Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Ladislavem Truhlářem na zámku v Lešanech.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
29. 8. 2026
Osobnost Plus – Tomáš Kozák (2026)
Profesor Tomáš Kozák, přednosta Hematologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „České nemocnice stále trpí příliš vertikálním „rakousko-uherským“ způsobem řízení a potřebovaly by výrazný řez,“ říká muž, který české zdravotnictví zná velmi zblízka. Je dnes nějaká věta, kterou by onkologický pacient od lékaře nikdy neměl slyšet? Která diagnóza se za dobu jeho kariéry změnila nejdramatičtěji? A co nás covid naučil o tom, kde má končit slovo odborníka a začínat rozhodnutí politika? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – esta: Zdravotnická reforma? Digitálně bych propojil všechna zdravotnická zařízení a ušetřil tak miliardy na zbytečných vyšetřeních, říká lékař. In web ČRo Plus, 29. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V západních nemocnicích je celkem standard, že pacient málokdy přichází sám. Vždycky je s ním jeho partner, partnerka, což u nás zatím nebývá tak často,“ říká lékař a přednosta Hematologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tomáš Kozák.
Přítomnost další osoby je přitom pro prvotní seznámení s diagnózou leukémie přínosná, protože pacient je v šoku a z informací, které mu lékař podává, si často nezapamatuje nic.
„Sdělování špatných zpráv musí proběhnout ve vhodném prostředí. Kdysi se takové věci příbuzným sdělovaly nakonec na chodbě ve stoje, teď už jsme naštěstí jinde,“ popisuje komunikační zásady Kozák. (…)
Po baťovských stopách ve Zlíně a okolí (2026)
Při vyslovení jména Tomáš Baťa (1876 – 1932) většině z nás vytanou na mysli boty a jejich velkovýroba. Ostatně Baťův Zlín byl v první polovině 20. století hospodářským a sociálním fenoménem. Petr Slinták ale navštívil místa spojená se sférou duchovní i s odkazem a úctou k zemřelému podnikateli.
Natočeno 2026. Premiéra 29. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:05 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Reich des Todes (Království smrti, 2026)
Rainald Goetz. Rozhlasová úprava Henri Hüster a Rainald Goetz. Technická realizace Christian Alpen a Manfred Faust. Asistenti režie Jördis Grief a Alina Rohrer. Dramaturg Michael Becker. Režie Renri Hüster.
Osoby a obsazení: Raiald Goetz (autor), Edith Saldanha (vypravěč + tisk), Fabian Hinrichs (prezident Grotten), Burghart Klaußner (viceprezident Selch), Samuel Weiss (tajemník Pinsk), Andreas Spaniol (vrchní soudce Dr. Banzhaf), Werner Wölbern (ředitel zpravodajské služby Thurgau), Maria Schrader (bezpečnostní poradce Frau von Ade), Michael Wittenborn (ministr spravedlnosti Sebald), Gustav Peter Wöhler (ministr obrany Roon), Gabriel Schneider (justiční rada Dr. Schill), Jens Harzer (vrchní justiční rada dr. Kelsen), Aurel Manthei (desátník Braum + tisk), Sandra Gerling (brigádní generál Darkova), Julia Franz Richter (Cindy / strážná), Rebekka Biener (Eve / vojákyně), Cino Djavid (Atta / vězeň) a další.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 9. 2026 (ARD Sounds) k 25. výročí teroristického útoku na americká Dvojčata.
Lit.: Reich des Todes – Hörspiel zu 25 Jahre 9/11. In web NDR.de, 19. 8. 2026 (článek). – Cit.: Die Erinnerung an die Terroranschläge vom 11. September 2001 mag verblassen – die politische Epoche, die mit dieser Zäsur begann, dauert bis heute an. Rainald Goetz blickt in seinem Hörspiel in die Abgründe des Westens. Ist die Welt inzwischen noch kaputter? (…)
Reich des Todes: was? Was soll denn das heißen? 25 Jahre 9/11. An die Weltverdüsterung erinnern, die damals, nach dem 11. September 2001, die Gesellschaften des Westens überfallen hat: den politischen Prozess vergegenwärtigen, der vom islamistischen Terroranschlag zur systematischen Folter von Gefangenen in den US-amerikanischen Lagern von Guantanamo und Abu Ghraib geführt hat.
Was sind das für Menschen, in der Politik, in der Bürokratie, in der konkreten Gefängniszelle, die diese Taten Wirklichkeit haben werden lassen, aus welchen Motiven heraus? Und was sind das für Mechanismen der Macht, im jeweils einzelnen Augenblick der Interaktion, die im Ergebnis staatlich betriebene Folter als Selbstverständlichkeit etabliert haben? Am Extremfall des Versagens politischer Kontrolle im führenden Staat der westlichen Welt, in den USA, zeigt sich beispielshaft Gefährdung der Demokratie.
Meine Weltsicht ist düster. Die Kaputtheit zeigen, die Nichtkaputtheit nicht. Eine vergiftete Bösartigkeit im Blick auf die Welt als Resultat der Lebenserfahrung annehmen, ist das Zynismus? Oder Weisheit? Dummheit, Neonaivität? Wir wissen zu wenig, wir müssen mehr wissen. Der Schauplatz ist der Kopf, das Innere der Gedanken, da spielt sich ALLES ab. Welcome to the final show. Rainald Goetz, „Reich des Todes“
25 Jahre nach den Terroranschlägen
Ein Vierteljahrhundert nach den Terroranschlägen vom 11. September 2001 wirken die politischen Erschütterungen der Nullerjahre erschreckend gegenwärtig. 9/11 markiert nicht nur eine historische Zäsur, sondern den Beginn einer bis heute andauernden Epoche, in der Ausnahmezustände, Sicherheitsversprechen und offene Machtpolitik die demokratische Ordnung des Westens nachhaltig verändern, erodieren und womöglich zerstören. Ist die Welt inzwischen noch kaputter?
Geschichte als Gleichzeitigkeit
Rainald Goetz‘ kolossaler Text Reich des Todes, 2020 am Deutschen Schauspielhaus in Hamburg uraufgeführt, ist kein Dokudrama, keine historische Rekonstruktion. Bei Goetz existiert Geschichte als Gleichzeitigkeit. Er verbannt die realen Akteure – Politiker, Militärs, Juristen, Folterer – jener Jahre in einen „Hades“. In diesem Schattenreich der Macht verschmelzen sie mit historischen Figuren, wie dem preußischen Kriegsminister Roon oder Dr. Schill, dem ehemaligen „Richter Gnadenlos“ in Hamburg. Gedanken, Argumente und Rechtfertigungsstrategien lösen sich aus ihrer Zeit, wandern durch die Jahrhunderte, fügen sich in neue Konstellationen.
Welcome to the final show
Regisseur Henri Hüster hat gemeinsam mit Rainald Goetz die Hörspielfassung von Reich des Todes eingerichtet, die uns anlässlich des 25. Jahrestages der Terroranschläge vom 11. September ermöglicht, noch einmal hinabzusteigen – hinein in die Echos, die in unsere Gegenwart hineinwuchern. Mediale Artefakte, Popmusik, Walzertakte, ein Chor aus der Zwischenwelt verweben sich mit den Sprachmustern der Macht und der Stimme des Autors.
(…) Rainald Goetz, geboren 1954, studierte Medizin und Geschichte, lebt in Berlin. Autor der Bücher Irre, Krieg, Kontrolliert, Festung und Heute Morgen. Er erhielt u.a. den Marieluise-Fleißer-Preis 2013 und Georg-Büchner-Preis 2015. Seine Stücke wurden mehrfach für den Mülheimer Dramatikpreis nominiert. Zum Abschluss des Buchs Schlucht erschien im Frühjahr 2024 das Buch Lapidarium mit den drei Theaterstücken Reich des Todes, Baracke und Lapidarium. Reich des Todes wurde 2020 am Deutschen Schauspielhaus Hamburg uraufgeführt und danach an zahlreichen weiteren Theatern im deutschsprachigen Raum inszeniert. (…)
Galerie osobností – Petr Janda (2026)
Připravil Jiří Kubík.
Natočeno 2026. Webová premiéra 29. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 8:30 h.; 54 min.).
Lit.: Kubík, Jiří: Petr Janda: Děsím se toho, až to jednou nepůjde. Co já budu dělat? In web Seznam Zprávy, 29. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Bojím se hejtů. Společnost je polarizovaná. Čtu zprávy na internetu a diskusní příspěvky pod nimi, někdy jsem z toho úplně vystrašený,“ říká Petr Janda.
Olympikem jede „permanentní tour“. Petr Janda mluví o strachu z konce, rebelství, dnešních hejtech i o tom, proč si své pozdní otcovství užívá jinak než to první.
Když v úvodu rozhovoru v Galerii osobností Petr Janda popisuje svůj běžný letní den, chvíli to zní jako život spokojeného důchodce: ráno vajíčka se žampiony a šunkou, k tomu pivo, později káva. V horku bazén, stín a křížovky. „Ale večer jedu většinou hrát,“ dodává.
Skupina Olympic žádné klasické turné se začátkem a koncem nemá. „My tomu říkáme permanentní tour,“ říká Petr Janda. Kapela hraje 63. sezonu a na podzim začne natáčet další album. V rozhovoru poprvé prozrazuje, jak se bude jmenovat: Až to Stouni zabalí. „Až to Stouni zabalí, tak to zabalíme taky,“ dodává a směje se. (…)
Vlevo dole – Politický zázrak. Babiš je šéf vlády a nejznámější opoziční poslanec zároveň (2026)
Připravili Lucie Stuchlíková, Václav Dolejší a Robert Candra.
Natočeno 2026. Webová premiéra 26. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 56 min.).
Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Politický zázrak. Babiš je šéf vlády a nejznámější opoziční poslanec zároveň. In web Seznam Zprávy, 26. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejznámější opoziční politik v Česku je podle průzkumu Petr Pavel. Druhým nejviditelnějším mužem opozice a zároveň nejviditelnějším opozičním poslancem je podle téhož průzkumu šéf vlády Andrej Babiš.
Jak je to možné? I to byl jeden z dotazů, které padly ve speciálním otázkovém díle podcastu Vlevo dole. (…)
„Andrej Babiš zvládá být opozičním politikem, i když je ve vládě. Je v opozici proti Petru Fialovi, i když ten už nevládne. Je v opozici proti vlastním ministrům, kteří vždy s něčím přijdou – a on to začne napravovat. A někdy je v opozici i sám proti sobě, když během dvou dnů zcela otočí názor,“ myslí si Lucie Stuchlíková. (…)
Berta a Dušičky (2025)
Tereza Pařízková. Kompletní audiokniha. Režie Marek Štifter. Hudba Albert Štifter. Zvuk, střih a mastering studio ArtDOG. Grafický design upravila dle knižní obálky Jana Lhotáková. Produkce Marek Štifter. Supervize Alena Brožová.
Čte Vladimír Javorský.
Natočeno 2025 (studio ArtDOG). Vydala Euromedia Group, a. s. – Témbr, březen 2025 (1 CD MP3, celková délka 1 hodina 43 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Hřbitov může být tak trochu strašidelné místo, zvlášť za sychravého počasí o Dušičkách. Dokonce i když se jedná o školní akci – v některých zákoutích si člověk připadá, jako by byl na hřbitově úplně sám. A když Berta odloží zapálenou svíčku na dávno zapomenutý hrob, ocitne se v Zemi Potom. (anotace)
Tereza Pařízková debutovala sérií knih z Městečka Lážoplážo. Následovaly knihy Stela a 16 huskyů, Stela v zemi tučňáků, Jak si vychovat sourozence, a další. Žije v Olomouci, kde se svou rodinou provozuje dětské knihkupectví Zlatá velryba. Vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU a také dětskou literaturu na londýnské univerzitě Roehampton. S radostí potkává čtenářky a čtenáře na besedách a vede čtenářské kluby i kurzy tvůrčího psaní pro děti. Berta a Dušičky je její osmá kniha.
Vladimír Javorský je český divadelní a filmový herec a hudebník. Po studiu herectví na JAMU v Brně působil v Divadle Husa na provázku. Poté kočoval s divadelním spolkem po Francii. V roce 1993 přešel do pražského Činoherního klubu a hostoval na řadě dalších scén. Od roku 1999 je stálým členem Činohry Národního divadla v Praze. Do paměti televizních diváku se zapsal např. jako svazák Jasánek z Černých baronů (1992) či mim Jean-Baptiste Gaspard Deburau v koprodukční sérii Největší z Pierotů (1990). V roce 2011 získal Českého lva. Vedle hereckých aktivit rovněž zpívá, hraje na ukulele a saxofon.
2024.
28. 8. 2026
Ptačí řeči 1/?? (2025-2026)
Podcast České společnosti ornitologické. Moderují Alena Klvaňová, Petr Voříšek a Jakub Hrouda. Znělky pro Ptačí řeči vyrobil Filip Nebřenský.
Natočeno 2025-2026. Webová premiéra 1. dílu 1. 4. 2025 (YouTube, 40 min.).
Lit.: anonym: Ptačí řeči – podcast České společnosti ornitologické. In web Bird Life, b. d. (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Sérii Ptáci v srdci moderuje Alena Klvaňová, vedoucí monitoringu a výzkumu v ČSO, manažerka Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků a šéfredaktorka časopisu Ptačí svět. Stará se o rozvoj monitoringu ptáků, zvyšování povědomí o trendech jejich početnosti a příčinách jejich úbytku mezi veřejností, vědci i zodpovědnými úředníky a snaží se prosazovat uplatnění výsledků v evropské ochraně přírody. Na řadu rozhovorů s výraznými osobnostmi české ornitologie, které vycházejí v Ptačím světě, teď navazuje jako moderátorka podcastu Ptáci v srdci, kde si povídá s kolegy a přáteli o tom, proč se věnují zkoumání, pozorování a ochraně ptáků a co mají na ptácích nejvíc rádi. (…)
Jakub Hrouda, moderátor série Zobák studuje biologii na Univerzitě Karlově, ve své práci se zaměřuje na tažné druhy ptáků v městském prostředí. Ptákům se věnuje už dlouho – prošel Ornitologickou akademií ČSO a stále se rád účastní jejích akcí. Když mu zbyde nějaký čas, vyráží do přírody hledat a fotit zajímavé druhy ptáků. (..)
Petr Voříšek moderuje sérii podcastů Nocoviště. Pro ČSO pracuje na různých pozicích od 90. let. Pracuje také pro Evropskou radu pro sčítání ptáků (European Bird Census Council, EBCC) a sčítáním a mapováním ptáků se zabývá přes dvě dekády. Zkušenosti z mezinárodní práce zúročil i na lokální úrovni jako vedoucí autorského kolektivu oceňované knihy Pražské ptactvo 1800-2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny). V ornitologii je spousta zajímavých témat i lidí, mnohdy i na okraji zájmu ostatních. Především s takovými lidmi a tématy chce Petr seznamovat posluchače podcastu Ptačí řeči. (…)
Filip Nebřenský, hudebník, skladatel, skládá hudbu k televizním pořadům i k divadelním inscenacím (divadlo Minor, divadlo Aqualung, divadlo Rokoko). Hraje ve skupinách Hm…, Bombarďák a Pískomil se vrací. Spolupracoval se skupinou Sto zvířat.
Hergot! – Bůh jako mluvící čmelák i chybující otec (2026)
Čím jsou specifické české spirituální filmy? Jak souvisejí slow cinema a spirituální film? A proč diváky zaujal film Tajemství a smysl života? Připravili Fatima Rahimi a Klára Štingl.
Hovoří filmový kritik, publicista a dramaturg Janis Prášil.
Natočeno 2026. Premiéra 23. 8. 2026 (ČRo Rádio Wave, 18:00 h.; 49 min.).
Lit.: Rahimi, Fatima – Štingl, Klára: Bůh jako mluvící čmelák i chybující otec. O českém spirituálním filmu s filmovým kritikem. In web ČRo Radio Wave, 23. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tvoří čeští filmaři spirituální filmy? A co to vůbec spirituální film je a jaké může mít podoby? O tom v Hergot!u mluvil filmový kritik, publicista a dramaturg Janis Prášil, který se věnuje artové a okrajové filmové tvorbě.
Spirituální film je podle Janise odlišný od filmu náboženského. „Náboženský film zpracovává náboženskou tematiku, ale nutně nemusí přinášet duchovní zkušenost. Sem patří velkofilmy, které převyprávějí biblické příběhy. Spirituální film nemusí tematizovat náboženské motivy, a přesto může zprostředkovávat duchovní zkušenost,“ přibližuje Janis, o jakých filmech budeme mluvit.
Ze zahraničních filmů by jako spirituální Janis označil například Solaris Andreje Tarkovského nebo Nolanův Interstellar. Z českých filmů posledních let jmenuje rodinná dramata Václava Kadrnky, dokument Ivetka a hora, hybridní film Tajemství a smysl života Petra Vachlera nebo film Dvě slova jako klíč Dana Svátka.
Janis tyto filmy srovnává prostřednictvím funkce otcovské figury, kterou interpretuje jako zosobnění Boha. „U Kadrnky vyšlo, že křesťanský otec je nedosažitelný, ale skvělý a milující a my toužíme po jeho přítomnosti. U Svátka je těžké téma biologického otce, který zplodil syna, ale nikdy mu nemůže dát to, co potřebuje,“ říká Janis. Optikou jeho metafory je zde tedy Bůh někdo, kdo dělá chyby a opouští své děti. Ve filmu Tajemství a smysl života našel Janis archetyp otce v postavě čmeláka. „Je to autorita, která je vševědoucí, cestuje časem a prostorem, a dokonce říká člověku, jaký má být, a směje se mu. To je takový škodolibý Bůh,“ uzavírá Janis. (…)
Nájemníci 1/5 (2026)
Připravila Barbora Venclová. Dramaturg Jakub Horáček. Zvukový mistr Tomáš Pernický, Jonáš Rosůlek. Vizuál Barbora Navrátilová.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 27. 8. 2026 (ČRo Rádio Wave, 27 min.) v cyklu Normy.
Lit.: Venclová, Barbora – Horáček, Jakub: Kde složí hlavu generace Z? Veronika a Tobiáš se chtějí spolu osamostatnit. Překonají krizi bydlení? In web ČRo Radio Wave, 27. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Abychom mohli žít jako normální lidi. Důstojný, to je možná to slovo.“ Veronika a Tobiáš hledají první společné bydlení.
Veronika a Tobiáš jsou mladý pár, který chce poprvé bydlet samostatně. Nová série Radia Wave sleduje v průběhu necelého roku a z různých úhlů tematizuje současnou krizi bydlení. Proč se bydlení stalo nedostupným zbožím? A proč může být při hledání bytu to, koho znáte, stejně důležité jako to, kolik vyděláváte?
Veronika a Tobiáš se poznali na vysoké škole a po nějaké době spolu začali chodit. Dnes je jim třiadvacet. Veronika poslední tři roky bydlí u babičky, Tobiáš celý život žil s rodiči na kraji Prahy. Teď chtějí začít bydlet spolu. Jak ale sami říkají, vůbec si nejsou jistí, jestli je něco takového v dnešní Praze možné. „Já se vlastně trošičku bojím vysnívat si byt, protože mám pocit, že to není reálný,“ říká Veronika.
Veronice a Tobiášovi je třiadvacet a chtějí si najít první společné bydlení. Jenže v době, kdy na českém realitním trhu vládne krize. Pětidílná dokumentární série Nájemníci sleduje jejich příběh a spolu s ním i problémy, kterým dnešní dvacátníci čelí, když se chtějí osamostatnit. Co všechno musí generace Z při hledání bydlení přijmout? Vysoký nájem, krátkodobé smlouvy i kompromisy, které by ještě před několika lety možná vůbec nepřicházely v úvahu? Jak těžké může být vykročit do dospělosti ve chvíli, kdy se na volná místa ve sdílených bytech dělají konkurzy, za nájem může někdo dát víc než polovinu svých příjmů a kdy o vlastním bydlení už nemá cenu ani snít?
V prvním díle sledujeme jejich první týdny hledání. Procházejí nabídky na Facebooku, volají do realitních kanceláří a chodí na prohlídky. Jak vypadá hledání bytu, o který se během několika hodin přihlásí desítky lidí? Kolik jsou ochotní za bydlení zaplatit? A jak moc musí slevit ze své představy o prvním společném domově? (….)