těžko mohli tvrdit, že také z hlediska svého vlivu je v rámci sedmadvacítky nadprůměrné. Není sice pravdou, že nás v Unii jen válcují velké státy, jak tvrdí nemalá část českých politiků či komentátorů. Ale je faktem, že v rámci Unie hrajeme pod své možnosti. (…)
Libor Dvořák. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 6. 7. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Bez masivní zbrojní podpory ze Západu Ukrajincům hrozí, že v nerovném souboji skončí na štítě. In web ČRo Plus, 6. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak ústy samotného Vladimira Putina prohlásilo Rusko, od neděle 3. července má plnou kontrolu nad celou Luhanskou oblastí. Tečkou za operací v této části Ukrajiny se bezesporu stal pád Lysyčansku. Kyjev přitom už dříve poctivě přiznával, že jeho vojska jsou na těchto územích v mimořádně obtížné situaci.
Ukrajinské problémy jsou pochopitelné a popravdě řečeno dlouho očekávané. Tím hlavním z nich je zatím stále drtivá převaha ruského dělostřelectva a raketové techniky, kterým Ukrajina i přes západní vojenské dodávky jednoduše nedokáže čelit. Právě proto dosavadní ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj musel přiznat, že bitva o Lysyčansk byla prohrána.
Zároveň však říká, že v dané chvíli a dané situaci bylo důležitější zachovat při životě vojska pro příští protiofenzívu, která může začít, jakmile Západ Ukrajině pošle veškerou slíbenou těžkou výzbroj. K tomu luhanský gubernátor dodává: „Naši vojáci by dokázali město držet ještě dlouho, ale ruská převaha je drtivá… Rusové by Lysyčansk zničili palbou z dálky, takže pro naše vojáky nemělo smysl čekat tady na zajetí nebo na smrt.“ (..)
Powered by WordPress